Jak to vidí Jiřina Šiklová - 27.11.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
U poslechu Českého rozhlasu 2 Prahy vás vítá Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vraťme se ještě k oslavám 20 let od 17. listopadu, jak jste je prožila vy?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak chodila jsem po ulicích. Byla jsem se podívat na Národní, na Albertově, pak ještě na chvilku tedy k sv. Václavovi, k soše, a jinak se mně to docela líbilo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ocenila jste takovou tu, řekněme, improvizaci? Dalo by se říci, že ty oslavy nebyly nijak organizovány státem, řekněme.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, já to považuju docela za správné. Podívejte se, ti dnešní politici opravdu s tím 17. listopadem tam v té době nefigurovali, a takže to myslím, že tak odpovídá skutečnosti, vlastně jediná akce, kterou dělal stát, bylo setkání v Senátu a vlastně nikdo o tom nepsal. Přitom ten projev Havla, to nebyl ani projekt, to bylo pár řádek, ale četl tam jména všech těch lidí, kteří se podíleli na té kontinuitě toho tedy minulého a toho přechodu do dneška, kteří jsou mrtví. Ani ten seznam mrtvých nikdo neotisknul, to já považuji za škodu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zvláštní, teď mně napadá, že bylo vypíchnuto několik jmen lidí, kteří se jistě zasloužili o přechod k demokracii, nicméně ti se takzvaně točili ve všech sdělovacích prostředcích a možná zase jiná jména neprávem byla opomenuta. Jak to vidíte vy?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, určitě, máte plnou pravdu, a myslím, že tenhle ten, dejme tomu, pragocentrismus, já jsem z tý Prahy, takže na to bych neměla nadávat, je, že je opravdu na škodu, protože já vidím, kolik iniciativ je na malých městech, jaké je to silné, významné, teďka jsem se třeba včera vrátila z Třince, měla jsem přednášky v Českém Těšíně, ve Frýdku-Místku, tam všude jsou lidi, kteří se schází, dělají výborné věci, ale oni mají pocit, že nejsou vidět na těch velkých obrazovkách. V těch lokálních třeba vysíláních jsou viditelní, a myslím si, že i politické strany na tohle to kašlou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Určitě se vrátíme k tomu cestování po regionech, ale ještě mě napadá, že proběhlo cosi jako inventura demokracie. Zase, jak to dopadlo ve vašich očích?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To byla iniciativa studentů, napsali velice dobrou takovou rezoluci, proklamaci, která zdůrazňovala to, co jest tedy reálné, například tedy žádali zrušení imunity poslanců na věci, které se teda budou týkat mimo Poslanecké sněmovny, nebo aby se nepřijímaly zákony s těmi přílepky, tedy ve snaze přijmout jedno usnesení nebo jeden zákon, tam dodat něco, co je podstatného, ale ti poslanci jakoby si toho nevšimnou, anebo, protože by nechtěli zrušit to základní, tak přijmou k tomu i to vedlejší. A podobné je, jako bych řekla doslova nemravnosti, které tedy včetně vysokých platů a nezdanění teda těch přídavků, co mají na různé služby, a to si myslím, že bylo velice dobře formulované, a to dělali studenti úplně sami, rok k tomu vytvářeli jakousi iniciativu. No, a druhá taková organizace, byla to Opona, o.p.s. a také se jim to povedlo. Já jsem viděla, že na tom Albertově to nebylo příliš organizované. Vyšlo se pozdě se zpožděním, ale proč ne? Vždyť se přeci nejedná o to, abychom vykřikovali "milujeme stranu a vládu", ale o to, aby se lidi sešli a ne třeba oslavy, ale prostě, aby si připomněli, dívali se na sebe a ta atmosféra těch vzájemných pohledů a té sounáležitosti tam byla opravdu pěkná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Můžeme se teď přenést k tématu politika dnes a vraťme se k tomu, že teď máte čerstvé zážitky ze severní Moravy, kde jste byla přednášet. Mimochodem jaký je ohlas třeba, jaká je návštěva takových vašich přednášek? Chodí dost lidi?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dost. Ani ty sály nestačí, takže se tam přidávají židle, otevírají se dveře do vedlejších místností, aby se tam vešli, bohužel jsou to převážně starší lidé, ale to možná dělám já.