Jak to vidí Václav Pačes - 11. října

11. říjen 2011

Úterním hostem pořadu Jak to vidí byl biochemik Václav Pačes. Nabízíme needitovaný a neautorizovaný přepis pořadu.


Jak to vidí profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky Václav Pačes

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnešní vydání nabízí postřehy profesora Václava Pačese z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Dobrý den.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Včera byla udělena poslední z letošních Nobelových cen za ekonomii. Předpokládám, že vám je malinko o něco bližší oblast medicíny, lékařství, fyziologie, tak také získala vlastně trojice imunologů Nobelovu cenu. Sledujete toto oceňování, udělování těchto cen?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Sleduji to, vždycky. Myslím, že všichni vědci jsou jaksi na to natěšeni, kdo to bude a dělají se odhady a tak dále. Letos teda musím říct, že to bylo trošku mimo můj obor všechno. Já vlastně jsem ty lidi ani dokonce podle jmen, až na jednu výjimku neznal. Protože ta chemie, to bylo vlastně za jakýsi materiálový výzkum, to je zajímavá věc, protože se objevil úplně nový typ takzvaných kvazikrystalů, které mají speciální vlastnosti dosud ještě nezkonstruované a v přírodě neznámé. I když je zajímavé, že jeden takový kvazikrystal už s našel i v přírodě. Tak to bylo zcela mimo můj obor. No a ti imunologové, víte imunologie je dneska už velmi speciální oblast biologie a i medicíny a tak jsem vlastně až na toho, který bohužel zemřel 3 dny tuším před tím oznámením Nobelovy ceny, toho Steinmana, tak jsem je vlastně taky neznal.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy ale znáte několik vědců, ba přímo lidí v té Švédské královské akademii, jak jste mi prozradil.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, já se, no, znám se ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My bychom, se s vámi, pane profesore, podívali trošku do toho zákulisí.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
... to můžeme, já jsem znal, nebo znám toho bývalého vědeckého sekretáře Královské Švédské Akademie věd, která právě udílí ty ceny za vědu tedy hlavně Carl-Olof Jacobsona, který mi tam prováděl, ukazoval mi to, a tak si jako tenkrát povzdechl, to už je pár let, tak si povzdechl, že vlastně není dobré, že se dávají Nobelovy ceny za jiné obory, než za tu fyziku, chemii a tedy fyziologii a lékařství, nebo za vědy o životě, chcete-li, že ta prestiž těch ostatních cen se tak trošku živí na těch, na prestiži těch nositelů cen v těch, z přírodovědných oborech. A já s tím musím souhlasit, protože, když se podíváte na to, kdo dostal v minulosti Nobelovu cenu za mír třebas, že All Gore to dostal nebo i současný americký prezident, to myslím nedělá dobré jméno Nobelově ceně, zejména po tom ta cena za ekonomii, kde se vysloveně to přiživuje na té, na tom vyhlášeném Nobelovském principu. Tenkrát Calr-Olof mi říkal, že právě byli nešťastní, že podlehli tomu tlaku těch finančníků, aby se tato cena za ekonomii udělovala, no a ta cena za literaturu, to je taky takové trošku kontroverzní, velmi často, nebo nevím, jestli velmi často, ale občas to dostávají lidé, kteří mají velký význam třeba pro jenom nějakou oblast světovou, pro tu zemi, kde třeba burcují občany a tak dále, ale celkově, myslím, že tyhle ty ceny jsou trošku takové kontroverzní všechny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže by se to mělo podle vás spíše držet jaksi u té odbornosti, že to je příliš široké spektrum.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
