Jak to vidí Václav Pačes - 2.9.

2. září 2010

Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Prof. Václav PAČES. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Jak to vidí Václav Pačes

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Klidný poslech vám dnes přeje Zuzana Burešová. Naproti mně už usedl dnešní host, profesor Václav Pačes, vítejte.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Dobré jitro.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dívala jsem se na naše internetové stránky, vy jste tady byl naposledy v červnu, za tu dobu se toho hodně změnilo, ale hlavně bylo léto, byly prázdniny, jak jste léto prožil?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak, já nejezdím nikam do zahraničí, my to trávíme vždycky s mojí ženou a s dětmi a s vnoučaty v západních Čechách a hodně tam jezdíme na kole, to je překrásné místo, Slavkovský les, kde dřív to bylo to pásmo zakázané, když ještě byly hranice ostnatým drátem obehnané, teď se to uvolnilo, čili jsou tam docela pěkné cesty, po kterých se dřív pohybovaly džípy zřejmě, dneska teda se tam pohybují cyklisté a je to ohromné. Moc jsme, sice jsme si zajezdili, ale takovým zvláštním způsobem letos, protože se skoro nedalo ject bez přestávky, protože jak se jelo, tak jenom co se vidělo v lesích těch hub, co bylo, tak se pořád zastavovalo, pořád jsme sbírali. Nejdřív jsme sbírali takové houby prostě obyčejné, potom jsme je už museli vyhazovat, protože byly pravé hříbky úplně zdravé, tak letošní teda žeň houbová byla neuvěřitelná, nasušili jsme horu hub.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Je pravda, že jsme se i našich posluchačů ptali, jakou měli nebo mají houbařskou sezónu a ty úlovky jsou opravdu mimořádně. Ale pojďme se už bavit o aktuálních věcech, začal nový školní rok, včera děti šly do školních lavic a myslím si, že naši vědci mohou mít opravdu radost, protože přibývá mnoho mladých lidí, studentů, ale i studentek, kteří sklízejí úspěch v zahraničí. Jsou to středoškoláci a mají nejenom úspěch v naší republice, ale opravdu i ve světě, ale přitom se o nich tak málo mluví. Takže dnes bychom to, pane profesore, měli určitě napravit.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak, to je velmi důležité téma. Děkuju, že jste s ním přišla. Taky přeju samozřejmě všem školákům, těm prvňáčkům, ale i těm středoškolákům všechno nejlepší v tom novém školním roce, a máte pravdu, že se málo ví o tom, jakých úspěchů naši středoškoláci zejména dosahují v mezinárodních soutěžích. Ví se o sportovcích, to je báječné, to jsou vzory pro naši mládež, ale já si myslím, že stejnými vzory by měli být právě ti úspěšní zejména tedy středoškoláci v takových různých soutěžích vědomostních, zejména v přírodních vědách a v technice. Já jsem se tím teď trošku zabýval a byl jsem sám překvapen, kolik zlatých medailí, stříbrných medailí, speciálních ocenění sbírají naši gymnazisté a, řekl bych, tedy středoškoláci právě na takových soutěžích velmi prestižních ve Spojených státech, kde soutěží stovky, několik set už finalistů z těch jednotlivých států, a my si vždycky přivezeme nějakou medaili a nějaké ocenění. Letos například se, a to je už tradičně velmi kvalitní gymnázium Christiana Dopplera, které se specializuje na fyziku, letos tam získal mladý vlastně maturant cenu, teda zlatou medaili, právě v oblasti fyzikální, na fyzikální olympiádě. Nebo to gymnázium v Litomyšli, kde ten mládenec udělal takovou tu, ten program, kde pohybem očí lze vlastně komunikovat s počítačem. To jsou ohromné věci. Kromě těch olympiád, které mimochodem mají velkou tradici a ve skutečnosti také se neví o tom, že třeba fyzikální olympiáda začala tedy, že ten nápad přišel od českých učitelů a že už je to 40 let, kdy ty olympiády se konají a kdy vlastně od samého začátku tam od nás jezdí ti finalisté zase těch oblastních kol, ti nejlepší z nejlepších od nás. A znovu říkám, vždycky se tam velmi dobře umístí, dokonce v té fyzikální olympiádě, v těch výborech, těch, kteří to připravují, máme naše lidi, kteří právě také mají obrovské zásluhy o to, že naši studenti mají o tyto obory zájem. Já jsem byl nedávno, je to už několik let, pozván do Karlových Var na shromáždění právě těch olympioniků ve všech vědních oborech, v chemii, ve fyzice a prostě i v těch dalších, a oni zaplnili celý ten velký sál hotelu Thermal. No, a mě to tak potěšilo, když jsem je viděl, že dneska už nepotkáváme na ulicích jenom takové ty gangy těch grázlů, ale že jsou tady prostě hezky oblečení a upravení mládenci a děvčata, kteří mají tyto ušlechtilé zájmy, takže je to dobré a já jsem rád, že tady o tom mohu trošku promluvit, a že by se mělo o tom víc psát. Jsou to velké úspěchy, které se vyrovnají těm sportovním.