Jak to vidí Jiřina Šiklová - 27. září

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí, vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanci dali včera zelenou předloze, která stanovuje pravidla pro vyplácení takzvaných předdůchodů. Návrh prošel sněmovnou hladce, podpořila ji i opozice. Předdůchody by měly pomoci vyřešit například tíživou situaci lidí, kteří před odchodem do penze přijdou o práci. Zavedení předdůchodů vítají i ekonomové i odbory a co na ně říká doktorka Jiřina Šiklová?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak já si myslím, že to je dobrá věc prostě proto, protože to ty lidi zbaví stresu. Je fakt, že stárnoucí lidé hůře hledají zaměstnání. Říká se tomu, že to je někdy /nesrozumitelné/, že už si speciálně ženy nechtějí brát po té 50, protože si myslí, oni odejdou do penze a nebudeme jim dávat kvalifikaci nebo rekvalifikaci, takže se hůře to hledá. Toto to částečně vyřeší. Je ovšem dobré si uvědomit, že to je pouze třetina budoucího tedy důchodu. Takže to nebude zase tak, nebo předchozího platu, takže to nebude zase tak mnoho, ale určitě to zbaví lidi stresu. Je z čeho zaplatit činži a obstarat základní věci. A po této stránce skvělý.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prospěje to, jak říkáte, i nebo bude trochu eliminovat tu takzvanou věkovou diskriminaci na kterou jste narazila.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Takže já to vítám.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Finanční situace není bohužel jediné, co trápí mnoho seniorů, roste počet násilí na seniorech, takzvané mezigenerační týrání, jak se tomu nyní říká. Jinými slovy, kdy je starší člověk psychicky, fyzicky nebo i ekonomicky zneužíván svými dětmi. Občanské sdružení Život 90 proto přichází s jedinečnou komplexní kampaní proti týrání a zneužívání seniorů. Jak si vůbec vysvětlujete, paní Šiklová, nárůst těchto případů? Je jich podle vás opravdu více nebo se o tom spíše více mluví?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak já se klaním k tomu druhému. Více se o tom mluví. Kdybychom asi vzali a mohli si dodatečně podívat, co všechno se dělo na různých venkovských usedlostech, samotách, jak tam byli týrání staří lidé, ale nikdo z nich si netroufnul to říci ani sousedovi. Dneska taky ne, protože to bylo to tradiční, jak jsem si ty děti vychoval, takové je mám. Proto jsou většinou a většinou to byly matky zakrývaly. Ale samozřejmě, že se o tom mluví, tak tedy lidé u nichž se toto objeví, si řeknou, je možné o tom promluvit. To máte totéž jako bývala nevěra mezi manželi a nemluvilo se o tom a lidé se nerozváděli. Možná, že ta frekvence manželských nevěr byla stejná, jenomže to nemělo teda ty demonstrativní důsledky. Je dobré na to upozornit určitě já tu kampaň vítám, protože se ti lidé ozvou. Na druhé straně to dělá obecně pocit tak to je tak hrozné. Já si myslím, že se to výrazně nezvětšuje, protože ty třecí plochy, protože lidé většinou dneska staří a mladí bydlí odděleně, nebydlí dohromady, jako to bývávalo za socialismu, tak ty lidi těch třecích ploch dneska je určitě méně. Ovšem začínají finanční záležitosti, kdy třeba někdo chce z těch dětí podnikat a ví, že teda ty rodiče ty peníze mají a chce je z nich dostat. Ale určitě je dobré na to upozornit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké příčiny má podle vás tato agrese? Když opravdu řekneme, že není to bohužel žádný nový jev.