Jak to vidí Josef Baxa - 11. února

11. únor 2013

Josefa Baxy, předsedy Nejvyššího správního soudu, jsme se zeptali na námitky na první přímou volbu prezidenta České republiky. Řeč byla o nespravedlivě odsouzeném Janu Šafránkovi a např. i o výšce trestů za spáchané zločiny.

Josef Baxa se v roce 1998 stal prvním náměstkem ministra spravedlnosti a byl jím až do roku 2002, pracoval postupně pro Otakara Motejla, Jaroslava Bureše i Pavla Rychetského. Účastnil se v letech 2000-2001 příprav a prosazení velké novely trestního řádu, založení Probační a mediační služby a v letech 2001-2002 tvorby nového institucionálního a procesního rámce správního soudnictví.
V lednu 2003 jej prezident republiky Václav Havel jmenoval předsedou Nejvyššího správního soudu, jímž je do současné doby. Jako soudce je na tomto soudu mimo jiné předsedou rozšířeného senátu a redakční rady Sbírky rozhodnutí.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zina Senková. Dnes je naším hostem doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu. Dobrý den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš soud má, pane Baxo, na stole zhruba stovku podání na první přímou volbu prezidenta. Co lidé namítají ve svých stížnostech?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak, je-li těch návrhů více než 100, tak je jasné, že všechno možné, všechno možné a je to součást volebního práva, to znamená, práva být volen, práva volit a protože jde o jedno ze základních práv, tak je jasné, že i ono musí být chráněno, je předmětem ochrany přes soudy.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze říct, promiňte, co převažuje třeba, jaký motiv nebo konkrétní stížnost, fakt?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jestli si můžu dovolit to říci sice ve stručnosti, ale přece jen trochu komplexně, tak vlastně na soud se může obrátit každý občan, který třeba není zapsán do seznamu voličů, také ten, kdo chce kandidovat, může namítat, že jako kandidát nebyl zaregistrován, ačkoliv zaregistrován být měl. A pokud už volby proběhnou, tak zpravidla se namítá, buď to, že nebyl ten zvolený kandidát zvolen platně, namítá se, že hlasování nebylo platné, anebo dokonce ta nejsilnější námitka je, že celé volby jsou neplatné a mají být zrušeny. Velmi často a teď v těch posledních, po těch posledních volbách zvláště ty námitky směřují i nikoliv do samotného průběhu voleb, ale spíš do toho, co předcházelo, to znamená, do čestnosti a poctivosti vedení volební kampaně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To vytýká například olympionička Věra Čáslavská, ta napadá způsob vedení kampaně. Volební senát Nejvyššího správního soudu teď musí o všech těch stížnosti rozhodnout nejpozději do 20. února, což je docela krátká doba.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ano, je to 15 dnů na 100 návrhů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak takové posuzování probíhá, jak složité je vůbec posuzovat ty fauly?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to složité, protože, jak už je naznačeno, volební zákony upravují ty procedury ve velmi krátkých lhůtách, tady konkrétně po prezidentských volbách musí soud rozhodnout do 15 dnů, jindy je to třeba do 20 dnů, ale nikdy to není několik měsíců nebo dokonce roků, je to logické. Ty procesy musí být přezkoumány velmi rychle, aby bylo jasně nastoleno, jestli tedy ty volby byly regulérní a jejich výsledky platí, anebo nikoliv. To volební soudnictví se trošku liší od toho klasického, tak, jak bychom si představovali klasické soudní řízení. Zpravidla se nejedná s účastníky řízení, to znamená neprobíhá tam proces ústní v jednací síni, převážně se vychází z písemných dokumentů, které soud si opatřuje, něco předkládají sami ti navrhovatelé, něco soud vyžaduje od volební komise a podobně. Mezi jinými třeba se také někdy vyžádají ty pověstné pytle s volebními lístky, které se otevírají úředně, přepočítávají, protože ty námitky často jsou - někoho jsem volil a on vlastně nebyl uveden ve volebních výsledcích, takže to zkontrolujte, takže to zkontrolujeme. A pokud jde o ty námitky týkající se průběhu volební kampaně, zase jsou tam tvrzení, že někde v médiích se něco odehrálo nebo že někde v místě bylo něco někde vylepeno a podobně, něco řečeno a teď se vlastně zkoumá, jestli to tak bylo a posuzuje se, jaký charakter ty výroky, ta sdělení, ty písemnosti měly a poměřuje se to s tím pojmem čestnost a poctivost vedení volební kampaně.