Jak to vidí Václav Pačes - 25.2.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám dnes přeje Zuzana Burešová. Hostem pořad Jak to vidí je profesor biochemie Václav Pačes. Vítám vás tady, pěkný den.

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
Dobrý den.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera když jsem začínala rozhovor s panem profesorem Halíkem, tak jsem se ho zeptala, jestli se díval na olympijské hry, na zápas našich reprezentantů s Lotyšskem. Stejnou otázku mám pro vás, s tím rozdílem samozřejmě, že už víme, že naši reprezentanti vypadli. Sledoval jste to, máte na to nějaký komentář?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
No, já jsem to sledoval v rozhlase, mám takhle na nočním stolku prostě takový malý rádio, tak ale usnul jsem při tom, přiznám se, při té druhé třetině a potom jsem se díval na úplný závěr v televizi. No, velká radost to není. Ale na druhé straně tady máme paní nebo slečnu Sáblíkovou, tak to zase je bezvadný.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naši úžasnou štafetu a další výsledky, možná že ještě něco přijde. Pojďme už se dostat k našemu tématu, proč jsme se tady dnes sešli. U příležitosti světové výstavy EXPO v Šanghaji připravuje Česká televize speciální pořad, který se jmenuje 7 divů. Nesmíme to splést se 7 divy světa, známá kniha Vojtěcha Zamarovského. Vy v tomto pořadu taky hrajete určitou roli, tak povězte, jaká bude vaše role v tomto pořadu a ten projekt by měl oslovit koho a co by měl představit světu o nás?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
Tak já o tom zas mnoho nevím. Byl jsem jenom kontaktován, že bych se měl zúčastnit takového, jak říkáte, pořadu, který vychází z toho, co se snad má prezentovat na EXPO v Šanghaji a jmenuje se to tedy 7 divů a jsou to vlastně, nechci říct divy, ale jsou to, řekněme, příspěvky Čechů do, ke světové společnosti, bych řekl, v různých oborech. Například jsou tam objevy a vynálezy, umění a kultura, města a místa, ta nejznámější, to, co nejvíc oslovuje třeba návštěvníky, čím se chlubíme, Pražský hrad, Karlův most a tak dále, výkony a rekordy, zrovna jeden z nich bude český hokej, jak se tady dívám, tak to teď není tak úplně na místě. České pivo nebo je tam české sklo, to taky vlastně se ukazuje teďko, že těžko budeme konkurovat té asijské produkci. Potom je tam kategorie běžný Čech, mezi nimi dokonce je Jára Cimrman. No, a já bych tam měl snad nějak komentovat nebo se vyjadřovat k těm 7 nebo kolika divům v oblasti nebo tomu, čím jsme přispěli v oblasti objevů a vynálezů. No, a vidím, že tam byly vybrány takové, takový příspěvek Čechů, který i odpovídá tomu, co diváci a posluchači zvolili jako největší Čechy v oblasti vědy při tom loňském udělování České hlavy. Tam jestli si dobře vzpomínám, tak to byl na prvním místě Otto Wichterle, potom tam byl Antonín Holý s jeho známými virostatiky. Byl tam samozřejmě náš jediný nositel Nobelovy ceny v oblasti vědy Jaroslav Hejrovský. Byl tam Gregor Mendel pochopitelně, byl tam také Jan Jánský, objevitel těch krevních skupin, což je trošičku taková možná, u nás se to zveličuje, není to tak úplně, myslím, ten příspěvek všude uznáván. Co mě tenkrát překvapilo, bylo, že tam nebyl Jan Evangelista Purkyně, který nepochybně patří v oblasti vědy mezi největší Čechy a také ve světě je velice znám. Tak to tam nebylo. No, a tady jsou to například ty kontaktní čočky, čili to odpovídá tomu Ottovi Wichterlemu, jsou to antivirotika, což odpovídá Antonínu Holému. Potom je tam taková zajímavá věc, o které se mnoho neví a to je mikrovlnná trouba. Mikrovlnný ohřev byl vlastně objeven v 20. letech minulého století, čili už to je téměř před 100 lety, no, a mikrovlnné trouby se dostaly do našich kuchyní až někdy před, já nevím, 20, 25 lety a to ukazuje na jednu věc, která je, myslím, důležité je si to uvědomit, a sice, že od objevu nějakého principu, třeba od vědeckého objevu k tomu, než se ten princip začne využívat v praktickém životě, uplyne zpravidla velmi dlouhá doba. To jsou i ty, i ta antivirotika Antonína Holého. Já to náhodou dobře vím, protože jsem pracoval ve stejném ústavu a vím, že Antonín Holý se zabýval chemismem a vůbec