Jak to vidí Václav Pačes - 5.10.
Od pondělí 5. října se, ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha po 8:30 hodině, můžeme těšit na komentáře známých osobností světa kolem nás. Pondělním hostem byl profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR Prof. Václav Pačes. Uvnitř článku opět nabízíme needitovaný přepis pořadu Jak to vidí. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)
Jak to vidí Prof. Václav Pačes
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý den. Hostem pořadu Jak to vidí, je dnes biochemik, profesor Václav Pačes, donedávna předseda Akademie věd České republiky. Vítejte. Dobrý den.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vláda se snaží škrtat kde může, a tak se oproti dohodám a slibům s úspornými balíčky a návrhem státního rozpočtu dostává do parlamentu návrh rozpočtu akademie věd, který v dlouhodobém horizontu nebo v tom střednědobém označujete tuto instituci za likvidační. Proč?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Protože z těch veřejných prostředků by do roku 2012 měla Akademie věd mít snížený rozpočet na polovinu a já myslím, že každý ekonom ví, že prakticky je nemožné, aby během takhle krátké doby takový, takové snížení rozpočtu instituce mohla přežít. Ta se prostě vnitřně rozpadne. Nám slíbil, nebo mně už ne, ale novému předsedovi Akademie věd, profesoru Drahošovi slíbil pan premiér Fischer, že to rozhodnutí rady pro výzkum a vývoj je špatné, on to uznává, také se rozhodl, že změní složení té rady, ta rada opravdu odvedla mimořádně nezodpovědnou a špatnou práci a on premiér Fischer, který předsedá, který samozřejmě nemůže ty věci znát, protože má daleko důležitější věci na starosti a první místopředsedkyně, což je současně ministryně školství, paní doktorka Kopicová, ti sami viděli a uznali, že prostě to rozhodnutí rady bylo špatné, nezdůvodněné a nezodpovědné a proto profesor Drahoš dostal slib, že se budou stabilizovat ty rozpočty podle rozpočtu pro rok 2010, který je o půl miliardy menší než ten letošní, ale s tím by si Akademie věd dokázala poradit, jenže bohužel, jak se ukazuje, tak úředníci zase dali špatné podklady panu premiérovi, takže skutečně vláda do parlamentu dala ten střednědobý výhled v tom původním návrhu o tom snížení na tu polovinu. My máme ujištění nebo zase říkám já to vím jenom zprostředkovaně, že to byla skutečně chyba. Paní ministryně proti tomu protestovala na vládě, ale už se to nedalo prostě změnit, protože ten rozpočet byl takhle udělán a dalo se to do parlamentu, kde teda budeme teď jednat o tom, že opravdu to byla jenom chyba údajně. Já si tím úplně jistý nejsem, byl jsem u jednáních ještě s vládou, vlády pana Topolánka a myslím si, že tam došlo k mnoha účelovým a nezodpovědným rozhodnutím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tam jsem chtěl směřovat svoji další otázku, proč se ze strany, řekněme, státu v poslední době podceňuje, zdá se, základní výzkum a upřednostňuje ten aplikovaný. Jsou za tím podle vás lobbisticky prosazované zájmy firem anebo jenom neinformovanost úředníků?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já bych neřekl neinformovanost, já bych řekl nezodpovědnost úředníků a současně velmi silný tlak těch lobbistických firem. Podívejte, my máme spočítáno, a to jsou oficiální čísla i samotné rady pro výzkum a vývoj, že 6 miliard v minulosti šlo na projekty právě toho aplikovaného výzkumu, které nedají vůbec žádný výsledek, těch 6 miliard se prostě ztratilo v černé díře a nyní se chce na úkor Akademie věd právě tyto, tato černá díra posilovat. Já to považuji až za absurdní, že vůbec nějaký takový návrh mohl vzniknout. Čili je to určitě také lobbistický tlak zejména bych řekl hospodářské komory a toho Svazu průmyslu a dopravy. To jsou instituce nebo organizace, které mají velký, velkou vinu na současném špatném stavu ekonomického stavu České republiky. Vždyť my jsme se octli téměř před státním krachem, něco, co se v životě jsme nemysleli, že by se mohlo stát, no, a jeden z důvodů je, že právě Hospodářská komora, respektive její vedení