No, široké, ale hlavně se těžko u těch cen aspoň teda je to můj názor, ale sdílí ho mnozí, včetně toho Carl-Olof Jacobsona, že to je daleko méně objektivní, než jsou ty ceny za přírodovědné obory, tedy chemii, fyziku a biologii, řekněme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Každopádně Nobelova cena za literaturu, ta tradičně vyprodává knihkupectví na celém světě momentálně knihy básníka Tomase Tranströmera jdou doslova na dračku.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, to je jistě tak to je, je to právě proto, že Nobelova cena si vydobyla takovou prestiž obrovskou, ale znovu říkám, zejména v těch přírodovědných oborech, že podle mého názoru ty ostatní ceny, to je za mír, za literaturu a zejména za tu ekonomii, se na tom tak trošku přiživují, ale je to můj názor a samozřejmě velký význam to také jistě má.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objev kanadského profesora imunologie Ralfa Steinmana, už jste se o něm zmínil, přispěje v boji s rakovinou. On sám jí bohužel paradoxně podlehl ještě teda před tím oznámením Nobelovy ceny. Stejnou diagnózou zemřel před několika dny také Steve Jobs, spoluzakladatel a dlouholetý ředitel americké společnosti Apple, byl považován za jednoho z největších vizionářů světa vyspělých technologií, za jednoho z nejvlivnějších podnikatelů vůbec. Filmař Spielberg o něm řekl, že byl největším vynálezcem od éry Edisona. V čem byla podle vás, pane profesor Pačesi, genialita Jobse?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Tak, já nejsem velkým odborníkem. Ve skutečnosti já přesně ani nevím, jak si dneska ty iPody a iPady a všelijaké ty tablety, tak já už se v tom ani sám nevyznám, co je na hudbu, co je na co a tak, tak nevím, ale každopádně komunikace tohoto typu skutečně změnily svět zcela. Ta informace se dneska šíří, tedy myslím informace se šíří, teď myslím obecně, velmi rychle, je to, říká se, věk informací, ve kterém dneska žijeme, no a právě ten Steve Jobs, jak teda se o tom píše, tak byl jeden z těch zakladatelů toho nového vlastně života, dá se skoro říct, který bohužel ale často vede až k takovému virtuálnímu životu, kdy lidé sedí u těch všelijakých počítačů a tabletů a vlastně se už ani nestýkají, třeba děti, se svými kolegy, málo, myslím, se chodí do přírody, málo se sportuje, takže ono to má i své svým způsobem negativní stránky možná. No ale tihle ti lidé, jako byl Steve Jobs určitě teda ten svět mění velmi podstatně a tím mění celou společnost a právě řekněme i ekonomiku. Ekonomika, která tolik závisí na informacích, se díky těmto vynálezům všem velmi změnila.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Napsal Zbyněk Petráček v Lidových novinách, když před 80 lety zemřel Edison, tak v den pohřbu byly na jeho počest zhasnuty veškeré žárovky ve Spojených státech. Takže, kdyby svět chtěl zopakovat jaksi něco podobného na počest pana Jobse, tak bychom museli vypnout veškeré iPody, iPhony, já myslím, že by došlo asi k totálnímu kolapsu komunikace.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Možná, že by došlo ke kolapsu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je váš vztah k těmto moderním technologiím?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Víte, já jsem už postaršího věku a musím vám říct, já je využívám ke své práci, já jsem dokonce závislý na počítačích a na Internetu a tak dále, ale vždycky, když mi tam něco nejde, tak se musím obrátit na své studenty, nebo na své děti, aby mi to přišli prostě dát do pořádku a zase znovu mě všecko prostě znovu naučili a znovu, protože ono se to taky tak mění, víte nedávno mi dali nějaký nový prohlížeč do počítače a teď já jsem se v tom nevyznal, zase mi to trvalo mnoho hodin, než jsem si tak trošku to osahal a ten vývoj jde tak rychle dopředu, že člověk se nestačí ani naučit ovládat jednu věc a už je tady nějaká nová verze, nebo zcela nový program. Pro mě to je velmi významné, já s tím pracuji, ale, že bych byl nějaký velký fanda těchto technologií a že bych to ovládal teda velmi na té úrovni, jako to dneska ovládá většina mládeže, tak to ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Legendární se staly i hlášky Steva Jobse, a to myslím nejenom v IT byznysu, v byznysu počítačovém světě jako: Zůstaňte hladoví, ztřeštění. A mně osobně se líbí například jedna citace: Každé ráno se podívám na žebříček boháčů ve Forbes, když tam nejsem, jdu do práce.