Jak to vidí Zdeněk Velíšek - 8. srpna

Zdeněk Velíšek vždy odhaloval divákům ČT Evropu, když do ní vstupovali, a hájil ji, když o ní pochybovali. Což činí dodnes s přesvědčením, že je to v jejich zájmu a se snahou o objektivitu i angažovanost. Činí tak v poslední době stejnou měrou v České televizi jako v Českém rozhlase

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem novinář Zdeněk Velíšek. Dobrý den vám přeji.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Dobré ráno všem posluchačům i vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Vy jste se, pane Velíšku, vrátil do Prahy z venkova, vy jste strávil několik dnů daleko od evropské, bruselské politiky, které se intenzivně věnujete. Odpočinul jste si od všech těch událostí, zpráv?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, tak já jsem se ještě nevrátil, já jsem naopak ještě odsud z Prahy za 2 dny vrátím tam, ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jste si odskočil.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
... neboť spíš se dá říct, že pendluji mezi Prahou a venkovem a skutečně jsem byl daleko od bruselských starostí. Tam to nepočítám na ty kilometry, které mě dělí od Prahy, ale spíš na ty závany zdravého vzduchu, které tam mohu vdechovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy často píšete o venkově, o jeho důležitosti. Jak se na to díváme my lidé z města?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Víte, já rád píšu o venkově v létě, kdy ti lidé z města sednou do automobilů a tu českou krajinu přejedou po dálnici a vůbec se na ni nepodívají, protože oni přece jedou na pláž k moři. No, a tam na českou krajinu opět ani nevzdechnou, leda že by se jim tam v těch davech lidí přeci jenom zdálo příliš těsno a řekli by si, že by jim někde na lukách nebo uprostřed lesů středoevropských bylo lépe. Přece máme u nás ve střední Evropě nesmírně vlídnou krajinu, krajinu, která nás formuje a která je, a to je právě něco, co zanedbáváme a co si vlastně vůbec neuvědomujeme, je naší národní a naší evropskou hodnotou ta evropská krajina.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se tématu právě evropské krajiny věnoval mimo jiné v televizním triptychu Duše Evropy. Co lze všechno z té evropské krajiny vyčíst? Vůbec existuje krajina evropská, tento pojem?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Já myslím, že ano, i když Alpy rozhodně nejsou dánská nížina nebo Polabí, i když se Andalusie nedá srovnat s nějakými norskými fjordy, ale ta evropská krajina jako celek má určitě něco, co nás pojí dohromady, a to je něco, co jsem naznačil, ta její vlídnost, ale ta je daná něčím, co je pro evropskou krajinu naprosto specifické, ona je totiž kultivovaná, ona je obdělaná, každý metr evropské krajiny a já, když chodím třeba těmi jižními Čechami, tak si to na každém kroku uvědomuju, na každém kroku je tam vidět lidská práce, to není něco, co by tu bylo bez naší účasti. Historie našich národů evropských, ta se na té krajině podepisovala, a to jednou pozitivně, jednou negativně, to víme. My jsme ji také dokázali v posledních dobách zabetonovat a my jsme z ní dokázali také utíkat. Vždyť už, on je to tady asi řekl bych v celoevropském, nebo ne-li v celosvětovém měřítku nás valná většina, já si teď neodvažuji říct to procento, ale je, je to udivující, jak je vysoké, nás žije ve městech, dokonce v těch největších městských aglomeracích, desítky milionů lidí žijou na jednom místě a vedle nich se vylidňuje venkov a chátrá ten venkov.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nanášíme často na ty naše chalupy to, před čím tam z těch měst utíkáme?