a vedení Svazu průmyslu a dopravy prostě bylo nečinné, říkalo, jak jsme na tom báječně, že jsme jakýsi ostrov stability v celosvětové krizi, no, nic se nedělalo, nic se nepřipravovalo. Když to srovnám s tím, co se dělo třeba v Německu, kde rozložili ty problémy na delší dobu, takže ty dopady nebyly tak tvrdé, tak u nás k tomu nedošlo a najednou se dozvídáme, že jsme před státním bankrotem, když nedojde k takovým drastickým škrtům. Myslím, že velkou vinu v tom má právě vedení Hospodářské komory a vedení Svazu průmyslu a dopravy. Divím se těm členům Hospodářské komory a Svazu průmyslu a dopravy, že ta vedení neodvolají, protože ty odvedly nezodpovědnou a velice ledabylou práci.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Václav Pačes a mnohý ale namítne na druhou stranu, že šetřit se musí všude, uskromnit by se tedy měli i vědci podle této logiky. Opravdu nejsou cesty, jak získat víc prostředků třeba na ten základní výzkum odjinud, než ze státního rozpočtu?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak především chci říct, že Akademie věd České republiky deklarovala okamžitě a jednoznačně, že je připravena nést svůj díl na těch škrtech. Nikdy jsme neříkali, že nepočítáme se snižováním rozpočtu, dokonce nedávno právě ten místoprezident té Hospodářské komory, oni všichni jsou to prezidenti a viceprezidenti, víte, tak ten, nějaký pan Bartoš z Ostravy dokonce řekl, že Akademie věd v této těžké době chce peníze na zvyšování platů. To je lež jako věž, je to účelové tvrzení, to nikdy jsme neřekli, víme dobře, o co jde. A o platech se vůbec nejedná. Tady se jednalo o finanční prostředky na výzkum, na vědu, na projekty, které, kde jsme vázáni také i mezinárodními smlouvami. Čili my a mimochodem pan premiér Fischer řekl, že jeho priorita je, aby finanční prostředky, veřejné prostředky, které půjdou do výzkumu, budou jediné, které nebudou redukovány. Tady nejde o to, jestli budou nebo nebudou redukovány, jde o to, aby teda to, co vláda na tento sektor dá, aby bylo spravedlivě rozdělováno. A to právě v tom naprosto selhala rada pro výzkum a vývoj. Ale ještě, jestli vás, pane redaktore, můžu, vy jste mi vlastně položil jinou otázku, a sice, že si nemůžeme nikde získat jinde peníze. Tak to je instituce od instituce. Akademie věd je velmi úspěšná v získávání finančních prostředků jednak z Grantové agentury České republiky, ale to jsou také veřejné prostředky, to je v podstatě, jsou to prostředky, které jdou ze státního rozpočtu. My jsme úspěšní ve získávání finančních prostředků, ze strukturálních fondů Evropské unie, ale to také bylo takové účelové tvrzení, vždyť získáte prostředky ze strukturálních fondů, velké prostředky, jenomže ty jsou přísně vázané na určité projekty, ty vůbec nepomohou instituci jako je Akademie věd nebo nějaká vysoká škola v té obtížné situaci. Takže my se snažíme získávat finanční prostředky odjinud, ale samozřejmě ty nemohou nahradit to gró, co do toho dává stát. Jiné instituce, třeba vysoké školy, ty získávají větší část svých prostředků z rozpočtu ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Akademie věd má jediný zdroj z veřejných prostředků, a to je právě ten balík peněz, který, o kterém rozhoduje a který prostě navrhuje rada pro výzkum a vývoj.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud si dobře vzpomínám, tak o prázdninách se psalo, že Akademie věd dostala 500 milionů navíc, ono to bylo ve skutečnosti tak, že miliarda se škrtla, a pak z té škrtnuté miliardy se 500 vrátilo, čili bylo to ve skutečnosti o 0,5 miliardy méně než v tom letošním rozpočtu.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to tak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom, abychom se dostali do těch správných souvislostí. A poslední otázka k tomuto tématu, vy jste stál v čele této instituce od roku 2005, tuším, 4 roky, takže možná víte, když jste se zmínil o těch platech, ve slušné společnosti se takto člověk netáže, ale myslím, že tady si to můžeme dovolit, víte z hlavy, jaký je třeba průměrný plat člena akademie, respektive pracovníka Akademie věd?