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, musíme ale přesáhnout hranici naší republiky, musíme připomenout, že na největší, nejprestižnější a nejtěžší soutěži vědeckých a technických projektů pro středoškoláky na světě Intel ISEF jsme letos měli třetí místo, loni to bylo dokonce první místo, bylo to také vlastně, byli to študáci z Litomyšle, vymysleli takový speciální robot, letos perspektivní termoelektrické teluridy. To bylo další téma. I tento, tuto velice prestižní akci podporuje dokonce Akademie věd, v jejímž čele jste stál, 5 nositelů Nobelových cen se na tomto projektu podílelo, a to je obrovský úspěch.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Ano, to je obrovský úspěch a měl bych se tady zmínit o té společnosti AMAVET, o panu inženýru Stanislavu Medřickém, který se tomu velmi věnuje, těm dětem a který právě vždycky zajistí, že ti nejlepší jezdí na tyto opravdu prestižní, v tomto případě je to americká soutěž, kde si naši teda fyzici a technici velmi dobře vedou, přesně jak jste to říkala. To jsou lidé, teď myslím ti, kteří to organizují, kteří to dělají do značné míry ve svém volném čase a jsou to fandové a jejich zásluhy o to, jak naše společnost se bude vyvíjet v budoucnu, jsou prostě ohromné. Patří jim za to dík, měli bychom jim za to poděkovat a měli bychom také občas o nich něco napsat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Což jsme právě teď ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha udělali.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů. Jak to vidí, od pondělí do pátku vždy v 8:30. Český rozhlas 2 - Praha.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na jedné straně přibývá mladých schopných vědců, na straně druhé česká věda přichází o zcela výjimečné osobnosti. Tou osobností, kterou mám teď na mysli, byl určitě pan profesor Jiří Niederle, který byl opravdu fyzikem světového formátu a vás, pane profesore, dnes čeká velice smutná povinnost.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Ano, tak jak jsme teď se trošku rozradostnili nad těmi středoškoláky a jejich úspěchy, tak samozřejmě jak ten život to přináší, tak také jsou smutné chvíle. Ta nastává opravdu dneska. Má pohřeb profesor Jiří Niederle, který byl jednak vynikajícím vědcem, to je jedna věc. On mě obrovské mezinárodní styky, ale on také se podílel na transformaci Akademie věd České republiky, respektive tenkrát to byla ještě Československá akademie věd, a vůbec celé vědy u nás po roce 1989. Já si vzpomínám, že hned po těch listopadových událostech mě jednou někam vezl autem a celou tu cestu mně vykládal své představy o tom, jak by se měla Akademie věd transformovat. Měl to všechno přesně rozmyšlené, měl rozmyšlené jednotlivé kroky, on, možná to byla jeho fyzikální erudice, byl takový precizní, takže on to přesně věděl, jak bychom měli postupovat a k jakému cíli zejména bychom měli postupovat. Jeho hlavní zásluha potom byla v tom, že postavil mezinárodní styky Akademie věd, zejména ale já bych řekl celé české vědy na zcela nové základy, on vypracoval a podepsal mnoho smluv mezi naší akademií a těmi partnerskými akademiemi zahraničními, které dodnes slouží k tomu, že naši vědci poměrně snadno navazují kontakty spolupráce a také jezdí do laboratoří po celém světě, tak to byla jeho velká zásluha. Je to škoda, bude nám chybět, protože mu, když zemřel, bylo 71 let teprve, on byl dlouhodobě nemocný, ale poslední dobou jako se to zhoršilo, také po tom ošklivém incidentu, o kterém se psalo kdysi, jak byl on a jeho žena napadeni, když byli na své chatě, několika grázly, kteří prostě ho ztloukli a myslím, že to se také podepsalo na tom, že se bohužel dnes budeme tak smutně scházet.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To byla vzpomínka na pana profesora Jiřího Niederleho, fyzika světového formátu, se kterým se právě dnes veřejnost rozloučí.
