Jak to vidí Václav Cílek - 26. února

RNDr. Václav Cílek CSc.
Publikoval asi 300 odborných článků, kolem 400 esejí. Spolupracoval na zhruba třiceti knižních titulech, z nichž nejznámější jsou "Krajiny vnitřní a vnější" (Dokořán 2002). Přednášel na několika vysokých školách (FF UK, FHS UK, AVU, FAVU aj.).

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem geolog a spisovatel Václav Cílek. Dobrý den.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Otevřeme naše povídání dotazem paní posluchačky Jany, kterou a určitě není sama, zajímají výkyvy počasí. Mimochodem překvapila vás sněhová kalamita?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tak jako v zimě jednou za čas sněží, no, tak jako a klimaticky to vypadá tak, že ty sněhové kalamity, furt se jako cítím říkat tomu kalamity, to je jako vtip ze socialismu, že byla přejmenovaná sněhová vločka, že se jí bude říkat kalamitka.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže bylo to normální sněžení nebo vydatnější řekněme?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Bylo to normální vydatnější sněžení, když jako napadne těch 20 centimetrů sněhu, tak bych začal mluvit o kalamitě, a ta určitě začíná okolo 30 centimetrů sněhu teda za den. Prostě pěkné sněžení, no.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jsme měli ještě nějakou tu rezervu. Pojďme tedy k avizovanému e-mailu, cituji: "Vždy, když se dívám na film Den poté, chci se vás zeptat na to, zda skutečně může táním ledovců nad určitou mez dojít k nerovnováze slané a sladké vody v oceánech a tím ke změně Golfského proudu a tento zase změnit celosvětové klima?"

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tohle je velká obava klimatologů a oceánologů již 20 let. A jedná se o to, že když doopravdy tají silně ledovce, tak ta voda je sladká a vytváří kupodivu špatně mísitelnou pokličku takovou na povrchu oceánů a tahle ta poklička někdy zabraňuje správnému proudění, zejména propadání se vod jako do hloubek. Víte, pravděpodobně, tahle ta věc vždycky oscilovala, myslím tohle to oceánologické proudění, nejedná se tady ani tak jako o Golfský proud jako o jiné typy poměrně jako hlubších proudů, nechci to vlastně rozebírat do detailů. Víte, je velká otázka, co s tím udělá doopravdy to tání Arktidy a co s tím udělá celkově teplejší klima, takže obavy panují nikoliv v měřítku toho, že prostě příští měsíc přestane Golfský proud téct, ale zda třeba za 10 nebo za 20 let nebude docházet k fluktuacím chodu, že jednou je to rychlejší, pomalejší, lépe mísivé, jako lépe, tam je důležité zejména ta místa, to jsou tři základní místa, kde se ta voda, která přichází od jihu, propadá do hloubky a zase přitom mořském dně putuje vlastně až k Antarktidě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Můžeme tedy říct, že Arktida skutečně ovlivňuje počasí i u nás?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já si myslím a myslí si to čím dál tím víc lidí, navíc jako doopravdy my tady neustále jako pochybujeme o tom, jestli ty klimatické změny se dějí nebo ne, ale v té arktické oblasti o tom nepochybuje nikde, protože tam to lidí vidí na vlastní oči.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste, pane Cílku, v jednom článku připomněl starou metaforu, dovolte citovat vás, že arktická moře představují pro současnou geopolitickou situaci totéž jako Středozemní moře v době studené války, led taje, je možné vrtat ropu a plyn, takže je to jakýsi teď nový druh řekněme kolonizace, otevírají se nové obchodní cesty?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Víte, já často s velkou starostí jako myslím Čínu, protože doopravdy mám z Číny dlouhodobé obavy a pokud, myslím, že jsme o tom možná mluvili, ale pokud Čína dělá dneska, staví největší ledoborce světa, tak je nestaví kvůli Tichému oceánu nebo prostě Jihočínskému moři, tak je staví zejména kvůli Arktidy, jí politici jasně řekli, že Arktida patří všem a krátce po islandské krizi se Čína snažila koupit přístavy na Islandu. To znamená jako my si Čínu normálně, už jsme si zvykli, že kolonizuje Afriku, jo, zvykáme si na to, že se snažila najít takový ty terminály do Evropy, Pireus jako v Řecku jako typicky, ale ta čínská politika je promyšlena, v podstatě se týká celé planety a to včetně Severního pólu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak tuhá zima se podepsala také na vyšších účtech Bulharů za elektřinu, za energii prostě více topili, co mimochodem říkáte té situaci kolem ČEZu v Bulharsku a vůbec na Balkáně?