Jak to vidí Milan Slezák - 16. dubna

Milan Slezák
je hlavně zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu.
Jako novinář specializovaný na zahraniční záležitosti hodně cestoval: byl například v Austrálii, v Japonsku, v Kostarice, v Nikaragui, na Tchaj-wanu, v Izraeli, v Turecku, Indii, Vietnamu, ve Spojených státech, Libanonu, Jordánsku, v Malajsii.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ve studiu Dvojky dnes poprvé v našem pořadu usedl pan Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu. Dobrý den, já vás vítám.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Dobré pozdní ráno, či už rané dopoledne.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Odpoledne ještě ne. Začněme zprávou, která je na předním místě dění ve světě. V cíli maratonu amerického Bostonu došlo ke dvěma silným explozím. Zemřeli tři lidé. Nemocnice zatím hlásí nejméně stovku zraněných. FBI situaci vyhodnotila jako teroristický útok. Je zřejmě evidentní, že šlo o to zasáhnout co nejvíce civilistů, což je asi rozdílné od pravicově extremistických skupin, které cílí pouze proti určitým skupinám. Jak vy se na to díváte, co lze z toho vyvodit podle těch informací, které zatím máme k dispozici.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Podle mého soudu je to čítankový příklad takzvaného útoku na měkké cíle, kdy se atentátník snaží zasáhnout co nejvíce civilistů, jak už jste sama řekla. Tehdy, kdy je to pro ně nejméně očekávané. Je to stejná taktika, kterou po této stránce, kterou teroristé zvolili v Madridu před několika lety, kdy zaútočili na vlaky příměstské dopravy nebo jiní teroristé v Londýně, kdy se odpálili ve vlacích londýnského metra a v autobusu. Jde o útok na nic netušící lidi. Ale můžeme klást paralelu k 11. září roku 2001, protože to přeci byl také útok na takzvaný měkký cíl na civilisty, ten terorista kalkuluje s tím, že právě proto ten cíl nemá tušení o tom, že se stane cílem, že nebudou podnikána žádná bezpečnostní opatření, proto se mluví o takzvaném měkkém cílu a pak je tam ještě jedna věc, která obvykle k takovým útkům patří. Samozřejmě to nebyl případ londýnského metra. Nebyl to případ také těch vlaků, ale to byly dopravní prostředky, vlaku u Madridu. Ale je to případ, který se vyskytuje zhusta třeba v Izraeli nebo v jiných zemích, v Pákistánu mě napadá, v Afghánistánu a je to osvědčená taktika, kdy atentátník nastraží pumu o menší výbušnosti, pak počká nebo lépe řečeno, nastraží ještě jinou dopředu pumu s časovanou roznětkou a kalkuluje se s tím, že k místu toho prvního výbuchu,který je slabší se seběhne hodně lidí a ta druhá puma zabije nebo zraní daleko více lidí než ta první. A to je zřejmě případ i toho útoku na bostonský maraton.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady navíc jsme se dozvěděli, že vyšetřovatelé našli v Bostonu dalších pět nevybuchlých výbušnin.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, určitě chtěl ten, který ty pumy položil, aby obětí bylo co nejvíce. A z toho zase plyne, že jde o teroristický útok, protože pravděpodobně se chtěl dostat na přední místo ve zprávách a tím si zajistit, že až se objeví, že to byl právě on nebo oni, pokud to je organizace, že se bude mluvit o tom, co on chce, protože teroristé při takových útocích sledují vždycky dva cíle. Za prvé, zaujmout pozornost světové veřejnosti a zadruhé takto pohodlně vlastně vnutit svou agendu světové veřejnosti.ono se začne mluvit, on se začne spát o tom, co oni vlastně dlouhá léta chtějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prezident Barack Obama konstatoval mimo jiné, že se zatím neví kdo a proč to udělal. Nicméně není pochyb o tom, že to zjistí a ve svém komentáři řekl, ať to byl kdokoliv, tak pocítí ruku spravedlnosti. Co lze, Milane, očekávat, posílí Spojené státy ještě více bezpečnost v zemi?