Jak to vidí Václav Malý - 4. května

Mezi lety 1980 - 1986 působil Václav Malý jako topič v pražských hotelích, později jako lampář a uklízeč v Metrostavu. Poté byl mluvčím Charty 77 (1981 - 1982), v roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Na přelomu let 1990/1991 byl duchovním správcem kostela sv. Gabriela a farářem v kostele sv. Antonína v Holešovicích (1991 - 1996). 1. prosince byl 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a 3. prosince 1996 jmenován papežem Janem Pavlem II. jako titulární biskup marcelliánský a pomocný biskup pražský.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem pořadu Jak to vidí je dnes světící biskup pražský Václav Malý. Vítám vás, dobrý den.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Slíbil jsme kolegovi, že se zeptám, budete sledovat mistrovství světa v hokeji?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Jenom ty závěrečné zápasy a ještě ne celé, spíš tak tu poslední třetinu, abych věděl, jak to dopadlo. Ale nemám čas a zase nejsem takový vřelý fanda, abych tomu věnoval tolik času.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Poslanci by rádi ve sněmovně nechali vybudovat ekumenickou kapli, možná jste to zaznamenal. Ten nápad se prý zrodil na duchovní snídani, která se ve sněmovně koná první čtvrtek v měsíci, možná byla tedy i včera. Co si o tom myslíte?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já bych byl celkem pro, protože to je důležité z několika důvodů. Jistě, kdo nechce, tak nemusí tu kapli navštěvovat, na druhé straně i výstavba té kaple není finančně náročná, byla by to spíše meditační místnost a zdá se mi, že v tom kvapu těch jednání ve sněmovně, kde často také vyvřou vzájemné animozity, že je dobré pro člověka, který si uvědomuje, že takto by to nemělo pokračovat, aby potom také nalezl čas a chvíli ticha, soustředění, nějak získal odstup od toho dění a znovu si tak uvědomil, co je důležité, co chce, aby bylo prosazeno společensky dobrým a kultivovaným způsobem a zároveň samozřejmě věřící pokládá za důležité také před důležitými rozhodnutími se třeba pomodlit. Já sám, když stojím před důležitými personálními rozhodnutími, tak se modlím, protože to není nikdy snadné a nebo dejme tom, když vím, že přijdu do styku s člověkem, který mě podrazil, který mě pomlouvá a teď s ním jednat, tak mi to velmi pomůže, že se na to duchovně připravím a potom všechno jako proběhne v klidu. Zvláště tedy v tom kvapu těch parlamentních jednání, vyjednávání, zákulisních setkávání, si myslím, že je tohle důležité. Z tohoto důvodu já bych byl pro.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pragmaticky založený člověk vám možná namítne, že by se poslanci v případě potřeby mohli uchýlit do některého ze svatostánků, kterých je na Malé straně plno?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je pravda, nicméně třeba to jednání je celý den, teď jsou tam přestávky a honem tedy vyběhnout někam do toho kostela, je pravda, že je tam hodně kostelů, tak se mi zdá praktičtější, že to může být přímo v té budově. To by rozhodně rozpočet té budovy nezatížilo a myslím si právě v tom místě, kde třeba člověk prožívá nějaké napětí, nějaký stres, takže je dobré, když je možnost okamžitě, samozřejmě teď nemyslím, aby se vyhýbali povinnostem zúčastnit se těch jednání, tak právě najít tu chvíli ticha a soustředění a jistého odstupu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Koneckonců, třeba posilovnu už tam mají, takže to je taková duchovní posilovna. Když mluvíme o parlamentu, senátoři minulý týden neschválili zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudů. Jak to na vás působí? Ono je to takový, my jsme to tady třeba probírali s Ivanem Hofmanem, nekonečný seriál, už 19 let se mluví o zrušení této doživotní imunity, ale všichni se vyslovují proto a ještě se to nezrušilo.