Jak to vidí Richard Hindls - 13.11.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes profesor Richard Hindls, rektor, promiňte, Vysoké školy ekonomické v Praze. Vítejte.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dobré ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane profesore, co nevidět oslavíme 20 let od zániku totalitního režimu, vlastně už začínáme slavit. Co těch 20 let přineslo ve vašem oboru, mám na mysli ekonomii?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Přineslo mnoho nového, protože už vlastně jedním z pilířů vlastně změny těch vztahů v listopadu 89 byly právě změny vlastnických vztahů, změny způsobu hospodaření, změny skončilo plánovité dirigistické řízení ekonomiky, takže myslím si, že oblast ekonomie jako takové byla oblastí, kde ty změny možná byly nejvíc vidět a musely se vlastně udělat skoro primárně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste rektor Vysoké školy ekonomické v Praze, ale též jste vedoucím katedry statistiky a pravděpodobně. Mohla mít na vědu jako je statistika vliv ideologie?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tam si myslím, že moc ne, protože sice existovaly takové dneska už možná legrační články, které vycházely v Rusku ve dvacátých letech a potom v padesátých letech a dneska se to bere spíš jako taková, takový folklór už kolem statistiky, ale statistika samotná se příliš nezměnila, protože ona je poměrně hodně založená na matematických postupech, tam se těžko něco mohlo změnit a pokud jde o tu statistiku takovou tu úřednickou, tu, kterou jsme dneska zvyklí v podání statistických úřadů celé Evropy a celého světa, tak tam samozřejmě k některým změnám došlo, ale byly to spíš změny metodické. Já bych tady možná připomenul poměrně rychlý a výrazný přechod na systém národních účtů, protože my jsme byli zvyklí do roku 89 plánovat bilanci společenskou produktu a národních důchodů, což jsou ovšem také pojmy, které jsou v národním účetnictví, ale potom ten rychlý přechod na to, co bylo ve světě běžné, to je hrubý domácí produkt, spotřeba domácností a tak dále, globátoru a fixního kapitálu, tak se přešlo prostě na pojmy, které byly standardní a byly v režimech, standardních režimech těch vyspělých zemí, a to se nám třeba povedlo docela rychle, takže i v tom se samozřejmě muselo leccos změnit, změnila se cenová statistika, ale tady málokdo ví, že index spotřebitelských cen se už sledoval v roce 89 od ledna, takže už i možná na té statistice bylo cosi cítit, že se ve vzduchu začlo něco chvět, takže i některé věci už se začínaly objevovat těsně předtím, ale ten rozmach změny metodiky tady potom byl 90, 92, 95.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, jak se díváte na boom nejrůznějších průzkumů veřejného mínění, protože některých má ta strana tolik procent a jiný průzkum vypovídá o něčem úplně jiném. Ono vždycky hodně záleží samozřejmě na tom, jak jsou ta fakta vysvětlována.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Otázka je, jestli je to ještě boom. Já si myslím, že to bylo boom bylo příznačné pro ten počátek devadesátých let. My jsme se nemohli vyjadřovat k věcem a nemohli jsme znát, jak se k těm věcem vyjadřují jiní, ale po roce 90 se toto objevilo poměrně často, kdo bude zvolen a jakou má kdo preferenci, jak je kdo populární, nicméně jádro těchto průzkumů není ve veřejném mínění, není v politice, jádro průzkumů je v průzkumech spotřebitelských postojů, sledovanosti médií, čtenosti deníků, poslouchatelnosti rádia a tak dále a toto si myslím, že lidé přijímají s velkým, s takovou velkou úlevou, nebo s takovým velkým očekáváním zvědavostí. Dnes si myslím, že trošku už jsou ty průzkumy upozaděny, protože jednak my nemáme tolik takový ten pocit, že se dozvíme něco, co bylo zakázáno, to začátkem těch devadesátých let bylo opravdu novum. A druhá věc je, že je těch průzkumů opravdu už hodně a že si myslím, že lidé to berou s určitou rezervou a myslím si, že to je správně, ono na nich něco racionálního je, ale stoprocentně to není.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme zpátky k výročí 17. listopadu 1989, jak se od toho roku změnil způsob výuky na vysokých školách?