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Vědeckého pracovníka akademie. Ano, já to skutečně vím. Ono je to trošku ošidné o těch číslech mluví, já je řeknu, ale je to ošidné, protože něco jiného je základní plat, který víceméně kopíruje tu tabulku státních zaměstnanců, i když pracovníci Akademie věd nejsou dneska už státními zaměstnanci, akademie, ústavy akademie jsou takzvanými veřejnými výzkumnými institucemi a ředitel má plnou možnost si upravovat ty platy, k tomu ovšem ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte je to něco jako tedy médium veřejné služby, podobný základ?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, je to přesně tak, podobný základ, ano je to veřejná výzkumná instituce, která teda není vlastně tímto způsobem vázána na nějaká pravidla státních zaměstnanců. Tam ovšem jde o to ještě, že kdo šikovný, kdo je dobrý, tak získává granty, kam si může dávat část svého platu, případně odměny, samozřejmě jsou tady i zahraniční granty, takže tohle všechno, když se sečte, tak musím říct, že vědečtí pracovníci si hodně polepšili v tom průměru, ale nikoliv ..., je tam veliké rozpětí a podle toho, jak jsou staří, podle toho, jestli jsou to už prostě renomovaní pracovníci nebo méně, tak ty průměrné platy se pohybují někde kolem 35 tisíc korun měsíčně, tím ale říkám platy, tím říkám příjmy, to znamená i včetně těch všelijakých příplatků, případně odměn, které jsou vysoutěženy, abych tak řekl, v těch grantových prostředcích. Ono se to nejlépe pozná, já vždycky říkám, podle toho, jaká auta stojí před těmi vědeckými ústavy. Ještě, když jsem začínal ve své funkci, nebo před tím, tak tam byly otřískané staré 120 škodovky a žigulíky, dneska už tam prostě stojí normální octavie a nějaké hyundaie a já ani nevím, jak se to všechno jmenuje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 - Praha, v Oslo se tento týden budou postupně vyhlašovat držitelé Nobelových cen. Kdo by si ji letos podle Václava Pačese zasloužil za chemii?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Nebude to v Oslo, bude to v Stockholmu, v Oslo se vlastně udílí jenom ta ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Lékařská, promiňte.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, ano, ne lékařská, vlastně za mír, jinak všechno ostatní je ve Stockholmu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Aha, tak, tak, to bylo přeřeknutí, tak teď už jsme to uvedli.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Ano. To jste mi dal těžkou otázku, já musím říct, ono se o tom vždycky hodně spekuluje. Já bych byl velmi rád, kdyby to byl někdo velmi blízký v České republice. Nevidím v tuto chvíli nikoho, kdo by skutečně na to mohl dosáhnout. Jestli někdo, jestli se změní postoj těch komisí, které o tom rozhodují, tak si myslím, že by mohl dostat buď za chemii, ale spíše za fyziologii nebo lékařství Nobelovu cenu Antonín Holý za předpokladu, že se bude udílet Nobelova cena za skutečně objevy, které přímo vedou k léčení pacientů, které přímo ovlivňují jednotlivé lidi. Ta současná politika ovšem je jiná, tam se dávají Nobelovy ceny zejména za takové pokroky v základní vědě, ať už je to v té medicíně nebo v chemii. Za chemii byl kdysi, jak víme, na Nobelovu cenu navrhován Otto Wichterle, ten už ji dostat nemůže, my máme jediného nositele Nobelovy ceny za vědu, a to je Jaroslav Heyrovský právě za chemii. Čechoameričan Josef Michl, který v roce, dnes tuším, 68 odešel do Spojených států, ten udělal skutečně velkou díru do světa, byl také navrhován na Nobelovu cenu. Nevím, jestli v té obrovské soutěži může uspět, ale to je jeden z těch, o kterých se určitě mluví, a to by bylo báječné, kdyby takovýto člověk Nobelovu cenu dostal. Víc vám k tomu ale říct nemůžu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobře. Pojďme k dalšímu tématu k aktuálnímu, více než 67 % voličů pro Lisabonskou smlouvu v Irsku, tak to je přesvědčivé vítězství eurooptimistů. Co soudíte o takovém obratu při opakovaném referendu?