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Nesporně, už ji posilují, víte, ale zejména ve Spojených státech je to vždycky velký problém, protože Spojené státy patří k těm zemím, kde je žárlivě střežená svoboda jedince a každá vlně zpřísněných bezpečnostních opatření, musí vždycky bedlivě zvažovat, kde jde ještě o veřejný zájem, zpřísněná bezpečnostní opatření, která mají ochránit i tedy, abych tak řekl, bezpečnost a zdraví jedince a kdy už pod rouškou veřejného zájmu se omezuje jedincova svobod. Dám příklad, víme že po 11. září dostaly státní služby a nejen v Americe, větší pravomoci, mohli sledovat soukromou korespondenci, soukromé hovory a může se stát, že aniž to víte jak, spadnete i vy do nějaké kategorie podezřelých a že se vám někdo k vaší nelibosti bude přehrabovat v osobní korespondenci a že to zdůvodní národními zájmy, protože, jak říkám, ta hranice je strašně úzká. To by si měl každý uvědomit, kdo volá po takových zpřísněných bezpečnostních opatřeních, že druhou stranou této mince je také omezení svobody. Ale ještě k tomu, co jste říkala o prezidentovi Obamovi, já myslím, že takový přístup, který on zvolili, který by možná někdo nazval opatrnickým, je plně na místě. Vzpomeňme si na události v Oslo, kdy atentátník Berejvik zaútočil na jednak na vládní cíle, na vládní budovy, a pak tedy začal střílet o mladinu sociálnědemokratické strany plus nějaké funkcionáře, dokud nebylo zřejmé, že je to pravdu pravicový extremista, tak téměř všichni a to i v Česku se drželi stopy vedoucí do muslimského světa, protože ten útok připomínal praktiky, kterých užívají islámští radikálové a musím říci, pochválit Český rozhlas, tehdy to bylo v pátek večer, velmi dobře se na to pamatuji, protože jsem se podílel na krytí zpravodajství v této věci. Varoval, že ta islámská stopa všeobecně není prověřena, i když už v té době se objevila islámská organizace, která se k odpovědnosti za ten atentát přihlásila. Český rozhlas zvláště tedy Radiožurnál varoval, abychom nezaujímali předčasné závěry a nakonec se skutečně ukázalo, že to méně pravděpodobné se stalo skutkem, to znamená, že zaútočil krajně pravicový radikál a nikoliv někdo s islámským pozadím ba právě naopak ten islámský radikál mířil přes ty člen sociálnědemokratické strany na islám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V případě amerického Bostonu je příliš předčasné typovat nebo odhadovat, spekulovat, kdo by za tímto byl?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Určitě, protože jednak to samozřejmě mohou být přeci jen ti islámští radikálové, a může to být pomsta za leccos nebo alespoň mohou tím zdůvodňovat ten útok, například mě napadá podpora hladovky v Guantanámu, kde se vězňové, kteří nebyli odsouzeni a dokonce se ani před soud nedostanou. Dožadují osvobození a už se tam také vzbouřili, ale pozor, může to být také někdo typu Breivika a to už se v Americe také stalo, 90. letech zaútočil muž jménem Timothy McQay na federální budovu v Oclahoma City, protože se domníval, že tehdejší vláda Spojených států zaprodává Ameriku a argumentoval tím, že Spojené státy jsou ve spojených národech, že jsou členem OSN a že OSN diktuje vládě Spojených států, co má dělat, takže o n to měl trošku takhle převrácené, ale bohužel smutným důsledkem toho zvráceného myšlení a útoku Američana na americký úřad bylo, že v té federální budově v Oclahoma City zahynuli nejen zaměstnanci federální vlády, ale i děti, které tam byly ve školce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pchjongjang v posledních týdnech zesiluje hrozby adresované Jižní Korei a jejímu spojenci Spojeným státům. Skutečně rozpoutat vojenský konflikt však podle většiny odborníků nechce. Toť ale otázka také pro vás, Milane, co sleduje Severní Korea tou nynější eskalací napětí. O co se hraje?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Většina lidí, kteří se severní Koreou zabývají a zabývají se jí dlouhodobě, tvrdí, že Severní Korea se zřejmě drží toho předchozího modelu, který jí vycházel, vždycky jí vycházel, že se vyvolá konfrontace, poté co se svět lekne, tak Severní Korea a vyzývá Severní Koreu k tomu, aby byla konstruktivní a aby jednala, tak Severní Korea řekne, Dobrá, my budeme konstruktivní, my si s vámi sedneme k jednacímu stolu, my se uklidníme, a teď je důležité, co vy nám za to dáte, co vy nám za to poskytnete. Takto se Severní Korea mnohokrát v minulosti dostala k tomu, co potřebuje nejvíce. To znamená, k potravinám a k dodávkám pohonných hmot a paliv, teď je ovšem situace jiná, mimo jiné proto, že státy, které předtím přispívaly Severní Korei, vidí, že veškeré ústupky, které Severní Korei nabídly, nevedly k budoucímu výsledku, protože ty krize se znovu periodicky vrací. A Severní Korea nejenže nechce pokračovat v jednáních o tom, za jakých podmínek