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Jo, tak to je dobrý, tak myslím, že se nemusíme my dva zrovna obávat, že bychom se tam dostali do toho, takže chodíme do práce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Profesor Václav Pačes je nadále ve studiu Dvojky v pořadu Jak to vidí. Premiér Petr Nečas nedávno zřídil pozici hlavního vědeckého poradce. Stal se jím bývalý rektor Masarykovy univerzity v Brně Petr Fiala. Dbá vláda dostatečně na to, aby český výzkum nezaostával za zahraniční konkurencí?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Nejsem si tím jist. To bylo nejenom, že jmenoval kolegu Fialu do té velmi významné funkce, ale vlastně rozpustil tu Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace, ta v tuto chvíli není jmenována. Odchází ten sekretář, pokud vím, té rady, který to léta dělal, čili bude docházet k určitému zemětřesení. Což ve vědě, myslím a výzkumu a v tom financování a organizování, což by nemuselo být špatné, protože tam mnoho věcí nefungovalo. Já se ale obávám toho, že dochází i k takovému skokovému, nebo ke skokové změně ve financování. Letos končí velké projekty, které byly financovány v takzvaném režimu výzkumných center a národního programu výzkumu, všechno to bude končit letos a na příští rok vlastně nemá náhradu, nebo jen velmi nedostatečnou náhradu, takže mnoho týmů se ocitne najednou v situaci, kdy bude muset doslova ukončit nebo přerušit velmi významně zredukovat svůj výzkum. Já si nedovedu představit, jak ty peníze budou tedy alokovány, protože je snížení celkových finančních prostředků, z těch myslím, teď myslím těch veřejných prostředků, na výzkum nemá dojít, stále se to pohybuje někde kolem 26 miliard korun, což mimochodem ve srovnání s jinými státy, třeba i Evropské unie, je velmi málo. No ale žili jsme s tím, ale teď najednou by měly být relokovány ty prostředky. Já se obávám, že to půjde hlavně přes ministerstvo obchodu a průmyslu do soukromých firem, kde já dobře sám vím, že jsou tam často projekty, které vůbec s vědou a s výzkumem nemají nic společného, že ty firmy to dostávají na takové podivné velmi podivné projekty, které pak jsou bohatě financovány a nic z toho není a víte, ve vědě a ve výzkumu je důležité si uvědomit, že to nejcennější, co může vědec společnosti dát, je svoje vlastní invence, svoje vlastní iniciativa a je třeba tohle to podporovat. Ne reglamontovat, nedávat úkoly, ale spíš dát jim možnost, aby soutěžili o finanční prostředky na své idee, to se děje grantovými agenturami, to máme celkem myslím dobře zorganizováno, ale je třeba tam dát víc peněz, ale hlavně, aby nebyly ty černé díry, kudy utíkají peníze na projekty, které opravdu s vědou nemají nic společného. Tak já doufám, že Petr Fiala tohle to, ono to jistě ví, je to zkušený manažer vědy, rektor veliké univerzity, byl také v té Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace, tak doufejme, že on bude ten, který tohle to nějak dá dopořádku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už čtvrtým rokem, vy jste se zmínil právě o těch grantech, tak právě už čtvrtým rokem mohou nejlepší vědci užívat grand Evropské výzkumné rady, celkem je k dispozici ročně více než 1,25 miliardy eur na takzvané startovaní a pokročilé granty. Ale když se podíváme na to, jak Česko využívá tuto možnost těchto grantů, tak na tom nejsme nejlépe, v porovnání, v počtu skutečně zaostáváme jenom několik čísel, například Švýcarsko získalo 76 pokročilých a 86 startovních grantů, Nizozemsko 58 a 127, no a u nás je to 5 a 5.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