studiem reakcí chemických, určitým typem látek a zabýval se tím ne proto, že by chtěl vynalézat a zkonstruovat nějaká virostatika, ale prostě proto, že to byl velice zajímavý obor, oblast vědy, chemie, čisté chemie, byl to základní výzkum. A teprv na základě tohoto výzkumu, který dělal 30, možná 40 let, dneska už to je, tak se v posledních několika letech dobral až k té praktické aplikaci, to jest k těm velice dneska světoznámým léčivům, která skutečně zachraňují životy. Tak myslím, že to, co se tam prezentuje a bude jednak na EXPO a jednak se bude prezentovat v tom televizním pořadu, tak že je velice dobře vybráno a já se teda k tomu snad budu nějak vyjadřovat. No, a pak tam budou jiní, kteří se budou vyjadřovat právě k tomu našemu příspěvku v oblasti umění a kultury. No, tak samozřejmě bude tam třeba Novosvětská Antonína Dvořáka, bude tam Slovanská epopej Alfonse Muchy. Bude tam například nejčtenější český autor Milan Kundera, to je taková dneska kontroverzní osobnost. Bude tam slovo Robot od Karla Čapka. Bude tam animovaný film, tady to mám napsáno, od Trnky po krtka, to je, myslím, také takový fenomén český, opravdu animovaný film. Já si vzpomínám, že jsem se seznámil s panem Pojarem, který byl prostě vynikající náš právě tvůrce animovaných filmů, tak jsme o tom mluvili a opravdu ta, ty české animované filmy určitě jsou velice jako jsou světoznámé. No, potom jsou tam města a místa, to už jsem říkal, Pražský hrad, Karlův most, západočeské lázně, to je ten slavný trojúhelník Karlovy Vary, Františkovy Lázně, Mariánské Lázně, Lednickovaltický areál, no, a potom samozřejmě to nejnavštěvovanější místo, to je Český Krumlov. Jsou tam výkony a rekordy, to už jsem mluvil, český hokej, Jarmila Kratochvílová. Já jsem si tak uvědomil, dneska ráno jsem slyšel v rozhlase, že zase znovu Evropská unie otevře, doufejme, otevře otázku víz českých občanů do Kanady. A myslím, že jsme o tom už tady také jednou mluvili, já jsem celkem ocenil postoj pana prezidenta našeho, že tam nejel, ve skutečnosti nejel do Kanady do Vancouveru teď na jako protest proti tomu, že Češi musí mít víza. Ale současně samozřejmě jsem velmi rád, že naši sportovci, že už žijeme v jiné době a že naši sportovci tam prostě jedou. Vzpomínám si právě v souvislosti s Jarmilou Kratochvílovou, která nesměla jet tenkrát z politických důvodů na olympiádu a tenkrát bylo víceméně jasné, že by získala zlatou medaili, že jo, to jí uniklo a pro takového člověka, který věnuje tomu sportu celý život a je na tak vynikající úrovni, no, tak je to osobní tragédie.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme začali sportem, znovu jsme se ke sportu dostali, ale přece jenom bych se ještě vrátila k těm kategoriím, o kterých jste mluvil, o té vědě, o přínosu našich vědců tedy do té světové vědy. My jsme mluvili o těch, s výjimkou pana profesora Holého, kteří už nežijí. Když vezmeme ale ty současné objevy, současné vědce, tak pořád je známé nejvíc právě jméno pana profesora Holého. Které objevy za 20 let ocení svět, které vyšly z díly našich vědců?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
No, to je velmi obtížné teď říct, ale rozhodně to nebudou jenom virostatika Antonína Holého. To je něco, co každého oslovuje, protože to zachraňuje lidské životy a na to je společnost samozřejmě velice citlivá, to oceňuje nejvíc. Ale my máme vynikající výsledky třeba v oblasti fyziky, třeba i teoretické fyziky nebo vezměte si naše teoretické chemiky, kteří jsou opravdu světoznámí. No, tak to jsou objevy, které možná v tuto chvíli nepovedou, anebo možná nikdy nepovedou k nějakým praktickým aplikacím a přesto přispějí k tomu vědění celého lidstva velmi významně a bude se na těch výsledcích zase dál stavět. Ale máte pravdu, já také jsem trošku zklamán z toho, že tady nemáme víc takových významných objevů, které by opravdu prorazily do povědomí, řekněme, celosvětového povědomí. A jsem velmi zklamán teď poslední dobou vývojem ve vědě, protože ta atmosféra ve vědecké komunitě je velmi špatná těmi nedomyšlenými kroky té vládní Rady pro výzkum a vývoj. Předevčírem, tuším, v Divadle Archa bylo slyšení kandidátů do této rady, kteří byli navrhováni z různých stran, ta