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Víte, já považuji za velmi, já začnu jinak, já jsem pozoroval, když jsem si před mnoha a mnoha lety, před 4 desetiletími téměř chalupu pořídil, že městský člověk tam přijede, dva dni se hemží kolem své chaloupky a pak se poohlíží po sousedech, pak s nimi jde do hospody, pak se začne houfovat. Jemu to chybí ten kolektivní duch, to hemžení, množství lidí kolem sebe a pokud možno, jestliže bydlí třeba v těch jižních Čechách, v Českých Budějovicích, každou chvíli si odjede do toho města, aby se nadýchal zplodin a aby se nadýchal toho svého obvyklého způsobu života. My tam způsob městského života přenášíme k obrovské škodě venkova a přenášíme tam hluk města k obrovské škodě nás samotných. Já, když tam přijedu, a chci si teda opravdu v sobotu odpočinout, tak všude kolem sebe slyším křovinořezy, pily, sekačky a sám jsem v posledních dobách nucen pouštět z ruky kosu a přidávat se k těmhle těm ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vymoženostem moderní doby.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, prostě uchylovat se k tomu, protože je to rychlé, je to přeci jenom méně namáhavé, někdy a něco, já teda mám sekačku, které říkám mustang, ona se jmenuje Viking, ale je to spíš mustang, já za ní musím poletovat. No, dobrá, ale já si myslím, že v tomto ohledu se prohřešujeme na venkovu, ale na druhé straně ten český, to české chalupářství, ten venkov svým způsobem zachraňovalo v jistém období, které skončilo před pár lety. Podle mě to vylidňování, které já jsem viděl v hrozně, v hrozné intenzitě jaksi ve Španělsku například, vylidňování venkova, kde škola měla 5 žáků a pan ředitel říkal - víte, když mi odejde támhle ta rodina, tak já budu mít jenom 4 a škola se zavře. Mimochodem škola se zavírá teprve, když je jich méně než 5, jenom abychom si to uvědomili u nás při našem školství. No, tak teď už se naše krajina přeci jenom tak, tak nepustne a já jsem se teď trošku ztratil v tom svém výkladu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ne, ne, budeme pokračovat ještě v tom tématu, protože já vím, že máte oblíbený citát z knihy geologa a filozofa a spisovatele Václava Cílka, který mimochodem je také naším jaktovidičem. Cituji: "Chceš-li pomoci městu, postarej se, aby se dalo žít na venkově." Jak se nám toto daří naplňovat?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Ano, pomohla jste mi zpátky k tomu tématu. Já především tuto větu skutečně ctím a považuji ji za jedno, jeden z příkazů naší doby pro městského člověka, který by neměl říkat - a ten venkov, oni ti zemědělci nám, pořád chtějí víc a víc peněz a přitom kolik jich je? Jsou jich dneska už jenom 3 %, lidí se v Evropě většinou zemědělství 3 až 10, dejme tomu někde víc, někde míň, u nás hrozně málo už, ale to chalupaření české, teď se vracím k tomu tématu, přeci jenom pomáhalo ten venkov dělat životaschopným. A nebylo na něm vidět, nebyla na něm vidět ta zanedbanost. Mně řekl jeden velice vzdělaný pastevec vysoko ve švýcarských Alpách, kde jsem natáčel o horském zemědělství reportáž, mně řekl: "Kdybych tady nepásl krávy na tomhle hřebeni nad Ementálským údolím, tam ta moje vesnice tam dole nebude, protože, tu trávu drží to, že ji krávy neustále posilují tím, že ji žerou, tím, že ji spásají. Když tu nebudou moje krávy, deště spláchnou i ty cesty, které sem nahoru vedou. Dole nebude turismus, nebude tam turistika, lékař odejde, škola nebude, já tady prostě, nebude sem jezdit doprava. Já tady prostě musím ty krávy pást." A já bych k tomu dodal, švýcarské zemědělství je jedno z nejvíc dotovanějších v celé Evropě, víc než, tam jsou dotace vyšší než ty evropské a oni Švýcaři vědí, proč to dělají.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak to vidíte u nás, jestli se nám daří naplňovat to, respektive na kolik se staráme jak o to, aby se na tom venkově dalo žít?