Jak to vidí Michal Pavlata - 10. ledna

9 fotografií

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem Michal Pavlata, herec, publicista, scénárista i pedagog, dobrý den.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Dobrý den. Dobrý den, no, skoro říkám dobrý večer, poněvadž je pořád ještě tma, když jsem dneska ráno vstával, kdybych to věděl, že to takhle uvidím, tak bych sem sem snad ani radši nechodil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také jste měl, promiňte, pane Pavlato, noc ve znamení úplňku?
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Noc byla příšerná, přesně ve znamení úplňku a taky jsem nebyl úplně jako fit v tom smyslu, protože jsem se pořád bál, že zaspím, pro mě je tohle to morová hodina, to tělo je zvyklý pracovat od deseti hodin, o to větší je to drzost, že jsem vstoupil do pořadu Jak to vidí, protože jsem si přehrál několik relací a chtěl bych upozornit posluchače na to, že neuslyší nic tak dobrého, jako říká třeba Cyril Höschl nebo pan Kosatík nebo další ozdoby tohoto pořadu. Ješitnost je hnacím motorem herecké práce a jenom z ješitnostmi jsem sem přišel a doufám, že posluchače úplně neotrávím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mimochodem vstoupil vlastně podruhé do stejné řeky. Vy už jste se v pořadu Jak to vidí před několika lety objevil, proto také vlastně si vás posluchači vyžádali.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
No, tak to jsou hodní, zřejmě jsem tehdy byl nějak asi víc fit, ale uvidíme, jak to dneska dopadne, já se na to docela těším, už jsem se malinko rozmluvil, ještě třikrát si řeknu drbu vrbu, drbu vrbu, drbu vrbu, myslím, že to půjde.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně. Tak můžeme na první téma v dnešním Jak to vidí. Ministrům za Věcí veřejné hrozí vyhazov z vlády, když budou proti církevním restitucím. Premiér Petr Nečas to řekl Věcem veřejným při koaličním jednání. Sledujete novou kauzu možná rodící se nebo vůbec politiku. Vy jste také fejetonista.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Já samozřejmě to sleduju, Petr Nečas čert ví, co jim řekl, já u toho nebyl. Tady ta zpráva je o tom, jak si to vykládá Radek John. Radek John tvrdí, že dostávají ultimátum. No, já jsem špatnej politik, já bych je vyhodil už dávno, protože Věci veřejné přinesly do politiky pouze obrovský výdělecký kapitál a několik hezkých děvčat do Poslanecké sněmovny. Věci veřejné, to VV, to znamená především velcí vyděrači, nic jinýho to není. Já si myslím, že to je velký neštěstí naší polistopadový politiky, ono vždycky se objeví nějaký uskupení, ve který lidi maj velikánskou naději, vzpomeňme si, co všechno už od revoluce bylo, co za politická hnutí nebo politické strany se vždycky vyrojí těsně před volbama a říkají, to jsme my ty pravý, který teďka opravdu, ale opravdu čestný lidi a protože občané jsou navyklí na větu "chce to změnu", tak obvykle volí ta nová uskupení. Takhle nám vyhořela Unie svobody, DEU, vyhořeli nám zelený a teď posledním zklamáním jsou Věci veřejné. Chtěl bych v týhle příležitosti ještě říct takovou báji, která je stará ruská. Modlí se stařenka ve stepi za tyrana a jde kolem Ilja Muromec, sluníčko jasné, holoubek sivý a říká, stařenko, proč se modlíš za tyrana, vždyť je to tyran a ona říká, holoubku sivý, slunéčko jasné, Iljo Muromče, už dlouho jsem na světě a vím, že každý tyran, který přišel po tom předešlém, byl horší než ten, který v té chvíli vládl a proto se modlím za tohoto tyrana, protože ten, který přijde po něm, bude horší. Tím chci říct, že každá změna je k horšímu, nevěřím novým politickým uskupením, která nám říkají, a my jsme ty praví ořechoví. Mluvěj o korupci, chtějí proti ní bojovat a předseda poslaneckého klubu, který je vlastně takovým šéfem strany a teď mi jeho jméno úplně vypadlo, řekněte mi, jak se jmenuje ten chlápek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy mě zkoušíte.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