se má obměnit ta rada, protože skutečně pracovala velmi špatně. A já jsem si, já jsem tam nebyl teda, protože jsem neměl čas, ale potom jsem se na to podíval na teda přístupném videu. A z toho vyplývalo opravdu, že ta atmosféra je dneska špatná, zase znovu se rozkmotřily různé instituce mezi sebou a to je přesně to, co by naopak měla ta Rada vlády pro výzkum a vývoj dělat, to jest stmelovat a vytvářet maximálně dělnou atmosféru, to vidět na tom, v tom naprosto teda zklamala. I taková jedna maličkost je, já jsem dostal zrovna včera e-mail od svého bývalého studenta, který dneska je poměrně významným činitelem vlastně v jednom z nejlepších evropských ústavů molekulární biologie. Je to takzvaná, takzvaný EMBL, Evropská molekulární biologická laboratoř v Heidelbergu. To je opravdu skvělé pracoviště a on mi poslal e-mail a říkal: my tady otvíráme celou novou, nový ústav, novou budovu velkou a byli na to pozváni představitelé všech států, protože to je na mezivládní dohodě všecko. Čili když se nám něco velkého děje, tak jsou pozváni vlastně vládní zmocněnci. To bývají zpravidla ministři školství, anebo ministři vědy a on mi napsal: prosím tě, co se děje, jsem z Česka nikdo nepřijede a já jsem dostal za úkol, abych se staral o slovenského ministra školství, který tam jede a z Česka tam nikdo nejede. Tak i tohle ukazuje trochu na atmosféru tady, na to, jak věda je trošku jako podceňována nebo já nevím, jak to řekl, ale určitě ta situace v tuto chvíli není dobrá.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Před tím, než jsme mluvili o tom, jak si stojí česká věda, tak jsme si říkají o EXPU v Šanghaji. Čím se tam budeme vším prezentovat. Budeme se chválit, mluvili jsme o těch 7 divech, ale teď se podíváme na tu naši českou společnost úplně z jiného pohledu, z toho, za co bychom se měli, opravdu můžu použít to sloveso, za co bychom se měli stydět. Co negativního přinášíme sami sobě, ale i světu, pane profesore?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
To je zajímavé, nedávno publikoval svůj blok, tuším na Aktuálně.cz, profesor Milan Eleder, což je významný odborník v oblasti dědičných chorob z Karlovy Univerzity, a ten se právě tímhle tím zabýval. A on v tom psal, já už si to tak přesně nepamatuju, ale bylo tam, čím se my jako prezentujeme v tom negativním slova smyslu naše společnost, no, je to odpor k elitám, tam byl. Jsme, nejsme schopni vyprodukovat nebo společnost naše není schopna vyprodukovat víc skutečných osobností v populaci. To je možná to, o čem jsme i mluvili před chvilkou. Kult rovnostářství tam byl. No, a potom vynikající úroveň, jak on tam píše, vynikající úroveň korupce, o tom bychom mluvit velmi dlouho. To celou společnost to destabilizuje, ta nedůvěra dneska k politikám, politikům a k politice a dokonce k soudnictví. Což je, bych řekl já, vůbec to nejhorší, jestliže společnost ztratí důvěru v soudu a ve spravedlnost k té poslední instanci, no, tak potom je už velice špatné. To, že politici jsou zamícháni do různých korupčních afér, to nijak tak lidé sice by neměli akceptovat, ale ono je toho tolik, že skoro už jako se na to lidi dívají jako na běžnou součást života. Což je teda ale taky hrozné. No, ale to soudnictví zejména. No, já myslím, že opravdu v tuto chvíli, já nevím, jestli je to ještě ten postkomunistický syndrom nebo jestli to máme v národní povaze, taková ta vychytralost, která potom právě se manifestuje právě třeba v tom, jak šikovně dokáží lidé tu korupci provozovat a jak se to všechno dokáže ty zákony, řekněme, se dokáží obcházet a tak dále. Tak to je něco, co nejsem si jist, jestli je to specificky české, ale určitě teda je to tady hodně rozšířené.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady se stále bavíme v tomto pořadu i s jinými odborníky, s jinými hosty o zodpovědnosti každého člověka, potažmo pochopitelně i toho politika. Nás oba, než jsme šli sem do studia, zaujala zpráva o té biskupce z Hannoveru, která řídila pod vlivem alkoholu a ona odstoupila ze všech svých funkcí i přesto, že jí ta veřejnost vyjádřila podporu. Ale ona to cítila jako obrovský přečin, že by to byl stín nad její práci a vůbec na lidi kolem ní. Co o tom si myslíte?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