redaktor
--------------------
Posloucháte, jak to vidí genetik Václav Pačes. Reprízu si můžete poslechnout dnes večer ve 23:05, anebo už za hodinu na našem internetu v Rádiu na přání. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našem internetu na adrese praha.rozhlas.cz.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Pane profesore, určitě jste možná s radostí zaregistroval zprávu, že ministerstvo školství chce spustit program Návrat. Jeho cílem je, aby se zkrátka ze zahraničí vrátili domů úspěšní vědci. Ministerstvo je chce finančně podpořit a zároveň taky chce částečně ochránit česká výzkumná pracoviště před únikem mozků do zahraničí. Musím se zeptat velice stručně, myslíte si, že peníze všechny ty problémy vůbec vyřeší?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Vy vždycky přijdete opravdu s takovými aktuálními tématy. Tohle to je velice aktuální téma. Je to především to, tento program ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy je samozřejmě výborným programem. Jsou to peníze, kterými budeme moct přilákat kvalitní vědce ze zahraničí, aby také ten náš vědecký dvorek, abych tak řekl, přestal být příliš český. Pořád je tady u nás málo cizinců, věda je mezinárodní a já bych velmi chtěl, aby například v Akademii věd se tohle to změnilo, aby tady byli, jezdili sem naši kolegové ze zahraničí a zase naši jezdili tam, to je velmi důležité, to velice to jako oplodňuje celou tu vědeckou scénu, bych řekl. Těch 40 milionů samozřejmě je velice chvályhodných, je to bezvadné, ale celou tu záležitost to neřeší. To, co potřebujeme především, je stabilita. Ta byla narušená, ta minulá rada vlády pro výzkum a vývoj opravdu dost nezodpovědně udělala takovou chybu, která mě osobně se velmi dotkla, a sice v tom, že já jsem měl už dojednáno s dvěma vynikajícími zahraničními vědci, oni to byli tedy Češi, kteří dlouhodobě působili v zahraničí a kteří teda právě se měli vrátit k nám, my jsme jim udělali ohromné, jako nebo ohromné, ty nejlepší podmínky, jaké jsme mohli, už jsem dokonce sehnal pro ně i ubytování tady, slíbili, že přijdou, v tom se objevila zpráva, že se bude Akademii věd snižovat rozpočet na polovinu, což znamenala prakticky likvidace celé instituce. No, samozřejmě oba dva na poslední chvíli řekli, no, do takovýchto poměrů nestabilních my nepůjdeme a dneska oba dva ve Spojených státech mají profesury a prostě dali přednost samozřejmě tomu stabilnějšímu a pravděpodobně i lepšímu zázemí, které tam mají. To byla, to tenkrát způsobilo obrovskou chybu tohoto typu. Teď, co nejdůležitější, co potřebujeme, je stabilní prostředí, aby se vědělo, že tady tato vláda, ale i další vlády mají jakousi prioritu, aby jí jasně deklarovaly a aby se nešlo od zdi ke zdi. Jednou se zvyšují rozpočty, podruhé se najednou drasticky snižují, přesunují se prostředky z institucionálního financování do toho takzvaného účelového financování a naopak, jednou se podporuje základní výzkum, potom se najednou peníze ze základního výzkumu přesunují na takzvaný výzkum aplikovaný, mimochodem nedávno v televizi byla ta hrůza toho, myslím, za 20, ne za víc, za 70 milionů projektu na ministerstvu obchodu a průmyslu, kde jakýsi senzibil prostě říká, že pozná za překážkou nějakou osobu a tak dále, ukázalo se, že to je naprostý nesmysl, stálo to takhle strašné peníze, no, tak tohle to všechno jsou věci, které by se měly ukončit, měla by tady být stabilní scéna tak, aby se vědci, kterým budeme nabízet