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já možná odpovím oklikou, protože pro mě tenhle ten typ bulharské revoluce, my tomu neříkáme revoluce, protože máme pocit, že tam není ten demokratizační prvek, to znamená, že ty lidi nebojují za nějaká svá práva, ale že bojují jenom jako za lepší život.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na to ale mají právo na lepší život.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
No, počkejte, vy se smějete, on vás ten smích taky může jako rychle jako přejít, protože Bulharsko se přiblížilo i do české kotliny, a já vám to vysvětlím a nebudu z toho jako moc rád. Před těmi několika lety, už jsme se tady o tom vlastně bavili víckrát, my jsme seděli v tom Egyptě, a teďka jsme viděli, jak politici se nestarají o zemi, jak ekonomika tak jako klopýtá, kolísá, jak se zároveň zvedají ceny potravin a energií a řekli jsme si ano, tohle prostě v jednu chvíli to lidi nevydrží, protože jsou chudí, a musí to skončit, že jo, nějakým popraskem. Netušili jsme, že tenhle ten poprask se může přelít do další země. Zároveň když jsme tohle to sledovali v Egyptě ještě před revolucí a takhle uvažovali, tak jsme si uvědomovali, že i česká politika má některé podobné rysy egyptské politiky, to znamená, takový ten, měli jsme pocit malého zájmu politiků o dění mezi prostě normálními lidmi a tak dále a sešly se dva nebo tři roky a najednou máme analogickou situaci v Bulharsku. To znamená, to je pokračování podobnýho procesu, který začal v Egyptě. Lidi nebo mnoho lidí cítí nezájem o svoji situaci a zároveň se jim žije čím dál tím hůř. A teďka si vezměte takovou, zase na to často myslím, zprávu, která je normálně na internetu National Intelligence Council, Národní zpravodajská služba americká, trendy roku 2030. Na několika místech mluví o Evropě a několik týmů nezávislých říkají - ano, Evropa má několik možností, nejpravděpodobnější možnost je ztracená dekáda, to znamená, minimálně desetiletí stagnační. Říkají - oni jsou Američani, oni jsou v dálce, Evropa už není zase tak hrozně pro ně důležitá, jako možná Mexiko je důležitější, takže jsou takoví jako neúprosní, nezabalují tohle to, ale říkají ano, evropský stát je ještě příliš štědrý a příliš bohatý, nezbude jít evropským státům jinou cestou, než osekávat výdaje na sociální věci a na kulturu. Zároveň sice teďka na rok nebo na dva se očekává, že možná dojde ke snížení cen elektřiny díky břidlicovému plynu, možná se k němu vrátíme ještě, jako ceny plynu tak moc nerostou, ale ono, co když je to bublina břidlicový plyn, a pak porostou čím dál tím víc. To znamená jedna z možných vizí budoucnosti pro Českou republiku během další, těžko se to říká kdy, ale dejme tomu 5 nebo 7 let může být bulharská revoluce u nás. Proto já to sleduji a myslím si, že takhle to vnímá celá řada lidí, protože, když jsem udělal tu chybu, když jsem si otevřel televizní zpravodajství, schválně neřeknu jakou televizi, abych nenapadnul nikoho, tak jsem se dozvěděl hrozně moc věcí o Oscarech, a tak jsem to chvíli sledoval a těšil jsem se konečně na to Bulharsko a v celém televizním zpravodajství nebylo ani slovo o Bulharsku, tak si myslím, teďka já nevím, jestli jsem se neprohřešil proti nějakým tady zákonům Českého rozhlasu, že se dokonce bavíme o politice a ekonomice, což se asi normálně nepředpokládá, ale tak jako mám pocit, že to ..., podobně, ještě jinak, že podobně jako to arabské jaro začalo jakoby takovou revoltou, povstání nebo sociálním úklidem v jedné oblasti, takže Bulharsko se do budoucnosti může stát tím ohniskem prostě neklidu pro další státy a jak vám říkám včetně České republiky, ne v tomto roce pravděpodobně, ani ne v příštím jo, ale bude-li pokračovat to osekání, ta stagnace ekonomická, tak během, a růst cen potravin a ropy a řekl bych takovej ten jako že ty politici máte pocit, že se doopravdy víc zajímají o ty své spory, o to své hašteření, než vlastně o to ty lidi, tak tady máme naprosto stejnou situaci nebo budeme mít, jaká je teďka v Bulharsku, takže já se na to Bulharsko dívám jako na etalon něčeho, co nás může čekat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy právě říkáte, že drahá energie, nedostatek ropy, ale zvyšující se ceny jídla a asi především řekněme ne sociální stát, to považujete za největší hrozbu nebo za jednu z největších hrozeb?