Jak to vidí Václav Malý - 4.6.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vítejte u poslechu dopoledního vysílání, které až do deváté hodiny můžete strávit ve společnosti světícího biskupa pražského Václava Malého a Zuzany Burešové. Já vás tady vítám, pěkný den přeji.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Před volbami vás kritizovali za to, že jste mluvil o potřebě volit menší strany. Nakonec to dopadlo tak, že velkým stranám ty nové ubraly poměrně hodně voličských hlasů. Jste spokojen?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem takový mírný optimista, nerad bych tady kádroval a především jako nevidím ty volby v prizmatu levý, pravý. Ale já rozděluji politiky a liším politiky navzájem, jestli jsou slušní, neslušní, jestli jsou zkorumpovaní, nebo nezkorumpovaní. Mně se ty nálepky pravý a levý moc jako nelíbí, protože to ztrácí na významu, často je to otázka populismu a demagogie nesplnitelných slibů. A to se děje často tedy i na obou stranách. Proto tedy budu bedlivě sledovat vítěze těch voleb, sleduji, jestli dojde brzo tedy k pověření někoho, kdo by měl sestavit vládu, jaká ta vláda bude. Mně chybí to, že se nedostaly do parlamentu některé strany, ať už je to KDU nebo zelení. Ne že by tyto strany byly bezvadné, nicméně mají ve svém programu některá témata, na která by se nemělo zapomenout. Například dneska je takový dost veliký tlak uvolnit zákony týkající se eutanazie, týkající se náhradního mateřství. A vůbec tedy tajemství života. A tam, myslím, že třeba ta strana KDU by mohla říci něco podstatného, byť by byla třeba přehlasována. Zelení se zabývají ekologií, jistě také, že to není bezvadná strana, nicméně nemělo by se zapomínat také na životní prostředí. Takže ten výsledek volby probouzí mírný optimismus v čele některých těch stran, zdůrazňuji některých těch stran, jsou velmi slušní lidé, tak snad tito lidé pocítí zodpovědnost a také tu zodpovědnost vtělí do konkrétních činů a prosazování dobrých myšlenek. Protože stojí před námi mnoho a mnoho. Například je třeba reforma opravdu soudnictví, reforma penzijní, zdravotnictví, je třeba opravdu zlepšit politickou kulturu. Víte, mně vadila ta agresivita, kterou jsme museli polykat po celé měsíce před těmi volbami. A já vůbec jako nechápu některé ty poradce, takzvaný PR, že jo, public relations, že ty politiky hecovali do hrubostí. Co to je tedy za poradce? Protože lidé zase nejsou hloupí a to nemůžeme podceňovat lidi, říci si tak oni spolknou všechno. Lidi už toho jako měli dost, protože já byl ve styku s mnoha lidmi nejen v církvi, ale i mimo církev a lidé opravdu už byli toho přesyceni. A někteří to opravdu přehnali. Tak jenom se divím, když stojí ty štáby tolik peněz, takže neporadí heleďte, zmírněte a něco předestřete pozitivního, dejte těm lidem naději a ne pořád se jenom vymezovat vůči těm druhým. Potom je mi podezřelé financování některých těch stran. Já tady nebudu konkretizovat, abych nebyl napaden z nějakého stranictví, ale budu velmi bedlivě tedy sledovat, jak tito lidé, kteří financovali tu nesmírně drahou kampaň, tak jak budou prosazovat své třeba ekonomické zájmy. Tam si úplně nejsem jistý, protože všechny strany v tom mají své prsty. A jsem zvědav, jestli ta ohlašovaná transparentnost finanční těch politických stran, jestli bude zjevná. Tak tohle jsou pro mě všechno veliké otazníky. Já bych viděl pro tu novou vládu, pro ten nový parlament zásadní směřování, které by měly prosazovat. A sice aby se opravdu omezil na minimum extremismus, aby se nepěstoval populismus, takový ten naivní nacionalismus, abychom více a zásadněji se angažovali v Evropské unii, jistě abychom tam hájili své zájmy, ale zároveň abychom pořád se jenom nevymezovali, protože málo platné, tento proces nelze zastavit a nelze pořád se jenom vymezovat, ale je třeba uvnitř spoluovlivňovat to, co se v Evropské unii děje a kam Evropská unie směřuje. Potom bych viděl velký úkol v tom, aby byl lepší dohled nad hospodařením některých gigantických podniků, například Českých drah, českých lesů, protože tam se děje tolik a tolik toho zvláštního, když to nazvu takto eufemisticky, že si to zaslouží pozornost a je třeba důslednější tedy státní kontroly. Zároveň bych se přimlouval za to, aby byl také lepší dohled nad některými nemocnicemi, protože zrovna v poslední době jsem mluvil s dvěma pacienty, které převezli z nemocnic, mimopražských, nebudu je jmenovat, do Prahy, kde evidentně zanedbali u těchto pacientů tamty nemocnice tu základní péči. A i to jednání bylo opravdu velmi nepěkné. Takže tohle jsou všechno záležitosti, které se týkají nás všech, a kde bychom měli my občané zodpovědně také kontrolovat ty, kdo dostali naši důvěru.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Vyslechli jsme si vizi, tak jak vidí budoucnost naší české politiky, kultury, ekonomiky biskup Václav Malý ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha.