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je to především nemravné. Proč by tito lidé měli mít privilegium? Já jako beru, během volebního období ano, samozřejmě, když sněmovna rozhodne, že ten člověk má být vydán k trestnímu stíhání, dobře, ale proč tedy poté, co opustí sněmovnu nebo Senát, co není zvolen a zarážející je, že při tom hlasování Senátu nebyla polovina senátorů přítomná. Je to takové pohrdání lidmi. Víte, já se setkávám z mnoha lidmi a za svůj život jsem potkal i mnohé vládní, mnohé i poslanecké činitele a někdy se divím, jak lidé ztrácí smysl pro realitu, jak se ocitají v úplně jiném světě, jak mě začnou poučovat, jak ten život vypadá a tohle to s tím nějak jako souvisí. Já myslím, že je důležité opravdu stále si uvědomovat, ano, jsem zvolen, je to zodpovědnost, neměl bych se dopouštět korupce, neměl bych podlehnout nějakému mámení beztrestnosti. Jednou se zase vrátím do normálního života. Tohle u nich někdy chybí a někdy mě to překvapuje u lidí, u nichž jsem to nepředpokládal. Já neříkám všichni, prosím vás, já neházím do jednoho pytle všechny veřejné činitele, jsou mezi nimi i velmi slušní, ale velká část bych řekl, že právě podlehne tomuto slavomamu a hlavně, že už na ně nikdo nemůže. To potom samozřejmě také podrývá právní vědomí a podvědomí občanů, kteří potom si řeknou, když oni, tak co my ne.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Šéf poslanců TOP 09 Petr Gazdík se v té souvislosti, tedy myslím si tím, že všechny parlamentní strany deklarovaly ochotu doživotní imunitu zrušit a pak návrh senátoři neodsouhlasili, zamýšlel vůbec nad smyslem druhé komory parlamentu. Co myslíte vy, má podle vás Senát smysl?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já vím, že senát je od samého počátku neoblíbený, že je vnímán jako nadbytečná instituce, ale já bych zase existenci Senátu nezatracoval, protože přeci jak někdy projdou sněmovnou zákony, které nejsou třeba dobře uvážené nebo je to výsledek politického handlování a je dobré, že tady je ještě instituce, která má za povinnost znovu tedy promyslet, co v těch zákonech je dobrého, v těch návrzích, co není dobré a případně to tedy zase vrátit sněmovně, že je to taková kontrola, která je třeba a zvláště tedy v dnešní době, kdy se to často tedy ušije horkou jehlou nebo kdy je to výsledek nějakých lobbistických skupin, takže z toho důvodu já bych pro existenci Senátu byl, ale samozřejmě apeluji i na zodpovědnost i senátorů, ale přirozeně i poslanců ve sněmovně, aby se zúčastňovali jednání, aby neměli absence, aby cítili opravdu zodpovědnost, že to, co oni schválí, tak má obrovské důsledky pro společenský život a mně se zdá, že mnozí hlasují ne podle svého svědomí, ale jak to partaj nařídí, že se tam tak jako vytrácí potom nějaká osobní angažovanost a dokonce v některých potom převládá alibismus, jo, to rozhodlo vedení, tak já se přidám. Tohle platí jak pro Senát, tak také pro Poslaneckou sněmovnu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vidíte, teď mě napadá, je nový ministr školství Petr Fiala, nestraník a třeba stínový ministr za ČSSD Marcel Chládek hned namítal, že nebude mít pevnou pozici právě proto, že není za žádnou stranu, respektive že není členem žádné z těch stran. Co si o tom myslíte? Je to správné uvažování?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já nejsem proti existenci politických stran. Je to asi nejlepší způsob, jak tedy prosazovat určité záležitosti, ale na druhé straně při důležitých rozhodnutích by neměla rozhodovat jenom stranická příslušnost, protože člověk, který není vázán žádnou stranou, tak má volnější prostor a možná, že potom ty věci vidí také ve větší šíři, takže já vítám, že nový ministr je nestraník a tohle, když už okamžitě vysloví jeden člen jedné politické straně, tak znamená, tak my už od samého počátku budeme proti tobě, protože si nestraník, a to mi tedy velmi vadí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Veřejnost často znechucená politikařením těch politických stran má dojem, že řešením by byla právě vláda odborníků. Myslíte si to také?