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No agrese, ti lidé jsou velice blízko vedle sebe a druhá věc, podle určitých teorií, třeba podle Zigmunda Freuda a dalších jsme formováni ve svém dětství a v tom dětství jsme obvykle v kruhu rodinném. Čili i nenávist, pocit závisti, pocit toho, že jeden nebo druhý z těch sourozenců se má lépe a má více lásky, tak to se všechno potom promítá i do této skryté agrese. Žárlivost mezi sourozenci včetně jejich vzájemné zabití, já vím, že se říká bratrská láska, ale víme dobře, jak ten první v této kultuře zaznamenaný příklad bratrské lásky Kaina a Ábela teda vyústil, vždyť to byla bratrovražda. Je to dobré tak si jenom trochu připomenout, že nejenom toto, ale i všechny pohádky toto vykládají a opakují.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kampaň by chtěla nejenom poukázat na to, co se děje, ale možná ještě víc povzbudit seniory nebo vůbec lidi, kterých se to týká, aby se nebáli, nestyděli hovořit o svém trápení. Bývá to právě ten strach a stud, který nám brání vyhledat pomoc?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě. Já se domnívám, že je to především stud a zadruhé strach, protože ten člověk se do toho prostředí vrací. Tedy nemůže odejít. Je to něco podobného jako teda je násilí na ženách, které mlčí i když teda ten jejich manžel je pravidelně mlátí. Prostě proto, kam máte odejít? Totéž třeba děti, které teda jsou týrané a oni nedovedou si představit jinou alternativu, než jakou měli. Ale je dobré na to upozorňovat. Jinak to nejde. Ale nemysleme si my jako celek, že proto, protože se o tom píše, jsme horší.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Další, bohužel rovněž negativním fenoménem dneška jsou takzvané předváděcí akce, kde zejména seniorům prodejci velmi šikovně a často velmi agresivně vnucují předražené zboží, které navíc vesměs nelze reklamovat. Jaké důvody podle vás vedou lidi k tomu, aby tyto takzvané předváděčky vůbec navštěvovali? Objevuje se totiž čím dál více varování a opravdu velmi brutálních odstrašujících příkladů.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jaké noviny čtou vlastně tito lidé. Většinou to bývá bulvární tisk. Je to tam napsáno? Je tu napsáno tak stručně, aby řečeno bylo, je tu na vás podvod? Propadnete tomu? Tak to je jedna z věcí. A druhá, nezapomeňte, že tito lidé velice často nemají náplň pro to svoje období. Zestárla generace, která žije ve stáří relativně dlouho a neví, co v tom má dělat. A protože teda před tím byla zvyklá se obklopovat věcmi, tak to má chuť teďka dělat také. Případně to chce koupit a někomu darovat. V podstatě zaplatit si tím darem pozornost, lásku, které se jí třeba nedostává. A hlavně náplň života. On je to také spojené vždycky s pohoštěním a muziku a nějakým představením. Je to smutné. O tom se dá pouze a pouze mluvit, těm lidem to vysvětlovat a já navíc si myslím, že by se to dalo i trochu omezit. Tak jako, když se tady říká, že největší problém je, že se lidi zadlužují, máte tady informační kampaň Nezadlužujte se, je takové a takové exekuce a paralelně s tím vám nabízí každý druhý teda snadnou rychlou půjčku, okamžitou a tak dále. To je vlastně podvod na lidech. Ale kdo se nechává podvádět, tak ten je neinformovaný a nebo se nechce informovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže asi je jasná odpověď, co udělat, když do schránky přijde lákavá nabídka na výhodný výlet spojený s něčím zadarmo.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Asi tam nejít a sebrat si 2, 3 přítelkyně a říct, víš co, pojedeme tam až za tejden, to může být docela hezký výlet, ale nenecháme si nic nabízet.