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, povězte, když mluvíme tady o současné politice a vy mluvíte s lidmi v regionech, jak oni to cítí? Vy už jste naznačila, že nemají rádi ten pragocentrismus. Oprávněně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si myslím, že oprávněně a druhá věc je, že nemají také rádi to, že oni nevědí, koho volit. Velice častá byla otázka, no, ale koho volit, jak se, my jsme nespokojeni, ale jak se ta situace dá změnit? Já vždycky opakuji, je to takový slogan, že demokracii je systém, který se naplní tím, že lidé nějakým způsobem reagují. Ale ti lidé jsou bezradní, jak to naplnit, jak teda dostat tam ty lidi, které by chtěli. Já opakuji to, co opakuji zase vždycky, tak volte malé strany, ano, a případně kroužkujte v těch velkých stranách ti, kteří jsou tedy za čárou, a snad se to trošku promíchá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jako bych slyšel námitku na tu námitku volte malé strany, má to vůbec smysl? Určitě se vás na to ptají.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, samozřejmě, ale já si myslím, že to má cenu, protože za prvé může se, mohou se tam ty malé strany dostat, a druhá věc je, víte, ono to opakování těch programů, těch malých stran, jestliže člověku jde o program a nejde mu o to, aby tam byl ten nebo onen obličej, tak to má význam. Podívejte, když budu opakovat program té strany, s níž souhlasím, tak já vlastně tady dostávám prostor pro propagaci myšlenek, s nimiž se ztotožňuji, a to má právě tento význam a jestliže se ta strana redukuje na obličej toho protagonisty, tak pak teda tuto funkci neplní, a to není ani tady, ani v těch Třineckých železárnách.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Neměli bychom ale zapomínat na to, že voliči nemají šanci jen jednou za 4 roky, pokud tedy mluvíme o pravidelných volbách dejme tomu do parlamentu, ale hodně se mluví o občanské společnosti, respektive o nedostatku opravdu jako rozvinuté občané společnosti u nás. Čím to je podle vás, a teď se vás ptám jako socioložky, že za 20 let v tomto asi pokulháváme?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Máte pravdu, pokulháváme, ale přece jenom ta společnost se zde vytvořila taky teda mimo jiné díky Evropské unii, že řadu iniciativ podporovali, a taky víte proto, protože ti lidé si uvědomovali, že ten spolkový život, který býval už tedy v tom devatenáctém století a za té první republiky, tak znova si říkají - má to význam. Ale trošku bych řekla, že trošku /nesrozumitelné/ paradoxně vadí i ten internet. Lidi si myslí, když to napíšou na internet, že to je totéž, jako kdyby řekli - pojďte se sejít tam nebo tam. Ty vztahy face to face, to dívání se jeden na druhého, to je asi víc, než když si něco přečtu na internetu, to je pouze informace. Takže já bych doporučovala lidem více se svolávat, než si jenom psát.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí dnes se socioložkou Jiřinou Šiklovou. Včera v multikulturním centru Praha měla premiéru nebo křest, jak to nazvat, kniha Gender a demokracie 1989 až 2009, tedy vlastně navazujeme na předchozí téma. Vy jste tam byla pochopitelně také jako autorka předmluvy té knížky?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
U jedné mám předmluvu v té české, a to teda dělali Gender Studies naše a je tam řada témat, a u té druhé, co teda vyšla v angličtině, tak tam jsem psala stať za Českou republiku. Myslím si, že obě ty knížky jsou velice dobré, i ta anglická bude přeložena do češtiny.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A tam je třeba kapitola, co přinesl, nepřinesl ženám socialistický model rovnoprávnosti. Můžete pár myšlenek z toho ...?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, tam se opakuje, že mnohé z toho, co tady se stalo i za toho socialismu, bylo vlastně ve prospěch těch žen, protože se dostaly na pracovní trh, dostaly vzdělávání, které dříve tak nebylo. No, a samozřejmě, že se tím tedy vsugerovávala ta role, že ony mají stačit obojí, ta dvojí zátěž a rozbíjela se tím i také rodina nebo význam té rodiny jako takové. A pak se samozřejmě mluví o těch iniciativách po tom převratu 89, kdy najednou si ženy uvědomily, že nebudou automaticky buď podporovány státem nebo tolerovány, že nebude za ně třeba stát, když se rozejdou s partnerem nebo manželem, tak honit toho partnera, aby jim teda platil, a že se o to musí starat samy a že mohou se o to starat samy, že si nebudou stěžovat na okresním výboru KSČ nebo na ROH - mně manžel dal pár facek, tak se začaly sdružovat. A já považuji za výborné, že kolem těch Gender Studies, to je o.p.s. Tedy, tedy obecně prospěšná společnost, knihovna, tak tam už je asi registrováno asi 72 takovýchto účelových organizací a o tom je taky ta knížka a je tam přehled. A totéž je i v těch jiných postkomunistických státech, takže já to tak špatně nevidím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Právě na to jsem se chtěl zeptat, protože ta druhá zmíněná knížka Women in Times of Change vlastně popisuje situaci v Polsku, u nás v České republice, na Slovensku, ve východním Německu někdejším a na Ukrajině. Když to máte možnost srovnat, máte dojem, že se třeba tato oblast, otázka rovnoprávnosti vyvíjí jinak u nás a v těch sousedních zemích?