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Já myslím, že veřejnosti chybí to pochopení, které to potřebuje. Veřejnost je hodně městská a má pocit, že ten venkov nepotřebuje. Veřejnost je konzumeristická, konzumně orientovaná. To znamená, chci-li ovoce, vždyť si ho koupím a ono je většinou z dovozu. A není vůbec třeba, abychom měla ta naše malá česká jablíčka, když tady dostaneme ta krásná vypěstovaná barevná odněkud bůhví odkud, není prostě třeba, abychom měli obilnářství a když nebudou ty pole, no, vždyť bude louka místo toho. Ten člověk městský si neuvědomuje, že louka, aby byla, dá spoustu práce zrovna tak tolik, jako obdělat pole. Takže, tam bude spíš pampa než louka, nebude-li to zemědělství a zemědělství je právě proto dneska celá Evropa se orientuje na dotace zemědělství a podporu venkova, už víc na podporu venkova a na údržbu venkova než na zemědělství samo, a proto, když byli s tímhle tím francouzští zemědělci nespokojeni, tak na ně Chirac volal: "Já nedopustím, abyste se stali nějakými zahradníky. Vy budete dělat svoji práci zemědělství a já to budu prodávat."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ostatně rozvoj venkova, to je pojem, který se už myslím koncem devadesátých let minulého století stal jedním z hlavních cílů evropské agrární politiky.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Ano, tehdy se to jmenovalo Agenda 2000, ale dodneška bychom se, dodneška není naplněná tato myšlenka evropská.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jakým směrem by se měly, pane Velíšku, ubírat úvahy o budoucnosti té evropské zemědělské politiky?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, především tím, aby ten venkov, "chceš-li pomoct městu, postarej se o to, aby na venkově se dalo žít."

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odpověď známe.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
V podstatě, to je Václav Cílek, to je český poradce prostřednictvím naše mikrofonu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro krajinu.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí publicista a překladatel Zdeněk Velíšek. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Brusel má celozávodní dovolenou. Mohli bychom říct - má na to Evropská unie vůbec nárok uprostřed toho dění zachraňování eura?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, ano, je to jakýsi protiklad, ale ty letní prázdniny se každoročně týkají především úřednického personálu, na který tak nadáváme, že je ho příliš, a tak ať si teda odpočine chvíli, ale mezi politiky to vře. Samozřejmě že to je kvůli neutuchající krizi a řekl bych, že evropští politici si příliš ani toho srpna, kdy nebudou mít možnost se scházet, protože je ta bruselská základna jim neposkytne žádné pohodlí, ani ta štrasburská nebo lucemburská, kde všude jsou ta úřednická místa Evropské unie, ale pokřikují na sebe ze svých metropolí, anebo ze svých, z míst, kde se usídlili na dovolenou a sotva přijel na dovolenou Francois Hollande, tak prohlásil, mimochodem je v sídle francouzských prezident v pevnosti Brégancon, která sama vypadá jak vězení, u příležitosti jeho příjezdu jsem viděl pár obrázků, úplné vězení pevnostní. Řekl, že si nedovolí prožít prázdniny naplno, když si doba vyžaduje, aby byl po 24 hodin denně naplno informován a aby byl stále ve střehu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zase to promiňte může mít výhodu, že se bude chtít brzo vrátit do Paříže.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, nevím. Oni přece jenom ty jejich komunikační možnosti existují, existují videokonference a tak dále a čím víc se na to, budou zvykat na tu komunikaci nadálku, tím víc ušetříme na nich.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Taky pravda.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Na jejich summitech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co musí, respektive to, co musí Evropa překonat, tak to rozhodně není na jedno léto problém. Na jak dlouho podle vás?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, já si myslím, že tohle to je problém na desetiletí, protože pár evropských politiků si toho sice všímá, ale většinou ne. Teď se prostě během, už od začátku srpna mají držet ústa a být v klidu, ale oni pokřikují jeden na druhého, ozývá se i Berlusconi, který už vidí tu Itálii opět bez eura a vidí, že by se na této myšlence mohl svézt, euro je v krizi, proč tedy neslibovat Itálii, jak se bude mít dobře bez eura. K němu se přidávají italští nacionalisté, některé části tisku a říkají - nejen bez eura, také bez diktátu Německa. A o Německu se zase ozývají tentokrát už ne z Řecka, ale z Itálie slova připomínající nacistickou éru.