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak vedoucí nových studií, promiňte médií Filosofické fakulty Univerzity Karlovy Josef Šlerka o víkendu v České televizi mimo jiné řekl, že do 10 let bude většina z nás ovládat svou domácnost prostřednictvím Internetu, ten nám bezpochyby přinesl a přináší řadu nových možností, můžeme chatovat přes celou planetu, nicméně tím, jak se ten svět smrsknul a je to jedna taková řekněme virtuální vesnice, tak ztrácíme citlivost pro to nejbližší okolí a souvisí to třeba i s tím, proč vyhledáváme akce byť předváděcí, kde můžeme někoho potkat, nejsme sami?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já si to myslím, že to je základní problém, že my máme sice hodně informací, ale ty informace nejsou prožité, ty informace jsou pouze získané, ale nic dalšího. A to, že je veliký problém v tom našem uvažování a navíc my jsme zahlcováni informacema a třeba těma negativníma a máme pocit, že ten svět je hrozný. Nikdy tak špatně nebylo. Víte, i o tom metanolu. Kdybychom se dozvěděli postupně, tam v tý vesnici víš nahoře támhle, tam je ti jeden chlap on chlastal, představ si, on z toho umřel. A budeme-li se o těch já nevím 20, 30 případech dozvídat během třeba doby půl roku a na různých místech, tak nám to nebude připadat jako katastrofa.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V dnešním Jak to vidí si povídáme se socioložkou Jiřinou Šiklovou. Email pro vás. Krabička cigaret bude stát o 4 koruny více. Neměl by zdražit také alkohol? Proč je vůbec levnější než nealko?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je záležitost kšeftu. Co si budeme říkat. A já se osobně domnívám, souhlasím v tomto případě s panem Nešporem, který se adektologií zabývá, totiž, když je někdo opravdu závislý, tak si to koupí a pořídí za jakoukoliv cenu. Čili nevytvořit si na tom tu závislost. Snad třeba mladé lidi, když zjistí, že za to dají místo dneska, jak dávají dejme tomu kolem 80 korun, tak dají dvojnásobek, tak snad jako teda omezí kouření. Po této stránce to má význam. Stejně jako ten alkohol. Ale jaksi regulovat to jenom výší ceny, je obtížné. To se mi lépe zdá, že je lepší řešením co je třeba v tom Norsku, že těch obchodů, kde si můžete koupit buď to kuřivo a nebo si koupit alkohol, je jenom málo. Musíte za nimi jít třeba přes celé město a mají omezenou dobu prodávání. Ale pak na tom stát nevydělává. Uvědomme si, že na tom alkoholu má velký zisk stát, ale také my teda všichni. Víte, kdyby ti lidé neočekávali, že jim potom bude poskytnuta pomoc a opravdu byli na svoje riziko v tom smyslu, že by je nikdo potom neléčil a té rodině by nikdo nepodal pomoc sociální třeba těm ostatním členům rodiny, tak by si to možná taky rozmysleli, ale je to vzájemném vztahu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak už víme z zpráv, tak prohibice končí, část tvrdého alkoholu se opět vrací do prodeje. Riziko ale nadále hrozí. Jak varuje také ministr zdravotnictví. Ta kauza s pančovaným alkoholem poukázala také na velmi rozšířený alkoholismus, jak už jste o tom nyní hovořila. Podle aktuálního průzkumu tím trpí 4 % dospělých mužů, do léčby se ale příliš nehrnou. V čem vy vidíte ty důvody alkoholismu u nás v Česku?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já myslím, že lidé se takovýmto způsobem nějak sebeotravovali nebo měnili si svoje vědomí už dávno a dávno. Nezlobte se, ale už ve Starém zákoně jsou zmínky o tom, že se opil, ano a ta další věc, že teda tam byl hašiš a podobné věci. Takže a máte to ve všech těch mytologiích. Jenomže tehdy to lidé měli regulováno pomocí jakýchsi obřadů, drogy, alkohol a podobné věci jim byly dávány vlastně z rukou někdy i jejich kněží, a to mělo potom rituální obřad a ten rituální obřad je uchránil toho, že