místo u nás a podmínky, které třeba jsou pro ně akceptovatelné, aby se sem nebáli jezdit s tím, že za rok to bude všechno úplně jinak. To je to, co potřebujeme, ale samozřejmě jakékoliv finanční prostředky jako v tom programu Návrat se do toho vloží, to je bezvadné a já to velice chválím. Zrovna tak bych řekl, když se ještě vrátíme k těm středoškolským studentům a také profesorům a učitelům, že pan ministr Dobeš deklaroval, že při všech těch škrtech, které nás teď čekají, finančních, že jednu věc on neseškrtá, a to jsou platy středoškolských profesorů. Já bych k tomu dokonce přidal i ty učitele a učitelky na základních školách, ale zejména ty, kteří právě mají úspěchy, ti, kteří třeba motivují studenty k těm soutěžím. My o nich víme, protože Učená společnost České republiky dává cenu pedagogům každoročně, a my tu cenu zejména dáváme právě těm pedagogům, od nichž ti středoškolští studenti na tyto soutěže jezdí a vyhrávají tam, čili tady je docela dobré měřítko, kam by ty peníze na ty platy měly jít. A když už jsem u toho a zmínil jsem se o těch učitelích na základních školách, tak tam by takovým jedním kritériem podle mého názoru mělo být, že by speciálně měli být oceňováni učitelé a učitelky, zejména jsou to učitelky dnes na těch základních školách, které se nebojí vzít si do svých tříd romské děti a věnovat se jim a pracovat s nimi. Totiž ten takzvaný romský problém se nevyřeší se ze dne na den a nevyřeší se bez toho, aby ti, ty romské děti prostě získávaly vzdělání a byly integrovány do té celkové společnosti.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě se přece jenom vrátím k tomu programu Návrat, povězte mi, čím vlastně můžeme nalákat špičkové zahraniční vědce, aby šli pracovat do České republiky, do českých podmínek a do českých výzkumných pracovišť?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak, to je důležité. My pravděpodobně po nějakou dobu ještě budeme těžko sem dostávat lidi ze Spojených států, z Německa a z těhle těch zemí, které mají tu infrastrukturu pro vědeckou práci velmi dobře rozvinutou. Tak úplně nemožné to není, někdy to je dokonce dáno tím, že třeba nějaká vědkyně si vezme Čecha a potom tady pracuje, jsou takové případy a jsou to vynikající prostě kolegyně, ale oni jsou vynikající, chytří vědci i na východ od nás, a tam ty podmínky jsou ještě leckdy podstatně horší než to, co my můžeme nabídnout. Naše prostředí je těm lidem bližší, i dokonce jazykově jsme jim bližší, teď mluvím o Ukrajině, o Bulharsku a o dalších těchto zemích, a tam si myslím, je šance ty lidi sem dostat. Samozřejmě je třeba jim připravit podmínky, je třeba jim například v experimentálních oborech, jako je molekulární genetika, můj obor, je třeba jim prostě připravit dobrou laboratoř, je třeba jim připravit ze začátku nějaké peníze na výzkum, než si získají vlastní granty, to všechno se dá dělat. Trošičku problém zejména pro ty, které bychom chtěli dostat třeba z těch zemí Evropské unie, z toho Německa, jak jsem říkal nebo tak, trošičku problém jsou platy, které pořád ještě u nás jsou podstatně menší, obecně teď myslím, podstatně menší než jsou v těchto zemích a tedy jsou menší i u těch vědců. Těžko se jim vysvětluje, že i ty náklady životní jsou tady zase nižší, ono už to tak úplně pravda není, ale přece jenom stále ještě trochu ano, tak je třeba se tomu věnovat, a já si myslím, že důležitá taková, takový krok v tom by mělo být opravdu vytipovat si zejména vědce českého