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký je tedy smysl toho volebního soudnictví, jeho role v našem systému?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, jak jsem říkal, je to jedno, být volen nebo volit je jedno ze základních práv, které náleží každému a regulérnost, regulérnost výkonu, ochrana výkonu tohoto práva musí být zajištěna. Takže my skutečně se setkáváme někdy s úplně reálnými námitkami, kterým se dá přitakat nebo dá, zjistí se, že jsou pravdivé, nicméně vždycky poměřujeme, poměřujeme vlastně intenzitu porušení některého ustanovení volebního zákona s tím celkovým výsledkem voleb, protože ne každé porušení volebního zákona má způsobilost ovlivnit nebo dokonce přímo ovlivňuje výsledek voleb, takže to samozřejmě musí soud posuzovat velmi zdrženlivě a jaksi respektovat, že svobodná soutěž politických sil je něco, do čeho ten soud může zasahovat opravdu asi spíše v těch výjimečných případech a nenahrazovat, nenahrazovat svobodné rozhodování voličů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Elišku zajímá, jaké jevy v současné době vás nejvíce zneklidňují ať už u nás v Česku nebo ve světě?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já nevím, jestli je to v současné době, ale je to už delší čas, co mě zneklidňuje, je míra, míra netolerance, neúcty, míra zloby, míra závisti, tohle všechno, to, co jsem si myslel, že v té naší nové společnosti bude vytlačeno někam na okraj a bohužel je vidět, že to je pořád velice silně přítomno a je to nějak asi pod kůží možná každého z nás, možná i z minulosti, ale je to tady.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Díky první přímé volbě jsme si tak trochu osvěžili znalosti o ústavě. Víme ale, jak ji vykládat? Ptám se proto a narážím vlastně na slova budoucího prezidenta Miloše Zemana, který připustil možnost, že hlava státu může odvolat premiéra bez jakýchkoliv podmínek, podle něj to vyplývá z velmi extenzivního výkladu ústavy. Co si o tom myslíte? Právníci právě o tuto možnost o takový ten druh výkladu vedou spor. Jaký je na to váš názor, pane Baxo?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, já se nebudu vyjadřovat k tomu konkrétnímu výroku, ale ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak vykládat ústavu?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Ústava je, co to je ústava? Ústava není žádný mrtvý dokument. Ústava jest vlastně trošku obrazně řečeno pravda společenská smlouva, společenská smlouva, my občané, dokonce některé ústavy začínají tím "my občané", takovým prohlášením, provoláním, my občané jsme se vlastně dohodli, že vytvoříme stát, vytvoříme organizaci a k čemu? Ke spravování našich záležitostí. Vytvoříme instituce, vybavíme je pravomocemi, působností, nastavíme jejich vzájemné vztahy a budeme, a to je důležité, přitom dbát na rovnováhu mezi nimi. Jde o to, aby nikdo vlastně nezískal absolutní převahu. Je známo to trojí dělení moci na zákonodárnou, výkonnou a soudní moc a vytvoříme k tomu také strážce těchto pravidel, kterým je Ústavní soud. Také bych ještě řekl, že ústavy a není to nic, co by bylo výjimečné u nás, ale je to tak všude, nové ústavy zpravidla přicházejí v takových těch dobách zlomu, v klidných časech většinou nejsou přijímány nové ústavy. Tam, kde ta společnost se nějak zgruntu mění a chce si vytknout taková ta základní pravidla svého fungování, a také proto ústavy nejsou nějaké, nějaké obsáhlé dokumenty, jsou to, na to, že jsou to právní předpisy, jsou velmi stručné, velmi strohé, je tam vysoká míra abstrakce těch pravidel. Ústava, ústava vlastně jenom naznačuje základní hodnoty, základní principy, základní cíle, ona některé věci jenom tak trošku jako napoví. A také proto tu ústavu nelze asi měnit nebo jinak vykládat po každých volbách nebo po každém, řekl bych, zakašlání. Naopak k ústavě musíme asi všichni přistupovat velmi uvážlivě, s úctou a s respektem. Hovoříme-li o ústavě, myslíme možná tím v širším slova smyslu celý ústavní pořádek, na prvním místě Listinu základních práv a svobod. Musíme ústavu znát, je dobré, že třeba taková událost jako volby, že přitáhnout pozornost nejširší veřejnosti k ústavě. Ústavu, já podle mého hlubokého přesvědčení, ústavu by se měly děti učit ve škole rovnou ve chvíli, kdy se učí číst, psát a počítat. A abychom si mohli říci, že ta ústava je naše, ale zároveň, že nikomu nepatří, že se ji nikdo nesmí zmocnit, zejména z důvodu nějakých politicky účelových. Ono to bývá často takové pokušení. Někdo někde něco vyhraje, nějaké volby a říká si - hm, vyhrál jsem, ale bylo to složité, bylo to těsné, co kdybychom ta pravidla trošku poupravili, abych příště vyhrál snadněji, nebo, když už jsem vyhrál, nebylo by dobré ta pravidla změnit, abych třeba tady mohl vládnout dvakrát, třikrát, čtyřikrát dlouho? Vždyť to stačí napsat do ústavy, máme k tomu dost hlasů.