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, hrozby jsou, ale já si myslím, že tady schází něco jinýho, a to znamená jako hrát s odkrytejma kartama, hrát prostě otevřeně. Ono několikrát v minulosti se ukázala, třeba Churchill na začátku druhé světové války, když prostě přijde politická reprezentace a řekne jako litujeme, jako globální situace je taková a taková, evropská je taková a taková, máme jenom velmi omezené možnosti, co s tím dělat a prostě odkryje ty karty, ale budeme se snažit prostě třeba minimalizovat dopady nebo najít nějaký konsensus a tahle ta právě, myslím tato odkrytost, ta otevřenost vůči veřejnosti se neděje.

redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí geolog a klimatolog Václav Cílek. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
K nejvyšší hodnotě ve své historii se může letos vyšplhat u tuzemských pump cena benzinu. Podle expertů benzin je nyní vlastně výrazně dražší i také kvůli oslabujícímu kurzu koruny k dolaru. Jakým vývojem podle vás, pane Cílku, prošly ty ceny pohonných hmot v posledním období a jaké faktory se na tom nejvíce podepisují?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Analytici se běžně při odhadech cen benzinu a nafty mýlí, že jo. Ale to, co se očekává, jsou ve hře, řekl bych dva základní faktory, které působí proti sobě. První faktor je ten, že roste spotřeba, roste počet lidí, roste střední třída, roste nejrychleji v Indii, o něco méně v Číně, ale i tak je to prostě obrovská restrukturalizace celého světa. Ta střední, do té střední třídy se dostávají desetimiliony lidí dneska. My to v té Evropě to jako tak nevnímáme, tady ta situace je víceméně setrvalá, spíš ty střední třídy se vlastně ponořují vlastně dolů, vlastně pomaloučku, takže tady na jednu stranu hraje svoji roli velká spotřeba, na druhou stranu tady začíná hrát velkou roli něco, čemu se anglicky říká light tight oil, LTO, a to je něco podobně jako je břidlicový plyn, tak tohle to je ropa, kterou je možné získávat z takových jako hornin, jsou to takový jako břidlice, které trošku vypadají jako uhelné břidlice, těžko se to popisuje, je to prostě černá břidlice s nějakými 5, 8 % organické hmoty. A Američané v současné chvíli získávají poměrně hodně, okolo 5 milionů barelů ropy z těhle těch tmavých břidlic denně a uveřejnili, že v okamžiku, kdy budou vyrábět okolo 8 milionů barelů a maximum má být okolo 11, takže začnou ovlivňovat ceny ropy na světovém trhu víc než OPEC. Dokonce uvedli, že očekávají, že tohle to plné zavedení těhle těch alternativních zdrojů ropy povede ke snížení cen ropy, což se negativně odrazí zejména tedy v arabském světě, ve světě OPECu a v Rusku. Já si trošku myslím, že to je tak jako maloučko dezinformace, možná jako záměrná, aby OPEC drželi pod krkem teda, aby si jako moc nevymýšlel vlastně, takže takhle, existuje tady na jednu stranu pesimismus, to znamená, rostoucí ceny ropy způsobené větší poptávkou a na druhou stranu existuje optimismus s tím, že tu konvenční ropu půjde nahradit nekonvenční. A teďka, jak se v tom vyznat? Víte, ono je to hrozně složité. Ten svět začíná být doopravdy pomalu ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesouvají se, promiňte, ta těžiště toho boje o ropu?