V Libanonu slaví společně svátek křesťané a muslimové. Je to svátek svaté Panny Marie. Svědčí to o nějakém sbližování?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já jsem přesvědčen, že je dobré si všímat i těchto pozitivních zrnek ve vztazích mezi členy různých náboženských tradic. Libanon je země, která byla nedávno poměrně zmítaná občanskou válkou, kde vzrostlo veliké napětí i mezi křesťany a muslimy. Bohužel mnoho křesťanů z Libanonu emigruje do světa. Byla to země v devadesátých letech, kde bylo rovnoměrné zastoupení křesťanů a muslimů přibližně 50:50. Dnes tam žije tedy 60% muslimů, 30% křesťanů a 7% ruzů, což je islámská sekta. A velmi pozitivním jevem je, že letos se rozhodla tamní vláda a parlament to schválil, že dvacátý pátý březen je státním svátkem. A v kalendářním církevním roce tento den je spojen se vzpomínkou na zvěstování Panně Marii, kdy Marii, matce Ježíšově, bylo zvěstováno, že se jí narodí syn. A tento svátek slaví všichni obyvatelé Libanonu, tedy jak křesťané, tak muslimové, ať už šíité nebo sunnité. A je tam jedno veliké poutní místo Harisa, které je právě zasvěcené Panně Marii, a tam putují jak muslimové, tak křesťané. A myslím si, že je to velmi dobré, že se společně setkají a že se společně také sjednotí alespoň na nějaké postavě. Já tady nebudu rozebírat učení Koránu a učení bible, ale co se týká matky Ježíšovy Marie, tak v podstatě i muslimové, tak jako velká část křesťanů vyznávají panenský početí Marie a její bezhříšnost. Zase to tady nebudu rozvádět. Jenom to tedy konstatuji. Takže dokonce dochází i k jistému sjednocení a sblížení alespoň jednoho bodu věrouky obou těchto náboženství. Tím nechci říci, že tedy je naprostá jednota v dalších otázkách, nebo že to směřuje k věroučné jednotě. Ale tohle jsou takové malinké jevy, které bychom neměli přehlídnout, a bylo by dobré, kdyby se rozšířily i dál v tom muslimském světě, ne aby přesvědčoval jeden druhého o své pravdě, nebo aby nějakým takovým násilným získáváním ho dostal na svoji stranu, ale aby ti lidi byli spolu a aby se dovedli sjednotit i na nějakém duchovním základě. Tak to myslím, že je velmi dobrý, dobré znamení. Potom bych chtěl zdůraznit, a to bylo i v našem tisku, že na Kubě došlo konečně také k setkání představitelů katolické církve a tamního prezidenta Raúla Castra, což je velmi tvrdý muž a často byl tvrdší než Fidel Castro. To je třeba si uvědomit, protože měl celá léta a má celá léta na starosti tamní státní bezpečnost. A církevní představitelé s ním dojednali také ulehčení podmínek některých vážně nemocných politických vězňů. A zároveň také, že někteří političtí vězni budou přemístěni blíže ke svým rodinám, protože pro nás je to nepředstavitelné a já to mohu dosvědčit, protože na Kubě jsem byl před 7 lety, že tam v podstatě nefunguje veřejná doprava. A právě aby ještě ztížili ty podmínky těch politických vězňů, tak je dali do vězení, která jsou co nejdále od bydliště jejich rodin. Takže ty rodiny měly veliké potíže se vůbec dostat na ty velmi zřídkavé návštěvy, které měly povoleny. Takže to je určité ulehčení. Já bych příliš nejásal, ale co bych tedy hodnotil pozitivně, že konečně představitelé tamní katolické církve se také zastali politických vězňů. Já když tam byl v roce 2003, to bylo po zatčení těch 75 politických vězňů, nejen křesťanů, ale lidí různých světonázorů, tak vedení církve mlčelo. Dokonce se distancovalo i od disidentů. Takže to je přece jako krůček kupředu. Díky bohu za to, že tamní církev vzala tedy také za své ochranu politických vězňů. V současné době se počítá, že je tam asi okolo 200, že to přemístění se bude týkat tedy několika desítek a že je tam na životě ohroženo asi 26 politických vězňů. Víte, jenom pro představu, já už jsem to jednou říkal v rozhlase, já když jsem tam tehdy byl, tak jaké jsou třeba podmínky pro politické vězně. Ten jeden vězeň sdílel celu, která byla 3x3 metry. Hygienické zařízení spočívalo v tom, že tam byla jenom díra, kde mohl vykonávat tedy potřebu, a z té díry lezly krysy. Byla to dřevěná stavba, kde