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ta rétorika, ano.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Zlomyslně připomínající nacistickou éru. Tohle to všecko, Mario Monti říká, že hrozí rozštěpení Evropy na sever a jih a že vlády by neměly tolik, tady v tom bych spíš řekl, že v druhé části té jeho velmi čerstvé, toho velmi čerstvého varování by mohl mít v něčem pravdu, že vlády by se měly odpoutat od jakéhosi poručníkování svých parlamentů a měly by skutečně pracovat na nějakém společném řešení, na nějaké společné obraně a tady se dostávám k jádru věci. Já si myslím, že Evropa by skutečně měla najít nějakou obranu proti trhům, jakkoliv je to slovo vágní, jakkoliv by laik vlastně nevěděl, kdo se za tím slovem skrývá a v podstatě jsou trhy, jsou neidentifikovatelné, jsou nepostižitelné, a proto je taky nelze volat k odpovědnosti, ale jsou politici, kteří na finanční trhy, mám na mysli jenom finanční trhy v tomto případě, na to, kam až sklouzly, k jakým praktikám sklouzli politici, kteří na to upozorňují, a to už dávno, bývalý německý prezident ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Horst Köhler.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
... Horst Köhler prohlásil ještě před vypuknutím krize takřka prorocky na začátku roku 2008, že trhy jsou monstrum, které je třeba zahnat na jejich místo a teď si vzpomínám také a ne náhodou, protože já si na to, co řekl Sarkozy v americkém Senátu, když tam přijel na první oficiální návštěvu jako novopečený francouzský prezident a všichni od něj očekávali, že jenom smaže to nedorozumění kolem Iráku a ten chlad kolem Iráku, který vznikl mezi Francií a Spojenými státy, ale také mezi částí Evropy potom a Spojenými státy, on to skutečně učinil, ale pak řekl tu větu, kterou já rád cituji: "Amerika, kterou chceme mít rádi," nebo dokonce řekl, "kterou milujeme, nás naučila," já jsem tu větu napsal do své knížky a někde ji mám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, do poznámek.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
A někde ji mám s sebou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, našel.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
"Ti, kdo milují vaši zemi, která nejlépe světu ukázala výhody volného podnikání, čekají od Ameriky, že bude první, kdo odsoudí zcestný vývoj a výstřelky finančního kapitalismu, které dávají volnou ruku spekulaci." A doma potom k tomu dodal, že finanční kapitalismus rdousí podnikatelský kapitalismus. A slovo hazard se během krize, která vzápětí vypukla, toto řekl v roce 2007 před vypuknutím krize a dnes se mluví o tom, že trhy hazardovaly se svěřenými penězi, dokonce si vymýšlely peníze, které ještě ani neměly v rukou a pak s nimi hazardovaly, že, a pak se to všecko zhroutilo a ten postup trhy, finanční trhy uplatňují teď vůči Evropě, specializují se na Evropu a Frank-Walter Steinmeier, což je předák německých sociálních demokratů, něco podobného jako řekl Sarkozy přímo v americkém Senátu na společném zasedání Kongresu a Senátu, řekl v Bundestagu, kde prohlásil, že trhy ničí, ničí reálný, reálný byznys, a to je pravda. Evropa volá po nějakém rozvoji, po nějakém oživení průmyslu, ale přitom musí tam, kde trhy se napřou na tu zemi, třeba na Řecko, třeba na Španělsko a snižují mu rating a zvyšují mu úrokové sazby na jeho dluhopisy, no, tak tam musí Evropa hasit požáry a vůbec se nevěnuje tomu, té nějaké systematické obraně proti této strategii, já nemohu ani říct politice, protože trhy nemají politiku, trhy jsou globální a mají úplně cíl, než mají politici Evropské unie, kteří mají také zodpovědnost za své národy a za Evropu ti evropští lídři, zatímco trhy se mohou chovat naprosto utilitárně, abych neřekl nezodpovědně, těm jde o to, aby využily těchto situací.