No, to je velmi špatné. Já jsem si toho dobře vědom. Má to několik příčin, ale to jste nás srovnávala zrovna s těmi nejlepšími evropskými zeměmi, ale ono, když nás srovnáte třeba s Maďarkem, tak jsme na tom ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ano. 10 a 14.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
... hůř, ano jsme na tom hůř než ti Maďaři. Já sám taky, mě to teda hrozně mrzí tohle to a nejsem si jist, čím to je, ale možná, že částečně to je tím, že dosud si lidi ještě nezvykli na takovou, jak bych řekl, zodpovědnost za sebe a že doufají, že budou na nějakých grantech třeba připsáni. Tady taky je to dáno tím, že veškré grantové řízení je tak náročné na administrativu, že už lidem skoro ani nezbývá čas, aby se podívali po Evropě a žádali o granty, tam například v té Evropské radě výzkumné, nebo v tom sedmém rámcovém programu a tak dále, je to všechno velmi byrokratické u nás a já si myslím, že to je jeden z těch důvodů. Přece jenom je snadnější asi získat ten grant u nás, takže se tomu věnují preferenčně lidé, tím pádem ten čas stráví na dělání těchto, nebo na psaní těchto žádostí o granty a už jim nezbývá čas na tu Evropskou výzkumnou radu a na ten sedmý rámcový program. Něco se s tím bude muset udělat, já si myslím, že jeden z kroků právě, který by měla ta nová Rada vlády pro výzkum a vývoj, poněvadž až bude jmenovaná, zajistit, aby se u nás velmi, velmi podstatně snížila ta byrokracie u těch grantů ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vidíte, promiňte, jako jeden z hlavních problémů, byrokracii?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
... je to určitě jeden z problémů to je, nevím, jestli hlavní a hlavní je potom taky ten, že, víte, Česká republika, musím to bohužel říct, vždycky byla, nebo Češi, spíš bych řekl, byli vždycky dobří spíš v technice, my jsme měli skvělé inženýry, když se podíváme do minulosti, tak tady byl průmysl, kde Češi opravdu vynikali ve strojírenství a tak dále, ve vědě jsme nikdy nijak nebyli na špičce. Jestli to je v našich genech, že neumíme věci dotahovat do konce, že nemáme takové to priskní myšlení, které třeba mají Maďaři hodně, ti jsou na tom podstatně lépe, když se podíváme na nositele Nobelovy ceny, tak ono to není pod Maďarskem ono je to třeba pod americkým, jako Američané, že jsou to, ale jsou maďarského původu, my toho máme daleko méně a ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přitom, promiňte, letos ale také jsme měli šanci, nebo se o tom alespoň psalo, aspirovali jsme také na Nobelovu cenu.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
... no to už je poněkolikáté. Já sám jsem se podílel na tom návrhu na Antonína Holého, už ale je to několik let a ono se to vlastně opakuje. Máme jistě některá želízka v ohni, ale je to málo. To, abyste, například u těch grantů, aby se dostal jeden grant z Evropské rady, no tak je zapotřebí, aby tam bylo aspoň 10, 20 grantů, které nakonec budou neúspěšné. Já myslím, když bychom se podívali na to, kolik jsme tam dávali žádostí, takže jich bude daleko méně, než u těch jiných států. To je jedna věc. Druhá věc potom je, že přece jenom ta věda u nás, a tady se dostáváme k tomu financování, není na té úrovni, abychom velmi často mohli soutěžit, řekněme, právě s těmi Švýcary, kde je věda bohatě dotována nebo právě s Holanďany, vy jste zrovna vybrala Nizozemsko a Švýcarsko ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Top ten.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
