Jan Sladký Kozina. Padl na něj černý los. Místo roku v žaláři poprava
Pohnutý příběh statečného vůdce chodské rebelie, sedláka Jana Sladkého Koziny si každý automaticky spojí se slavným proroctvím, které s oprátkou na krku adresoval svému úhlavnímu nepříteli – majiteli chodských vesnic hraběti Wolfu Maxmiliánovi Lammingerovi. „Lomikare, Lomikare! Do roka a do dne budeme spolu stát před súdnú stolici boží! Hin se hukáže, hdo z nás! A skutečně – do roka vydechl ukrutný Lamminger naposled a jeho duše stanula před božím soudem…
Když odhlédneme od romantické konstrukce z pera Aloise Jiráska, otevírá se před námi poněkud jiný příběh. Hořký konec na popravišti (28. 11. 1695) si nešťastný Jan Sladký Kozina vylosoval jako špatnou kartu osudu. Do chodské rebelie, která měla daleko do krvavých selských bouří na jiných panstvích, se přimotal jen jako oblíbený lidový řečník a rozhodně se nezapojil do ničeho, co by zavánělo žalářem, nebo dokonce popravčím špalkem.
Chodové doplatili na právníka
Zlořečený Lomikar, vzděláním právník, jak si jméno svého pána Chodové počeštili z originální podoby Lamminger, bojoval se svými vzpurnými poddanými hlavně využíváním kliček v zákonech a dokonalou znalostí dobového práva. Když konečně poslal na reptající Psohlavce vojsko, měl už jejich vůdce dávno v šatlavě pod zámkem.
Chodové tvrdě doplatili na právníka, který pro ně připravil prosebnou supliku císaři a taktně v ní zamlčel, že pověstná chodská práva a svobody byly dávno zrušeny a Chodům bylo předcházejícím panovníkem navíc uděleno tzv. perpetuum silentium - věčné mlčení ve věci jejich zrušených výsad.
Původně si měl Kozina odsedět jen rok
Císař Leopold I. původně nakloněný hraničářům si toto opominutí vysvětlil jako pokus o podvod a povolil Lammingerovi popravit jednoho z jejich vůdců. Původně určený rychtář Kryštof Hrubý ale nečekaně skonal v žaláři, a tak byl určen náhradník, aby měl rozhněvaný Lomikar hlavního aktéra pro zastrašující spektakulární popravu.
A tak černý los padl na Jana Sladkého Kozinu, který si měl původně jen odsedět rok v žaláři. Jeho absurdní tragédie budiž nám připomínkou, že hrdinou se člověk může stát i omylem a jediné místo, kde nefouká uragán dějin, je pevný sklep pod naším domem.
Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.
Související
-
485. schůzka: Do roka a do dne
Na této Toulce českou minulostí uzavřeme příběh jednoho z těch, kteří vstoupili do legend. Ba možno tvrdit, že daleko více než v realitě se jistěji pohybujeme v akci.
-
384. schůzka: Jakub Kubata, který dal hlavu za Blata
Sedláci versus pán. V našich dějinách se tento spor párkrát objevil a ještě objeví.
-
480. schůzka: Na praporu bota
Ačkoli jsme přistáli ve druhé polovině 17. století, tak se ještě předtím musíme odtud vydat časem nazpátek až do roku 1040, kdy u nás vládl kníže Břetislav I.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