potom nepili, kde je to zrovna popadlo. To je teda zase ta dostupnost vytváří možnost tohohle. Ale alkoholismus nebyl. Vzpomeňte na romány našich třeba kněží obrozenců, jak to všechno bylo. Vzpomeňte, i třeba co píše Tomáš Garrigue Masaryk, tam tedy, kde vyrůstal, že tam všichni teda pili. Vemte Mrštíka, romány Mrštíkovy, že jo, ale totéž bylo i v jiných zemích, Zolla Zabiják. O čem to je? No to je o těžkém alkoholismu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Není to také o tom, že jsme během nějakého času získali jistou toleranci vůči tomuto problému?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No určitě. Já si vzpomínám, že v mojí rodině, když jsem otevřela láhev, tak to bylo na Vánoce. Já potom jsem si láhev, teda nemyslím tvrdého alkoholu, vína s manželem kupovala na víkend, dneska bychom teda asi si jich koupili víc. Sedmiček, pozor.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Marie prostřednictvím formuláře na webu dvojky zaslala otázku, cituji: "Myslím si, že dnešní společnost je mnohem víc tolerantní, možná lhostejná k nemorálnímu chování. Dřív se takový člověk znemožnil." A zajímal by jí váš názor, paní Šiklová. Myslím si, že se to týká teda právě problému s alkoholem.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, znemožnil by se a jeho sousedi by mu řekli: Ty tady propíjíš mzdu, ty tady nedáš dětem. Vyhubovali by mu sousedé, někdy i tedy hostinský, by řekl, tobě už nenaliju a samozřejmě pan farář. To je ta kontrola tou malou lokalitou, kontrolo lidmi, kteří jsou kolem nich. Ale to zde chybí. Žijeme sice ve společnosti provázané tím emailem a všemi možnými prostředky, ale jak jsme hodně izolováni. Proto si hledáme přátele na tom Facebooku. Nedávno jsem teda zjistila, že řada mladých lidí se tím dokonce chlubí, kolik má přátel a vytahuje se jeden před druhým. A na otázku: A kolik z nich znáš, tedy osobně. No mám a uvede dva tři, ale řekne s těma si nepíšu, protože s nima se vidím.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního vydání Jak to vidí je socioložka Jiřina Šiklová. Vy jste opět nabitá energií ze setkání a spousty pozitivních příkladů, které jste zažila a absolvovala. Tak nám řekněte alespoň několik.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ale moc. Včera jsem například byla na zahájení setkání krajanů. Teďka až tady to skončím půjdu s nimi do Senátu. Odpoledne mají koncert někde ve 2 hodiny v kostele u Ignáce. Minulý týden jsem byla taková mám jednu kamarádku Janu Hradílkovou a to je, nazvala to jiná mapa, jezdí se vždycky do nějaké oblasti a tam se vlastně sonduje, jak ti lidé se starají o svůj kraj, jak tam zapouštějí kořeny. A to jsme byli zrovna na Bruntálsku. Mě to velice oslovilo. Protože tam v té krásné krajině, která byla opuštěná, je to přece jenom pohraničí, čili obyvatelstvo se střídalo, přicházejí lidé a nejsou to jenom chalupáři, kteří tam myslí trvale a chtějí tam trvale bydlet. Jedna, Vladimíra se jmenovala, její manžel myslím, že Radek Roman, tak to ani není podstatné, tam začali pěstovat ovce, začali obnovovat malá řemesla, takže tam se, jsem poprvé viděla, sedla jsem si ke kolovrátku a viděla jsem teda, jak se teda vlna a ona to říkala tak, vysvětlovala, říkala, že onemocněla a říkala si, tak jestliže umřu, co po mně zbyde. A proto se rozhodli, že tam začnou. Dneska se kolem nich shromáždila řada dalších lidí, hrají tam divadlo, mezi nimi je řada těch chalupářů a je tam vytvářená jakási tedy komunita, obec, která není spojená tím, že by támhle dělali na poli, ale také jsou tu zahrádky a hlavně tím, že ten kraj znova osidlují. Mně se tu