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy byste byl třeba pro nějakou malou revizi nebo nějaký doplněk nebo naopak, co se týče naší ústavy?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Možná se ústava může tu a tam o něco ještě doplnit, ale znovu říkám, přistupovat k takovým věcem s velkým respektem a nikoliv jenom z pozice, ať je to kdokoliv, z pozice momentálního vítěze, který teď využije své moci a začne ústavu přepisovat. Jestliže ústavu žijeme více, 20, více už než 20 let, tak se zdá, že ta ústava není tak špatná, jak se občas říká.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí předseda Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách na adrese dvojka.rozhlas.cz.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Před týdnem padl verdikt v kauze pana Jana Šafránka, kterého soud omylem poslal do vězení za znásilnění dívky. Nespravedlivě odsouzený vysoudí necelých 5 milionů korun. Jak se díváte, pane doktore Baxo, na jeden z nejznámějších justičních omylů v Česku?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Víte, nechtěl bych, aby to znělo cynicky, ale justiční omyly byly, jsou a budou, a to na celém světě. Dochází k nim a bude docházet. Je to prostě proto, že to soudní rozhodování vlastně se nemohou opírat o nic jiného, než o informace, o poznání, které soudu přinášejí jiní lidé. Když bych to měl říci na jednoduchém příkladu, klíčové často bývá, jak o věci vypovídá nějaký svědek a každý z nás je trochu jiný ve své schopnosti něco vnímat, něco si z toho, co vnímám, zapamatovat, po nějakém čase si to vybavit a pak to také reprodukovat. Když bychom udělali takový experiment a 5 lidí na ulici pověřili, aby sledovali určitou událost, a pak o ní vypovídali, došli bychom často k rozdílným výsledkům. Také si musíme uvědomit, že lidé mají často různé motivace, třeba skryté motivace nemluvit úplnou pravdu o všech věcech, o kterých mluvit mají. Ty justiční systémy jsou na to zařízeny, ony mají, jistě máme povinnosti například těch zmíněných svědků vypovídat pravdivě pod sankcí křivé výpovědi, máme k tomu instance, opravné prostředky, takže to jsou všechno nástroje nebo procesy, které by ty takzvané justiční omyly měly minimalizovat a musím říci, že také v drtivé většině případů se to daří. Ale na druhé straně, nehleďme na to tak příkře. V situaci, kdy vidíme, že nějaký rozsudek třeba byl zrušen, že neobstál, že by to byla nějaká vadná, mizerná práce a že ten, kdo takovou práci odvedl, by měl být nějak zásadně potrestán nebo popotahován. Prostě mýliti se patří k člověku a soudní instituce v tomhle přes všechna ta zabezpečení občas nějaký ten omyl asi bude, bude.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V tomto případě ovšem pan Šafránek měl nálepku 20 let sexuálního devianta. Může vůbec něco někdo odškodnit, jak jeho vlastně za tento fatální omyl, který zničil nejenom jeho, ale také jeho širokou rodinu.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Těžko. Věci, které se staly, jak se říká, už se nemohou odestát. Peníze jsou jako v jiných situacích takovou tou univerzální náplast, je to opravdu jenom náplast, ztracené roky, ztracené příležitosti vám nikdo už nikdy nevrátí, takže tady je to jenom snad takový pokus o to alespoň část toho nějak ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Spekuluje se také o tom, jestli, promiňte, ta částka 5 milionů korun je dostatečná, respektive jeho advokát žádal přes 30 milionů korun. Byla by to částka přiměřená, řekněme?