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ten se změnil dramaticky. U nás, dokonce bych řekl, velmi výrazně už těsně, už těsně po roce 89. Teď si tady dovolím říct jedno jméno, pan docent Žváček, protože je to člověk, který potom utrpěl těžký úraz a je dneska kvadroplegikem, nemůže hejbat ani horními, ani dolními končetinami, tak vlastně přivezl, možná, že jsme byli úplně první vysokou školou, to, co dnes už je zcela běžné, kreditní systém do České republiky, nebo tenkrát ještě do Československa a my jsme někdy už v roce, tuším, 91 on měl ten těžký úraz, a tím tu práci už skončil nebo nedokončil, tak už v tom roce 91 my jsme přecházeli na kreditní systém, ten, který je dneska už zcela běžný na vysokých školách, v tomhle se změnil ten systém hodně. Samozřejmě, pokud jde o /nesrozumitelné/, taková možná víc formální stránka toho studia, a pokud jde o tu věcnou stránku, tak samozřejmě objevily se nové předměty, management, marketing, o tom se nehovořilo, systém národních účtů, o kterém jsem už tady hovořil, objevila se celá řada disciplín, která se týkala vlastně to, co už je dneska běžné, nadnárodní korporace, globalizace, měnil se mezinárodní obchod, prostě právo v ekonomii, to bylo všechno v rozsahu, který jsme nebyli zvyklí do roku 89, 90 a v tom se to změnilo hodně. A musím říct, že se to také hodně vyvíjí a vyvíjí se to už dneska v souladu s tím, jak se disciplíny vyvíjí, ekonomie je také věda a má své postuláty. Samozřejmě v ekonomii se dneska střetávají koncepce spíše /nesrozumitelné/, spíše novoliberální, to nebylo do roku 89 vůbec možné prakticky. Takže si myslím, že dneska ta půda je daleko živější, než bývala.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, posloucháte pořad Jak to vidí s profesorem Richardem Hindlsem, rektorem Vysoké školy ekonomické v Praze. Přepis našeho rozhovoru najdete v pondělí na stránkách www.rozhlas.cz/praha. Zaskočila vás informace o tom, jak se na plzeňské právnické fakultě a některých jiných vysokých školách také mohlo dostat k akademickému titulu?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, zaskočila a zamrzela, protože teď se samozřejmě vysoké školy dostaly do takového, lidé mají tendenci zobecňovat a házet všechno do jednoho pytle, já tomu celkem rozumím a je to trošku škoda, protože se teď na to vysoké školství bude nahlížet možná trošku ne úplně spravedlivým obrazem, protože já furt věřím tomu, že to, co se stalo v Plzni je exces, že to není náhoda, že tam asi opravdu čerpám jenom z veřejných zdrojů, nejsem v Plzni, neznám osobně ani jednoho z těch aktérů, o kterých je tady řeč, neznám dokonce nikoho ani z těch, kteří údajně tedy měli nějakým způsobem profitovat z té situace, takže musím vycházet jenom z otevřených zdrojů, ale je to velmi nepříjemná věc, protože to asi ukáže, že asi není kouře bez ohně v té Plzni a nějaký systém tam prostě porušen byl. A teď půjde o to, aby vysoké školy jako celek prokázaly, že to je exces, že to není systém, že to není standardní věc na jiných vysokých školách a uhájili si tu svoji pozici, která si myslím, že není špatná a považuji české vysoké školství za, řekněme, mezinárodně natrůněné. České vysoké školství má dobrou kvalitu, a to neříkám, že jsem jeden z hráčů na tom poli, ale když se podíváte na kvalitu absolventů vysokých škol i na některé výstupy z výzkumů, já si myslím, že české vysoké školství není na tom špatně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kolik ročně přijímáte studentů?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