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak jinak určitě třeba ve srovnání s Ukrajinou, tam je opravdu to teda trošku jinačí, protože pochopitelně ty ekonomické podmínky podmiňují to postavení té ženy. Ale řekla bych, že třeba z organizovanosti těch žen jsme my a Slovensky skoro na tom nejlépe, Polky, ty dovedou samy sebe v těch nevládních organizacích lépe prodat. Řekla bych, že ten, kdo tomu nesmírně pomáhá, je Heinrich-Böll-Stiftung, a ty teda se snaží podporovat tyto iniciativy nejenom u nás, ale i tedy v těch ostatních postkomunistických státech, jak to nazvat, já nevím, je to jakýsi doopravdy dobrý internacionalismus a oni na to dají, poskytují peníze, ale přitom do toho nemluví. Já si toho velice vážím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě možná zmínka k té Ukrajině, vy jste mi říkala, že tam je feminismus velmi nepopulární. Ono vůbec to slovo má možná takové negativní konotace a asi neoprávněně.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ale no tak oprávněně i neoprávněně, podívejte se, u nás je chápán ten feminismus, za prvé, nevědí lidi, že je jich mnoho, několik druhů a že jsou ty vyhraněné, které říkají žena a tak dále a žena je lepší, a pak, že je to teda vlastně ideologie. Já jsem tedy osobně pro tedy ty genderové interpretace společnosti, to znamená, jak jsou tam zastoupeny muži a ženy a v tomto směru si myslím, že se začíná něco dělat a že je dobré, že na to ty ženy upozorňují, nejenom ty ženy v té politice, ve vedoucích postaveních a podobně. A to se začíná dělat, ale nemá-li to být jenom rozkazem, což se dneska zaplaťpánbůh nedá dělat, tak se to dělá tou pomalou cestou krok za krokem a to tedy pokračuje.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zajímavá stať je Jany Juráňové o tom, jak se promítá minulost do současnosti, to je, myslím, za Slovensko.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, to je za Slovensko. My jsme se s nimi bohužel teda museli rozdělit, ale ty jsou, to jsou děvčata kolem aspektů, která vydávala a vydávají knížky a Jana Juráňová je takovou, jako bych řekla, jejich takovou protagonistkou. Myslím si, že to dělá dobře, ona kdysi pracovala v Radio Free Europe na Slovensku, dneska teda dělá tohle to. Řekla bych, že je jedna z takových těch nejmilitantnějších, ale to nemyslím ve špatném slova smyslu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jednou z autorek je také Petra Hůlová, mladá spisovatelka, která se vlastně zamýšlela nad tím, jak jako ona jako mladší viděla generaci svých rodičů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je krásná stať, také tam včera byla na tom otevření a na tom křestu té knížky a vykládala tam, nebo tam četl tedy ten, kdo to uváděl, její kus z té její stati, kdy ona píše o tom, jak viděla svoji maminku, babičku a jak ty ženy teda se snažily i za toho socialismu vypadat elegantně a co to byla elegance a jak ona se na to dívá jako tedy holčička. Je to velice zajímavé. Je to jakýsi vstup, je to jakási kontinuita. Zatímco třeba ty statě té, té Aleně Wagnerové, ta píše o tom, že de facto za toho socialismu, protože muž byl vlastník těch všech výrobních prostředků, takže svým způsobem byl znárodněn tedy ten muž a že trošku se jakoby v tom druhém období těch devadesátých let dostal do těch pozic toho vlastníka, podnikatele, jako kdyby to byla málem msta za to, že byl za toho minulého režimu tak tedy zdevastován, zdecimován, protože opravdu majitelé prostředků bývali muži.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na jaké téma jste se zaměřila vy osobně?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já jsem tam, víte, já už jsem skoro taková babička těhle těch informací, takže píše k tomu úvod a já jsem dávala přehled toho, co se udělalo a já jsem dost pozitivně založený člověk, takže říkám, uvědomte si, že ty pokroky, které tady v této oblasti jsou, jsou velké, dneska není problém tuto tematiku dostat do médií a i lidé vědí, i ti, co nesouhlasí, vědí, že jsou určité hranice slušného vychování, jak se má mluvit o ženě, dokonce i v Poslanecké sněmovně, to je velký pokrok.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