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že je to sen, ale celkem nedosažitelný, že jsou krizová období, už jsme je také zažili, kdy byla vláda odborníků, ale ta bude vždycky jenom přechodná, protože přirozeně jsou volby, to je důležitá součást společenského a politického života, kdy občané mají možnost dát důvěru někomu, a to se děje přes politické strany. Takže, já bych zase tak neplédoval, aby byla jenom stále vláda odborníků, spíše zodpovědných straníků, kteří by se také dovedli rozhodovat podle svého svědomí a nejenom podle linie strany.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Bývalý senátor Vlastimil Sehnal zahájil v neděli hladovku za bývalou ukrajinskou premiérku Julii Tymošenkovou. Chce dosáhnout toho, aby se o jejím věznění a o ukrajinské justici u nás více mluvilo a aby místní politici v záležitosti intervenovali. Podle něj by na Ukrajinu měl jet prezident Václav Klaus a tématem schůzky s prezidentem Viktorem Janukovičem by měla být jen Tymošenková. Jaký na to máte vy názor?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Je důležité opravdu tu situaci na Ukrajině sledovat, to věznění Julie Tymošenkové má politický podtext, nejde tam tolik o právo, ale také o pomstu. To neznamená, že Julie Tymošenková se nedopustila chyb, protože v minulosti byla velmi úspěšnou podnikatelkou a také spojená i s určitými silami, které zrovna ne vždy jednaly podle zákona. Potom byla předsedkyní vlády, ale rozhodně tedy to, co se s ní děje teď, tak je proti právu, tudíž je třeba proti tomu protestovat. Je třeba uvažovat i o určitých sankcích nebo omezeních, ale na druhé straně bych chtěl to tak nevyhrocoval. Teď tam má být mistrovství Evropy a někteří sport a politika nemá nic společného, ale bohužel žijeme v globálním světě, kdy každá otázka souvisí s tou další. Je třeba se tedy zamyslet nad tím, jestli toto mistrovství podpořit, protože tady se jedná opravdu o flagrantní porušení práv člověka. Já myslím, že je to rozhodnutí každého, jestli bude držet hladovku a nebo ne. Mě se to zná až mezní prostředek, ale rozhodně naše veřejné orgány by se měly touto záležitostí zabývat, také jsem ze sdělovacích prostředků se dozvěděl, že pan prezident, pokud bude trvat věznění Julie Tymošenkové za současného stavu, že nepojede na setkání prezidentů střední a východní Evropy, což myslím, že je dobře.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Podle nového zákona o zdravotnických službách může pacient určit, za jakých okolností ho nemají lékaři oživovat, pokud se dostane do takového stavu, že by to bylo třeba. Jaký je váš názor? Je to správné?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Mně se zdá, že je to zbytečné, protože stejně to zůstává na rozhodnutí těch lékařů. Já sám také, kdybych se nalézal ve stavu, když už není naděje na život, tak bych byl proto, aby ty přístroje byly odpojeny,ale na druhé straně, vždycky to bude záležet na tom konsiliu lékařů, jestli řeknou, tady už není žádná naděje na život, takže tohle nepokládám za důležité, zdá se mi to nadbytečné. Ta závěť, kterou ten člověk ve zdravém stavu napíše, má trvat pět let, pak se má obnovit, prosím, kdo chce, ale nevidím v tom tedy nějakou účelnost. Samozřejmě tady se také jedná potom, že člověk někdy řekne, už mě nezapojujte na přístroje. Tady by bych byl zase velmi patrný, protože ať to rozhodnou lékaři. Jistě, že se leccos dá zneužít, já jsem proti eutanazii, jsme proti lehkovážnému odpojení těch přístrojů, ale na druhé straně věřím, že lékaři jsou natolik zodpovědní, že oni můžou jenom určit, kdy opravdu je ta mez, kde už to nemá tedy význam. Například si dovolím uvést situaci a stav Ariela Sharona, bývalého ministerského předsedy Izraele, který už několik let je v umělém spánku, je už to jenom vegetativní přežívání, tak tam si myslím, že je to naprosto na místě, ale abych psal zvláštní závěť, tak opravdu necítím tu potřebu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je pravda, jak říkáte, že musí mít přesně určené náležitosti, musí tam být notářky ověřený podpis a poučení od lékaře a tak dále, a tak dále, je to docela složité. Na druhou stranu, když jste mluvil o rozhodnutí lékaře, byl byste ochoten nést takovou odpovědnost a učinit takové rozhodnutí, když ještě má smysl tedy nechat ten organismus na přístrojích a kdy už je opravdu třeba je odpojit?