Jak to vidí Petr Robejšek - 12. dubna

12. duben 2013
Petr Robejšek

Bydlí v Německu a jmenuje se Petr Robejšek. Se Zitou Senkovou hovořil např. o morálce dnešních politiků a také o tlaku, který na politiky vytváří česká veřejnost.

Dotazy můžete posílat na mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Dr. habil. Petr Robejšek
Dosavadní kariéra:
• studium na Karlově univerzitě v Praze;
• studium na univerzitě Hamburk;
• 1982-1998 vědecký pracovník, Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství
• habilitace pro politické vědy;
• 1998-2007 ředitel Mezinárodního institutu pro politiku a hospodářství, Haus Rissen v Hamburku;
• od července 2007 nezávislý poradce pro strategické otázky

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, začíná páteční vydání pořadu Jak to vidí. Dobrý poslech přeje Zita Senková. Jsem ráda, že na Dvojku opět zavítal z Hamburku přední politolog a ekonom, poradce pro strategické otázky pan Petr Robejšek. Dobrý den.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nevím, jestli jste už měl čas a chuť projít se docela jarní metropolí a zahlédnout třeba na Pražském hradě vlajku Evropské unie?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Tak čas a chuť jsem měl, procházel jsem se, tím spíš, že jaro si dalo opravdu na čas letos. Tu vlajku jsem neviděl, ale umím si jí představit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To věřím. A potěšilo vás to, nebo těší vás tento fakt, že na Pražském hradě vlaje vlajka Evropské unie?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Víte, jako, jako analytik musí být člověk realista a to, co se odehrávalo s vlajkami před a po inauguraci pana prezidenta Zemana, je čirá symbolika.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže jenom symbol, nevidíte v tom nějaký hlubší smysl?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
To nezmění nic na tom, jak smýšlí tento národ, nezmění nic na tom, jaká je pozice České republiky v Evropě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiér Petr Nečas právě k tomu vyvěšení vlajky poznamenal: "To, zda vlaje ta nebo ona vlajka, neznamená ještě změnu české politiky." Jaká je česká politika, pane Robejšku, ve vztahu k Evropské unii? Jak ji vnímáte vy?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já ji vnímám jako od současné vlády jako doposud nejlepší v našich svobodných letech. Každá politika má samozřejmě svoje slabiny, ale ta politika, kterou praktikuje vláda premiéra Nečase vůči Evropské unii, je nejvíc v souladu s českými národními zájmy, jak tomu bylo, jak říkám od znovuzískání svobody.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V komentářích českých médií se v podstatě shodně konstatovalo, že vztyčení vlajky se nový prezident, pan Zeman označovaný za eurofederalistu, jaksi odstřihl od eurofoba Václava Klause.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Ano, to může být, i když si myslím, že pan prezident Zeman to nemá zapotřebí tímhle tím způsobem demonstrovat, protože to demonstruje svými názory, ale prosím, symbolika je symbolika.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podpis Miloše Zemana pod euroval na veřejnosti na rozdíl od té vlajky vidět není, ale jaký má pro nás, pro Česko význam nebo dopad? Česko zatím, jak víme, nepatří do eurozóny.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
I tak je to řekněme předběžné přihlášení se nebo i tady spíše symbolický souhlas s něčím, co se může týkat také České republiky. Jestliže jsem mluvil při vlajce o symbolice, tak tohle to je taky symbolika. Možná s trošku větší porcí reality.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte o realitě, možná otázka předčasná, možná naopak nikoliv. Měli bychom vstoupit do eurozóny, když se podíváme na tu aktuální situaci, byť se nás to týká třeba v horizontu několika let?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já si myslím, že každý posluchač si to zodpoví sám a předpokládám, že většina řekne: Neměli. Protože celkem nemá dost velký smysl vstupovat na loď, která má zřetelné díry a není jisté, jestli se nepotopí. A je lepší vyčkat, až se ukáže, jestli se ty díry dají zacpat a loď popluje dál. A když, tak s jakou posádkou. A to všecko je zcela otevřené.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když v roce 1994 zavítala Margaret Thatcherová, někdejší britská premiérka, poprvé do samostatného Česka, tak mimo jiné apelovala na to, abychom si udrželi svou měnu a národní identitu.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