My přijímáme asi 4 až 4,5 tisíce studentů, je to zhruba asi každý čtvrtý, pátý student, který se k nám přihlásí. Studenti ale dnes mají možnost dělat více vysokých škol, to třeba za nás také nebylo možné, takže někteří studují tak, řekněme, 2, podávají si samozřejmě přihlášky třeba i na 5, 6 vysokých škol nebo fakult, ale studují často i 2 vysoké školy. Velmi často si část studia odbydou v zahraničí, to je podle mě úplně v pořádku všechno, pracují při škole. Říká se, že pracuje asi 70 % studentů, to také u nás nepřipadalo v úvahu. Takže si myslím, že i v tomto se to vysoké školství hodně změnilo a my se s těmi 4, 4,5 tisíci lidmi musíme umět srovnat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a dal byste ruku do ohně za to, že se na Vysoké škole ekonomické nic podobného nemůže stát?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Dal bych, my už jsme si ty průzkumy začli dělat, už jsme také provedli analýzu, zatím jsme nepřišli na nic. Dal bych ruku za systém, že u nás nedojde nebo nedošlo k narušení toho systému. Nemůžu samozřejmě vyloučit, že jednotlivec v rámci nějaké své chyby nebo selhání jednotlivce se něco stát mohlo, ale tady já se snažím od sebe, a to platí i pro tu Plzeň, oddělit systém, to znamená, vnitřní kontrolu databáze, které máme, jejich zabezpečení od toho, že někdo samozřejmě selhat může, ale vezměte si, že jsou pravidla silničního provozu, a přesto jsou nehody. Nicméně zatím jsme u nás na žádný podobný případ nenarazili.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Třeba Neue Zürcher Zeitung nás líčí jako společnost posedlou tituly v duchu Rakouska-Uherska s tím, že si cizinec ve styku s naším tedy odborníkem tedy nemůže být úplně jist, jakého vzdělání jeho protějšek skutečně dosáhl, tak to nám v zahraničí nezvyšuje reputaci.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, je to otázka. My jsme teď zvykli trošku ty tituly opomíjet, asi na to názory budou velmi různé. Když půjdete k lékaři, tak ve dveřích nebudete říkat: "Pane Novák, bolí mě koleno." Budete říkat: "Pane doktore, já nemůžu na kolenu stát." Nevím, nevím, často se preferují možná spíš funkce, běžně se říká pane řediteli, pane předsedo, pane já nevím co, nevím, nevím. Někdy mi přijde zvláštní, že když je třeba prezentován špičkový odborník, jednou jsem takovou situaci viděl, přijde k nám nějaký nositel Nobelovy ceny z medicíny a někde byl titulován pane, já nevím, McKenzie nebo jak se jmenoval, no, nevím, nevím, byl to špičkový profesor v oblasti onkologie, tam si možná myslím, že to pane profesore by na místě bylo, jakkoliv možná zrovna v těch Spojených státech možná ani ten dotyčný profesor třeba si na tom vůbec nezakládá, ale je to asi věc nějakého historického vývoje. My jsme taková ta středoevropskorakouskouherskoněmeckočeská já nevím jaká oblast, tak ta tradice je tady jiná. No, tak ono se to asi ještě bude vyvíjet ještě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co říkáte na názor kolegy Ivana Hoffmana, který tvrdí, že krizi způsobili ekonomové?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, je to takové zvláštní s tou Amerikou. Tam byl takový zajímavý moment. Já jsem loni v létě v Americe byl asi měsíc a v New Yorku a vlastně takový ten první signál přišel někdy z jara, hypoteční bublina, prostě takový ten chaotický pohyb trošku v penězích, v půjčkách, a to i v těch malých půjčkách. Potom to malinko utichlo přes to léto, když já jsem tam byl, dokonce se ani nepsalo příliš, nemluvilo se v televizi, a pak přišel ten podzim někdy září, říjen a už to jelo. Takže možná, že se tam i něco podcenil, takový ten první signál, takový ten první příznak. No, asi ji způsobili ekonomové.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V pořadu Jak to vidí je dnes profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. V létě byl přijat zákon o sčítání lidu v roce 2011, je to zdánlivě asi daleko, ale asi ne tolik. Co nového přináší?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak to sčítání lidu už je přesně vymezeno zákonem, bude se, stane se tak v noci o půlnoci z 25. na 26. března 2011. Ten zákon přináší především bych řekl některé změny i v technickém provedení, bude se už do určité části využívat elektronického přenosu dat, elektronických informací, elektronických médií, samozřejmě se změní trošku otázka, protože náš život se posunul a o tom to sčítání lidu je, kam vlastně směřujeme, kam kráčíme jako společnost, čím jsme dobří, čím jsme horší. Je tam 24 povinných ukazatelů pro fyzické osoby, 2 dobrovolné, které se týkají národnosti a náboženského vyznání, na ty nebudete muset odpovídat, pak je tam 18 údajů, 18 položek o bytech, bytových domácnostech, o bydlení a 11 položek o domech a o domovním