přes den bylo až 50 stupňů nad nulou a tekla voda jenom několik desítek minut denně. Takže takto také trávili političtí vězňové, a dosud bohužel někteří tráví, výkon trestu ve věznicích na Kubě. O tom by se mělo vědět a tady je třeba pochválit i naše ministerstvo zahraničních věcí a vůbec tedy politiku posledních vlád, která se zabývala dosti situací vězňů na Kubě a která i v rámci Evropské unie stále tlačila na to, aby to se neztratilo ze zřetele. Tak to je Kuba. A potom bych chtěl ještě z toho křesťanského světa zdůraznit jeden pozitivní jev. Nedávno, minulý týden navštívil Moskvu patriarcha Bartoloměj, patriarcha Cařihradský, což je taková nepsaná čestná hlava všech pravoslavných křesťanů, kterých je asi 300 miliony se počítá na naší planetě a dochází ke sblížení mezi ruskou pravoslavnou církví a mezi cařihradským patriarchátem. A to je velmi důležité, protože dobře víme, že v Rusku pravoslavná církev hraje dosti velkou roli, že jsou země, kde většina obyvatel vyznává pravoslaví, ať už je to Rumunsko, Bulharsko, Ukrajina, Bělorusko, Srbsko, Řecko. A dokonce se dohodli moskevský patriarcha Kyrill a cařihradský patriarcha Bartoloměj, že by příští rok se měl konat konečně koncil všech pravoslavných, kde by tedy měli být zástupci všech autokefálních, tedy samostatných pravoslavných církví. To by byl určitý dějinný zlom. Víme, co v katolické církvi způsobil druhý vatikánský koncil v tom pozitivním slova smyslu a co by tedy se očekávalo i od tohoto koncilu. Nejen vysnění těch vnitřních, velmi složitých vztahů mezi jednotlivými pravoslavnými církvemi, ale především také jisté překonání nedůvěry vůči západu, protože je jasné, že třeba z ruské pravoslavné církve, z bulharské pravoslavné církve, z řecké a z dalších se někdy tedy projevují takové nedůvěřivé kroky vůči demokracii, vůči západu. A to bych tedy také očekával, že i tato otázka padne na tom koncilu. Takže to jsou takové pozitivní jevy, na které bychom neměli zapomínat a abychom neviděli třeba tu situaci Evropy či vztahů mezi jednotlivými světadíly jenom na té politické či vojensko-ekonomické rovině, ale že tady také hraje roli ta duchovní rovina a že tohle by mohlo také jako přispět zase k trošku lepšímu pochopení a soužití.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
V tisku jsem zaznamenala slova nebo názory pražského primátora, kde on tvrdí, že naše metropole se stala jakýmsi českým Las Vegas, protože tady evidujeme daleko víc kasin a různých heren než ve zmíněném světoznámém centru hazardu. Všímáte si toho, když procházíte pražskými ulicemi?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Velmi si toho všímám a je to hrozivé. Dokonce v denním tisku vyšla statistika týkající se Prahy. Představte si, že v Praze je 1308 heren. A počet hracích přístrojů 7545 a počet videoterminálů 3681. Celkem v hernách a na těch hracích přístrojích bylo v roce 2009 prosázeno 30 miliard korun.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepředstavitelná částka.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
A to má tedy obrovské důsledky pro osobní život těch gamblerů, těchto nešťastných lidí, kteří tedy pořád spoléhají na štěstěnu, ale má to tedy také negativní důsledky pro jejich rodiny, protože ti lidé jsou schopni prohrát všechno a jsou schopni teda prohrát i své rodiny, že to člověk takto musí tvrdě vyjádřit. A bohužel ta ziskuchtivost majitelů restaurací, majitelů těch heren je tak veliká, že si neuvědomují, že takto škodí tedy stovkám či tisícům lidí. A proto já jsem zásadně proti tomu, aby člověk například bral jako sponzorské peníze od těchto lidí, víte, protože někdy bohužel i v církvi jsou u některých tendence, že je to na dobré účely a já jsem proti tomu, aby tito lidé vykupovali své svědomí, kdy uvádějí vysloveně do neštěstí, že jo, tisíce lidí tím, že někde přihrají nějaký ten milionek. Já se proti tomu stavím, nebudu zase tedy konkretizovat, ale byl jsem toho svědkem a jsem rád, že ti, kteří jsou mí podřízení, že tohle přijali a že samozřejmě okamžitě ustřihli toto