S Jiřinou Šiklovou si dnes povídáme v pořadu Jak to vidí. Máme další témata, i když plynule navazujeme na předchozí, můžeme se vrátit ještě ke kongresu ODS, protože nové vize této strany bude chystat, jak píší noviny, myslím, že na iDNES jsem četl pánský klub 23 politiků a jedinou ženou je Daniela Filipiová. Co to říká vám, paní docentko?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, říká to přesně to, co tady víme, že ty ženy v té vysoké politice nejsou a že muži si to zjednodušují a říkají: "Ony tam nechtějí." Já si myslím, že by tam chtěly, kdyby byly na těch volitelných místech, kdyby se jim vytvořil pro to prostor. To je to, co si myslí /nesrozumitelné/, tedy pomoci té určité skupině, aby se dostala do těch pozic, a to ty politické strany nedělají. Dokonce i politické strany jako je třeba ČSSD, které mají v programu, že tam ty ženy budou mít, tak je tam nakonec nemají. Berou to, jako kdyby to bylo to minimum, když to má být aspoň jedno zastoupení a stejně je tam nemají, totéž ODS.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A uměla byste těm špičkám jednotlivých stran poradit, kudy na to, aby to nebyly ona pozitivní diskriminace, aby nebyly kvóty, že musí být v předsednictvu určitý počet žen, to asi taky není ta cesta?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ne, proti kvótám já jsem, protože si myslím, že se ..., ale mohly by ty politické strany v rámci sebe se obrátit třeba na starostenské úřady, kolik těch žen a skvělých žen je právě v té funkci těch starostek. Zrovna jsem je viděla před 2 dny, že jo, paní starostku, a to je výborná žena, a takových znám plno. Víte, ony ty ženy berou tu politiku jako tak trošku svoji zahrádku, rozšířenou zahrádku a do té vysoké politiky se domnívají, že by je ti muži nepustili. Ale kdyby to vedení těch politických stran se obrátilo na ty oblasti, tak nejen, že by tam dostali nové lidi, dostali by tam nezkompromitované lidi. A to je důležité. Jak u tý TOP 09, tak tedy u té ODSky, a vlastně u všech stran.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není to vlastně tak, že možná ženy vyhledávají tu takzvanou praktickou komunální politiku, kde mají dojem, že mohou aktivně víc zasahovat, než, řekněme, v té vysoké v uvozovkách?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Asi to máte pravdu, že to tak dělají ty ženy, že se nechtějí dostat do té konfrontace, ale jestliže někde nejsou zastoupeny, tak tam, ne, že by chtěly tam zastávat zájmy těch žen, ale chybí tam ten druhý pohled, a to se domnívám, že tady existuje, protože nikdy nesplyne muž a žena úplně v jednotnou masu, aspoň já tedy v to doufám, že ty rozdíly si tedy nechají, i když ženy budou nosit kalhoty a muži budou chodit třeba v růžovém sáčku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kde bychom se mohli poučit v zahraničí, protože my stále tady vymýšlíme vlastní cesty, ale vymýšlíme už vymyšlené?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, bohužel těch vzorů takových není. Je to samozřejmě ta Skandinávie, kde byla ta pozitivní diskriminace dokonce chápána, ale nikdy tam nebyla převaha žen. Bylo řečeno, že budou preferovány přídavky od státu takové kraje, kde bude relace 4:6 ve prospěch mužů nebo žen, ale to je, myslím, právo toho státu touto formou to povzbudit. Tam se to tedy podařilo, tak už to dneska odvolali a řekli: "Teďka už je ta pozice taková, že vůbec se toto nemusí sledovat." /Nesrozumitelné/ dočasnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme teď o politice, pojďme k aktuální zprávě. Noví ministři ve vládě tak, jak je navrhl premiér Jan Fischer Juraj Chmiel, Jan Dusík a Pavel Zářecký. Máte k tomu nějaký komentář?