To jsou přesně ta slova, která, zdá se, jakoby přes roky slyšela současná česká vláda. To si myslím, že je i její krédo a myslím si, že to je opravdu správné a je to jedna z těch správných věcí, kterou Margaret Thatcher pronesla.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jsem se zmínila už o bývalé britské premiérce, čím se podle vás zapíše do historie?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Ta se zapíše do historie tím, že striktně formulovala národní zájmy Velké Británie a zasazovala se o ně s energií, od které by si mohl mnohý politik v Evropě, nejenom v současnosti, ale vůbec kousek odříznout. To znamená, hodně okoukat. A to jsou, myslím, její dvě zásadní kvality, kterými opravdu vstoupí do dějin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co byste jí případně vyčetl nebo jaké výhrady byste vůči ní formuloval? Protože ty reakce, když to vezmeme, tak nejsou jenom pozitivní.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Asi bych kriticky viděl její příliš jednoznačné spoléhání se na sebezáchovné síly trhu, protože v tom ohledu si myslím se mýlila. Každopádně dlouhodobě se mýlila. V době, kdy prosazovala velmi silnou deregulaci a liberalizaci ve Velké Británii, to bylo pro britskou ekonomiku velmi užitečné a správné, ale ona trvala na, řekněme, tomto primátu tržní ekonomiky, trvala i poté, když to již nutné nebylo, když britská ekonomika byla modernizovaná a tam je trošku něco, co jsem řekl před chvílí, její věrnost určitým principům. V tomto případě, když šlo o její přesvědčení, že trh vše zařídí, ta věrnost nebyla zrovna správná. Tam myslím udělala chybu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl to možná ten moment, který jaksi rozhodl o jejím pádu, nebo přispěl k němu?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Nemyslím. Já si myslím, že o jejím pádu rozhodlo to, co se stane každému jakkoliv úspěšnému politikovi po nějaké době, vyčerpá se, jeho atraktivita se vyčerpá, jeho síly se vyčerpají, jeho pozice uvnitř své vlastní strany se vyčerpá a ona tohoto stádia dosáhla s poměrně velkou spolehlivostí zejména proto, že se uvnitř své strany chovala stejně autoritářky, a to říká neutrálně, ne negativně, ale stejně rozhodně a energicky, jako se chovala vůbec ve své politice a tím pádem postupně ztratila uvnitř své strany odpovídající podporu a jinými slovy přibývá počet těch, kteří se těšili, až odejde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takový někdy bývá osud některých politiků.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Přesně tak. Přesně tak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ať už budeme činy Margaret Thatcherové hodnotit pozitivně, kriticky nebo dokonce negativně, tak asi se shodneme na tom, že jedno jí rozhodně nelze upřít, a to fakt, že byla velmi výraznou, silnou osobností, jaké v politice dnes jen tak nenajdeme.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Nepochybně. Na to jsme se už shodli před chvílí, to je bezesporu je její nejvýraznější vlastnost a právě to, co je opravdu nejméně zastoupeno v současnosti. O tom by se dalo dlouho filosofovat, proč tomu tak je, ale faktem zůstává, že takové osobnosti s rodí pravděpodobně zřídkakdy, ale řekl bych, že i to, jak je strukturálně uzpůsobená současná politika v globalizovaném světě, komplikuje vzestup osobností jejího charakteru, jejího typu. Protože z nějakých zvláštních komplikovaných důvodů se prosadilo mínění, že k dosažení řešení je nutné, aby všichni se všemi spolupracovali. A z toho nutně plyne i to, že světová politika a tím i kontinentální evropská politika je silně zatížená kompromisností a v kompromisním prostředí mají politici, kteří jsou nekompromisní, velmi těžko pozici.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy, není teď vhodná doba nebo místo pro silnou vyhraněnou politiku i osobnosti?