No, nezkouším, no, tak to je takovej ten pán, co má ten divnej hlas a dabovala by ho určitě Jiřina Bohdalová dobře. Vít Bárta. Vít Bárta má přece problémy teď také a bude vydán policii v souvislosti s nějakým korupčním jednáním. Ohromně se k tomu soudu těší. No, těší se i ten druhej poslanec, kterej zase ten úplatek přijmul, je to opravdu partička. Lidi nadávaj strašlivým způsobem na politiku a já někdy taky, ale myslím, že zapomínáme na to, že parlament je jenom obrazem voličstva, které ho zvolilo. Já si myslím, že v parlamentu je stejné procento darebáků, grázlů a různých nemakačenků jako ve společnosti a je tam i stejné procento poctivejch a slušnejch lidí jako ve společnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vám nejvíce, pane Pavlato, chybí nebo schází na české politice.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Na české politice mně schází nějaká taková kontinuita toho názoru, který ty jednotliví politici mají. Polistopadoví politici si myslím, že byly prostě lepší než ti, co jsou teď u, ti, které jsme si teďka zvolili. Oni různě měněj strany, měněj názory a poslanci, kteří jsou za jednotlivé strany v Poslanecké sněmovně, mají jenom jednu jedinou věc v popisu práce, to znamená udržet se na volitelném místě kandidátky své strany. To je jejich jediná činnost, které podřizují a jediný zájem, kterému podřizují absolutně všechno. Chybí mně to, co třeba měl Miloš Zeman. Miloš Zeman vždycky dodržel slovo. Ať už byl, jakej chtěl a mohl mít spoustu různých lidí, který ho kritizovali. Miloš Zeman byl člověk, kterej nikdy nikoho nepodtrhl, aspoň si na nic takovýho nevzpomínám. Já jsem ho poprvé, mimochodem to je vsuvka hodně stará, Miloše Zemana jsem jeho jméno zaznamenal někdy už v roce 88, kdy v Technickém magazínu v době tvrdé totality napsal Miloš Zeman tuto větu, mluvil o ekonomické situaci státu a řekl: "naše republika se dostává," cituju: "naše republika se dostává do role maratónského běžce, jehož soupeři už dávno zmizeli za horizontem, takže on se může mylně domnívat, že je v čele závodu." Tak to je jednak věta vtipná a za druhý je to velmi statečná, když si uvědomíme, že to řekl, dejme tomu, rok před listopadovým summitem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se nepletu, tak jeden z vašich bratrů Josef Pavlata byl po dvě funkční období senátorem za ODS. Co myslíte, pane Pavlato Michaele, co má herectví a politika, má-li něco společného, co možná byste, co by podle vás našim politikům prospělo.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Tak našim politikům by prospěla, prospěly dvě věci. Teď odpovím na tu otázku, kterou mi dáváte. Samozřejmě umět mluvit je ohromná záležitost, pro politiku velmi důležitá. Miloš Zeman byl příkladem člověka, který dokázal zaujmout davy svejma třeba vtipama, bonmotama a tak dále. Zaplaťpánbůh, že senátorem byl můj bratr, nikoliv já, protože já bych nebyl dobrej politik, já, jestli bych byl něco dobrýho, tak bych byl dobrej plebejec. A jenom na vysvětlenou, plebejci nejsou, to slovo má takovej pejorativní charakter, ale není tomu tak. Plebejci, jenom pro zopakování, byla střední vrstva drobných řemeslníků ve starém Římě, byli to svobodní občané a nebyli to tedy otroci, ale nebyli to ani vládnoucí patriciové. A tihle plebejci si volili své tribuny lidu. Já bych byl, myslím, dobrej tribun lidu, já nejsem dobrej do funkcí a na tribunu, ale křičet zespodu nahoru, to mně jde ohromně dobře a to měl tribun lidu v popisu práce. A jednolitá síla plebejců byla schopna nějakým způsobem ovlivnit tu činnost těch vládnoucích patriciů. Takže plebejců je málo, měli bysme se navzájem hledat a pokusit se, pokusit se o tuhle tu změnu. Takže našim politikům, teď se k