sponzorování velmi bohulibého podniku. Já musím pochválit pražské zastupitelstvo, že odsouhlasilo, že od ledna 2011 by v Praze platila vyhláška, kde by postupně měly být tedy všechny automaty z restaurací odstraněny. Je asi 6000 automatů hracích v pražských restauracích. Zároveň doufám, že už konečně bude schválen definitivně loterijní zákon, který stanoví, že tedy povolení heren a těchto přístrojů není jenom záležitostí ministerstva financí, ale že do toho mohou mluvit i obce. Víte, bylo veliké pozdvižení těchto sázkových kanceláří, těchto majitelů heren, proti tomu lobbovali různé politiky, ale to zase patří k těm volbám, jak jsme o nich mluvili, tak tohle budu také sledovat, nakolik tedy ti vítězové budou proti tomu hazardu a nakolik tedy budou stát tvrdě za tím loterijním zákonem. Doufám tedy, že bude uplatňován. Zároveň bude také snaha i pražského magistrátu dostat videoterminály, alespoň tedy z vestibulů metra. A už nebude povolovat nové videoterminály, protože tam se sází ještě mnohem více peněz a zároveň tedy to je velmi dobrý job, že jo, pro ty, kdo tyto videoterminály provozují. A ta kontrola v podstatě záleží jenom na té firmě, která provozuje ty videoterminály. To není ani kontrolovatelné z místa, kde jsou umístěny. A zároveň tedy budou muset ti, kteří je tam budou mít umístěny, platit 5000 korun, což je poměrně jako málo, ale alespoň je to nějaký krůček. Tak já doufám, že to tažení proti hazardu, a na tom budu také ověřovat důvěryhodnost vítězů těchto voleb, takže bude opravdu účinný, protože to je vážný společenský problém. A my máme vůbec nejhustší síť heren v celé Evropě. To je dobré si tedy také uvědomit. Jako to už je další téma, které tu nebudu rozvíjet. Mám v Praze například nejhustší síť takových těch neslušných podniků v celé Evropě. To je obrácená tvář také té naší současné situace.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha světící biskup pražský Václav Malý, který nám už za chvíli řekne, jaký byl v posledních dnech jeho největší duchovní a lidský zážitek.
Co vás tedy v posledních dnech opravdu nejvíc potěšilo?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak já mám teď v těchto měsících velmi pěkné zážitky, že jo, jezdím do různých farností, setkávám se s výbornými lidmi, setkávám se s chytrými lidmi, kteří mi rozšiřují intelektuální obzor, ale takovým, zdůrazňuji, největším duchovním, zdůrazňuji, i lidským zážitkem bylo, že jsem mohl vidět holčičku, která před několika měsíci byla pohozena v křoví v tašce na Karlově náměstí. Shodou okolností jedni moji známí mě navštívili na Pražském arcibiskupství, a tak se zmínili, že mají druhou holčičku, tak já myslel nejdříve, že tedy porodila maminka a oni řekli ne, my si holčičku budeme adoptovat. A přišli mi ji ukázat a ejhle, ona to byla ona holčička z toho Karlova náměstí. Nádherné děťátko, díky bohu naprosto zdravé a tak jako milé, tak se usmívající, tak se přitulující k té mamince, že mně to úplně vyrazilo dech. Tak jsem si znova uvědomil, jaký je to obrovský zázrak takové děťátko, že život není jenom záležitost nějaké technologie nebo vytvoření podmínek, ale že je to opravdu tedy veliký zázrak, který se naprosto vymyká lidským možnostem, že je to veliký dar. A tak jsem šťastný, že tato holčička najde opravdu dobré rodiče. Ono to souvisí s tím, že přibývá těch babyboxů. Někteří se stavili proti tomu, ale já jsem pro to, protože díky bohu, že se takto zachrání alespoň několik lidských životů. Tak tu holčičku nemůžu stále ztratit ze svého nějak jako zřetele, stále ji mám na mysli a rodiče mě požádali, abych potom, až ona dostane rodný list, tak abych ji pokřtil, což udělám rád, a bude to asi nejkrásnější křest. A já jsem udělal už stovky křtů, který mě čeká. Holčička se bude jmenovat Eliška. Tak se na tuto chvíli obrovsky těším.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to byl největší lidský a duchovní zážitek dnešního hosta, světícího biskupa pražského Václava Malého, který má ovšem ještě další, tentokrát kulturní zážitky, o kterých budeme mluvit taky.