No, já myslím, že to je úplně vzorový příklad přístupu, řekněme, takových těch přece jenom zemí s víc zakotvenou demokracií a s tím pocitem demokracie a svobody a zodpovědnosti, která s demokracií vždycky musí být spojena, což myslím, právě u nás je ten problém trošku, že ona prostě ze všeho odstoupí. Kolik my jsme měli už, že řeknu to ošklivé slovo, ožralých politiků, kteří bourali auta. Stalo se něco? Vůbec ne. Zůstali tam. Kolik starostů na té lokální úrovni je usvědčeno z korupce, je usvědčeno z toho, že se nabourali v opilosti a klidně tam jsou dál. Máme tady kauzu v Plzni lidí, kteří evidentně selhali, zůstávají tam, budou se třeba i soudit o tituly, ačkoliv je získali neprávem. Dokonce nedávno jsem slyšel, že i maturity se někde prodávaly. A ti lidé prostě ty maturity si zřejmě už ponechají, protože když by se jim to mělo odebrat, já nevím, tak se asi budou soudit a v našem soudnictví pravděpodobně to vyhrajou, nebo možná to vyhrajou ten. Čili je to taková zvláštní atmosféra a myslím si, že právě tahle ta paní biskupka ukázala cestu, ukázala to, že zodpovědnost je a zejména ke společnosti zodpovědnost je zapotřebí, aby se prostě tímto způsobem manifestovalo.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ekologové kritizují energetiky za to, že nepřipravili přenosovou soustavu na ekologické elektrárny. Jak víme, tak je dočasně pozastaveno povolování připojení nových slunečních a větrných elektráren. Ty prý ohrožují bezpečnost rozvodných sítí a mohou dokonce způsobit jejich zhroucení. Co to znamená tedy stop pro ekologické zdroje energie?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
Tohle to je zajímavé téma. Já jsem byl včera na takovém ani ne semináři, ale spíš takovém povídání energetiků, kteří se scházejí zpravidla jednou měsíčně kolem klubu jednom. A já tam příliš často nechodím, protože už přece jenom tu, já jsem byl v té komisi nezávislých energetiků pro vládu, která zpracovávala pro vládu takovou tu vizi, tak jsem tam zván a včera jsem tam byl, kdy právě ředitel ČEPSu, to jest těch, kteří mají na starosti tu, ty rozvodné sítě, pan inženýr Vrba, ukazoval, jak obrovsky narůstá počet elektráren, těch fotovoltaických elektráren teď myslím. A ukazoval na negativní vlivy jednak na rozvodnou síť, ke které může dojít právě proto, jak ohromně se zvedá budování těch elektráren. No, bodeť by se nezvedalo, když stát to tak štědře dotuje, kdy potom ta elektřina vyjde o několik řádů dráž než z jiných zdrojů. A nejenom to, například chtějí stavět, jak jsem se dozvěděl, obrovské elektrárny na Hané, na té nejlepší půdě zemědělské, která, kterou máme v České republice, ale protože to je výhodné, protože se to dotuje ve skutečnosti z našich peněz, no, tak prostě je to výhodnější, než tam něco pěstovat na té černozemi a budou tam obrovské lány zabrány těmi panely, které samy o sobě, jejich výroba je neekologická. Ale zejména opravdu to, pokud jich bude mnoho, tak to poruší tu síť a poruší to regulaci té sítě. A to, jak jsem se tam dozvěděl, já nejsem žádný specialista v tom, a tam jsem se právě dozvěděl, jak to může velice vážně znepříjemnit život energetikům a nám teda tím pádem. Ty výpadky už tady byly, ty black outy v Německu, kde jsou na severu právě ty větrníky. A kdy nelze říct přesně, kdy vítr bude vát, kdy nebude, kdy bude svítit slunce a kdy slunce svítit nebude. Pokud je to jenom malá, malé procento elektřiny takto vyrobené, tak se to dá regulovat odstavením a naopak zapíráním, řekněme, uhelných elektráren nebo parních elektráren. No, a pokud je to velká část, tak tyto problémy potom nastávají. Jsou situace, kdy třeba tam zrovna, oni to tam mají přesně spočítáno, v neděli ráno v 9 hodin v létě, kdy najednou poklesne velmi spotřeba elektrické energie a teď není, kam tu energii dávat. Samozřejmě jsou možnosti,na ten stlačený vzduch se to převádí a já nevím co všechno, ale to je velice jednak nákladné tohle to všechno. Čili ta elektřina se bude zdražovat a přitom se těch skleníkových plynů vyprodukuje nebo ta, ta, to snížení produkce skleníkových plynů není tak velké, aby se to vyplácelo. No, já znovu říkám, já jsem teda pro ekologickou energii, jsem pro šetření, to všechno je pravda, ale mělo by se to dělat s rozumem. A když potom člověk naslouchá těm energetikům, těm skutečným odborníkům, tak takové ty někdy ekologické slogany, které znějí velmi dobře, kdo by nechtěl čistou elektřinu, aby se tady nekouřily, komíny aby nekouřily a aby prostě sluníčko nás tady prostě hřálo a tak dále. Všichni bychom to chtěli, ale ono to s sebou přináší obrovské problémy.