Je totiž neděle a mám dost času. Neděle může být v písničkách šťastná, zasněná i zlá

Je totiž neděle a mám dost času – těmito slovy končí majstrštyk Jiřího Suchého jako autora nejenom slov, ale také hudby a původního interpreta. Ovšem tentokrát si tuto nádhernou, nestárnoucí  písničku můžete poslechnout v málo známém, ale také kompetentním podání Waldemara Matušky z roku 1981. Doprovodil jej Taneční orchestr Československé televize, který v tomto případě řídil Mirko Krebs.

S Jiřím Suchým coby autorem textu, a v tomto případě také s Jiřím Šlitrem jako autorem hudby, je spojen další semaforský písničkový klenot – skladba Zlá neděle. Tu ovšem daleko více uvedla ve známost Hana Hegerová, která ji měla obzvlášť ráda. Dobře to ví i její dlouholetý přítel Tomáš Padevět, hudební vydavatel a designer, který o velké šansoniérce napsal dokumentární román Carmen – Skutečný život Hany Hegerové a pod Světly ramp se v souvislosti se Zlou nedělí rozpovídal.

Podobně jako písničkář o své Neděli, který tento song napsal spolu s Ivanem Králem a natočil pro album Alias (s bubeníkem Davidem Kollerem a baskytaristou Karlem Šůchou): „Já jsem na rozdíl od pana Suchého a paní Hegerové pojal neděli jako zasněnou s holkou, která tento den prožívá jaksi mimo.“

Čtěte také

Volá meziměsto, zde Alfons, Hallo, Boss, Hallo, Ano, pane Jiří – zkrátka písničky s telefonem

Ve dvou písničkách podnikneme nedělní výlet do světa. Nejprve s „americkými Beatles“, jak byla některými novináři v šedesátých letech nazývána kapela z New Jersey Young Rascals, tedy Mladí roštáci. Tato čtveřice zajímavě kombinovala rokenrol se soulem, popem a i názvuky jazzu.

A jedním z největších hitů Young Rascals byla naprosto pohodová písnička Groovin´, v níž je dříve módní anglické slůvko „groovin´“ vyjádřením velmi radostné emoce. Dva členové kapely a autoři písničky Felix Cavaliere a Eddie Brigati při psaní tohoto songu z roku 1967 mysleli hlavně na to, že celý týden měli pracovně nabitý a na libé privátní záležitosti byl čas až v neděli odpoledne.

Antonello Venditti byl zejména v sedmdesátých a osmdesátých letech populární italský zpěvák, pianista a autor. Především v prvních deseti letech své kariéra byl silně levicově orientován a do svých písniček vkládal precizně formulována sociální témata. Později se tento písničkář snažil slovesně působivě uchopit i události ze svého osobního života. Z mezinárodního hlediska se Antonello Venditti patrně nejvíce proslavil hitem Buona Domenica, Šťastná neděle, který jsme do nedělních Světel ramp zařadili jako Nedělní ráno se sametovým barytonem Rudolfa Cortése.