tomu vracím, by prospělo, kdyby uměli mluvit, ne všichni to uměj. Kdyby se měli dabovat třeba, kdyby se točil kreslenej seriál o našich politicích, tak by třeba v /nesrozumitelné/, jo, tak potom by se tady dabovala česká verze, největší zájem by byl o Miroslava Kalouska, protože všechny takový složitý figury se samozřejmě daleko líp hrajou a Miroslav Kalousek je pro mě velmi zajímavej člověk, výtečnej ministr financí, měl jsem tu čest s ním několikrát hovořit. Mnozí lidé si o Miroslavu Kalouskovi myslí, že je to satan, a Miroslav Kalousek jim to nerozmlouvá, protože dobře ví, že satan je hned druhá nejmocnější bytost hned po Bohu. O něj by byl velkej zájem. Velkej problém by byl, Nečase by musel dělat někdo z Moravy, Radka Johna asi někdo z Prahy, protože ten má hodně mázlý ty pražský vokály, jo, to by se dalo dohromady, no, a jak jsem říkal, Víta Bártu, to už teda opravdu jedině Jiřina Bohdalová, kdyby oprášila Křemílka. Mluvit prostě neuměj. A ještě jednu věc by potřebovali politici, měli by vystoupit ze svých automobilů, odejít ze svých mahagonových kanceláří, jezdit městskou dopravou a pohybovat se v autobuse 20160, kterým jezdím já, anebo na trati Praha - Kolín, aby zjistili, že se mýlí, když si myslí, že jestli jim funguje jejich servis v mahagonové kanceláři, že tak funguje i všechno ostatní. Není to pravda, měli by jít mezi lid tak, jak to dělával Jiří z Poděbrad, ale to oni neudělají. Oni by se tady už vůbec nevyznali.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká Michal Pavlata, host dnešního vydání Jak to vidí. Pokračujeme v rozhovoru s Michalem Pavlatou, hercem, publicistou a pedagogem. Posluchači vás, i diváci samozřejmě znají dobře, po hlase jednak z rozhlasu, ale také s dabingu. Vy jste namluvil nejméně pět tisíc postav, nevím, jestli to máte spočítáno aktuální číslo.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Já to mám tak odhadem a jsou kolegové, kteří toho mají samozřejmě daleko ještě víc.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čtenáři zase znají vaše články, tváří, jak jsem se dočetla, budete nejspíš připomínat člověka, který vám na dovolené solidárně měnil řemen u škodovky. Tak jste to formuloval v jedné vašich povídek v knize Pro dámy na balkónech. Tím jsme se dostali takovým oslím můstkem k dobročinnosti, ke které byste se rád vyjádřil. Ono právě vyvrcholilo minulý pátek na Tři krále období Vánoc, kdy býváme jaksi citlivější, vnímavější vůči pomoci těm jiným. Jaký je váš vztah, pane Pavlato, k charitě.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Charita je velmi důležitá, prospěšná věc. Jenom někdy je člověk trošku v šoku, když jdete třeba zamyšlená po Praze a náhle na vás starší dáma vybafne repliku, přispějte na děti s leukémií, to člověkem hodně jako otřese. Ten způsob vybírání těhle těch milodarů není úplně, mnohdy není úplně nejlepší. Proč my to vlastně děláme. Já mám pocit, že si člověk tím kupuje nějaký svoje drobný nečistý svědomí třeba, který, že málo třeba pomáhá, jo. Já mám jednoho žebráka, kterýho podporuju, to je zvláštní případ. On sedává v Melantrichově ulici a já tam vždycky jdu a dám mu pět nebo deset korun, on tam sedí u toho svýho, má takovýho pejska a někdy obohatí tu svoji činnost tím, že třeba chytá z kanálu ryby, jo, tam je takovej ten mřížovanej kanál, on má takovej klacek, z toho mu visí šňůra, on aspoň teda poskytne těm lidem tu vteřinu zábavy, že si říkají, hele, ten chlap chytá ryby z kanálu, jo, on tam sedí, dostává nějaký ty peníze. Já jsem ho jednou potkal mimo tu Melantrišku někde na Uhelným trhu a už jsem sahal do kapsy, že mu dám tu pětikorunu a on mi povídá, bane, pane, až na pracovišti. Jo, čili on prostě nikde jinde ty prachy nebere. To je takovej komik tý dobročinnosti. Ale teď samozřejmě jsou některý i lidi ne úplně kvalitní, který zneužívají tyhle věci tím, že