by se vzdala svých jaderných zbraní, ona dokonce dnes říká, že si jaderné zbraně ponechá, ale pokud jde o ten útok, o němž jste mluvila, my si musíme říci, jakou formu útoku máme přesně na mysli, protože většinou se samozřejmě pod vlivem toho, co Severní Korea sama řekla, uvažuje o tom, zda by Severní Korea zaútočila na své nepřátele, jak ona okolní státy a Spojené státy vnímá, pomocí raket, a to jaderných, protože Severní Korea dokonce tentokrát pohrozila preventivním jaderným útokem můžeme si, pokud budeme mít čas, jak vážná ve skutečnosti tato severokorejská hrozba je, teď bych chtěl pouze připomenout, že nemusí jít o útok v tomto rozsahu, že může jít o útok omezený, který si Severní Korea při několika příležitostech vyzkoušela a dám příklady, před 3 lety ostřelovala jihokorejský ostrůvek Jongbojng, tam zahynuli dva civilisté a vojáci, téhož roku byla potopena jihokorejská fregata Čchonan, na ní zahnulo 46 námořníků. Severní Korea se k odpovědnosti za to potopení nehlásí. Nicméně všeobecně se předpokládá, že potopení fregaty způsobilo jihokorejské torpédo a pak může Severní Korea udělat ještě něco jiného, také překvapivého. Něco podobného jako udělala v roce 1968, kdy zajala posádku americké lodi, která se plavila v mezinárodních vodách a osvobodit Američany zajaté vládě Spojených států dalo obrovskou práci. Museli se omluvit a nakonec tedy tu omluvu Amerika stáhla, ale to až v době, kdy ti američtí námořníci byli spolehlivě doma. Mimochodem ta loď je pravda, prováděla výzkumnou činnost, ale v mezinárodních vodách.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Teď jste Milane nastínil možné scénáře dalšího vývoje. Co byste tam ještě zahrnul?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, těch scénářů je mnoho, zaujal mě výčet scénářů, který provedla americká televizní společnost CNN a který si mohli i naši posluchači přečíst na internetových stránkách Práva v novinkách, pak to nepochybně bude i v tištěném vydání. Ty scénáře podle CNN jsou tři, ale musím je zhustit. Jeden je, že bude pokračovat konfrontace, že Severní Korea si pomůže právě nějakými omezenými útoky, a nakonec aby se zbavili té hrozby, protože Čína bude nervozní, budou padat ceny akcií na soulské burze. Amerika nebude mít účinný nástroj, jak zvládnout chování Severní Koreje. Velmoci vyjdou Severní Korei vstříc, odvolají sankce a to ale situaci nevyřeší, protože Severní Korea bude v tichosti dále pracovat na svém jaderném programu a pořídí si, a to už se dostávám k tomu, co jsem před chvílí nedořekl, že jsem řekl, že to nechám na příhodnější chvíli. Hlavici jadernou, ale takovou, kterou je možné nasadit na mezikontinentální raketu, to znamená na střelu s dlouhým doletem, na takovou, která by mohla zasáhnout území Spojených států. Podle tohoto a to jsme stále u prvního scénáře podle tohoto prvního scénáře konec svět raději uzná Severní Koreu jako jadernou mocnost, jako oficiální jadernou mocnost, ale to samozřejmě nemusí být konec, protože Severní Korea pak dál může pokračovat ve svém vydírání, teď už to vezmu velice stručně, druhý scénář říká, že nakonec se ukáže, že Severní Korea svou vyjednávací taktiku přestřelila, že to povede k tomu, že okolní státy se proti ní semknout, že nakonec severokorejský režim se zhroutí, abych to řekl velice stručně. Třetí scénář počítá s velkým bojovým konfliktem, v němž by byla severokorejská armáda nakonec poražena, ale který by si vyžádal životy mnoha japonských i jihokorejských civilistů. Podle mne je ale nejpravděpodobnější scénář čtvrtý, který CNN neuvádí. To znamená, pokračování současného stavu, který jsem nastínil před chvílí nebo připomněl před chvílí, to znamená, periodické opakování krizí, stále silnější severokorejská rétorika, možnost omezených útoků ba i nějakých raketových a to vše se vlekoucí do nekonečna, ale možná že ne donekonečna, asi by stačilo, kdyby během té doby, během toho koupeného času Severní Korea si pořídila tu jadernou hlavici, o které jsem mluvil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vážné jsou ty hrozby?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