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Právě proto, že těch justičních omylů není tolik, tak tady nemůžeme říci, že by tady byla nějaká ustálená praxe, nějaké tabulky, abychom si řekli - aha, za tohle patří milion, za tohle 5 milionů, za tohle 10 milionů, proto také o tom většinou rozhodují soudy, které vezmou v úvahu všechny možné okolnosti, něco jiného je někdy odškodňovat mladého člověka, staršího člověka, vdanou ženu, rozvedeného, a tak dále, a tak dále, člověka, který ztratil příležitost třeba ke kariéře, kterému se zásadně změnil život, to všechno se musí opravdu posuzovat individuálně a ty částky, jakkoliv zní buďto bombasticky vysoké nebo směšně nízké podle úhlu pohledu, nechme to těm, kteří o tom rozhodují a kteří asi měli taky rozhodující informace.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak účet za omyl justice vůbec není nemalý, je to přes 203 miliony korun jenom za loňský rok, je to dvojnásobek než v roce 2010, je to odškodnění za justiční přešlapy, suma, kterou vyplatilo ministerstvo spravedlnosti, náhrady za chybné rozsudky, nezákonné pobyty za mřížemi či průtahy v řízení, dochází teda k nárůstu, kdybychom se podívali na to optikou právě těch čísel?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsou to všechno, a to je třeba asi zdůrazňovat, to nejsou všechno justiční omyly, někdy ta odškodnění jsou třeba za dlouhotrvající řízení, za pobyt ve vazbě, ve výkonu trestu, to jsou různé částky. Je to možná tím, že lidé se více o tyhle náhrady jaksi ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zajímají.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Zajímají, ano, zajímají, děkuju. Ale zase musíme to poměřovat tím, jaké množství soudních rozhodnutí, jaké množství soudních procesů se tady odehrává. To jsou statisíce případů ročně, takže zase ta částka v tom, bylo by nejlepší, kdyby byla nulová, samozřejmě, ale já si myslím, že tohle, to, co tady slyšíme, že to je něco, co doufám, bude v budoucnu klesat, ale teď je to snad takový momentální obraz toho, že justice více soudí, lidé se více zajímají o svá práva, uplatňují je. Mohou to být také případy ne za jeden rok, ale případy za mnoho let zpátky, které se třeba v tom roce zrovna odškodňovaly. Těžko to nějak víc komentovat, neznáme další fakta.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nepodepsaný tazatel poslal prostřednictvím formuláře na našem webu pro vás dotaz, cituji: "Tresty za nejhorší zločiny jsou u nás stále nízké. Ivan Roubal měl za 5 vražd prokázaných a 2 neprokázané dostat trest nejvyšší. Co s takovým člověkem?"
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
No, tak to tak trošku paradoxně navazuje na to, o čem jsme hovořili před chvílí. Trest absolutní a co potom, když se zjistí, že došlo k justičnímu omylu, tu hlavu už nikdo nepřišije, jak se říká, zpátky. Takže tady trest smrti je věcí, kterou Česká republika jako součást civilizované společnosti, jako součást Rady Evropy před časem ze svého právního řádu odstranila a zavázala se, že ji nikdy neobnoví. Takže já myslím mluvit o vysokých trestech zase bez znalosti jednotlivých případů je trochu paušální. Jindy slyšíme zase, že jsou soudy příliš represivní a že je to třeba napravovat nějakým jiným způsobem. Nechme to těm rozhodujícím soudcům, kteří asi jako jediní znají všechny důležité okolnosti pro ten konkrétní případ a konkrétního pachatele.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí každý všední den v 8.30 na Dvojce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nestále slýcháme, i dnes to zaznělo v našem pořadu, jak jsou soudy přetížené, zahlcené. Myslíte si, pane doktore Baxo, že by je mohlo odbřeměnit podstatně větší využívání mediace, která se jaksi dostává takříkajíc do módy u nás v Česku?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Jsem si tím jist, jsem si tím jist, protože podívejte se, soudy rozhodují v podstatě konflikty. Došlo někde ke konfliktu, který ti aktéři nedokážou, nejsou schopni sami vyřešit, a proto se obracejí na soud. Často bývají zklamáni, to soudní řízení je drahé, je složité, je formální, komplikované a ten výsledek, protože ten soud nemůže vždycky udělat to všechno, co si účastníci představují, tak ten rozsudek nakonec nemusí vyhovovat ani jednomu z nic. Naproti tomu mediace jako jaksi zvláštní postup profesionálně řekněme kvalifikovaných mediátorů nabízí rychlejší, méně formálnější, také levnější, přesnější vyřešení konfliktu, utlumení toho vzniklého konfliktu. Je to dobrý, určitě dobrý filtr nebo předfiltr právě proto, aby tolik věcí nekončilo před soudem a jsou dokonce určitě agendy, kde to mediování nebo to zprostředkované řešení těchto sporů je mnohem efektivnější, nemusí to být jenom trestní justice, kde už vlastně ta Probační a mediační služba už řadu let funguje mezi obviněnými a poškozenými, ale v oblasti třeba i obchodní, v oblasti civilní, v oblasti rodinných vztahů. Určitě spory o děti nebo spory o majetek mezi manželi nebo bývalými manželi, ten kvalifikovaný mediátor dokáže vyřešit lépe, lépe než tradičně soud.