fondu. No, měly by nám ukázat, jak se za 10 let, minulé sčítání bylo 2. března 2001, měly by nám ukázat, jak se naše společnost mění a když už jsme dneska začali tím 17. listopadem a třeba změnami ve vysokém školství v ekonomii, ve statistice, tak si myslím, že za těch 20 let se tady stalo opravdu hodně a že zrovna toto sčítání by nám mohlo říct leccos. Také to něco stojí, tady bych možná řekl, protože lidé si asi položí otázku, co to stojí, tak to řeknu úplně jednoduše, je nás zhruba 10 milionů obyvatel, takže, když rozpočítáme ty náklady na jednoho z nás, tak nás, každý z nás budeme ten stát, protože to platí státní rozpočet, stát 10 euro, čili nějakých 250 korun, takže ta úhrnná částka je 2,5 miliardy a zase, aby posluchači měli představu pro srovnání, těch 10 euro na jednoho sčítaného obyvatele je zhruba průměr, který je v Evropě, jsou země, kde se sčítá dráže a jsou země, kde se sčítá levněji, například na severu Evropy, ale těch 10 euro je přibližně skutečně střed Evropy, takže sčítáme, řekněme, středně draze, středně levně.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Škoda, že se nedá vyčíslit ten přínos, který to má.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je hezká otázka, to je opravdu velmi těžká věc, protože ono se ..., všechny ty výsledky se potom promítají do nejrůznějších územních plánů, víte, že dneska Evropa je Evropou regionů, takže se bavíme o územích, o územních celcích, o regionech, o tom, jak se žije. Když jsme se bavili o krizi, tak samozřejmě ta krize se jinak dotýká menších měst a já to velmi citlivě vnímán, že asi přijít o práci v drobném malém městě, kde je jedna fabrika, která končí, je trošku jiná situace, než v Praze, ve Středočeském kraji, v Brně třeba nebo podobně, takže si myslím, že už třeba ukazatele, které se budou týkat tohoto, si myslím, že do budoucna nám můžou říct něco o tom, kdyby se ta krize třeba za 10 let vrátila, kde si máme dát větší pozor a podobně a to jsou samozřejmě věci nevyčíslitelné ekonomicky, tak to je pravda.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vlastně příprava toho sčítání je, jak jsem četl, v souladu s nařízeními Evropského parlamentu a Rady Evropské unie, takže předpokládám, že ta data budou kompatibilní, že se dá snáze teď srovnávat vlastně životní úroveň, což je důležitý ukazatel v rámci celé "27"?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Nepochybně. Evropská unie a Eurostat, který je vlastně takovým vůdčím, vůdčí institucí v oblasti statistiky v Evropě, velice tlačí na ta sčítání. Ona ve většině zemí mají obrovskou tradici, většinou se doporučuje, aby se uskutečňovala v letech, která končí na 9 nebo 1, tak my jsme si vybrali tu jedničku, takže jsme měli 2001, budeme mít 2011, 2001, 1991 a tak dále. Jedno sčítání bylo v roce 1950, kdy já jsem narodil, a to sčítání ne jen snad proto, že bylo s 0 na konci, zmizelo při povodních, takže ty údaje nejsou ani, tenkrát byly docela utajeny ty údaje, protože tam už byl takový ten problém, ta doba byla obtížná a některé informace asi neměly vyjít na světlo a uplavaly nám v roce 2002 při obrovských povodních v Karlíně, které také byly. Tak ten svět je takhle zaveden a u nás to sčítání má velkou tradici a musím říct, že statistický úřad anebo další orgány ústřední správy dobře umí využívat ty údaje, já to docela sleduju z profesního hlediska a myslím si, že to je v pořádku. To sčítání u nás má tradice, takové to, řekněme, moderní už bylo za Marie Terezie na našem území, v roce 1754 se poprvé jaksi sčítalo takovým tím, tak snad nechci říct dnešním způsobem, to bych přehnal, ale už takovým způsobem, který v lecčems připomínal to, co je dnes.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte, že se tak ptám, ale uniklo mi proč 09 nebo 01?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