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Víte, já jsem včera večer se díval na televizi na jakýsi diskusní pořad, kde také vystupoval pan Payne. Já myslím, že většina lidí už to jméno nezná, ale já si ho pamatuji, on býval dokonce v politice, jestli byl nějakým, já nevím, poslancem, možná ministrem nebo něčím takovým, najednou se tady objevil a ukázalo se, že je poradcem pana prezidenta. Takovou demagogii, kterou ten pán tam říkal, to bylo otřesné. On třeba to, že třeba pan premiér Fischer teď pojede do Švédska, které předsedá Evropské unii, aby tam prostě jednal o současném stavu s Lisabonskou smlouvu, on to tam přirovnal k Mnichovu, k mnichovskému diktátu, no, to je přeci něco tak nedůstojného a otřesného, že jsem úplně zůstal nad tím stát, jak někdo může v současné době takovýto příměr vůbec udělat. Byl opravdu ten člověk, já podle mého názoru, ani snad nemohl přemýšlet o té věci, ty jeho argumenty, že se tady konala 2 stejná referenda v Irsku, vždyť to není pravda. Právě, že toto referendum bylo o jiné Lisabonské smlouvě. Tam se podařilo pro Irsko vyjednat věci, které právě nejvíc vadily Irům a proč neschválili tenkrát nebo v tom referendu nehlasovali pro Lisabonskou smlouvu. Byla to záležitost potratů, byla to záležitost sňatků teda homosexuálních párů a takovéto věci. Irsko je taková trošku bigotní katolická země a tam tyhle ty věci jsou velice důležité, takže se hlasovalo o jiné smlouvě, kde teda Irsko má jiné priority, než mělo předtím.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tedy ukazuje se, že je dobře, i když je to malá země, když se ozve a trošku bouchne pěstí do stolu?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, to asi ano, ale já se divím, že už tyto věci nebyly řešeny dřív, že už nebyly vyřešeny před tím prvním ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se dojednávala ta smlouva.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Protože tenkrát bylo pravděpodobně možné leccos vyjednat, mimochodem myslím si, že i čeští vyjednavači neučinili všechno proto, aby pozici České republiky vyjednali takovou, aby jako vyhovovala více lidem a vyhovovala lépe, řekněme, ve, když to srovnám s Poláky, kteří si zajistili tím jedním protokolem, že případné nároky těch vysídlenců nebudou prostě vznášeny, protože tam, já teď přesně nevím, jak to je, ale prostě toto je tam ošetřeno. Nejsem si úplně jist, že to je ošetřeno u nás. A tohle to hodně lidí jako straší. Vždyť to je docela logické, že Češi mají určitý vztah obav nebo i takové bych řekl nepříliš dobré vztahy s Němci a na druhé straně po druhé světové válce i s Rusy, jsme tady mezi nimi a je pochopitelné, že tady tyhle ty věci lidé zvažují. Teď poslední dobou se jedná i o tu energetiku z Ruska zase, která dopadla na Evropu a zejména na tu východní Evropu, na Slovensko, na Bulharsko, to se může stát i nám. Takže lidé jsou trošku v obavách, nejsou přesně informováni, a to byl ten problém. Nicméně demokraticky zvolené orgány schválily Lisabonskou smlouvu. Já jsem si jist, že potom až Ústavní soud rozhodne a je, pokud, pokud rozhodne ve prospěch Lisabonské smlouvy, že pan prezident Klaus ji podepíše.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám, umíte si představit situaci, že by prezident zkrátka odmítl podepsat dokument jenom proto, že je přesvědčen, že není pro Českou republiku výhodný?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Já si to představit umím. Myslím si, protože tak, jak znám prezidenta Klause, tak si myslím, že on by klidně byl schopen odstoupit ze své funkce, pokud by to skutečně nemohl podepsat s čistým svědomím, aby prostě to teda nemusel podepisovat, já se nedomnívám, že ale k tomu dojde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Věříte, že při urychleném prezidentově podpisu, až tedy proběhne to jednání u Ústavního soud, takže, když ta Lisabonská smlouva bude rychle podepsána, takže na tom může Česko vydělat, jak tvrdí někteří. Naopak při těch obstrukcích, které by se protahovaly, může jenom tratit?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Například myslíte tímto eurokomisaře a tak dále?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O tom se hodně mluví, že bychom mohli mít eurokomisaře třeba pro energetiku, anebo naopak, že bychom neměli v tom opačném případě žádného?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