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Obojí. Jednak není vhodná doba, ale kdyby se přesto narodil výjimečný talent a vstoupil do politiky, tak by se mohl prosadit, prosadil by se. Já jsem jisté náznaky této schopnosti viděl u Tonyho Blaira, který je také samozřejmě svědkem té britské tradice, pragmatické politiky, rozhodné politiky, národně orientované politiky a řekl bych, že v mnohém ohledu se pokoušel, ať už vědomě nebo nevědomě operovat stejně jako Margaret Thatcher, ale jejího formátu v mých očích nedosáhl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, pane Robejšku, rýsuje se podle vás, podle vašich informací, zkušeností nebo dojmů podobná osobnost na politické scéně v Evropě?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já jí nevidím. Já žádnou takovou osobnost nevidím. Já vidím spíše účetní s klotovými rukávy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jednou jste řekl, že současnému Německu chybí Margaret Thatcherová, aby bouchla do stolu a řekla: Chci své peníze zpátky. Chybí asi nejenom Německu.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Přesně tak, to, co chybí, je rozhodnost, to, co chybí, je přesvědčení o své pravdě, které je zakotvené v tom, že ten, který politik vychází z nejhlubšího vědění o tom, že slouží národním zájmům své země. A to ho posiluje. Tuhle tu vnitřní motivaci, tohle to vnitřní přesvědčení postrádám u současné politické generace. Jak jsem už naznačil, z různých důvodů, jsou jistě ještě další. A to prostě chybí a pak se nemůžeme divit, že neexistuje nikdo tak rozhodný, tak charakteristický jako byla Margaret Thatcher.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký moment nebo jaké faktory by mohly sehrát roli, aby se toto změnilo, otočilo, aby začali přicházet na tu scénu výrazné osobnosti?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Tohle to je velmi zajímavá, velmi chytrá otázka. Já si myslím, že jsme na rozhraní takové doby. A sice z toho důvodu, že jestliže mám pravdu a navíc, že globalizace právě končí a přechází ve fragmentaci, to znamená v rozdělování těch údajně velice úzce propojených segmentů světové politiky a světové ekonomiky opět na ty s větším posílením státní dimenze, tak v rámci států, které jsou nuceny z různých důvodů zejména proto, že mají odlišné výchozí podmínky, jsou nuceny jednat specificky podle svých vlastních národních zájmů předdefinovaných tím, jak je ta země veliká, jakou má historii, jakou má ekonomiku. Tak v takovém prostředí, kdy jde o to, jestli se ten který stát pravdu prosadí. V takovém prostředí mohou vzniknou výjimečné talenty. Je to přesně to, co by státy potřebovaly. Tudíž jistá šance, že se dostanou na vrchol moci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Aktuální hrozba nad Kyprem je zažehnána, alespoň se tak zdá. Země dostane v květnu první část peněz z mezinárodní pomoci. Výměnou se kyperská vláda zavázala k změnám v bankovním sektoru a řadě úsporných opatření. Nejprve stoupnou daně a razantně se sníží mzdy státních zaměstnanců. Co podle vás, pane Robejšku, ukázala kyperská krize nebo kyperské drama?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Kyperská krize jednak potvrdila to, co bohužel už o evropské politice v krizi eura známe, a sice, že není schopná, zatím ještě není schopna opravdu rozhodně jednat. Zároveň, ale v tomto ohledu ukázala i určitý náznak, že možná, nikoliv proto, že by politici měli vhled do nutnosti to učinit, brání se tomu i nadále, to znamená opravdu radikálně řešit eurokrizi, ale protože jim víceméně nic jiného nezbývá, dochází k určitému posunu strategie zachraňování, která dosud byla bezpodmínečná, vůči tomu posunu k tomu, že alespoň část těch nákladů neponese daňový poplatník, nýbrž ponese ten, který ji má nést, je má nést. To znamená podílník a investor v bankovních institutech, o které jde. Protože, a to je to úplně nejhlavnější, krize eurozóny je ve skutečnosti, jedna její významná dimenze je krize přebankovaného finančního průmyslu v Evropě a točí se okolo otázky, za jakých okolností a za jakou cenu zaniknou nadbytečné banky v Evropě. A to, co jsme viděli na Kypru, je první vlaštovka toho, že přesně tímhle směrem ten proces, ať už dobrovolně za řízení politiků, a nebo nedobrovolně jako další pokračující krize dejme tomu ve španělském finančnictví se prosadí a nakonec dojde k tomu, že ta konsolidace přebankovaného evropského finančního průmyslu se uskuteční.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dochází vlastně na vaše slova. Na to, co vy říkáte už delší dobu. V čem vidíte ty hlavní problémy? A to je příliš mnoho bank a příliš mnoho členů ...