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já myslím, že lékaři se s tím setkávají takřka každodenně. Je to obrovská zodpovědnost, která často vede ke stresu. Tady bych se opravdu lékařů zastal a nezávidím tu jejich situaci, takže tyto případy nejsou nic výjimečného, protože s tím víceméně přicházejí do styku stále, takže obdivuji často tu statečnost, protože to není lehké, vždycky se dá říci, ještě se mohlo. Jistěže málokterý případ je tak jasný, ale na druhé straně nechme těm lékařům volný prostor a já bych do tohoto osobně nezasahoval.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se teď ještě vrátím k tomu, jak jsem se ptal v úvodu na případnou modlitebnu v podstatě v Poslanecké sněmovně, protože nám tady píše Alena Rubáčková, pokud dovolíte, tak odcituji ten text, byla jsem jako zaměstnankyně Poslanecké sněmovny přítomna při dvou posledních volbách prezidenta republiky, tedy Václava Klause. Během jedné z mnoha přestávek jsme šla do katedrály, která je od Španělského sálu opravdu kousek, chtěla jsem se pomodlit, aby volba byla alespoň trochu důstojná, v závorce píše nebyla, a dobrá. Katedrála byla zavřená, nikdo u ní, asi ji tenkrát poslanci a senátoři nepotřebovali. Pokud je to nyní jinak, snad je to jen malý krůček vpřed a zdraví srdečně.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano, katedrála je otevřená. Katedrálu otevírá a zavírá Správa pražského Hradu a bezpečnostní složky, takže přes den je otevřená. Jenom bohužel, to musím říci kriticky, že asi je tam málo klidu k tomu, aby člověk se tam pomodlil. Je tam sice jedna kaple, kam může člověk zajít, ale ne každý, kdo je poprvé v katedrále nebo se nevyzná, tak najednou nalezne tento prostor. Opravdu, já když tam někdy přes den jdu, tak si připadám jako na tržišti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, jestli jsem dobře rozuměl tomu ohlasu Aleny Rubáčkové, tak spíše myslím, že směřovala k tomu, že možná poslanci nebo i senátoři nalézají více důvodů proto, aby tedy setrvali někde a věnovali se té duchovní sféře.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Já proti tomu nejsem, každý podle své chuti, ale přesto to, co jsem řekl, tak pokládám za docela dobré, že může být meditační místo přímo v budově Poslanecké sněmovny.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tibetský duchovní vůdce čtrnáctý Dalajláma naznačil, že by 600 let stará buddhistická tradice reinkarnací, tedy duchovního vůdce, mohla skončit. Přesněji, chce o tom rozhodnout, až mu bude devadesát, já mám pocit, že teď je mu nějak 76 nebo 74....

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A prý zanechá v tomto směru přesné instrukce. Co to znamená, co to podle vás tedy může znamenat pro Tibeťany?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
To je obrovský průlom, protože jak víme, Buddhisté věří na reinkarnaci a také určení nového Dalajlámy se děje na základě této víry, že ten budoucí Dalajláma je reinkarnací předcházejícího Dalajlámy a tady Dalajláma navrhuje, že toto může tedy přestat, že může dojít tedy k volbě, že je třeba rozpoznat člověka, který má také vlastnosti osvíceného, který ztělesňuje kvality osvíceného Buddhy, který ztělesňuje také kvality předcházejícího Dalajlámy a může být zvolen. Ono to může mít jednu výhodu, jednak nezávislosti Tibetu, protože potom čínské úřady už by do toho nemusely a nemohly zasahovat, jako se tomu děje dosud, protože oni uznávají takzvanou panžillájmu, což je druhý nejvyšší duchovní představení, kterého svévolně oni jmenovali a kterého neschvaluje. Samozřejmě, ta rada těch tibetských učenců a moudrých Alámů. Takže by mohl být zvolený mladý muž, který už by potom mohl být připravován