... což je opravdu ta špička v Evropě, ale tam také se to úplně jinak financuje, to je třeba vidět. My jsme ještě přece jenom po těch 20, za těch 20 let od pádu železné opony, zdá se tak úplně ten dech nechytili, teprve posledních 5, 6 let najednou se stáváme více mezinárodní, ono to trvá déle, než jsme si původně mysleli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vezmeme to jako, řekněme, dobrý startovní začátek.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Tak bychom to měli vzít.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro využívání grantů. Ono, říká se také, že ty zahraniční instituce vědce přímo vybízejí k té soutěži, k účasti, vytvářejí jim co nejlepší podmínky. Jaké klima panuje u nás na těch výzkumných pracovištích? Možná to také s tím souvisí.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Možná to s tím také souvisí. Klima je u nás poměrně napjaté. My jsme tady trošičku, myslím, přehnali takový ten systém hodnocení, víte, že byl velmi kritizován ten takzvaný kafemlejnek, právě té Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovace, to bylo velmi špatné hodnocení, nebo špatná metodika hodnocení, která se aplikovala a která potom měla dopad do financování, čili byla obrovská nervozita, když se vědělo, že na nějakých číslech, takových abstraktních číslech bude ta která instituce dostávat finanční prostředky. Čili se i dělaly až takové obezličky, že se najednou do toho dávaly do toho hodnocení výsledky nepříliš hodnotné, ale za které bylo právě přidělováno dost bodů, jak to bylo špatně uděláno, no, jak to, by se mělo změnit. Experti OECD nám doporučili, aby se vůbec tato metodika nepoužívala. Ale má to to nebezpečí, že teda to bude nahrazeno jinou metodikou, která zase bude velice taková, jak bych to řekl, ne, jako těžko ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ušitá?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Těžko pádná, těžko se bude používat. Profesor Wichterle kdysi říkal, víte, ono je to všechno velmi drahé a těžkopádné, nejlepší by bylo, ty peníze na vědu dát několika důvěryhodným vynikajícím osobnostem a nechte je, ať si najmou lidi, ať si rozdělí ty peníze na to, co se bude dělat. Bylo by to poměrně jednoduché, bylo by to nenáročné i finančně. No, ale nedělá se to tak ve světě a zatím myslím, není odvaha k tomu něco takového udělat. Muselo by se to samozřejmě zase dobře zorganizovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká profesor Václav Pačes. Původ radioaktivního válečku z dětského hřiště v Podolí podle všeho neodhalili ani epxerti z Ústavu jaderného výzkumu, protože nenašli ani to evidenční číslo válečku. Je tedy docela možná, že se nikdy nedozvíme ten pravý skutečný původ předmětu se silnou radioaktivitou?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Já myslím, že to je docela dobře možné. Prostě takový váleček, který se zřejmě používal v lékařství, já si dovedu představit, nebo v nějakém průmyslovém podniku k detekci třeba trhlin v materiálech, já sám jsem to neviděl a nevím a ani v tom nejsem velký expert. No ale jestliže to neidentifikovali ti experti, tak pochybuji, že se zjistí, odkud ten váleček pocházel. Má to takovou jednu zajímavou možná konotaci. Já si vzpomínám, že můj otec, který byl lékař, jednou se zmiňoval o tom, že v podolském sanatoriu, které za války bylo, pokud já vím, to byl špitál pro Němce, pro německé vojáky, takže tam některý český lékař, když to Němci zavírali, že tam snad pod podlahu dal nějaký radioaktivní materiál, právě který se používal na ozařování, čili něco podobného asi jako byl tento váleček a dal to tam právě jako jakousi, jakýsi atentát na ty esesáky, abych tak řekl, kteří tam teda v té době byli, byl to snad skutečně špitál jako špičkový pro ty prominenty. To se údajně po válce tam našlo, čili je vidět, že s tím materiálem se zacházelo v té, zejména v této době dost tak jako nekontrolovaně a není vůbec, protože tohle bylo taky v Podolí, není vůbec nikde řečeno, že třeba to byly zrovna takovéto válečky a že jeden z nich se potom nějak dostal někam, kde teda dneska je to hřiště dětské. Ale samozřejmě já nevím, jestli to tak je, jenom se mi připomnělo, že můj tatínek o tomhle tom mluvil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vidíte, možná jste právě vyřešil záhadu válečku v Podolí díky tatínkovi. Vraťme se ještě do Noci vědců, úspěšného projektu, který se konal koncem září. V první podzimní den se veřejnosti otevřely desítky planetárií, akademických ústavů, muzeí. Kde vy jste strávil Noc vědců?