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Ano, ano, přesně tak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
... v eurozóně. Nicméně, pane Robejšku, zachází se se všemi stejně, když se podíváme na Kypr, na Řecko?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Nikdy se nezachází se všemi stejně. Vždycky mají ti silnější silnější hlas a ti slabší jsou povoláni k pořádku nebo postaveni do kouta. To je úplně normální. Nad tím bychom se neměli podivovat. I když praotcové evropské integrace přesně tohle chtěli. Praotcové integrace Evropy si představovali Evropu, ve které mají všichni stejný hlas, ve které existuje jednota, nikoliv proto, že ti silnější vládnou, nýbrž jednota pro to, že všichni táhnou za jeden provaz a se všemi se zachází stejně. Tenhle ten ideál, velice atraktivní jsme jaksi během let, zejména těch posledních let, odhodili do příkopu, zapomněli jsme ho a najednou se nikdo nediví, že ty nejsilnější země mají nejsilnějšího a nejvíce rozhodují. A ty nejslabší jsou objektem. V tomto ohledu je Kypr také příkladem téhle té zákonitosti, přičemž má to i svoji výhodu, z kontextu toho, co jsem řekl před tím, a sice jak redukovat bankovní systém, má to svoji výhodu protože to je poměrně malý region, přehledná velikost finančního průmyslu a dá se tam jakoby trošku jako v laboratoři spíše experimentovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Četla jsem jedno zajímavé přirovnání. Eurozóna vůči Kypru vystupuje v roli pojišťovny, která nabízí pojištění domů proti požáru v situaci, kdy je dům v plamenech. Vyšší než obvyklá míra spoluúčasti majitele je v takové situaci zcela na místě. Jak vy to vidíte? Co ...
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Dům plamenech je celá eurozóna. To znamená tady máme jenom řekněme, že eurozóna je vesnice, která je více nebo méně v plamenech, některé domy doutnají, některé ještě stojí a jiné jsou v plamenech. A ty, které jsou v plamenech, tak se ze strany vedení eurozóny hasiči se snaží za každou cenu je zachránit. A sice tím, že je zaplavují množstvím bankovek, které nemají žádné krytí, které jsou vytištěné proto, že jsou právě jediným možným způsobem, jak ten oheň udusit. I když ve skutečnosti se samozřejmě tohle to chování vrátí jednoho dne jako bumerang jménem inflace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Existují dvě eura: omezené v Nicosii a zatím neomezené ve zbytku eurozóny. Může se ta situace opakovat?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Dalo by se i do jisté míry říci, že to je jistá možnost. Jak jsem hovořil o laboratoři, tak /nesrozumitelné/ to znamená přenesení tohohle toho způsobu, tohoto rozdvojení eura, o tom se už dlouho mluví, na zbytek eurozóny, a sice přesně podle té ekonomické výkonnosti, respektive nevýkonnosti jihu, je představitelné, že něco takového se stane, protože ten další vývoj se nedá zastavit. Vidíme, že stále znovu, když zůstaneme v tom obraze hořící vesnice, stále znovu chytají plameny ten či onen dům, ten proces se dá zastavit jenom tím, že opravdu dojde k tomu, co se často dělá, že se někde přeřízne, že se vykopá hluboký příkop, že když hoří les, tak se uprostřed lesa se udělá zálom nebo výlom a tam ten oheň už nemůže dál. To znamená něco takového se snadno může stát v evropské, v eurozóně, společné měně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinými slovy eurozóna musí teď změnit tu hasičskou strategii nebo protipožární opatření?