v dospělém věku pro tuto důležitou duchovní službu. To myslím, že má veliký význam, ale je to tedy obrovský průlom. Je třeba říci, že Dalajláma k tomu chce svolat představitele všech buddhistických proudů, aby se o tom poradili, že to nechce dělat svévolně. Akorát mě zaráží, že je si tak jist, že se dožije té devadesátky. Já, když jsem teď o tom četl, tak mě to velmi překvapilo, on to vyhlásil už loni v září se zájmem jsme si to přečetl, řekl jsme si, to je velmi odvážný krok, takže ani ten Buddhismus jako náboženská tradice není nehybný, i tam je tedy nějaký pohyb a z tohoto hlediska je to pro mě velmi zajímavé, protože když se mluví o mezináboženským dialogu, tak je vždycky třeba sledovat, co se v té které náboženské tradici děje, že to není jenom všechno jednou pro vždy dané, že jsou tam jistě zásady, ale na druhé straně, že také změní časy, tedy náboženská tradice je v nějakém duchovním pohybu a proudu. Z tohoto hlediska je to zajímavé. Já samozřejmě nemůžu mluvit o tom, co je lepší nebo co je horší, to by bylo velmi drzé, ale rozhodně by to mělo výhody, protože se nezdá, že Čína se tak brzy vzdá zasahování do tibetských záležitostí a je trošku paradoxem, že protestovalo čínské ministerstvo zahraničí proti tomuto prohlášení Dalajlámy. Protože najednou v tomto prohlášení bylo řečeno, že to je nepřípustné, že to je opuštění jedné ze zásad Buddhismu, to jsme se musel velmi smát, protože oni si dobře uvědomí, že by na to ztratili vliv.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hoste, je biskup Václav Malý. Vy jste mi prozradil, že vás nedávno zaujal rozhovor se zpěvačkou Ewou Farnou, kde se vyjadřovala mimo jiné o víře a nebo k manželství. Já se přiznám, že jsem ten rozhovor nečetl. Čím vás zaujal?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Velmi mě zaujal. Já nesleduji showbyznys, ale vím, že je to hezká mladá dívka, dnes už ve věku rozvíjející se ženy, je jí 19 let a překvapilo mě, jak moudře ona mluvila o některých důležitých životních záležitostech. Jednak tedy se jí měla obnovit smlouva a nebyla proti tomu, aby do té smlouvy bylo zabudováno desatero, že ta vystoupení budou v souladu s desaterem. Jistě, ona je pod vlivem svých rodičů, kteří si toto vymínili, protože ona zpívá asi od 15 let, je velmi oblíbená mezi mladými a nestavěla se proti tomu, aby toto bylo zase v té nové smlouvě, což mě tedy velmi překvapilo. Za druhé, když ona mluví, že je tedy věřící a říká, že ve víře je klid, že víra pro ní je takový symbol čistoty a potom, že manželství je smlouva na celý život, že manželství je odpovědnost, tak tohle slyšet od té už dneska slavné hvězdy, devatenáctileté dívky, tak to působí na mě jako taková čistá studánka. Já ji osobně neznám. Když mluví o internetu, tak říká, že je třeba mluvit osobně, že to je virtuální často svět a zároveň říká, že sláva, krása, bohatství není nejdůležitější, že je třeba žít přirozeně. S tím člověk může jenom souhlasit. Já bych jí přál, aby vytrvala na této cestě, aby měla takovýto pohled na život. Je dobře, že třeba působí i tedy v tom showbyznysu, protože může tímto svým postojem ovlivnit i mnoho mladých lidí nebo je na něco upozornit. Protože vím jeden smutný případ, nebudu jmenovat, nedávno jedna jmenovaná miss krásy katolická dívka, tak jsem slyšel, že dneska už podlehla tomu tlaku a samozřejmě, že dneska už také se jako chová, jak je někdy bohužel v těchto kruzích zvykem, takže té Ewě Farné fandím a doufám, že tedy vydrží, když už teď se postaví na vlastní nohy a není už tedy závislá od svých 18 let na svých rodičích. Je to dobrý příklad, protože takovýto postoj, já to řeknu upřímně, vydá za dvacet biskupů, za sto kněží, protože ti mladí, když řekne něco biskup nebo farář, tak řeknou, no jo, ti to musejí, kdežto když to je někdo z jejich kruhu a dokonce velmi oblíbený, tak to zase jinak působí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se od showbyznysu můžeme přesunout ke kultuře, vy pravidelně upozorňujete na to, co vás zaujalo?