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nemají ani na rozdíl od administrativy v Bruselu dovolenou, respektive trhy nikdy nespí.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Ano, trhy jsou globální. Nemohou mít dovolenou, protože to je dovolená jenom na severní polokouli, trh je globální, celosvětový. Jedním kliknutím na klávesnici počítače se přesunují miliardy z jedné půlky zeměkoule na druhou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já jsem také klikla, pane Velíšku, na náš e-mail prostřednictvím webu se mohou posluchači Dvojky ptát a otázka pro vás od paní posluchačky, zda je ještě možný návrat pana Sarkozyho?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, víte, já bych to nevyloučil. Sarkozymu je dnes kolem 55 a je to stále ještě mladý člověk, který prohlásil sice, když viděl, že by ty volby nemusel vyhrát letos na jaře a také je samozřejmě nevyhrál, protože krize ho tak těžce zaskočila, že nedokázal plnit své volební sliby ani v nejmenším takřka, tak prohlásil, že si sbalí svých 5 švestek a půjde dělat peníze, že půjde vydělávat. Zatím si užívá svých 3 měsíců volna jako mívají noví prezidenti, 3 měsíce jsou chráněni, že jo, tak on 3 měsíce chrání sám sebe, ale já si myslím, že se bude vracet, protože ta pravice se štěpí, ona nemá takového vůdce. Ovšem musí nejdřív pravice francouzská a evropská zapomenout na jeho neúspěchy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme ještě několik minut, zastavme se u olympijských her. Myslíte, že mohou nechat stopu v globální politice, nějak ovlivnit běh světa?

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
No, to je velmi zajímavá otázka. Většinou se v souvislosti s olympiádou klade otázka, jestli mohou být apolitické. A on jim už jejich novodobý zakladatel nemohu říct, protože olympijské hry tu byly před víc než 1,5 tisícem let.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak řekněme konec devatenáctého století.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
De Coubertina, ano, Pierre de Coubertina, francouzský šlechtic, je vymyslel jako politický nástroj, jako dal jim politický cíl, a to bylo smiřování národů, bylo to po francouzsko-pruské válce, kterou Francii prohrála a de Coubertina chtěl díky této staré antické myšlence smířit národy na hřištích, na kolbištích sportovních a měl ještě jeden postranní úmysl, s kterým se ovšem netajil. Tehdy se totiž tvrdilo, že Francouzi tu francouzsko-pruskou válku prohráli kvůli tomu, že vlastně neměli žádnou fyzickou odolnost a on je tímto, touto svoji myšlenkou, sportem k síle chtěl učinit silnějšími. Ale já bych ještě připomněl tu antickou historii a tu antickou souvislost olympijských her s politikou, olympijské hry ty první antické se v Olympii uskutečnily téměř 8 století před Kristem, ale bylo to v době, přesně v době, kdy antickém Řecku, v Aténách se rodily pojmy jako obec, občan, ústava a demokracie. My jsme dneska běžně máme každou chvíli v ústech, ale neuvědomujeme si, že to jsou základní pilíře, které nám dala Antika, které skutečně z Evropy, to je další hodnota evropská, tyto pojmy, já je zopakuji, obec, občan, ústava, demokracie v době, kdy se zrodila také myšlenka olympijských her a sportovního soutěžení, se zrodily pro celý svět a je kuriózní, že de Coubertina obnovil právě tu myšlenku sportovního soutěžení a sportovním soutěžením k usmiřování, tu obnovil právě ve chvíli, v historické chvíli, kdy koncem 19. století a na začátku 20. se opět mohlo mluvit znovu o pojmech obec, občan, ústava a demokracie.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká v dnešním vydání Jak to vidí novinář a překladatel Zdeněk Velíšek. Budu se těšit na pokračování zajímavého rozhovoru a přeji vám krásné léto.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
Děkuji vám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra po půl deváté přivítáme profesora Tomáše Halíka, prezidenta České křesťanské akademie. Zita Senková přeje všem příjemný den.

Zdeněk VELÍŠEK, novinář
--------------------
I já.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.