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Přesouvají se, ale svět začíná být neproniknutelný, protože všichni už zvládli reklamní triky, ovlivňování veřejnosti, manipulace, takže vy nevíte, z který strany, jestli chytíte facku z jedný nebo z druhý strany. Nicméně základ je ten, že ta alternativní ropa, když ji takhle budu nazývat, se získává za cenu velmi vysokých nákladů, například tu břidlici musíte zahřát na 500 stupňů, dostanete potom látku podobnou, já nevím, tekutému asfaltu nebo vyjetému oleji, tu musíte dál do toho dodávat jako vodík, to znamená ta výroba té alternativní ropy je drahá a drahá zůstane a musíme k tomu taky mít tu infrastrukturu. Takže můj odhad situace je ten, že ta vzrůstající spotřeba té ropy převáží a způsobí celkové kolísání a zdražování cen pohonných hmot a nedej bože, aby do toho spadlo něco jako třeba útok proti Íránu nebo nějaké odstavení nějakého velkého ložiska, nebo nepokoje v Saúdské Arábii, pak by doopravdy byla velká pravděpodobnost, že ty ceny ropy na několik týdnů nebo dva, tři měsíce vystřelí mnohem víc a pak se vrátí na nějakou pozici, která asi už bude pak vyšší, než byla ta výchozí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď je to u evropské ropy, pokud se nepletu 119 dolarů za barel. Ještě bych se možná vrátila k té energetické návratnosti, kolik energie vlastně stojí získání energie?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, teďka jsme doopravdy u těch procesů, které stojí u základu řekl bych cen ropy, u toho jako velice něčeho reálného. Ještě znovu definujeme energetickou návratnost. To je poměr vložené a získané energie, jo, to znamená ještě v roce 1995, když jsem do těžby ropy vložil ten jeden barel ropy, získal jsem na oplátku 30 barelů ropy. Mezitím se začaly prosazovat ty těžby vlastně offshore v moři a jako velké překvapení se ukázalo, že od toho roku 1995 dodneška ta energetická návratnost u ropy klesla na 1:18, to znamená těžíme stejně tolik ropy, respektive o něco víc, ale stojí nás to mnohem a mnohem víc energie, než jsme jako předpokládali a u těch alternativních zdrojů ropy, to je právě velká otázka, já jsem viděl výpočty, které kolísají 1:4, což je úplně na samé hranici jako těžitelnosti až tak jako 1:12 nebo 1:14. A teďka tohly ty výpočty, to znamená s tím jedním barelem té konvenční ropy získám v průměru 4 až 12 barelů ropy nekonvenčních. Tak a teďka existují podobné výpočty pro různé části národního hospodářství. To znamená, my tu získanou energii si můžeme rozdělit do takové pyramidy, na základě té pyramidy budou náklady na těžbu a na rafinaci ropy, pochopitelně, že musíme vytěžit, že jo, a musíme ji uzpůsobit a pak ta pyramida se zužuje, já nevím, obchod, oprava silnic tak, abychom dokázali opravovat silnice, udržet jako v civilizaci ty základní hrubé rysy, tak nám stačí ta energetická návratnost pravděpodobně 1:3, 1:4. Jo, to znamená, alternativní ropa to uvažuje, umožňuje. Ale když jdeme dál, tak už třeba na kulturu se uvažuje, že je potřeba, abychom udrželi takzvanou živou kulturu a síť divadel a tohle to všecko, energetická návratnost je 1:14. Takže to jsou takový ty základní výpočty, který jako řekl bych leží pod těmi všemi ekonomickými a politickými rozhodnutími, my to můžeme nějakým způsobem zvrátit, ale řekl bych jako z hlediska zachování energie nebo z termodynamického hlediska pak už ta kultura začíná být s klesající energetickou návratností ohrožena.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak se, pane Cílku, staráme o energetickou infrastrukturu u nás, jak byste to ohodnotil?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Já k tomu nemám dost informací, abych to ohodnotil, ale mohu říct to, o čem jsme se častokrát bavili na energetické komisi a doopravdy my všichni jsme zaměření na to, jak nově investovat peníze do jakých velkých zakázek a málo jsme zaměřili na údržbu toho, co máme. Je tady doopravdy představa taková, že robustní energetická infrastruktura, pánbůh za ní zaplať, byla vybudována já nevím třeba mezi 50., 60., 70., zapuštěna v 80. letech a že tato, tato masivní prostě dlouhodobá několik desítek let trvající investice potřebuje náležitou péči a energetická komise se domnívá, jo, myslím, že je to někde tam v těch závěrech, že tahle ta péče není adekvátní. To znamená doopravdy nejedná se o to uvažovat, kam ty peníze prostě strčíme do jakých nových velkých projektů, ale jak udržet správně fungující, stávající infrastrukturu.

redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí každý všední den v 8:30 na Dvojce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s geologem a spisovatelem Václavem Cílkem. U vás jsme už zvyklí na to, že jste hodně také na cestách. Nedávno jsme spolu ostatně hovořili například o Florencii. Vy jste nedávno byl v Lomu sv. Anny u Tábora pracovně. Čeho si vůbec na takových místech všímáte? Čekalo tam na vás nějaké geologické nebo biologické překvapení?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Staré lomy jsou úžasné a tohle to je lom, který je v části Měšice, je to část Tábora, je to lom, který je vlastněný soukromníkem, který vlastně ten lom doopravdy koupil, aby ten lom zachoval. Je to lom sice v monotónních horninách, rulách, ale na dně je několik jako jezírek a teďka kolem vzniká zástavba, že jo, těch malých domků a nakonec se ukáže, že ten lom zůstane takovým jedním pořádným ostrůvkem přírody v celém jako širokém okolí a je to bezvadné místo na obojživelníky, jsou tam ještě zachované takové ty trávníky na takových těch jako písčitých půdách, takže je to optimální místo, už tam dneska chodí školy v podstatě třeba na pozorování zvířat, můžete si s sebou vzít mikroskop, dívat se, jaký řasy jsou ve vodě rozptýlený, můžete pozorovat ptáky, ale zároveň v tom okamžiku, kdy to celé zaroste tou suburbií, tak vlastně to bude jediné místo třeba pro psy nebo na shromažďování lidí nebo, když si chtěj třeba udělat ohýnek, nebo, když by třeba na Silvestra, jak lidi střílejí rakety nebo něco takového. A teďka je tady ta kuriózní situace, že ten lom je prostě doopravdy vlastněný soukromým člověkem, který jako nechce tak jako na sebe, který chce něco udělat pro společnost, ale nechce na sebe úplně vzít břímě, že by udělal veřejný park vlastně pro všecky, navíc o věci vyjednával několikrát s městem a pokud mám dobré zprávy, tak vlastně město, proto je to tak trošku jako otrava, že jo, tak nějak vstřícně se k tomu jako nestavělo, ale chci tím říct, že tohle je jeden ze způsobů, jak lidé můžou doopravdy něco udělat pro sebe, pro přírodu a pro veřejnost, protože kdyby nebylo tohohle člověka, tak ten lom krásnej, jako doopravdy malej krásnej kus přírody s těma jezírkama by pravděpodobně dávno skončil tím, že by byl zasypanej inertním odpadem a nahoře by vznikla naprosto sterilní stavební parcela.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Fungují už u nás nějaké analogické projekty?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
U nás se hodně jedná teďka nově, tady byli zase prostě lidé z Ameriky, kteří s tím mají zkušenosti o soukromé přírodní rezervace, to znamená, buďto soukromníci dobrovolně prostě ochraňují a nezasahují třeba v části lesa, kterou vlastní, anebo ekologické organizace vykupují třeba kousek lužního lesa a nechávají ho přirozenému vývoji, ano, jedna z mála zase možností to, co mohou lidi, nejsou-li spokojeni prostě se stavem ochrany přírody a přírodou ve svém okolí dělat, je pořádat aukce uměleckých děl nebo něco takového za účelem prostě nákupu určitého území, které pak bude spravováno nějakým prostě, nějakým okrašlovacím spolkem, nějakou nevládní organizací a zaručí se, že to území nebude ekonomicky využíváno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan posluchač Huleš by rád znal váš názor na rekultivace po důlní činnosti a také na pěstování křídlatky u nás a ostatní vytrvalé plodiny na biomasu? Tolik citace z e-mailu.