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Přesně, přesně tak, protože do té doby se eurozóna chovala jakoby to vlastně nic nebylo jakoby se, jakoby vlastně nebyl důvod k obavám, jakoby opravdu stačilo pár kyblíků vody, ale všichni dobře, všichni zúčastnění samozřejmě dobře věděli, že od samého počátku, od roku 2010 a první záchranné akcie pro Řecko byla ta politika nastavená zcela chybně, ale byla jednodušší pro vůdčí hlavy evropské politiky, protože účet nakonec zaplatili jejich daňoví poplatníci. Ale teď se samozřejmě tenhle ten potenciál vyčerpává, daňoví poplatníci zneklidňují, hlásí se ke slovu, jak ti, kteří mají platit, tak ti, kteří trpí těch 25 % nezaměstnaných ve Španělsku a vůbec na celém jihu, to jsou, to je potenciál pro revoltu. A s tím musí samozřejmě eurozóna počítat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde to, abychom zůstali u naší nové terminologie, doutná takříkajíc? Protože se objevují jména dalších adeptů, jako Slovinsko, Malta.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Ano, tak to jsou takoví ti, co jsou, je to vlastně nabíledni, že se o Slovinsku a Maltě hovoří. Pro mě ten nejdůležitější, nejnebezpečnější adept několikapatrový dům jménem Francie. Tam jsou skutečné problémy, protože francouzská ekonomická situace je výrazně neutěšená a zároveň je Francie samozřejmě jeden z těch největších garantů záchrany. To znamená hoří přímo v hasičárně, a to je problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co druhá část této stanice? Mám teď na mysli konkrétně Německo.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
No, tak tam zatím situace poměrně klidná. Vedoucí hasičské stanice, to je krásné, jak si s tím hrajeme, vedoucí hasičské stanice Angela Merkel, se snaží ochlazovat zdi, aby nechytily oheň od sousedů. Situace Německa je ekonomicky výrazně lepší než ve zbytku Evropy. Nejenom relativně, ale i skutečně reálně, jo, ta země je ve velmi dobrém stavu, i když se i zde ukazují, byť i méně způsobené eurokrizí, první příznaky toho, že růstová dynamika se výrazně oslabila. Ty souvisí s něčím jiným. Ty nesouvisí ani tak s eurozónou, s tím jihem, který neodebírá německé zboží. To je v podstatě méně podstatné. Daleko důležitější je, co se děje v Číně, co se děje v Rusku, co se děje v globální ekonomice.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme tady například nejnovější studii Evropské centrální banky, podle které jsou Němci nejchudší v eurozóně a bohatší jsou Slováci a Řekové.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
No, přesně tak to je. A to je ten optický klam, to zkreslení, které se odvozuje od magie velkých čísel. Ekonomika je silná, vystupuje jako nejsilnější v Evropě. Jistě je, ale ten skutečný problém je, jak se rozděluje zisk, jak se rozděluje to, co ta ekonomika vytvoří. V tomto rozdělování je německá společnost příliš málo rozlišná od ostatních evropských společností. I tam je problém velice bohaté malé vrstvy obyvatelstva a stále více chudnoucích nižších vrstev, ale i střední vrstvy. A tenhle ten problém je v Německu, řekněme sociálně politicky o to dramatičtější, že je to právě tahle ta země, která má nakonec financovat víceméně všechno nebo tezní, ta věc jménem záchrana euro, fungovat nebude. To znamená, že v téhle zemi vzniká potenciál nespokojenosti spojený právě s tímhle tím faktem, tak je to velmi riskantní pro celou strategii záchrany, je to velmi riskantní pro eurozónu, velmi riskantní pro evropskou integraci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď bychom se mohli vrátit k tomu, co už tady zaznělo, jestli by tedy měla Angela Merkelová, kancléřka bouchnout do toho stolu?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Samozřejmě, že by měla. To měla udělat už dávno a měla k tomu možnosti. To, co mohla udělat, to nebyl, nebyl nějaký, by nebyl nějaký výbuch prosté vůle, nýbrž, kdyby v roce 2010 řekla: Evropské smlouvy nám zakazují, abychom platili dluhy jiného státu, v tomto případě to bylo Řecko, tak mohla jednat energicky a zároveň naprosto korektně v souladu s evropskými smlouvami. A to je právě to, v čem se mimo jiné liší od Margaret Thatcher. Ona to neudělala.