To je zřejmě taková domluva, také to úplně nevím, abych řekl pravdu, je tam ten desetiletý interval a je to právě asi taková domluva to, co jste říkal vy, aby ty země se mohly porovnávat, aby ty údaje byly, dejme tomu, alespoň přibližně srovnatelné v čase, takže ten údaj potom je zhruba kolem toho desetiletí, na konci desetiletí, ta dekáda je takovým asi místem pro zamyšlení a tím pádem i ty ostatní země budou sčítat přibližně ve stejné době, tak to srovnání, co jste říkal, je snazší potom.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čas nějak rychleji běží, nezdá se mi, že je to tak dlouho, že od roku 2001 už skoro uteklo tolik let, tak to další sčítání, jak jsme řekli, bude v roce 2011, což jsou ještě 2 roky, ale co jsme se dozvěděli třeba o sociálním posunu naší země, z toho posledního sčítání, když to srovnáme s koncem, nebo se začátkem devadesátých let.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Tak určitě se velmi výrazně třeba mění vybavení domácností, to je takový údaj, který je tam poměrně velmi, velmi přímo viditelný a který jistě o lecčems vypovídá. Velice zajímavý údaj je třeba o tom, jakým způsobem teď to možná bude znít hodně podrobně, ale o tom, jakým způsobem třeba vytápíme, což je, a teď se tady bavíme v pořadech o tom, co se dělo v Teplicích před 20 lety, čili o problémech, které Severočeský kraj nepochybně měl, o ekologických zátěžích a třeba i ten způsob toho, jak se vytápí, což je jedna z těch povinných otázek, tak ukazuje na to, do jaké míry třeba s tím, že se přechází na nejrůznější způsoby vytápění, do jaké míry snižujeme ekologickou zátěž. Takže ono, když se to potom všechno dobře zpracuje a všechno se dobře vyhodnotí, tak já si myslím, že takový plastický obrázek české společnosti můžeme získat poměrně snadno a že si myslím, že je velmi důležitý. Ono musíte nějakým způsobem také mít představu o demografickém vývoji, musíte plánovat školy, školky. Podívejte se, do jakých problém se čas od času dostáváme, jednu chvíli je těch mateřských školek mnoho, pak jich je zase málo. Tak tohle si všechno myslím, že to sčítání může odstranit, navíc nás čeká takový ten propad v demografii trošku, taky s tím se musíme srovnat, je tady přesun do velkých měst, o tom všem se dočtem z těch výsledků sčítání lidu, takže je to taková věc možná trochu víc pro odborníky a pro veřejnost to potom pronikne spíš formou několika rozhovorů, článků, ale pro odborníky si myslím, že to je velmi podstatná informace.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zpracování těch dat určitě není úplně jednoduché. Jak dlouho bude trvat, než budou zveřejněna?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já to řeknu odzadu. Ten zákon ukládá, že po ..., do 3 let, čili od 25. března roku 2011 do 3 let, do roku 2014, musí být zahájeno skartační řízení se tomu říká. To znamená, že po těch 3 letech už vaše, moje a jiné údaje nebudou známy, zmizí. To se týká těch papírových dat, jako těch formulářů. Pokud jde o ta elektronická data, tak ta budou postupně přesouvána do archivní procedury, do archivní služby a budou anonymizována, čili někde v počítači možná zůstanete, ale už nikdo nepozná vás a mě, co se tam objevilo. To znamená, že toto je taková ta zadní hranice, která se musí dodržet i z hlediska ochrany osobních dat. A pokud jde o prezentaci těch výsledků, tak samozřejmě první výsledky už budou známy během několika týdnů, ale potom je zhruba ta dvouletá doba, ve které se začnou provádět ty analýzy, o kterých jsme tady hovořili, čili už to nebudou ta, bych řekl, oddělená data, ale bude to jakýsi průnik těch dat, jakási korelace těch dat, o kterých potom statistický úřad bude informovat. Čili ty 3 roky jsou ta zadní, je ta zadní stěna, kam už to potom nemůže dál jít.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak je to s užitím? Je to volně přístupné potom výsledky?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ty výsledky v zásadě jsou volně přístupné, pokud jde o ta individuální, ty jsou naopak naprosto nepřístupná, to by byly velice důležité nejrůznější seznamy našich vlastností, ubytování, způsobu života, ty samozřejmě statistický úřad velice dobře chrání a myslím, že se mu to povedlo v tom roce 2001 udržet daleko od médií, daleko od nás ode všech, ale ta data jsou potom přístupná, vyjde samozřejmě ..., jednak se publikují formou papírovou, jednak si je můžete vyklepávat na internetu, vyťukávat, takže to samozřejmě nejsou nijak data citlivá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze je naším hostem v pořadu Jak to vidí. Připomínám, že přepis našeho rozhovoru najdete na internetových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Předpokládám, že nejste pověrčivý, my o tom dnes mluvíme v celodenním tématu, nebo máte nějaké vlastní rituály?