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Tak, mě zaujalo několik věcí. Jednak jsme viděl výstavu vynikajícího českého sochaře Jana Koblasy, který tedy po roce 1968 emigroval do Německa, ale dneska je to člověk evropského formátu. Ta výstava je v jízdárně Pražského hradu a opravdu stojí za to, protože jeho šíře pohledu, jeho šíře tvorby, šíře používání materiálu je opravdu úžasná a pro mě to tedy bylo velmi inspirativní a nad mnohými sochami jsme se zamyslel. Jan Koblasa opravdu je velký muž naší výtvarné kultury. Potom jsme slyšel, pro mě neznámého skladatele jeho skladbu Oratorium pro sólo a sbor France Schmidta. Rakouský skladatel, který zemřel na začátku druhé světové války a složil oratorium kniha sedmi pečetí, což je na motivy poslední knihy nového zákona zjevení svatého Jana Apokalypsa. Hrála to Česká filharmonie, dirigentem byl výborný dirigent Manfréd Honek, který pravidelně hostuje s Českou filharmonií a byl to tedy pro mě objev. Trvalo to velmi dlouho, ta skladba trvala skoro dvě hodiny, ale já jsem se vůbec nenudil a bylo tam pro mě mnoho a mnoho inspirujících prvků, takže jsem si zase rozšířil hudební obzor o nového skladatele a rád bych slyšel i některé jeho další skladby a jsem velmi rád, že vedení České filharmonie do své dramaturgie právě zasadilo také tuto skladbu. Franz Schmidt, Kniha sedmi pečetí a já doufám, že jsme tuto skladbu neslyšeli naposledy. Je to skladba velmi náročná, samozřejmě, co se týká provedení, tak by mohlo být řečeno leccos, ale to já tady nebudu rozebírat, nejsem odborník, ale vůbec jsem rád, že tato skladba zazněla. Potom mě velmi oslovila hra divadla Aréna, komorní scéna ostravského divadla Aréna S nadějí i bez ní. Autorem je Tomáš Vujtek a je to vlastně koláž s pamětí Josefy Slánské a to, co o tom procesu s tím protistátním spikleneckým centrem v 50. Letech, čili s Rudolfem Slánským také bylo v tisku dobovém a co se o někom řeklo. Velmi dobře uvedená hra, já jsem byl napjatý od začátku až do konce, na základě paměti Josefy Slánské. Dobře víme, že Rudolf Slánský začal ty politické procesy, že ho to semlelo a to, co potom následovalo pro jeho rodinu, je docela hrůzné. Na druhé straně mě zarazilo, jak ta Josefa Slánská, já jsem totiž to její vyjádření už četl v roce 1968, jak nereflektovala, že tedy v těch dírách těch komunistických koncentračních táborů skončili opravdu nevinní lidé. Jak tam skončila nekomunistická opozice, spoustu řeholníků, řeholnic, kněží a tam o tom ani slovo, tam pořád jenom slovo o těch komunistech, které to semlelo, což je zajímavé, ale Ostravákům fandím a kdykoliv jsem v poslední době něco věděl od Ostraváků v Praze, tak musím říci, že to bylo dobré, tak Ostraváci opravdu znovu opakuji, jen tak dál.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl jako každý první pátek v měsíci světící biskup pražský Václav Malý. Díky a 1. června na shledanou.

Václav MALÝ, světící biskup pražský
--------------------
Na shledanou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pondělí bude hostem pořadu Jak to vidí komentátor Ivan Hofman. Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech dalších pořadů a vydařený víkend.

Mezi lety 1980 - 1986 působil Václav Malý jako topič v pražských hotelích, později jako lampář a uklízeč v Metrostavu. Poté byl mluvčím Charty 77 (1981 - 1982), v roce 1989 se stal mluvčím Občanského fóra. Na přelomu let 1990/1991 byl duchovním správcem kostela sv. Gabriela a farářem v kostele sv. Antonína v Holešovicích (1991 - 1996). 1. prosince byl 1996 jmenován kanovníkem Metropolitní kapituly u sv. Víta a 3. prosince 1996 jmenován papežem Janem Pavlem II. jako titulární biskup marcelliánský a pomocný biskup pražský.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.