původu, kteří si tu kariéru vybudovali například ve Spojených státech nebo jinde a kteří přece jenom ty kořeny tady ještě mají. A když se jim dá, dají podmínky, kvalitní podmínky pro práci, tak navíc tam je i přece jenom u mnohých z nich ta touha vrátit se sem, být tady v tom prostředí, kde většinou vyrostli. Právě to je důležité, aby tito lidé tady cítili tu stabilitu, tak já bych řekl, že ze dvou stran by sem měli přicházet, z toho Západu, kde přeci jenom hodně bychom se měli soustředit na naše bývalé kolegy odsud, to jsou lidé exulanti, řekněme, i z roku 1968, ale i pozdější, a jsou, jsou lidé, kteří pobývali 7 let, 10 let v zahraničí a docela by se sem vrátili, pokud samozřejmě jim ty podmínky vytvoříme. No, a potom by tady měli být ti lidé, které bychom zase měli vyhledávat z těch východních států od nás, kteří jsou zpravidla nebo nevím, jestli zpravidla, ale mnozí z nich jsou velice kvalitními vědci, kteří rádi sem přijdou a rádi se tady s námi sbratří v těch laboratořích.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná na druhou stranu takovou možnou cestou je to, že ministerstvo školství má takový další program, Vzdělávání pro konkurenceschopnost, k dispozici je dokonce 1,5 miliardy korun, je vidět, že ty peníze jsou, a tyhle peníze jsou určeny právě na vytváření špičkových výzkumných týmů.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Ano, to jsou peníze, které jsou vázány na spoluúčast, na finance z evropských, z Evropské unie. Vůbec, má sem přijít poměrně dost peněz, teda obecně, ale i do výzkumu z těch strukturálních fondů Evropské unie, které budeme moct čerpat ještě několik let, kde myslím jsme trochu pozadu, tam právě tím, jak se pořád taky měnili ministři na ministerstvu školství a ty garnitury s nimi, tak se to všechno velice zdrželo, ale teď už to doháníme, to jsou třeba ty velké projekty Biocev a ELI, kde se to tady mělo stavět, právě ale se spoluúčastí naší, a jestliže se bude hodně škrtat, tak všechny tyto programy jsou ohroženy. Já doufám, že k tomu nedojde, nezdá se, že by k tomu došlo a že ty peníze, které do toho Česká republika bude muset vložit, aby sem ty peníze z Evropy přišly, takže budou k dispozici. Trošku bychom se měli zamyslet, a měl by to být úkol právě té nové rady pro výzkum a vývoj, zamyslet nad tím, jak takové nové infrastruktury, které tady budou postaveny, budou po roce, řekněme, 2015, 2020 fungovat, z jakých peněz, protože ty evropské fondy sem přijdou, přitečou, ale potom už se budeme muset o provoz těchto infrastruktur postarat sami.
redaktor
--------------------
Jak to vidí publicista a komentátor Jan Petránek, prezident České křesťanské akademie Tomáš Halík, genetik Václav Pačes, herečka a spisovatelka Táňa Fischerová nebo další české významné osobnosti z nejrůznějších oborů lidské činnosti? Pohled na to, jak vidí naši současnost si nenechte ujít v pořadu Jak to vidí, od pondělí do pátku vždy v 8:30. Český rozhlas 2 - Praha.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě na závěr toho našeho rozhovoru bychom se měli zmínit o naší politické scéně, volby zamíchaly velmi politické karty a do vlády, do parlamentu se dostaly nové politické subjekty, nové politické strany, co říkáte zatím jejich působení?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak, je to krátká doba, jsou takoví razantní, že jo, třeba ten Vít Bárta na ministerstvu dopravy.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano, ministr dopravy.