se obohacujou navzájem a nikdy to na žádnou tu charitu nedaj. Já ve chvíli, kdy mě někdo nějakým způsobem takhle poměrně i agresivně osloví, abych něco dal, tak podlehnu strachu, že když to neudělám, že mě pánbůh potrestá a obvykle teda tomuhle tomu podlíhám. Kde se bere v člověku ta věc, že by chtěl nějakým způsobem někomu pomoct, když je to ze srdce upřímné, je to nádherný, ale já si mnohdy myslím, že je to, že je to proto, pro to nečistý svědomí. Já bych k tomu chtěl říct takovej příběh, kterej řeknu volně, napsal to Ludvík Aškenazy a ten popisuje, jak vlastně takový ty dobročinný bazary vznikají. To bylo tak, že kdysi dávno se podle něj sešlo několik starších dam, to bylo už v novověku, nebo středověké dámy měly hlavy zamotané z pásů cudnosti a z čekání na své pancéřované manžely, takže podle Aškenazyho několik starších dam se sešlo, bylo to na zahradní slavnosti garden party nebo /nesrozumitelné/ a jedna z těch dam řekla, dear, potkala jsem žebráka, dala mu půl koruny, podíval se tak vděčně, že jsem půl dne nemohla zapomenout na jeho modré oči. Dear, řekla druhá dáma, nevíte náhodou, kde bydlí, dala bych mu možná korunu. Jenomže dáma nevěděla, kde bydlí žebrák, už ho nikdy nepotkala, ani v Lambethu, ani v Stepney Green, ani v jiné čtvrti Londýna, ten chlápek se nevyskytoval ani v Biarritz, ani v Bad Ischl, dokonce ani ve Františkových Lázních, takže je vidět, že z té půlkoruny nezbohatl. A ta první dáma zajela k proslulé jasnovidce, Madame Dumergue kočárem na elastických gumách a řekla jí v důvěrné chvíli nad čajem z indických hor, dear, svoláme všechny chudé z města i z okolí, dám každému plátek z krocana k Vánocům, doufala samozřejmě, že přijde i on. Měla pro něj nejenom plátek z krocana, ale i kousek vánočního koláče, Christmas cake, plum pudding a ještě leccos. Ovšem představte si, že ten žebrák nepřišel. Ovšem od té doby se dělají dobročinné bazary. Jeden z nejlepších dobročinných bazarů pořádají každoročně Táňa Vilhelmová a Aňa Geislerová v kavárně Disk v Karlově ulici. To je spontánní akce mladých lidí, je tam narváno, všichni tam nosí dnes už ne veteš, ale krásné předměty, vybírá se poměrně hodně peněz, nevím, kolik to bylo letos, ale rozšířil se ten bazar dokonce i do prostoru divadla, jeviště, hlediště, všechno to tam bylo plný. Já jsem tam vystupoval v roli Pánaboha. To musím říct, poněvadž tam udělali malou zpovědnici. A člověk tam mohl pohovořit s Bohem, což já jsem se toho nejdřív bál, ale ti lidé jako přijdou a říkají, a s Bohem teda můžu mluvit, no, tak to si teda tam jdu. A protože ten hlas můj je takovej nějakej jako, že mají ty lidi pocit, že to je z rádia nebo odněkud to znám jako, tak já jsem šel ještě o cihlu níž a tam mně, a když jste teda takovej Bůh, tak mně řekněte, jak dlouho budu na světě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To jste zodpovídal i takové dotazy?
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Ne, ale já jsem říkal takovým tím, já jí říkám, počkej, holčičko, to je dotaz pro kartářku. Tady jseš jinde. Tak si to rozmysli, teď oni se zklidněj a protože jsem bejvalej ministrant, tak se mně podařilo odcitovat několikrát Bibli a končil vždycky modlitbou, Bože, dej mi klid přijmout to, co změnit nemohu, odvahu změnit to, co změnit mohu a moudrost jedno od druhého rozpoznat. Tichounce se rozcházeli ze zpovědnice. Mimochodem, tuhle modlitbu doporučuju i pro život běžný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Doporučuje Michal Pavlata. Hostem dnešního Jak to vidí Michal Pavlata, herec, dabér a také pedagog a právě u této vaší profese bychom se teď zastavili. Vy učíte na DAMU vlastně už šestým rokem, pokud se nepletu, vy jste se takzvaně vrátil na místo činu, protože sám jste absolventem divadelní fakulty. Máte vlastní metodu? Existuje Pavlatova metoda vedle Stanislavského, Brechta a dalších?