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste byl na tom setkání, zaznělo tam taky z úst energetiků, jak tuhle nastalou situaci řešit do budoucna?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
No, tak jsou ty chytré, ty chytré určité sítě, které dokáží skutečně to regulovat, ale i to je drahé tohle to. Čili všechno je za něco, všechno je za nějaké peníze a to se samozřejmě promítne potom do spotřeby, do výše teda poplatků za spotřebovanou elektřinu a musíme být připraveni za to platit. Oni opravdu nevědí, co budou dělat. Jestliže všechny žádosti o vybudování těch fotovoltaických elektráren budou uspokojeny, tak ten výpočet ukazuje, že opravdu ten problém bude velký.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To je tedy k tady tomu, k tomuto tématu sluneční elektrárny, větrné elektrárny. Naše povídání už se, pane profesore Pačesi, pomalu chýlí k závěru a musíme probrat a určitě rádi tohle téma probereme, téma dne, dnes budeme o tom, mluvit o tom, jaký vliv na český jazyk mají jiné jazyky, ať tedy germánské a další. Jak vy to vnímáte v tom vědeckém slovníku?

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
Tak tohle to je velice zajímavé. Samozřejmě já se pohybuji v prostředí, kde se vlastně nemluví jinak než anglicky. Třeba u nás na Ústavu molekulární genetiky Akademie věd máme všechny semináře, všechny přednášky v angličtině, protože u nás pracují cizinci a prostě musí to být srozumitelné i pro ně, neumí česky velmi často. A angličtina je dneska vlastně dorozumívací prostředek vědců. Už dávno je pryč doba, kdy na kongresech se překládalo něco, kdy tam bylo několik jazyků. Dneska v přírodních vědách, prostě všecko jede v angličtině a vůbec jinak, ne všechny publikace jsou v angličtině odborné. Takže pro mě angličtina je vlastně druhým mým jazykem. A dokonce je celá řada slov a termínů, které ani nemáme v češtině, které vůbec v češtině neexistují, ty ekvivalenty. A používají se anglicky a ta laboratorní hantýrka dneska je opravdu hrozná někdy, protože jsou to vlastně anglická slova s českými zakončeními a už se to vlastně tak vžilo v tomto odborném prostředí, že už se s tím asi nedá nic dělat. To by tak nevadilo, horší je, že se to vžívá i v prostředí prostě nevědeckém, obecném. A tam, kde společnost to jako přijímá a prostě to používá a z nějakého důvodu je to pro ni snadnější, no, tak s tím se asi nedá mnoho dělat. Ale co mně víc vadí, je, tam, kde je možné použít český termín, české heslo, tak už se tam používají ta anglická. Tady máte Plaza, nějaké nákupní centrum a všelijaké bary se nazývají prostě anglickými názvy. Je to zbytečné, já si myslím, tam to není nic, co by bylo přirozeně vytvořeno, ale spíš to je násilně implementováno. A zrovna tak jako je implementován Santa Claus místo Ježíška a ten valentýnský den, který tady nikdy neměl své zázemí, tak je to takový směr, který v jazyce, ale i v myšlení lidí teď převažuje. Já si myslím, že ono zase dojde trošku k usměrnění tohohle toho. To je teď tak, jak dřív byly častušky a byly, implementovaly se, implementovala se ruská slova, tak dneska jsou to holt slova anglická.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vidíte to optimisticky, že si my Češi budeme rozumět v českém jazyce a opravdu se oprostíme od těch anglických výrazů. Rozloučím se s vámi, určitě to neudělám. Mějte hezký den, protože to je právě to spojení z angličtiny, have a nice day. Takže děkuji za návštěvu ve studiu Českého rozhlasu 2 - Praha. Naším hostem byl profesor biochemie Václav Pačes. Zase někdy příště na shledanou.

Václav PAČES, profesor biochemie
--------------------
Na shledanou.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tento pořad si v repríze můžete poslechnout dnes krátce po 23. hodině.