No, tak já si nemyslím, že tohle to, víte, že je tak důležité, jako pořád hledat, jestli to bude pro nás výhodné nebo nevýhodné a jak výhodné, tak není ani skoro důstojné. Samozřejmě naši politici mají povinnost, aby hájili zájmy české společnosti, ale jestli budeme mít eurokomisaře pro energetiku nebo pro něco jiného, nevidím za až tak zásadní věc a rozhodně bych se nedomníval, že by se mělo v této zásadní věci rozhodovat jenom podle toho, jestli to bude pro nás v nějakých detailech výhodné nebo nevýhodné. Koneckonců mně se na Evropské unii líbí, tam včera také ten pan Payne neustále operoval tím, že je to vlastně nedemokratická struktura. Mně se na ní naopak líbí to, že se tam věci dohadují a dospívá se k tomu dneska moderním slovem řečeno konsensu, to znamená, souhlasnému stanovisku, kdy se věci vyříkají, diskutují a potom se nějak rozhodne a že ti představitelé jednotlivých států a národů také a regionů nakonec jsou schopni se domluvit. To je přeci něco, co naše politika potřebuje jako sůl. U nás ..., my máme parlamentní demokracii, tam pan Payne říkal, jak je to báječné, že tady máme parlamentní demokracii a že ta Evropa je nedemokratická. Podívejme se, jak ta naše demokracie vypadá, vždyť to tady je konstantní,už od devadesátých konstantní agonie politická. Vždycky se všechno řeší jedním nebo 2 přeběhlíky z jedné strany na druhou kdoví za jakých podmínek. Teď najednou vidíme, jak to je všechno prorostlé korupcí i v těch nejvyšších vrcholech prostě politiky, takže já, i když chápu, že evropská struktura celá je hodně byrokratická, že skutečně ta demokracii se tam musí do toho ještě postupně včleňovat, tak, jak možná bude ubývat demokratických principů v jednotlivých státech, ale já osobně si myslím, že pro nás je to dobré, že jsme členy Evropské unie.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Posloucháte Český rozhlas 2 - Prahu pořad Jak to vidí dnes s Václavem Pačesem. Pane profesore, mě tak napadlo, když jsme se zmínili, že třeba jedním z těch eurokomisařů, respektive jedna možnost, kdo by mohl, nebo jakým eurokomisařem by mohl být Čech, abych se vyjádřil přesněji, tak se mluvilo o energetice, byl to zřejmě jenom příklad. Mně tak napadlo, jestli vůbec máme co přinést do Evropy. Mluvilo se o takzvané Pačesovy komisi, já vím, že vy jste to neslyšel ten přívlastek nebo ten název rád, ale víme, o co jde, a teď vlastně všechno, zdá se, utichlo. Jak, jak vlastně bude naloženo s tím, s čím vy jste přišli jako ta komise pro energetickou koncepci České republiky?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Tak ta komise stále ještě existuje, nebyla zrušena. Ona byla zřízena vládním rozhodnutím, tak také vládním rozhodnutím musí být zrušena, ale my jsme vypracovali to, co po nás vláda žádala, to jsme odevzdali, to bylo přijato a tentokrát, pokud si dobře vzpomínám, tak vláda pozastavila zpracování takzvané energetické koncepce, to je takový už velmi konkrétní materiál, který zpracovává ministerstvo průmyslu a obchodu a průmyslu do té doby, než my zpracujeme tu zprávu, než bude oponována zase jinými odborníky a aby na základě této zprávy, případně té oponentní zprávy potom se, aby se to zohlednilo při té koncepci státní energetické. To se také skutečně stalo, my jsme odevzdali ten materiál. Rada nebo respektive ta komise oponentní to zoponovala, přišla se svými vlastními návrhy, to všechno bylo odevzdáno ministerstvu obchodu a průmyslu a to, pokud vím, tak zpracovává, dokonce už snad zpracovalo, státní energetickou koncepci. Nicméně pravda je, že my jsme získali ohromně cenný materiál od nejrůznějších jednak i firem, ale jednak, ale i jednotlivých, od nesmírných odborníků v různých oblastech energetiky. Tyto materiály byly zapracovány do té nezávislé zprávy, ale pochopitelně ne všechny, ta zpráva měla 300 stran a my