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
To rozhodně ne a přesto, že jsem tam sedmej rok, tak pořád jsem ve stavu člověka, kterej se učí učit. Pro mě je to velmi pozoruhodná a příjemná práce, protože člověk mezi mladejma lidma mládne. Je to prostě prima a doufám, že těm dětem něco dáme taky ten náš tým, kterej tam je, protože já učím s Mirkou Pleštilovou a šéfem ročníku je Milan Schejbal, za dramaturgy Zuzana Sílová. To je ten tým toho našeho ročníku. Ti absolventi nedávní, to je třeba Tomáš Klus, na toho jsme hrdý, že jo, Ivan Lupták, kterej je Na Zábradlí, že děti jsou v Olomouci, Jirka Suchý s Klárkou. No, Igor Orozovič dobývá ostravskou scénu a jde mu to velmi dobře, získává tam ceny. Z toho má člověk radost. I když chápu, pardon.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Promiňte, vedete vaše studenty.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Ta metoda, učím naše studenty na svých vlastních chybách a že jich mám hodně, tak je na čem je učit. Já hraju v Činoherním klubu, což je pro mě mimořádný potěšení a vyznamenání, divadlo, který má skvělého režiséra Ladislava Smočka, který divadlo v 65.roce minulýho století založil, je tam mladej režisér Ondra Sokol, no, a já prostě, pro mě je to velký potěšení, ta metoda Činoherního klubu samozřejmě existuje. Jednou jsem se ptal Smočka, jaká ta metoda je a on mi říkal, to se nepojmenovává, to se prostě dělá a někdo tomu dá jméno, až už my budeme dávno pryč.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem je mimochodem tajemství té Smočkovy takzvané nepsané metody.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Smočkova, to je tajemství Činoherního klubu, je to genius loci toho místa, skutečnost, že to divadlo bylo za minulýho režimu totálním způsobem atakovaný a chtěli ho rozložit zevnitř, dali tam několik lidí, který tam vůbec nepatřili a protože taková ta parta okolo Petra Čepka a Jirky Kodeta, který tam ještě zbyli, tak si to divadlo vyvzdorovali, tak snad proto, proto to divadlo tak dlouho přežilo. V čem je Smočkova metoda, nevím. Smoček je člověk, kterej je schopnej vytvořit na jevišti, na zkoušce obrovskou atmosféru, která otevírá jaksi hercovi možnosti, ale i jeho nitro a z tý pohody vzniká něco, co vlastně herec má pocit, že na to přišel sám, ale je to všechno Smoček, jo, a tohle já se pokouším těm dětem vysvětlit, což je někdy na úkor toho, že oni potom jsou vybaveny spíš pro menší prostory než pro nějaký velký divadla, ale od toho jsou tam zase jiní pedagogové, který je naučej ten zvládat třeba větší jevištní prostor. Činoherní klub má jednu obrovskou výhodu, že se tam může hrát tak málo, že vlastně se tam hraje jenom řasama. Obočím a řasama, to jsou jediný pohyby, který vlastně tam jsou adekvátní tomu prostoru.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Někde jsem četla, tuším, v Divadelních novinách, že zásadní problém DAMU spočívá v tom, že mnozí pedagogové učí, jak by divadlo mělo správně vypadat, že se to škatulkuje. Takhle Shakespeare, takhle antika, jaký je váš názor na to.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Takhle jsem o tom nikdy neuvažoval, divadlo se rozděluje na dobrý a špatný a nic jinýho vlastně není mezi tím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo možná jenom pootočím tu otázku, jak by podle vás nebo co by měla DAMU naučit, co může naučit.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
DAMU by měla naučit základy řemesla, to znamená, aby ty děti uměly všech, uměly mluvit, aby se uměly pohybovat v prostoru, aby jejich pohyb a to, co z nich vychází jako mluvené slovo, bylo v nějakým, v nějakým takovým vztahu kladným, nikoliv rozpojený, jak se říká. A měly by být seznámeny s divadelním prostředím, protože nejdůležitější pro ně bude vždycky, aby se seznámily s režiséry, s televizními pracovníky, s rozhlasovými pracovníky, aby je člověk takzvaně uvedl do společnosti. To si myslím, že by se mělo od pedagoga očekávat, že, ne, že je bude někam tlačit, ale že jim vysvětlí, že, aby se tím totiž taky uživily, že jo, ta situace je úplně jiná než v minulým století, kdy jsem tam chodil do školy já, protože v té době bylo na území Český republiky, byly jenom dvě divadelní školy, JAMU v Brně a v Praze DAMU, nebyly žádný konzervatoře. Dneska už jenom v samotný Praze je asi osm divadelních učilišť, když počítám všechny ty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vysoké, ty odborné školy taky.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Takový ty vyšší odborný VOŠky takzvaný, ve kterých je Ježkova konzervatoř, normální konzervatoř, je toho prostě strašně moc. Takže my musíme těm dětem už od začátku říkat, že ne všichni absolvují a ti, co absolvují, ne všichni dostanou angažmá nebo práci. V tom je to, v tom je to povolání teďka ne úplně, ne úplně výhodný a není spravedlivý, protože, protože není spravedlivý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je tedy běžné nebo jestli to potvrdíte, že studenti DAMU nebo možná i dalších oborů paralelně studují a možná se tím také trošičku pojišťují i jiný obor.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Ano, je to pravda, protože je několik absolventů, kteří třeba vystudovali práva, jo, a teď mezi advokátní kanceláří a některými jevišti prostě poletují. Ona se blíží trošku jakoby zpátky první republika. Za první republiky taky sedělo hodně herců u přepážky v bance, aby si večer šli zahrát divadlo, že jo, tak to bejvalo a myslím si, že to je velmi rozumné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes nesedí u té přepážky, ale jsou v různých televizích, ať je veřejnoprávní, nebo soukromá v nejrůznějších seriálech, někteří pedagogové nevzali na milost studenty nebo vůbec herce, kteří seriály nebo reklamu chápou jako jisté východisko. Jak jste na tom vy, jaký je váš postoj?