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si, pane Robejšku, ale vysvětlujete průzkum, který zveřejnil německý deník Handelsblatt, podle kterého návrat marky, který si ještě loni přál každý druhý Němec, by nyní uvítala ani ne třetina? Je to logické?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Logické je všecko, co je v oblasti veřejného mínění. Výzkum veřejného mínění je jedna z nejméně spolehlivých disciplín. Já sám jsem to svého času studoval, techniky výzkumu veřejného mínění a docela mám vhled do toho, jak tyhle věci fungují. Strašně moc záleží na tom, jak se ptáte, co všechno záleží na tom, kdy se ptáte. A úplně nejvíc záleží na tom, jak to interpretujete. A Handelsblatt je, jsou noviny německého průmyslu, nic proti německému průmyslu, ale oni samozřejmě interpretují ty výsledky ve prospěch německého průmyslu a německý průmysl, ten velký průmysl, nemá zájem na zániku eura. Střední, středostavovské firmy jsou velkými kritiky záchranné politiky eura za každou cenu. Ale jejich hlas v rámci Handelsblattu nevstupuje tak do popředí. To znamená, tady bych se vždycky ptal, /nesrozumitelné/ jako každé správné detektivce, komu to prospívá?
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s předním politologem a ekonomem Petrem Robejškem. Na případ kyprské krize a nejenom na ní mě zaujal ještě jeden, myslím zcela nezanedbatelný moment, a to je morálka politiků. Narážím na to, že si politici nejenom na Kypru včas odklonili jaksi své miliony. Co na to říkáte?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já si myslím, že to je zcela normální. Jako dělat si iluze o tom, že špičkoví politici jsou morálnější než průměrní občané, by bylo chybné. Problém spočívá přece jen v něčem, co s tím souvisí, a sice v tom, že špičkoví politici by měli být příkladem a hlavně se stylizují do té pozice být příkladem. To znamená my jsme ti, kteří věrně spravují bohatství této země a nemyslí dnem i nocí na nic jiného, než na prospěch jejích občanů. A to se samozřejmě jednak člověk, který se tím trošku zabývá politikou, tak tomu nevěří, ale přesto tahle ta mediální ofenziva se roztříští v tu chvíli, když občané dostanou takovéhle zprávy, jaké dostanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Krizi teda mohli bychom říct, nezažívá určitě jenom eurozóna nebo Evropská unie, ale vůbec i důvěra voličů, občanů v politiky?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Bezesporu. My máme základní problém vidím v tom, že myšlení zejména v těch rozvinutých zemích, ale můžeme to i extrapolovat na ty rozvíjející se země, myšlení lidí všeho druhu je tak výrazně ekonomizované, tak fixované jenom na materii, což souvisí s mnoha příčinami na jejichž rozbor prostě čas nemáme, ale faktem zůstává, že něco takového funguje, takže kdokoliv má možnost sáhnou po penězích, tak jenom málokdy váhá a přemýšlí, jestli ta cesta, jak po nich sáhne, je opravdu korektní, jestli je opravdu morální. A vidím v tom cosi jako nemoc civilizace, která je skutečně fixovaná jenom na to, co se dá počítat. A to je zničující, to je zničující.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Znamená to tedy, že došlo vůbec k posunu ve vnímání morálky jako takové?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já si myslím, ano. Jednak, pokud jde o jejich závaznost. To znamená do jaké míry působí takové kritérium jako "nepokradeš", ještě zprostředkovaně - nezprostředkovaně, se zákonem nebo bez zákonu. Do jaké míry to opravdu zavazuje lidi nebo donutí je aspoň chvíli přemýšlet a potom z té druhé strany právě to posílení fixace na to, jaké statusové symboly mohu, jak rychle s co možná nejmenším vynaložením energie získat. Jako smysl života, jako to jediné, na čem záleží. A zcela se vytratily hodnoty, které jsou skutečně daleko podstatnější. Čas, životní čas, odpovědnost vůči sobě, odpovědnost vůči národu, své talenty, které člověk může uskutečnit a elementy i něčeho jako obětování, sebeobětování, služby, to jsou slova, která se pomalu budou muset překládat. A to tragédie.