Václav PAČES, profesor
--------------------
To, panečku, je vichr nebo teď ty skandály, které tak bublaly pod povrchem na ministerstvu obrany, ono vlastně se o tom tak vědělo, nevědělo, tak teď se do toho konečně snad řízlo, tak to je výborné. Já si myslím, že ta chobotnice té korupce u nás pravděpodobně teda opravdu přerostla už únosnou míru a pokud tyto strany a tato vláda s tím něco udělá, zatočí, tak teda budou mít skutečně velké zásluhy o celou naší společnost. Já jsem zpočátku velice tomu i fandil, že jsou tady nové subjekty, protože ty stávající strany každého už štvaly, upřímně řečeno, co si budeme říkat, to je jasné, také se to projevilo v těch volbách, a ty hlasy jim vzaly teď jednak TOP 09 a Věci veřejné, takže jsem to jako oceňoval, ale potom, když jsem viděl ty kandidátky jednotlivé, tak většinu lidí jsem neznal, samozřejmě, ale občas nějaké to jméno na těch nižších úrovních, já nepochybuji i panu Kalouskovi, nepochybuji o panu Schwarzenbergovi, o panu Johnovi, ale potom, ani o tom panu Bártovi, ale potom tam dole ti lidé najednou se ukazuje, že tam nalezli pravděpodobně z těch regionů lidi, oni ti vůdcové těch stran to ani nemohli dost dobře ovlivnit, já si myslím, protože to všechno bylo velmi rychlé, ale jsou tam lidi, kteří když jako se mluví o tom boji s korupcí, tak trošku mě zamrazí v zádech, když o těch jménech něco vím jako. Nemyslím si, že někteří ti lidé vlezli do těchto stran z důvodů, aby bojovali s korupcí, spíš naopak, tak myslím si, že by zejména ty nové strany, TOP 09 a Věci veřejné, měly jasně deklarovat, jak budou vnitřně ty strany řídit, aby tyto lidi udržely na uzdě a aby je případně eliminovaly, aby samy ty strany, když už tedy bojují proti korupci v té sféře managementu a v té sféře, řekněme, průmyslové a tak dále, hospodářské, aby také si udělaly jasno, jak budou proti tomu bojovat ve svých vlastních stranách. To jsem zatím teda od nich neslyšel a myslím, že je důležité, aby to udělaly co nejdřív, dřív než ta chapadla té chobotnice se rozrostou i do těch stran, pak už se s tím nebude dát nic dělat.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Asi potřebují ty politické strany hodně odvahy k tomuto kroku.
Václav PAČES, profesor
--------------------
To víte, že jo. Já je obdivuju, musím to říct, protože ono to není jen tak přijít jako nováčci, teď chtít seškrtat rozpočty velmi výrazně, to je vždycky nepopulární, kromě toho mají teda v těch svých stranách lidi, které nemohou dost dobře znát, čili já je obdivuji a držím jim palce, ale znovu říkám, musí si ještě ty ostruhy dál vysloužit.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká náš dnešní host. A než se, pane profesore, úplně rozloučíme, tak naším hlavním tématem, tématem ve vysílání Českého rozhlasu 2 - Praha je nakupování přes internet. Kupujete některé zboží právě na internetu, abyste nemusel chodit do těch kamenných obchodů?
Václav PAČES, profesor
--------------------
Tak, přiznám se, že já to nedělám, ale můj mladší syn, ten vlastně jinak už dneska nenakupuje, takže já když něco chci koupit, tak to udělá on za mě. A on je tím teda úplně nadšen. On dokonce má nějaký ten PayPal mi říkal, kde prostě ty peníze už velmi bezpečně jsou přesouvány a tak dále. Já jsem samozřejmě závislý na internetu ve své práci, ale sám si leckdy říkám, jestli ten, veškeré ty nástroje internetové, ten Facebook a já nevím, jak se to všechno jmenuje, trošku nám moc nelezou do našeho soukromí, jestli se to nedá přece jenom zneužívat tohle to, i to nakupování. Já například, mě naštvalo docela, když jsem, já už si nepamatuju přesně, jak to bylo, ale někde jsem něco nakupoval a najednou mi začaly chodit odtamtud reklamní letáky a dokonce i telefonáty, čili jakási taková přece jenom míra soukromí je důležitá a možná, že je těmito nástroji ohrožována.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr v pořadu Jak to vidí náš dnešní host, profesor Václav Pačes. Jsem ráda, že jsme se opět po tak dlouhé potkali. Mějte se hezky a brzy na viděnou, na slyšenou.
Václav PAČES, profesor
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Václav Pačes
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.