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, tak, to byl velmi úspěšný podnik. Já jsem byl v Klamgallasově paláci v Praze, to je překrásný palác v Husově třídě, kde jsme měli takovou diskusi o velkých projektech českých, které jsou financovány z evropských fondů, byla tam návštěvnost ne s nějakou veliká příliš, ale byli tam lidé, kteří skutečně se o tuto problematiku zajímají. Dokonce potom tuším televize z toho dělala jakýsi sestřih a my jsme tam diskutovali teda o velmi významných věcech pro vědu, protože se jedná o poměrně velké peníze. My bychom rádi s Klamgallosova paláce udělali jakýsi dům vědy, kultury a takového něčeho trošku, co myslím Praze chybí. Dneska to je palác, který patří městu Praha a je v něm archiv hlavního města Prahy, ale on to je veliký a do jisté míry i částečně zanedbaný palác, bude se muset někdy rekonstruovat a opravit my bychom rádi, aby v této souvislosti se tam uchytila věda. Dokonce jsem jednal s panem docentem Ledvinkou, ředitelem právě toho archivu hlavního města Prahy, který je tomu velmi nakloněn a už jako první taková vlaštovka byla právě ta Noc vědců a teď bychom chtěli od 1.do 11.listopadu tohoto roku tam pozval učenou společnost České republiky, která vlastně je takovou naší nejvýznamnějším shromážděním vědců volených, aby tam měla své přednášky, to se skutečně podařilo, budou tam přednášet lidi jako Helena Illnerová, Cyril Höschel, řada skutečně našich vynikajících vědců, populárnjí přednášky. Bylo by dobré, aby posluchači, a zejména studenti, se podívali na ten program Týdne vědy a techniky, znovu říkám, je to od 1.do 11.listopadu a právě v Klamgallasově paláci bude učená společnost společně s Comeniem a hlavním nějakým archivem, archivem hlavního města Prahy, pořádat opravdu velmi zajímavé přednášky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
11. ročník Týden vědy a techniky. Jeho motto je Věda pro život.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Ano, a to je, ono se mu vždycky dává takové nějaké významné heslo k tomu. Věda pro život. Bude se to, myslím, hodně se to soustředí právě na vědy o životě, to znamená biologie, molekulární genetika a tak dále, ale ne jenom. Ten týde vědy a techniky, je tam i ta technika, je velmi široce koncipován, Akademie věd se tomu věnuje už mnoho let, má s tím velké zkušenosti, je to nejenom v Praze, je to ve velkých všech našich městech, budou o stovky přednášek, diskusí, výstav a tak dále. My s tím máme velmi dobré zkušenosti, je to zpravidla spojeno také s dny otevřených dveřích na ústavech Akademie věd České republiky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže také váš Ústav molekulární genetiky?
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Bude, ano, já teď přesně nevím, který den, ono to bývá vždycky dva půldny a máme vždycky obrovský zájem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, já myslím, že touto pozvánkou pro všechny zvědavce a příznivce vědy a techniky může skončit dnešní vydání Jak to vidí. Hostem byl profesor Václav Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky. Děkuji za vaši návštěvu, za vaše postřehy a přeji úspěšný Týden vědy a techniky. Mějte se pěkně.
Václav PAČES, profesor Ústavu molekulární genetiky Akademie věd České republiky
--------------------
Děkuji za pozvání. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dění kolem nás bude zítra od půl deváté komentovat theolog Tomáš Halík. Zita Senková přeje příjemný den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Václav Pačes
Spustit audio