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokud se nepletu, soud může mediaci i nařídit v některých případech.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Je to tak a zase jsou to zkušenosti ze světa, že někde dokonce i pak to, jít nejprve k mediátorovi je řekněme vstupní podmínkou proto, v případě neúspěchu té mediace, aby mohl být veden soudní spor. Upraví se to třeba i na výši nákladů řízení a podobně. Ty státy, ty bohatší státy, které si mohou dovolit provozovat důkladný soudní systém, i ony hledají řešení, jak právě čelit zahlcení těch soudních systémů a vlastně ty účastníky navádí přímo předem třeba k těm mediátorům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další dotaz pro vás je tady od pana Jetmara, cituji: "Více jak 10 roků připravovali experti na občanské právo nový občanský zákoník. Vytvořili monstrum, které začíná odmítat nejen laická veřejnost, ale i veřejnost odborná. Jak vidíte rizika a hrubé nedostatky tohoto kodexu, jestli stihne osud trestního zákona, který připravil profesor Šámal, uveden do praxe byl 1. 1. 2009 a 1. února 2013 se dočkal první novely. Proč všechny právní normy překrucuje a ohýbáte od Rychetského až po Jirsu?" Tolik citace z e-mailu.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Tak na to poslední asi neodpovím, proč všichni ohýbají zákony. Zmiňovaný trestní zákoník, tady čtenář nebo posluchač neví, že byl novelizován mnohem častěji než poprvé od toho roku 2010, kdy platí, ale občanský zákoník, já nebudu mluvit o nějakých jeho hrubých nedostatcích, to bych si nedovolil, je to opravdu velké dílo. To, co jsem vždycky říkal a nerad bych, abych, jak se říká, na moje slova došlo, je, že to je opravdu veliký, největší zásah do našeho právního řádu, je to srovnatelný s transplantací srdce a že se domnívám, že ten organismus, tedy ten právní řád není v tak dobré kondici, aby to nové srdce přijal a že tedy je třeba mít dost času na to, aby se právní prostředí novému občanskému zákoníku přizpůsobilo, to znamená, že by jeho účinnost mohla být přece jenom posunuta o něco dále do budoucnosti, aniž by se měnil, aby bylo právě dost času na to všechny ty doprovodné změny dobře promyslet, přijmout je a připravit na to veřejnost i právní praxi. A zdá se, že ten rok teď, ve kterém zrovna žijeme, poslední rok, kdy je tohle možné udělat, nemusí být dost dlouhý na to, aby se to všechno dobře uvedlo v život a pak to může přinést ten chaos, který i skvělou normu může totálně znehodnotit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Byl byste možná pro odklad nebo posunutí než vstoupí jaksi, nabyde účinnosti?
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Nejsem ve věci tak důkladně jaksi orientován nebo informován, abych věděl, které všechny předpisy jsou připraveny, v jakém jsou stavu, ale jestliže je únor a ty předpisy ještě nejsou v parlamentu, tak to zdá, že to opravdu je otázka vhodná k zamyšlení, že by to nemělo být bráno prestižně, jako že ten zákoník prostě je přijatý a prostě ta účinnost musí nastat 1. ledna příštího roku a že to je priorita všech priorit. Podstatnější je, protože ten zákoník má fungovat desítky dalších let a neměl by být předmětem hned nějakých neuvážených dalších novelizací, protože něco nebude fungovat, tak si myslím, že ta hodnota, aby fungoval a fungovalo i to jeho okolí, je důležitější, než, jestli začne fungovat za necelý rok nebo třeba za dva, za tři roky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Určitě je to téma, které se možná i příště při vaší další návštěvě u nás v Jak to vidí objeví. Doktor Josef Baxa, předseda Nejvyššího správního soudu, byl dnešním hostem Jak to vidí. Děkuji a přeji příjemný den.
Josef BAXA, předseda Nejvyššího správního soudu
--------------------
Děkuji. Na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou. Zítra se můžete těšit na názory spisovatele Pavla Kosatíka. Příjemný den a celý týden všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

autor: Josef Baxa
Spustit audio