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Jako v těch zhruba 3 zbývajících minutách se na tohle to nedá zodpovědět, jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak alespoň krátce nějaká miniverze.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Ano, křídlatka zpracovávaná na pelety je pravděpodobně jednou z cest malého lokálního hospodaření. Víte, já nemůžu na tohle to odpovědět jednoduše, jo, protože, když zase máte malej kotel na biomasu, tak ta biomasa produkuje konkrétně z křídlatky mnohem víc škodlivin než třeba uhlí, takže vy potřebujete kotel minimálně střední velikosti, aby ta teplota byla vyšší a spalovalo se to lépe. To znamená, já tady, když odpovím jednoduše, tak se dopustím tak velkého zkreslení, že to nepřenesu přes srdce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže, tak si to necháme na příště jako téma, když tady budete, myslím koncem března. Málo času nám zbývá i na poslední téma, vy jste také projížděl oblastí v Rakousku Waldviertler mezi rakouským Melkem a Českou Kanadou. Co tam vás nejvíce zaujalo?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Tak jednak tam mám kamaráda, který je Rakušan a který tam žil a jednak Waldviertler to znamená třeba na jih od té České Kanady nebo mezi Dunajem a náma z rakouského hlediska je jedna z takových jako nejvíc opuštěných částí Rakouska s poměrně vysokou nezaměstnaností, hodně lidí se odtamtud stěhuje a je to taková, všichni se stěhujou do Alp, takže jako tam vzniká taková jako doopravdy země s těmi hlubokými kaňony, která je úzce spjata s českou historií počínaje Kelty, kteří tam jsou prakticky všude, pokračuje přes Přemysla Otakara II. a Karla IV., takže je to krásná zapomenutá země hned kousíček při Dyji a při řece Kampu hned kousek za našimi hranicemi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vás tam ještě inspirovalo?

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Mně se tam hrozně líbil systém starých cest, který zhruba vede od Landštejna údolím Kampu do Kremsu, do Křemže, tam je zase síť těch keltských opid a těch jako pravěkých památek, velké zříceniny hradů jako Kollmitz, je tam krásná Česká zeď, která měla ve středověku zamezit jako pronikání jako Čechů na jih, ty české spanilé výpravy, zaujalo mě toto, že to je krajina hrozně podobná té naší, že tam není pořádná přirozená hranice a taková, jak jsem říkal, kláštery, které fungují takovým jako feudálním způsobem, pěkné, jako centra vzdělanosti a kultury, je to jako další z těch zemí jako je třeba Česko-saské Švýcarsko nebo Lužice nebo pro mě ta krásná země Tuhošť, což je mezi řekou Nabem, od Regensburgu nahoru jde řeka Nab, tam sídlili Nabští Slované až po Domažlický příkop, jo, to znamená obě strany Českého lesa je stará historická země navíc dílem jako slovanská Tuhošť, od toho Taust, neboli Domažlice. Takže mně se ty hranice té České republiky takhle krásně přelévání do těch okolních států a stále víc zjišťuji, co s nimi máme společného.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak pohledem do krajiny zdejší i vzdálenější končí dnešní vyprávění pana Václava Cílka, geologa a spisovatele, který byl hostem dnešního Jak to vidí. Děkuji a budu se těšit napříště.

Václav CÍLEK, geolog, spisovatel
--------------------
Také děkuju, na shledanou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Jak to vidí profesor Pavel Pafko. Příjemný den všem přeje Zita Senková, na slyšenou.