My spolu většinou končíme tuto půlhodinku Jak to vidí tím, že vyprávíte našim posluchačům, co jste zajímavého viděl, zažil, kam byste je rád pozval. Jaké budou dnešní vaše tipy a zážitky?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak jsem byl nedávno na koncertě České filharmonie v rámci Pražského jara a opravdu ten večer mě nadchl. Víme, že v České filharmonii jsou teď nějaké spory, ty tady nebudu komentovat, ani jim pořádně nerozumím, ale tentokrát se Česká filharmonie rozehrála k velmi dobrému výkonu. Kéž by to tedy pokračovalo za řízení Zdeňka Mácala. Byla hrána skladba Milana Slavického Porta coeli. To je vynikající český skladatel, který opustil naše řady v minulém roce a tato skladba mě nadchla. Opravdu tam jsem si tak jako uvědomil, že člověk může očekávat přechod ze smrti do roviny, kterou nemůže pojmout slovy, kterou nemůže nahmatat a přesto je to jako rovina, kterou nějakým způsobem může vnímat. Nádherná tedy skladba, velmi citlivě zahraná. A potom tam zahráli filharmonici pátou symfonii cis moll od Gustava Mahlera. Nádherná skladba, která tedy trvá dlouho, asi hodinu patnáct minut, nicméně člověk ani tedy nedýchá a já čím dál tím více přicházím Gustavu Mahlerovi na chuť. Čím dál tím víc raději poslouchám a rád poslouchám tu jeho hudbu, které jsem několik let příliš tak jako nerozuměl. Ne že bych jí rozuměl i teď, ale přesto ji jako tak nějak vnímám mnohem hlouběji a dotýká se tedy opravdu mého osrdí. Takže bych filharmonikům chtěl poděkovat a jejich dirigentovi Zdeňku Mácalovi za tento pěkný večer, a přeji filharmonikům, aby překonali nějaké ty spory a aby opravdu se vypjali k takovým výkonům, k jakému se vypjali v rámci Pražského jara. Potom jsem viděl hru Slováckého divadla, které hostovalo v Praze Colina Higginse Harold and Maude. To je taková známá komedie o přátelství mladého muže a staré ženy a tu starou ženu hrála Květa Fialová, která oslavila nedávno osmdesátiny. A musím tedy říci, její výkon je úžasný. Ona dokonce byla nedávno v nemocnici s potížemi se srdcem, opět tedy se objevila na jevišti a vůbec Slovácké divadlo je velmi dobré divadlo. Já rád sleduji hostující mimopražská divadla. Slovácké divadlo už jsem viděl několikrát. Například Maryšu, kterou tam hráli před několika lety. Teď hrají tuto komedii a je to velmi pěkné představení a excelentní výkon paní Květy Fialové. Takže jí přeji, aby jí to vydrželo ještě dlouho. Je to žena šarmantní, žena krásná, ale především výborná tedy herečka, která zároveň jako nepřehrává, neexhibuje. To se mi líbí, protože ono je velmi těžké někdy odolat tomu pokušení, když to člověku jde a když ho lidé berou, aby exhiboval. A to ona drží pořád tu hranici. Tak to bych chtěl jako velmi ocenit. Ta hra byla pro mě nová, i když je tak známá a kdekdo o ní mluvil, a musím říci, že mě opravdu tedy zaujala. A pak jsem viděl výbornou hru Peníze od Hitlera od mladé české spisovatelky Radky Denemarkové. A ta se týká tedy problematiky odsunu Němců po druhé světové válce. Tak také toto představení doporučuji, vůči kterému člověk může mít jisté režijní výhrady, ale obsahově výborné a Marie Málková v hlavní roli vynikající.

Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Končíme tuto půlhodinku před devátou hodinou. Naším hostem byl světící biskup pražský Václav Malý. Jsem ráda, že jste si udělal čas a popovídal si s námi, svěřil se našim posluchačům o svých pocitech, o svých názore. Mějte se moc hezky a budu se příště opět těšit ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha na slyšenou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já také a přeji posluchačům nejenom pěkný výkon, víkend, ale také přeji i pěkné prázdniny a dovolenou a v září možná na shledanou.