To už se dostáváme k povaze hrozeb a k povaze hrozeb jaderných. Začnu od těch jaderných hrozeb. Severní Korea možná, ale to říká jen menšina pozorovatelů. Má jadernou hlavici ale takovou, na kterou by mohla upnout raketu krátkého doletu. Ta by mohla hrozit Jižní Korei, možná Japonsku. Jinou lepší menší vhodnou na ty rakety dalekého doletu Severní Korea nemá, v tom se všichni shodují. To nicméně nevadí, Severní Korea by mohla napáchat svými raketami velké škody i bez jaderné hlavice, protože má hlavice chemické a biologické, to znamená, má zbraně hromadného ničení a Japonci si před 15 lety spočítali, že kdyby do centra Tokia, přelidněného to města, 30 milionového, dopadla severokorejská raketa s jadernou hlavicí, a nebo raketa s chemickou hlavicí, tak by, a teď schválně, paní kolegyně, kolik Japonců by zemřelo více při použití chemické anebo jaderné hlavice?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nechám se podat.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Chemické. Kupodivu chemické, takže ta hrozba je eminentní. A velice krátce, dosahu severokorejského dalekonosného dělostřelectva je jihokorejské hlavní město Soul, a v tomto ohledu Severokorejci rozhodně nelžou, když říkají, že jsou s to během několika minut přeměnit Soul v moře plamenů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co si myslíte, Milane, také o tom, objevuje se v těch komentářích, že si tím vším vlastně rozruchem nový severokorejský vůdce takříkajíc upevňuje pozici.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Jistě, to je to co známe ze všech hlavně mužských společností, kdy pán si prostě kolíkuje prostor. Tady se určitě nový vůdce připomeňme si, že je to třicátník, nevyzkoušený. Na rozdíl od svého otce měl na přípravu na vůdcovství pouze dva roky, otec měl dvacet let. Musí prosadit jednak vůči cizině, které se nutně chce ukázat jako rozhodný energický vůdce a bojovný vůdce, ale ono to zároveň musí mít vliv také na ty, kteří o Severní Korei skutečně rozhodují, to znamená, hlavně na generály, protože kdo vládne Severní Korei, je ten kdo vládne severokorejské armádě. Takže je to takové ukazování svalů navenek, tak dovnitř.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Více než 8 tisíc lidí v Madridu demonstrovalo proti monarchii, požadovalo návrat k demokraticky zvolené hlavě státu. Ozývaly se hesla jako Burboni do práce nebo pryč s monarchií. Začínají mít Španělé královské rodiny dost?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, a na druhou stranou početnost té demonstrace není taková, aby z toho vyplývalo, že většina Španělů má monarchie už po krk, na druhou stranu je pravda, že král Juan Carlos a teď zůstanu pouze u něj. Vládnoucí Monarcha ve Španělsku býval kdysi nesmírně populární a jeho popularita v posledních letech, měsících hodně upadla. Býval populární proto, protože on s ním se podařilo obnovit monarchii, která má skutečně v čele krále a nikoliv pouze regenta. To se povedlo po smrti generála Franka, který přivolil k tomu, že nakonec se tady ujme opravdu trůnu ten, pro nějž byl ten trůn určen, to znamená, Juan Carlos a ten v prvních letech své vlády udělal úžasnou věc, za něž mu Španělé, většina Španělů byla vděčná. Tehdy se totiž jistý podplukovník Tejero, do jisté míry směšná postava, pokusil o puč, který by svrhl demokratické zřízení, ale tím míním konstituční monarchii v tomto případě. Ale král se postavil na stranu demokracie, konstituční monarchie a Tejerův pokus o svržení této formy vlády ztroskotal a za to mu mnozí Španělé byli vděční. Byli mu vděční také zato, jak vystupoval po celou dobu vlády až na poslední období. A ta si přivodil problémy sám, například mu velice a nejvíc bych řek, uškodilo, že v době, kdy celá země šetřila, kdy vláda diktovala úsporná opatření, víme jakou nelibost to ve Španělsku budilo, jaké velké mnohem početnější demonstrace proti vládě než proti monarchii se ve Španělsku svolávali, tak král odjel do Afriky na své výdaje a zlomil si tam krček, takže byl v nemocnici a tak se to provalilo. Takže on se za to nakonec omluvil, ale určitě mu to na popularitě nepřidalo. Stejně tak mu na popularitě nepřidaly jiné skandály spojené s královskou rodinou a zejména skandál v rodině jeho dcery, kdy si její manžel původně velice úspěšný španělský sportovec a muž, který stál v čele jedné takové charitativní organizace, která měla za cíl propagaci sportu a vlévání peněz do sportu, jak se ukázalo, přivlastnil některé ty veřejné fondy. A zřejmě o tom věděla i jeho žena králova dcera, ta