Jára Cimrman slaví. Vyšetřování ztráty třídní knihy pokračuje
Dne 8. listopadu 1967 proběhla premiéra hry Vyšetřování ztráty třídní knihy, která se hraje dodnes. Proto se tématem Příběhů z kalendáře stalo Divadlo Járy Cimrmana i Cimrman samotný. Pokud vás zajímá, proč v souboru žižkovského divadla nenajdete ženy nebo jak došlo k tomu, že se mezi neherce dostali i herci jako Vojta Kotek či Ondřej Vetchý, poslechněte si dnešní Příběhy z kalendáře.
První zmínka o Járu Cimrmanovi, naivním sochaři samoukovi a povoláním řidiči parního válce, se ozvala v rozhlasovém přenosu z Nealkoholické hudební vinárny U pavouka 16. září 1966. S nápadem založit divadlo, které by využilo humoru a poetiky zmíněného rozhlasového pořadu pak přišel scenárista a spisovatel Jiří Šebánek.
Reformátor školství i vynálezce jogurtu
Mezi zakládajícími členy divadla byl tehdy on, Ladislav Smoljak, Zdeněk Svěrák, Miloň Čepelka, jazzman Karel Velebný, sochař Jan Trtílek, rozhlasový redaktor Oldřich Ungr a režisérka Helena Philippová.
Jára Cimrman, který se stal pro divadelníky inspirací, byl opravdu všestranným člověkem. Kromě toho, že je mnohými považován za největšího českého dramatika, je také autorem projektu Panamského průplavu i libreta stejnojmenné opery, reformátorem haličského školství, spoluautorem první vzducholodi, porodním dědkem, zakladatelem loutkového divadla v Paraguayi i kriminalistické, hudební a baletní školy ve Vídni a v neposlední řadě vynálezcem jogurtu.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
Seděl v první řadě, pravou ruku u ucha a smál se, vzpomíná Svěrák na návštěvu Wericha u Cimrmana
„Mě to až udivilo, jak jsem ty formulace zachytil asi tak, jak je řekl. Ten hlas jsem měl pořád v uších,“ vybavuje si Zdeněk Svěrák, jak zaznamenával Werichovy myšlenky.
-
U Cimrmanů byly i vyostřené debaty, přiznává Zdeněk Svěrák. Nyní je divadelní přátelství ukázkové
Vtipy a historkami si herci Divadla Járy Cimrmana zkracují čas před představením. Divadelní šatnu už léta berou podobně jako jiní hospodu. Idyla tam ale nepanovala vždycky.
-
O existenci jsme se báli skoro pořád, vypráví Zdeněk Svěrák. Jak jim úředníci znepříjemňovali život?
Normalizace byla náročným obdobím pro řadu kulturních institucí. Zdeněk Svěrák, jeden z autorů her v divadle Járy Cimrmana, se s tlakem ze strany KSČ vyrovnával ve svém deníku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka