Jak to vidí Josef Baxa - 12. března
V pondělí byl hostem pořadu Jak to vidí předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Pokud vám jeho názory utekly, nabízíme jeho přepis.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr školství Josef Dobeš prodloužil plzeňským právům akreditaci do července 2016. Postavil se tak proti Akreditační komisi, která fakultě akreditaci neprodloužila. Plzeňská práva měla původně skončit letos v červenci. Co říkáte, pane Baxo, tomu pátečnímu rozhodnutí?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jako učitel z fakulty samozřejmě z něj mám radost, ale vidím a cítím, že to rozhodnutí není přijato obecně příznivě a že to je prostě výsledek celé řady kroků ze všech možných stran, které bych označil za velmi extrémní a každý ten extrémní krok vyvolá ještě extrémnější reakci. Ta situace už se dostala dneska do takového stadia, že tady létají vzduchem žaloby a trestní oznámení, jakoby se tady páchaly nějaké zločiny a to mě strašlivě mrzí, že to došlo do takového stavu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zřejmě to ani není poslední tečka, podle těchto informací.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
To se ukáže, ale především si myslím, že tak razantní rozhodnutí, teď nemyslím samozřejmě rozhodnutí ministra školství, ale před tím stanovisko Akreditační komise, přišlo opravdu velmi pozdě a ať se na mě nikdo nezlobí, ta situace na Právnické fakultě v Plzni se vyvíjela řadu let a ve chvíli, kdy ta škola skutečně nastoupila, to mohu autenticky potvrdit, ten kurz velmi jaksi pozitivní, velmi se jaksi od tvé své minulosti velmi poučila, tak v tuto chvíli, prostě přirovnal bych to k tomu organismus byl velmi vážně nemocen, možná někteří můžou říci ve stadiu klinické smrti, nebo měl nějaký těžký úraz a on už se uzdravuje. Je ještě neduživý a teď najednou přichází někdo a říká, ale my tu chceme jenom samé zdravé a prostě ty sem nepatříš a ze systému ven. Trochu si myslím, že v tom stavu, v jakém celkově je naše školství, vysoké z toho nevyjímaje, jaké jsou i jiné právnické fakulty, takže tady plzeňská fakulta byla vybrána tak jako prostě obětina bohům a tím jakoby nastalo to očištění všech těch ostatních.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle šéfky Akreditační komise Vladimíry Dvořákové je ministrovo rozhodnutí v rozporu se zákonem. Pan Dobeš prý Akreditační komisi podráží nohy, cituji dál její slova: "Jde o mocenský zásah do akademických svobod, vytváří se tím korupční prostředí." Já jenom velmi krátce připomenu, co komise vytýká plzeňským právům, nedostatečné personální zabezpečení fakulty, minimální vědeckou publikační činnost a chybějící granty. Myslíte, pane předsedo Baxo, že může nově připravovaný zákon o vysokých školách zajistit, aby se kauza plzeňských práv neopakovala?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak určitě ukázal ten, mimochodem tato, tento případ ukazuje, ta vysokoškolská legislativa má daleko do dokonalosti, v tom si myslím, že je třeba velké změny. Mimo jiné i v tom, že prostě to zásadní věcné stanovisko přináší Akreditační komise, ale ona už nenese odpovědnost za to, co bude dál. A tady, v tomhle asi myslím má ministr školství pravdu, když říká, že je třeba jaksi zprofesionalizovat tu činnost, to není nic proti, já si jaksi vážím práce Akreditační komise, ale přece jenom, asi to není práce na jako to je jako vedlejší někdy po odpoledni, někde zasedat, tohle je třeba asi instuciononalizovat, dát tomu jistě atributy nezávislosti, aby tam nebyly možné jakékoliv stupy, zásahy mocenské, politické a tak dále. Ale víte, zase z druhé strany, když vidím, že Akreditační komise jedná v té reakci tak jaksi velmi, velmi, velmi popudlivě, velmi zlostně, tak to si myslím, že také jaksi k práci správního orgánu nakonec nic jiného to není, také nepatří.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vytratila se tedy věcnost vůbec z celého případu.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, určitě, určitě. Prostě, jestliže ta škola, která je součástí jinak jako výborné, fungující, zdravé Západočeské univerzity, jestli ta škola procházela potížemi, tak bych očekával spíš jaksi pomoc. A ne to neustálé bičování mediální, které za této situace, nevím, jestli by nějaká jiná škola tohle to přežila, jestli za této situace ta škola normálně funguje, a to mohu autenticky potvrdit, velmi až úzkostlivě si dodržují všechna pravidla, víte, ono je to sice hezké říkat: Nemáte granty, nemáte vědu, ale já jsem neslyšel nic o tom, že by se na té škole nekvalitně učilo, že by ta škola nepřipravovala dobré právníky do praxe. A ta škola má za sebou stovky skvělých absolventů, opravdu skvělých absolventů, kteří se uplatnili a uplatňují dál v praxi. Tohle jakoby nebylo, to jako kdyby, ono se to také samozřejmě těžko měří. Takže v těch tabulkách měřících to tam jako postrádáme, no. A pak bych řekl možná ještě jednu věc, a to je jistě věc té školy samotné. Ono platí to staré Svatoplukovo prostě heslo: Budete-li spolu nebo rozdělíte si, podle toho dopadnete. No ty pruty tady nebyly společně. Ta škola nakonec sama tím, že se vnitřně nějak rozdělila do různých skupin, tak se ukázalo, že vlastně jedna skupina, která ze školy odešla, nemá dost síly, aby založila školu jinou, skupina, která zůstává, je-li to skupina, není, myslím, že to není skupina, ale část školy, tak o té se zase říká, že nemá dost síly, aby mohla fungovat dál. Přitom jsem do dneška přesvědčen, že ty spory byly spíše marginální a že bylo víc prostoru pro dohodu na té kvalitní činnosti, než těch rozporů, které se možná úplně zbytečně vyhrotily.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte tedy, pane Baxo, že ten nově připravovaný zákon nabízí recept, jak univerzitám zajistit dostatek kvalitních docentů a profesorů?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak já nejsem v tomhle tom expert, abych mohl ve třech větách říci, že ten zákon je skvělý, nebo že je špatný. Všiml jsem si velkého odporu části univerzit nebo prostě celého toho, té vysokoškolské komunity. Vždycky tam bude samozřejmě spor o míru autonomie, míru, míru akademické svobody a samosprávy a míru státního zásahu. Ale to jsou právě věci, které se musí vydiskutovat a musí se v tom najít nějaké rozumné, rozumné řešení.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A váš názor, jak vybřednout z pasti, do které naše vysoké školství upadlo v té honbě za co největším počtem vlastníků vysokoškolského diplomu a odpovídajícího titulu?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No právě, tady je možná někde ten začátek. Víte, že si, jestli tato společnost bohužel nemá příliš velkou poptávku po vzdělávání, a to platí obecně, nejenom o právnických fakultách, ale poptávku po diplomech, prostě po takových těch papírech, které jsou poukázkami na co, na to abych tedy mohl někde sedět dál, kde sedím, víte, to je, tam je možná i ten zakopaný pes toho začátku, proč některé ty školy, je zajímavé, že jenom některé školy. Já jsem zatím neslyšel, že by někdo trpěl nějakou silnou poptávku po třeba diplomech z medicíny.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A vy máte nějaký návrh, nápad, jak z toho ven? Vlastně z toho začarovaného kruhu tak, aby byly skutečně vyžadovány znalosti, dovednosti, nikoliv pouze papír.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, část, a to se týká třeba veřejné sféry, část těch předpisů, které stanoví o tom, kdo může dělat jakou profesi, tak říkají, musíte mít tento stupeň vzdělání. Ne, a tento stupeň vzdělání prostě prokážete tou vstupenkou dovnitř do té společnosti tím diplomem. A nikdo už příliš nezkoumá jako, co za tím diplomem je. Takže odtud vznikla ta poptávka založená mnoha zákony a fakulty, vysoké školy tomu přizpůsobily svoji nabídku. A tím došlo k té devalvaci tohoto vzdělávání.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Uplynulý týden jsme sledovali proces úplatkářské aféry s faktickým lídrem Věcí veřejných Vítem Bártou a jeho bývalým spolupracovníkem Jaroslavem Škárku. U Obvodního soudu pro Prahu 5 se vystřídala celá plejáda členů vládní strany Věci veřejné. Jak vnímá proces Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak jako všichni ostatní, sleduji ho jenom zprostředkovaně, ale díky za to, protože ukazuje se mimo jiné, že spravedlnost jako věc veřejná skutečně může fungovat jako věc veřejná a já mám radost z toho, že ten mladý soudce, ten mladý kolega, že si aspoň z toho, co je vidět, že si vede velmi profesionálně, velmi korektně, že jeho role není vůbec nijak zpochybňována, nevidím tam nějaký exhibicionismus, ale naopak prostě věc, kauzu, která byla předmětem veřejné pozornosti, byla v tom, nebo je v tom veřejném prostoru dlouhé měsíce, takže se logicky, je-li zájem u veřejnosti, zprostředkovaný těmi médii, o to, jak ten proces probíhá, jak dopadne, tomu nijak nezabránil. Víte, bylo by naopak velmi podivné, kdyby najednou jaksi tam byly přibouchnuty dveře a řeklo se, a teď už pozor, teď bude soud a teď nikdo nesmí nic vidět a nic slyšet. Já si myslím, že přes všechny možná, přes všechna možná úskalí veřejného procesu myslím si, nebo aspoň není vidět tady, že ta úskalí tady nějak znehodnotila ten proces.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže vítáte proces v přímém přenosu. Já jenom doplním, že prezident Václav Klaus označil tento proces za absurdní realityshow, do níž se, cituji: "Plete všechno možné i nemožné. V každém případě je to ničivý prvek vůči politickému systému v České republice. Je to nesmírně riskantní a všechny dohromady nás to zásadním způsobem poškozuje." Tolik citát pana prezidenta. Vám, vy teda vítáte ten proces v přímém přenosu. Možná ta slova nebyla jasně jaksi pochopena, co tím pan prezident myslí.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Málokdo to pochopil. Myslím si, že opravdu především to, co je tady absurdní realityshow, je stav té politiky, stav politiky a je jedno, jestli ta politika se předvádí někde v parlamentu, někde v médiích a nebo v soudní síni, prostě pořád to ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O čem to vypovídá?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... pořád ta stejná politika. No o čem to, vypovídá to o velké bídě politiky. Politika, kterou bych vždycky vnímal jako službu, tak tady je to nějaká podivná hra, tady jsou to nějaké podivné mocenské prostě vztahy, je to, je to, vidíme prostředí, které je plné nějaké úplně paranoi, kde se všichni nějak navzájem podezírají. Ale co mě především, co mě především rozčiluje, že se tohle děje ve sféře jaksi vládní politiky, vládní strany. Prostě ti lidé, ti aktéři, oni nejsou jenom členy nějaké politické strany, oni celá řada z nich má vysoké ústavní pozice a oni se přeci mají věnovat tomu, kvůli čemu tam jsou, jsou to ústavní činitelé, poslanci, ministři a tak dále. A co si budeme povídat, prostě tyhle aféry jim berou podstatnou část jejich času, kterou, který by měli věnovat jaksi službě, to znamená starat se o to, aby tady jaksi blaho země bylo na prvním místě. Její rozvoj. Těch problémů je skutečně dost k řešení, ale na místo toho, oni se zabývají sami sebou, a to je velice smutné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Úplatek je poskytnutí výhody v souvislosti s obstaráváním věcí obecného zájmu. Lze se podle vás opřít o lednový nález Ústavního soudu, že už samotné dění v politických stranách je věc veřejná?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, nebudeme teď asi předbíhat soud a nebudeme říkat, jestli to je, nebo není úplatek. Tam je rozhodující, aby se prokázalo skutkově, co se vlastně stalo a pak jistě přijde na řadu právo a soud se bude muset se svými, se svým senátem velmi pečlivě vážit, jestli tohle je nebo není obstarávání věcí veřejného zájmu, jestli to dění v těch politických stranách, jsou-li tam, lítají-li tam nějaké peníze ve vzduchu, jestli to, ale ono to zase, co když to nebudou peníze, co když to budou nabídky nějakých jiných jaksi prebend? Budeš hlasovat pro nás, my ti zajistíme to a to. Nebudeš hlasovat pro nás, my tě zničíme. A tak dále. Zase to bohužel ukazuje na to, že do té politiky přicházejí lidé často právě kvůli tomuhle.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak podle průzkumu společnosti STEN/MARK pro Českou televizi si většina lidí myslí, že Vít Bárta skutečně uplácel své tehdejší stranické kolegy Jaroslava Škárku a Kristýnu Kočí. K jejich verzi se v průzkumu přiklonilo 70 % mužů, ze 700 dotazovaných a přes 60 % žen. Jinak soudce jednání odročil na začátek dubna. Myslíte si, pana Baxo, že se po verdiktu, když padne, uvidíme jaký bude, pročistí vzduch?