Jan Švejnar: Evropa není na příliv uprchlíků vůbec připravená. Bojem o kvóty jen ztrácí čas

16. říjen 2015
Dlouhodobě by chtělo v Německu zůstat jen 8 % Syřanů

Ekonom si roli politického migranta zažil na vlastní kůži ve svých 17 letech. Dobře tak dnes dokáže posoudit, jestli uprchlickou krizi Evropa zvládá nebo ne. A zatím od něj pozitivní vysvědčení nedostane.

„To, co totiž dnes vidíme, ukazuje na nepřipravenost. Evropa nemá krátkodobé, bohužel ale ani dlouhodobé řešení,“ říká Jan Švejnar. Evropa podle něj neví, co dělat v případě krize. A ani si zatím neřekla, jestli pro ně budou migranti přínosem nebo ne.

Migranti jako spása pro stárnoucí Evropu

„Přitom nám tady obyvatelstvo stárne. Migranti by mohli chybějící pracovní sílu nahradit tak, aby se v evropských zemích udržela stejná úroveň.“ Právě proto, že taková strategie neexistuje, jsou na stole jen náhodná a krátkodobá řešení jako kvóty, která vyvolávají jen pnutí a střety mezi zeměmi unie.

Pokud se brzy nevytvoří jednotná unijní koncepce, tak se země začnou uzavírat do jednotlivých celků. „Nejdřív to bude jen omezení pohybu osob, pak ale i zboží a pak to bude žít vlastním životem. A uvědomte si, že velká ekonomické deprese 30. let začala úplně stejně,“ varuje ekonom.

Čtěte také

Amerika na imigraci jen vydělala

Například USA za posledních několik desítek let zdvojnásobily počet obyvatel. Vstup migrantů do Ameriky tak byl z dlouhodobého hlediska opravdu přínosný a způsobil třeba růst mezd. Zbohatla celá země. Dnes ale taky řeší problém s nelegálními migranty (hlavně) z Mexika.


Uprchlická krize ale nenabízí jedno správné řešení. Snad jen se musíme snažit o to, aby tady navíc nezačala nelegální migrace. To by byl pak dost tvrdý oříšek.

„To by čekalo Evropu ve chvíli, kdyby byli uprchlíci uměle rozprostřeni ve státech, kde žít nechtějí. Stejně jako v Americe by se pak snažili přecházet nelegálně a žít tam, kde chtějí. Tím by ale způsobili sobě, i vytoužené zemi, nemalé problémy.“

Politický a ekonomický uprchlík

Zita Senková a Jan Švejnar

Jan Švejnar doporučuje razantně rozlišovat, jestli jde o politického nebo ekonomického migranta. Rychle a razantně se musí pomáhat lidem, kteří utíkají z nebezpečí, prchají před válkou. U těch politických by se snad daly aplikovat i kvóty. Ale i tady je pro obě strany lepší, pokud to doopravdy chtějí a dobrovolně.

A rozdíly jsou i v zemích EU

Jak nápor uprchlíku Evropa zvládne, záleží podle Švejnara hlavně na síle ekonomiky konkrétní země. Jsou tady ekonomiky, které novou pracovní sílu opravdu potřebují, dalším by ale nadbytek lidí na trhu práce způsobil komplikace.


U ekonomických uprchlíků je to ale jinak. Každá země má plné právo si sama určit, kolik jich přijme a kolik ne!

Ekonomika Švýcarska je dokonce postavena na dělnících z jiných zemí, kteří se nikdy nestanou občany. Přitom zajišťují prosperitu země. Německá ekonomika na nové pracovní síly čeká už pár let. Zato Španělsko není schopné zaměstnat až polovinu svých, hlavně mladých Španělů. „Tam může příliv uprchlíků ekonomiku pěkně zkomplikovat.“

Jak Jan Švejnar vzpomíná na vlastní politickou emigraci? A co ekonomové vědí o migrantech? Poslechněte si ze záznamu v iRadiu.