byla teď předvolána před vyšetřovatele, a to je opět něco, co na královskou rodinu vrhá velice špatné světlo, proto se znovu ozývají ty hlasy, zda by nebylo dobře udělat ze Španělska republiku, jak už to bylo předtím dvakrát v historii. Mimochodem k vládnoucímu rodu krátkou poznámku, který vládne ve Španělsku, je na španělském trůnu s některými přestávkami už 400 let. A jak název napovídá, jsou to původně Francouzi. Na trůn se dostal potomek Ludvíka IV., ale pouze po velmi dlouhé válce, které se říká válka o dědictví španělské a nebýt toho, že se prosadil on ten první Bourbon na španělském trůně, tak jsme možná tady neměli Marii Terezii, protože Marie Terezie byla dcerou Karla VI., habsburského císaře, který nicméně se na habsburský trůn dostal až po smrti svého bratra a předtím byl králem španělským.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak stabilní je španělský trůn, to si nyní netroufáme odhadovat, ale co bezpečně víme, že na tom nizozemském 30. dubna poprvé po více než 100 letech usedne muž, princ Vilém Alexandr, protože jeho maminka, královna Beatrix se rozhodla abdikovat právě ve prospěch svého nejstaršího syna. Ta se na rozdíl od Juana Carlose těší velké oblibě.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ta se těšila oblibě po celou dobu své vlády, a proto národ tak šokovalo, že před 4 lety se někdo pokusil ji zabít, najel do davu, který byl na ulici právě kvůli oslavám Beatrixiny vlády. Zabil několik lidí. Královna nicméně, když jste říkala, že se rozhodla rezignovat, já dodávám kvůli pokročilejšímu věku je to dáma, ale teď to musím říct, že jí je 75 let a má už zpoždění oproti své mamince a babičce, protože jedna rezignovala v 68 a druhá v 70 letech. Je to prostě takový zvyk v té ženské linii. A dlouho se pochybovalo o tom, zda korunní princ Wilém Alexandr bude způsobilý, aby navázal na tak populární královnu, protože vyznačoval se divokým dětstvím,je to mimochode odborník na vodní hospodářství, s vášní pro alkohol a ještě mu uškodilo v očích mnoha Holanďanů, Nizozemců, že se dal dohromady s dcerou vysoce postaveného činitele argentinské junty vojenské vlády.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebyl ani, promiňte, pozván, pokud si pamatuji, na svatbu.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Její otec nebyl pozván na svatbu. Její otec nebyl pozván na svatbu. Jenže tato dáma si nakonec, jak se říká, v barvotiskových knížkách získala srdce Nizozemců, protože je prostá, protože má něco, čemu se říká v angličtině human touch, nevím jak to nejlépe přeložit do češtiny, ale dejme tomu že Vilém Alexader se umoudřil a všichni dnes si myslí, že z něj bude dobrý monarcha, samozřejmě, když už jsme u těch klepů, které škodí dobrému jménu monarchie a když jsme několik klepů řekli v souvislosti se španělskou královskou rodinou, tak si neodpustím ani to, že i Vilém Alexandre, který se má ujmou trůnu poté, co Beatrix 30. dubna rezignuje, má kromě toho alkoholu a divokého mládí také jeden hříšek, kterému Holanďané vyčítali. On si pořídil opulentní víkendové sídlo Mosambik v Mosambiku. A oni mu vyčítali, že si v zemi, která je tak velmi chudá, tak on si zbudoval tak honosný vlastně zámek,tak on se zastyděl a toho víkendového sídla, pokud jsem dobře informován, již se vzdal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký politický styl vládnutí lze od nového krále očekávat? Co myslíte?

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Rozhodně pokračování v tom, co je v Nizozemsku obvyklé, to znamená konstituční vládnutí, monarcha a král v Nizozemsku je opravdu čestná figura nemá žádné politické pravomoci. Důležité je, aby to byla osoba veřejně vážená, aby to byl symbol, který sjednocuje zemi, při vší vypjaté politické debatě, aby ten národ měl ke komu se upínat, aby to nebylo něco abstraktního, aby to byl člověk a já si myslím, nebo troufnu si předpokládat, že Vilém Alexandr dospěl natolik, že bude důstojným pokračovatelem svých ženských předchůdkyň.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Milan Slezák, zahraničně politický komentátor Českého rozhlasu byl dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji za váš čas a těším se na další návštěvu.

Milan SLEZÁK, politický komentátor Českého rozhlasu
--------------------
Děkuji za pozvání, přeji hezký den.