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ale dohromady nemám, já ty lidi dohromady neznám. Toho pana Zářeckého znám. Mě trošku jako tak mrzí, že třeba v těchto funkcích nejsou lidi, kteří by se objevili opravdu jakoby nově, že nemáme tady za těch 20 let ty nové elita a elita není ten, kdo je jenom VIP, VIP, ale jako teda někdo, kdo je zvolen. A já si myslím, že bychom měli tyto lidi vybírat z těch hodně mladých lidí, protože tito mladí lidé, nejedná se o kompromitaci, to také tou minulostí, ale hlavně asi teda budou uvažovat trošku jinak a budou kritičtější, už proto, že ta generace střední teda obsadila ta vedoucí místa někdy dosti takovým nechutným způsobem, takže ti mladí budou mít příležitost je kritizovat a nejenom tedy je kritizovat, ale i něco změnit. Já aspoň na tu mladou generaci čekám.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Máme nebo budeme mít nového eurokomisaře Štefana Füleho, který bude zřejmě mít portfolio rozšíření Evropské unie. Může to být pro nás jako pro Českou republiku v něčem užitečné?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To vám nevím, ale snad to může být užitečné, že to bude pod naší tedy, naším vedením a určitě. Ale myslím si, že ten, kdo je v té Evropské unii, tak jako by se dalo říct nejchudší, takže na její rozšiřování de facto doplácí. Není náhodou, že třeba my, když jsme vstupovali do Evropské unie, takže nejvíce námitek mělo proti tomu Portugalsko a Španělsko.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, a tím tématem je nadcházející neděle, železná neděle, první adventní. Jak vy berete, paní docentko, advent?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak určitě pozvu děti a protože jsem teďka 2 neděle nebyla doma vzhledem k tomu 17. listopadu, tak je pozvu na oběd, ať si vyberou sobota nebo neděle, to je úplně jedno a něco dobrého uvařím. Považuju to za důležité nejenom kvůli tomu obědu, ale to sejití se je daleko důležitější, a i to připomenutí, že je to advenio, někam se vstupuje. Víte, kdybych měla říct o tom dnešku, řekla bych, že nejvíc ze všeho lidem vadí to, že ten advent nechápou jako období bilance, zamýšlení, to, že je brzo večer tma, ono se nemusí svítit, on taky člověk může jen tak trošku v tom šeru kolem sebe koukat a může si říkat - vida, co jsem to vlastně dělal nebo co si přeji. A kdybych to měla připomenout a dát na tu dobu před 20 lety, já se opravdu domnívám, že dneska žijeme lépe nejenom ekonomicky a je tady mnohem více svobody, i když hubujeme a tak dále, tak je tady tyto možnosti, ale tady neexistuje to, co by se dalo nazvat adventem. Tehdy za bolševika, sice se nemohlo mluvit o náboženství, ale my jsme všichni tak cítili, že ten režim končí, že je to jakási cesta černým tunelem, kde na konci je světlo, ale to už dneska chybí, protože každý dneska řekne - no, jo, ale jak z toho tunelu. Já taky nevím. A proto si myslím, že ta myšlenka adventu je velice důležitá a je důležitá i prostě pro ty lidi, kteří náleží k této kultuře, to znamená, křesťani, protože, prosím vás, kdo už by měl být optimista, nežli ten, kdo je křesťan a věří, že tedy tady dojde ke změně, k příchodu mesiáše, ať už to vezmeme v oblasti náboženské, politické, ekonomické, to už je jedno a to všechno je v tom adventu, jenomže většina lidí se omezí na to nakupování a tak, jak mám ráda třeba koledy, já, když vejdu do obchoďáku, já tam moc nechodím, a teďka tam slyším ty kolegy, tak mám chuť prostě střílet.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to říká docentka Jiřina Šiklová. Máte dojem, že skutečně právě ten, to období zklidnění přebíjí v poslední době konzum a že to je třeba horší teď, než před lety?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě na 100 %, protože tehdy bylo to shánění také před těmi Vánocemi, ale víte, člověk, když něco koupil, tak měl z toho radost, protože toho bylo málo, tedy mohl mít z toho radost, že tomu druhému udělá radost, ale dneska se to většinou dá koupit na prvním rohu, čili ta radost je rozmělněně, takže tím pádem jsou i rozmělněny radosti z těch svátků vánočních, navíc si myslím, že k tomu zamyšlení je strašně málo. Jsem pro, ať si to lidé zjednoduší a kupují po internetu, ale to už mně tedy ten druhý, pro kterého kupuji ten dárek, nestojí vlastně za to, abych si vzala kabát a tam došla.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí byla socioložka Jiřina Šiklová. Já vám děkuji, přeji krásný advent a do Vánoc se ještě, doufám, uvidíme, uslyšíme. Připomínám, že náš rozhovor najdete přepsaný na internetu na adrese www.rozhlas.cz/praha, no, a reprízu našeho povídání si můžete poslechnout dnes po třiadvacáté hodině. Mějte se hezky. Na shledanou.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Děkuju. Na shledanou.