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Doufám v to. Doufám v to, že ty věci budou pojmenovány, že soud, doufám, že ve svém rozhodnutí, ať bude jakékoli, ať bude jakékoliv, že ty věci pojmenuje, pojmenuje zcela jasným jazykem. A pak je samozřejmě otázka jestli, ale nejenom s tím procesem, ale i s tím verdiktem ztotožní většina společnosti. Ta třeba, ta, která teď říká, že to je tak, jak si myslí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Současný společesko-ekonomický systém není spravedlivý. Takto smýšlí 42 % Čechů podle průzkumu společnosti Factum Invenio pro speciál České televize nazvaný Planeta Země 2012. Překvapuje vás, pane Baxo, toto vysoké číslo? Totiž k těm 42 % bychom ještě mohli připočítat dalších 35 % respondentů. Ti totiž odpověděli spíše ne, takže se kloní k té negativní variantě.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, nepřekvapuje mě to. Otázka ale asi, čemu, nebo komu společnost vůbec věří. A sice společnost, každý jednotlivec věříme vůbec sami sobě? Nebo pořád ještě spoléháme na někoho jiného, že něco za nás zařídí, vyřídí, nějaký anonymní stát, nebo nějaké instituce a když to neudělá, tak prostě nevěříme. I po těch více než 20 letech fungování svobodné společnosti si pořád myslím, že je tady v nás ten nános a možná 100 let, 100 let vývoje české společnosti. Společnosti, která byla několikageneračně zklamávána, ale která také sama často zklamala. A odtud možná ta nevíra. Česká společnost, myslím, že je známá tím, že obecně netrpí přehnanou úctou k autoritám a soudy, soudci, právo, pravidla, to jsou všechno nějaké autority a my v tomto směru možná je to dané i tím, že nikdy, nikdy to právo právě proto, že se také díky těm všem společenským zvratům neustále mění, ta pravidla se neustále mění, tak nikdy vlastně ta pravidla se nezažila tak, aby je naprosto přirozeně, dobrovolně respektovala většina společnosti, aby podle nich postupovala, aby byla velice citlivá k jejich porušování a aby se ztotožnila s tím, že když tedy ta pravidla jsou nějak vynucována.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Setkáváte se často s tím, že slova právo a spravedlnost považují mnozí za synonymum, že je to vlastně stejné, rovnocenné?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak jistě by to byl ideál. Právo, zákon, spravedlnost, kdyby to byla synonyma, tak by to bylo ideál. Pravidla se tvoří, právo tady přece není samo o sobě. Právo je nějaký prostředek k dosažení cíle a tím je třeba spravedlnost, prostě klidné, rozumné soužití lidí, lidí, lidé tady přece nejsou proto, aby si jaksi psali zákoníky, četli si v zákonících, zkoušeli se ze znalosti. Oni ta pravidla potřebují a ta pravidla by měla mít do jisté míry neviditelná, aby mohly dělat to, co jaksi je v jejich založení. Svobodně žít, svobodně podnikat, prostě cestovat a tak dále. K tomu potřebují pravidla, jistotu, že ten svět bude fungovat podle pravidel. A tu nemají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Reflektuje zákon obecnou představu většiny o spravedlnosti?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jistě zákon může často, často může zákon reflektovat většinu, názor většiny ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Je v zákonech ukrytá spravedlnost?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... někdy ano, jistě. To, že, to, že nesmíme nikoho usmrtit, v tom určitě je spravedlnost. Ale právo musí fungovat tak, aby poskytovalo ochranu nejenom jaksi té většině, která si ho prosadila, ale i té menšině, která si ho neprosadila, která vůbec s ním nesouhlasí, ale která třeba také postupuje někdy podle pravidel, má své právo a musí tady to její právo být ochráněno i proti té většině. To je právě rozdíl mezi vládou práva a vládou většiny. Poskytnout ochranu tomu, kdo je slabý, kdo nemá prostředky k tomu, aby si zjednal průchod svým zájmům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže hodně záleží na interpretaci pak toho zákona.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě, určitě a právě proto, že to právo se už dlouhou dobu neusazuje, ono je v permanentním pohybu, ono se stále mění, ta role práva, my mu na jedné straně právu nevěříme, ale na druhé straně pořád se dožadujeme nových a nových pravidel, pořád podrobnějších, složitějších, v také té, v takovéto, já jsem někde říkal legislativní optimismus, nebo dokonce legislativní posedlost, prostě, čím více pravidel, tím bude lépe. Ale ono je to právě naopak. Tím se vytvoří mnohem více mezer v právu a zase je tady nová a nová tendence ta pravidla nová přijímat. No a pochopitelně nepřijímají se pak kvalitní pravidla, ta pravidla se nestačí zažít. Představte si, že byste každého půl roku by se vám měnila pravidla silničního provozu. No to by se asi všichni postupně nabourali a ten silniční provoz by se asi úplně zastavil, to prostě nejde. To se musí usadit, aby získal jakousi trvanlivost a teprve potom se můžeme bavit o tom, jestli to právo plní tu svoji roli. Takže základ je v té nekvalitě právního řádu dané tou neustálou změnou, tím, jak se to právo tvoří, jak se přijímá. No a pak těch nekvalitních pravidel, když má přijít třeba i k nějaké rozumné interpretaci, je to často skoro nemožné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že neškodí právě spravedlnosti to kvantum, to množství zákonů, které jsou přijímány?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ale těch zákonů by přece mohlo být desetkrát méně. Je to zase otázka určité ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jde o kvalitu.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
... proporce, proporce mezi tím, kdo zákony přijímá a tím, kdo zákony aplikuje a interpretuje. To znamená na jedné straně zákonodárci a na druhé straně soudce. Zákonodárce bude chtít vždycky, aby to, co on si myslel a chtěl, do zákona napsal a přesně tak, aby se postupovalo. On by vlastně tu roli toho soudce by v podstatě chtěl skoro, skoro vygumovat a proto přináší pořád ta podrobnější pravidla. Pravidla by měla být zaprvé abstraktní, velmi jednoduchá, abstraktní právě proto, aby reflektovala nejenom situace, které se v životě staly, ale které teprve nastanou, aby ta pravidla na ně dopadla a pak takový zákon v rukou moudrého, spravedlivého soudce si myslím, že přinese mnohem větší jistotu do těch právních konfliktů a jejich řešení, než právě ta podrobnost těch norem, kterou dneska vidíme.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V Česku stále zůstává celá řada kauz, které nebyly a které nejspíš ani nikdy nebudou dořešeny. Na druhou stranu jsou tady případy, za které pykají nevinní. Takovým příkladem za všechny je kauza paní Věry Jourové, která byla obviněná z přijetí 2 milionového úplatku, později se ukázalo, že se jednalo o omyl. Není tedy překvapením, že se se společnost často ptá, kde je ona spravedlnost?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Určitě, protože společnost, každý z nás asi od malička máme nějaké svoje představy o spravedlnosti, o tom, jestli nás rodiče spravedlivě hodnotí, jestli nás spravedlivě trestají. V tom si myslím, že máme vcelku jasno, nemusíme k tomu mít nějaké právnické znalosti. A pak lidé vidí prostřednictvím médií mají řadu informací, kdo, co, jak porušil a teď čekají, čekají pochopitelně, co bude dál. Čekají, že někdo toho člověka odhalí, vypátrá, postaví před soud, soud ho spravedlivě třeba odsoudí a protože ta koncovka nepřichází, nebo přichází s takovým časovým odstupem, že už to v podstatě nikoho nezajímá, tak možná o to citlivější jsou pak na to, když vidí, že někde ten systém jakoby zafungoval, ale pak se ukáže, že to zase nebylo dobře. A to může být třeba i ten případ a pak je jistě věcí státu a jeho orgánů, aby jaksi, a neztratí tím rozhodně svoji autoritu, aby řekli promiňte, tohle se stalo, to se stát nemělo a uděláme všechno pro to, abychom ty účinky toho procesu na vás, pokud možno, nějak napravili dodatečně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Umí to ten stát, omluvit se případným obětem bezpráví? Nedávno soud přiznal odškodné ve výši 366 tisíc korun panu Janu Šafránkovi, který v roce 1992 strávil rok ve vězení za znásilnění i přesto, že ho nespáchal. Pan Šafránek u soudu uvedl, že měl 20 let nálepku sexuálního devianta a změnilo mu to jeho život.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ne, často to ten stát neumí. Ale nejde jenom o, i když to jsou jistě nejkřiklavější případy, nejde jenom o osoby, o kterých se zjistí, že nebyly odsouzeny po právu, ale jde samozřejmě o celou řadu nezákonných rozhodnutí třeba i v oblasti veřejné správy, kde ten stát by taky měl říct, pardon, tohle jsme nerozhodli správně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Děkuji za vaše postřehy a budu se těšit na další návštěvu. Na slyšenou.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Rádo se stalo. Na shledanou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí přivítáme klarinetistu a vysokoškolského pedagoga Jiřího Hlaváče. Zita Senková přeje příjemný den.
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.