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Ne, nemám, nejsem pověrčivý. Teď v souvislosti s tím sčítáním lidu mě napadla taková otázka, tam samozřejmě nikdy nebude, kdyby každý uvedl aspoň svoji oblíbenou nebo neoblíbenou číslici. No, pro mě tohle neplatí. Já mám jenom takovou jednu vzpomínku, asi každý nějaký ten zářez v životě má, jestli mě teď poslouchá maminka, tak si pamatuje, že když jsem chodil na vysokou školu, takže jsem na všechny zkoušky chodil v černém ošuntělém obleku s hnědým rolákem, ty barvy se k sobě nehodí, ten rolák jsem nesměl vyprat a já mám pocit, že někde asi spíš bych řekl stojí, protože on se asi nedá ani složit, že někde stojí v rohu, možná to by mně máma asi teď dokázala vysvětlit, ale to jsem takový rituál v té době měl a přitom jsem se učil dobře a neměl jsem na vysoké škole potíže, ale jinak si nepamatuju čísla, černé kočky, nevěřím na tohle to. Já většinou žiju z takového jako bych řekl okamžiku a tohle příliš neprožívám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
My dnes budeme mluvit o panickém strachu z pátku třináctého a vůbec o fobii ze 13. Vám jako statistikovi to zřejmě musí připadat legrační, číslo je číslo, ne?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Číslo je číslo, také si nevím, tak jsou takové zažité věci třináctá komnata, asi to nějak u těch lidí funguje, jsou lidé, kteří věří na 7, nevím, nevím. Já opravdu tímhle tím způsobem takhle nepřemýšlím. Ve francouzštině se prý říká francouzsky, nehovořím, ve francouzštině se prý říká, že když je někomu špatně, že snědl třináctou ústřici, tak asi i tam to nějakým způsobem ..., asi to vzniklo trošku historicky, možná tam bude trošku víry v tom, ale já mám takovou zásadu, že prostě lidé si vytváří své symboly v životě a pokud pro někoho je takováhle věc symbolem a dokonce mu může nějak pomáhat, proč ne a já jsem to nijak nikdy nebral úplně vážně tuhle tu věc.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na druhou stranu s čísly se tak dá nakládat velmi racionálně, teď už mířím vlastně na opačnou sféru. Když třeba, nevím, jaký máte vztah k pokeru jako ke karetní hře?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, zkoušel jsem to někdy během těch studentských let, ale nehraju to a myslím, že bych těžko dával dohromady pravidla.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale čistě teoreticky by člověk mohl využít právě těch matematických i statistických znalostí k tomu, aby byl úspěšnější v té hře?

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
No, tak já jsem spíš byl takový, já jsem byl z té éry mariáše, že jo, protože tenkrát za nás jako to bylo něco, co ..., to jsme hráli jako hodně. Tam je pravda, že určitý způsob racionálního myšlení může sehrát svoji roli, nevím, jestli je to zrovna počet pravděpodobnosti nebo statistika, to asi ne, ale je pravda, že u těch karetních her jistá, jisté strukturované myšlení asi nějakou svoji roli má, má tam roli paměť, my jsme nemíchali samozřejmě v mariáši, takže se tušilo, co kdo kde asi má, kde je nějaká ta plonková desítky, ale asi bych to asi tak nesofistikoval, že by to šlo až do úrovně, do úrovně matematiky, matematické statistiky, to asi ne, ale tak karty jsou také postaveny na číslech.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí byl profesor Richard Hindls, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze. Já vám děkuji. Přeji šťastný pátek třináctého.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já přeji také všem šťastný pátek třináctého.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A samozřejmě pěkné oslavy toho 17. listopadu. Připomínám, že reprízu našeho povídání můžete slyšet po třiadvacáté hodině, ještě jednou hezký den. Na shledanou.

Richard HINDLS, rektor Vysoké školy ekonomické v Praze
--------------------
Já děkuji také a hezký den.