máme mnoho tisíc stran těch materiálů a podkladů, které jsme zpracovávali, to zůstává do jisté míry nevyužito a teď sílí tlak, dokonce i někteří senátoři, pokud jsem slyšel, se přimlouvají za to, aby tady vznikl jakýsi orgán, a to orgán odborný zcela nezávislý na vládě, protože ta nezávislá, takzvaná nezávislá komise nebyla úplně nezávislá, tam politické strany jmenovaly své odborníky, byli to skuteční odborníci, to nic, ale přece jenom bylo to dáno těmi politickými aspekty, tak já teď uvažuji o tom, že možná by nebylo špatné, kdyby někde třeba při Akademii věd nebo při nějaké vysoké škole vznikla komise skutečných odborníků, kde by nám nikdo do toho nemluvil, kde bychom si sami určovali, co budeme dělat a tato komise by možná bylo dobré, kdyby zpracovávala, ani ne zpracovala, ale zpracovávala víceméně neustále takový ten výhled energetiky tak, jak se mění situace. Podívejte, tady je záležitost například atomových reaktorů budou čtvrté generace a dalších generací. To je naprosto zásadní věc, kterou je třeba zkoumat, kterou je třeba také i zkoumat z hlediska ekonomického, z hlediska uskutečnitelnosti, nejenom z toho principu fyzikálního, nebo máte záležitosti fotosyntézy, že, to je velmi důležitý energetický problém, který se zkoumá dneska jako s nějakými rostlinkami nebo bakteriemi, ale to může mít obrovský význam i pro energetiku, řekl bych, teda pro celou společnost a tak dále, fotovoltaiku, vodík, teď, když se zavírají ty kohoutky z východu, kterými teče plyn a ropa občas, je otázka, jestli skutečně by nebylo zapotřebí investovat daleko větší finanční prostředky do výzkumu v těchto oblastech, které z energetiků, řekněme, souvisí. To se zase dostáváme možná zpátky k těm rozpočtům na výzkum. Já si myslím, že toto je jedna z priorit, kde by celosvětově se mělo vynakládat daleko víc prostředků.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pro poslední 2 minuty našeho rozhovoru mám závěrečnou otázku, vy jste byl pracovně na Šumavě. Když jsme se domlouvali, tak po mobilním telefonu. Zdržel jste se tam s manželkou přes víkend, chci se zeptat, co jste si odtud přivezl?
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
To je dobrá otázka. Já jsem celkem Šumavu moc neznal, byl jsem tam mnohokrát samozřejmě při různých příležitostech, ale tentokrát jsme to projeli tak trošičku systematičtěji a můžu říct, že jsem byl nadšen. Tady občas novináři, řekněme, téměř to vypadá jako že Šumava je nějaká tragédie, že prostě to tam všechno odumírá a já jsem ten dojem z toho neměl. Naopak hrozně si cením toho, že tam je volný přístup do lesů, nemyslím třeba taková ta jádra, třeba ten Boubínský prales, kam jsme také šli, ten je oplocen, tam se nesmí, ale je to báječně udělaná stezka kolem toho, kde se prostě dá vidět ten prales, ale jinak je to všechno volně přístupné a ukazuje se, že vůbec to není třeba tou turistikou nějak poškozené. Takové to znepřátelení člověka a přírody, které někdy takoví ti fundamentalisté prosazují, já nesdílím, já si myslím, že příroda a člověk mají žít v určité harmonii a tam, kde se samozřejmě je třeba chránit určité oblasti, tak to je jiná věc, ale velmi mě příjemně překvapil stav těch lesů, to, že se do nich volně může, jsou ve velmi dobrém stavu, i když jsme tam viděli ty kůrovcové kalamity taky, ale nezdá se mi, že by nějak zásadně to tam ovlivňovaly. A doufám, že to tak zůstane. Já, když jsem byl ve Spojených státech nebo i v některých jiných státech, kde je všechno soukromé a kde je všude zákaz vstupu do lesů, do nejrůznějších prostě oblastí hezkých, tak si vážím toho, že u nás tomu tak není.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl profesor Václav Pačes a pořad Jak to vidí, který najdete následující den v přepisu na internetové adrese www.rozhlas.cz/praha. Pane profesore, děkuji za vaši návštěvu, ať vám ta, ten /nesrozumitelné/ přivezl ze Šumavy vydrží dlouho. Mějte se hezky. Na shledanou.
Václav PAČES, biochemik, bývalý předseda Akademie věd České republiky
--------------------
Na shledanou.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.