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady u nás v Česku během předvolební kampaně dostali kandidáti na úřad prezidenta otázku, jestli by si dovedli představit padnout za vlast. A to je velmi zaskočilo musím říct.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
To je velmi, velmi dobrá otázka, velmi, velmi šikovná otázka a upřímně řečeno, ani nechci znát odpovědi.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Měl by zesílit tlak veřejnosti na politiky, když hovoříme o těch kategoriích morálky?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Já si myslím, že zesiluje. Já si myslím, že zesiluje. Ani ne tak vědomě, jako s cílem moralizování v politice nebo oživení morálky v politice, protože ve společnosti funguje cosi jako sebezáchovný instinkt, který se projevuje z hlediska politiků prostě tím, že občané si již nenechají všecko líbit, že se nenechají tak, jenom tak ošulit nějakými mediálními triky, že nezapomínají tak rychle, že nepromíjejí tak rychle. To můžeme sledovat velmi dobře v České republice a můžeme to sledovat vlastně všude v Evropě, že občané prostě ztrácí trpělivost s nevýkonností, s lehkomyslností a sebestředností svých vlastních elit a dávají jim to různými způsoby najevo. Si myslím, že zažijeme to, co jsme zažili na Kypru, demonstrace proti politikům, to, co zažíváme ve Španělsku, v těch jižních částích Evropy, to jsou formy tohohle tohoto protestu. To, co zažíváme u nás v České republice, ta neochota tolerovat jakékoliv tunelování a hledání řekněme pomsty na těch, kteří rozházeli nebo ukradli státní majetek, majetek všech. Jsou elementy, které jsme tady před 5, 10 lety neměli a já si myslím, že to je příznak toho, že morálka, ač lidé ve skutečnosti nechtějí prosazovat morálku, oni se prostě jenom brání tomu, co pociťují jako nesprávné a brání se militantněji než doposud. A to si myslím, že povede nakonec k tomu, že ta sebekontrola, kontrola odpovědnosti politiků bude růst.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Necítíte tedy pasivitu?
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Naopak, naopak. No, já vidím pasivitu samozřejmě na straně politiků, většiny. I když existují i u nás výjimky, těch, který se přesně o tohle to snaží, který snaží se to prosadit transparentnost, měřitelnost, úspěšnost, službu ve prospěch této země. Mě zatím napadá jenom pan primátor Svoboda, ale to je pro mě příklad takového politika. Ale zároveň je to tlak zespodu společnosti, který, jak jsem říkal, je spíše nevědomý, ale směřuje stejným směrem. My již nebudeme honorovat nebo tolerovat to, co se dělo doposud.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak to je dobrá zpráva.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Asi bych řekl, že to je dobrá zpráva.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A tím také zakončíme dnešní vydání pořadu Jak to vidí. Hostem byl přední politolog a ekonom, poradce pro strategické otázky, pan Petr Robejšek. Děkuji za váš čas a budu se těšit na další návštěvu z Hamburku tady u nás na Dvojce.
Petr ROBEJŠEK, politolog, ekonom, poradce pro strategické otázky
--------------------
Děkuji a zdravím posluchače.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem pondělního vydání bude doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Hezký den i nadcházející víkend přeje všem Zita Senková. Na slyšenou.

Spustit audio
autor: Petr Robejšek