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Já jsem vytýkal jednomu svýmu, nechci říct žákovi, ale klukovi od nás z ročníku, že dělá reklamu a on mi říkal, za to koupím mámě lednici. Což byla pravda a já už jsem jim to nikdy nevyčítal, i když si myslím, že, že je to, je to, nemá se to dělat. Mně se to kecá, já jsem člověk, kterej to nepotřebuje, dokonce nepotřebuju dělat ani v nízkorozpočtových televizních seriálech, přesto jsem nějaké nabídky měl, ale jsem rád, že nemusím ze dvou důvodů. Za prvé bych se to nenaučil nikdy, protože to je práce, kterou taky člověk potřebuje na to určitej cvik a Petr Nárožný, kterej tohle ovládá, sedí večer po představení, má před sebou 15 stránek textu a druhej den je řekne, no, to je pro mě absolutně vyloučený. No, a potom ne všechny ty seriály jsou prostě kvalitní. Pokud některý z těch dětí jde dělat zkoušky na DAMU jenom proto, aby se co nejrychleji dostal do televize, tak si myslím, že to není dobrá motivace. Pobyt u divadla je maratónskech běh, je to na 42 kilometrů a nějaký ty metry, protože 42 sezón vydrží herec u divadla, když mu dá Pánbůh zdraví, jo, tak to je opravdu na dlouhou štreku a ten, kdo na to vsadí, neprohloupí. Simona Stašová je toho důkazem. To je běžec na dlouhý tratě a myslím, že třeba o ní ještě mnohokrát uslyšíme. Taky ji známe z televize, ale nevzpomínám si, že by hrála v nějakým seriálu, kterej by byl ne úplně kvalitní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracím se ještě k tomu, co zaznělo, tuším, hned v úvodu našeho povídání, a to byla ješitnost. Vedla i tato charakterová vlastnost vás k tomu, že jste začal psát. Pokud vím, tak vy s oblibou sledujete, jestli a kdo čte možná vaše sloupky.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Ano, samozřejmě, no, tak to je ten fejeton můj, kterej jsem, vím, na co asi narážíte. Já jsem jednou šel, vysvětlím to posluchačům, jsem šel a vidím chlapa, jak čte, jak čte noviny ve středu, věděl jsem, že tam mám článek, že je na tý správný stránce, říkám, no, teď by se měl už zasmát, tak se smějete dobrý, no, tak vidím, že je to a najednou ten chlap vzal ty noviny, odložil je tam na lavičku a odcházel pryč. Já jsem si říkal, vždyť to je přece blbost, tak on to tady nechá, ne, do koše to hodil, já jsem říkal, já to dám na lavičku, aby to, aby si to ještě někdo přečetl, tak se na to podívám a ten blbec četl fejeton Ludvíka Vaculíka, poněvadž to byly úterní noviny. Samozřejmě ješitnost je motorem i mé práce, herec, který to nepřizná, nemluví obvykle pravdu a vůbec celej, já myslím, že chlapi obecně všechno, co dělají, dělají pro to, aby se zalíbili děvčatům, je to z ješitnosti.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, a já doufám, že jste se zalíbil také dnes našim posluchačům. Michal Pavlata, herec, dabér a pedagog byl hostem dnešního vydání Jak to vidí, děkuji za vaše postřehy a budu se těšit na další návštěvu.
Michal PAVLATA, herec, publicista, scénárista, pedagog
--------------------
Já se taky budu těšit na zítřek, bude taky Honza Petránek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, řekl jste to za mě, já se rozloučím, Zita Senková přeje příjemný den, na slyšenou.