velice líbilo. Na jiném místě, já nevím rýžoviště a tak dále a Rýmařov a tam, tam třeba zase mužskej, je to velice hezké, sbírá staré sklo, které roztavuje a dělá z těch starých rozbitých skel dělá mozaiky. Je to velice pěkné. Baví se tím a má to smysl. Říkal, nemám za to příliš mnoho peněz, ale jsem spokojen. Asi toto je tedy to nejdůležitější, protože ten člověk, když najde vnitřní spokojenost, tak nebude pořád jenom nadávat na ty druhé. Já jsem tam měla ne jako přednášku, spíš takovou diskusi, tam nepadly otázky prostě voleb a co se děje v Praze. Ti lidé to vidí ze své lokality. A to si myslím, že je velice pěkné. Včetně teda, že se obnovují třeba kříže, přitom mezi námi, mnozí o tom kříži moc nevěděli, když jsem tak trošku se do toho ptala, protože já jsem přece jenom ta kantorka, ale pro ně to bylo symbolem smíření, symbolem tedy, že to je ten vrchol. Je to orientační bod. A jeden tam teda z těch taky takovýchto nových řemeslníků přímo říkal, tady se v tomto kraji stalo tolik křivd, že já jsem musel zde postavit, a teďka nám to ukazoval, abych tuto zemi smířil s jejími novými obyvateli. Mně se to velice líbilo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříte, paní Šiklová, o symbolech, tak jeden velký národní symbol si připomeneme zítra, symbol svatého Václava. Vy už jste se zmínila také o těch akcích, které probíhají v rámci celého týdne, také o projektu Češi ve světě, oslavy dne české státnosti, ty jsou letos věnované právě krajanům a exulantům. Říká se ostatně, že Češi v zahraničí mnohem často jsou pečlivější v udržování jazyka, tradic.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No jsou, ano, je to fantastické a hlavně se, já bych řekla, že tu je něco, že tedy oni hledají svoji identitu v tom anonymním světě, jež už se tam uplatňují. Jsou to teda převážně Američané, dva z nich mám dokonce doma, jeden se jmenuje Klimeš /nesrozumitelné/ jo a tak dále, tak tito lidé hledají svoji identitu, tudíž něco hlubšího. A to hledají právě i v tom češství. Znají toho hodně a vědí, co tedy zde bylo. Včetně teda toho, že tam na každém druhém místě, třeba je tam Protivin ano, a je tam třeba já nevím Tábor a tak, je vždycky postaven kostel, který je zasvěcen svatému Václavovi. Přitom tam chodí stejně tak evangelíci, katolíci. Je to spíš jako symbol toho určitého češství. A říkala jsem si, že to něco tak s tím svatým Václavem, že je on jako symbol byl používán v různých dobách. Pozitivně, negativně. Pro státnost, pro církev katolickou, pak zase proti ní, že, ale třeba ten chorál Svatý Václave je tak tedy symbolem, že já, která nejsem příliš teda naměkko, tak když se pamatuji se, že když tedy byli jsme okupováni Rudou armádou v roce 1968, já byla náhodou s dětmi někde támhle v Jugoslávii a tam tedy nám na počest začali hrát v tom kostele Svatý Václave. No, opravdu do dneška by se mi dávaly slzy, vstoupily do očí. A bylo to tak u všech. Čili najednou se to stalo jakousi nepřímo hymnou. A to si myslím, že je tada velice dobré. I to, že lidé se scházejí tedy velice často na tom Václavském náměstí u té sochy a to je tedy jakási, jakýsi symbol a rituál. I když zase, co je za tím a kdo tu je svatý, bychom asi těžko dávali dohromady.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Často si také klademe otázku, co jsou to národní zájmy, nebo čemu se nám jako národu nedostává.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, národní zájmy je velice problematické. Já přednáším tématiku etnika národnosti, minority právě v Evropě a na našem státě. Je to něco tedy, co je to národ, je něco, co je spojeno s kulturou, se zvyky, ale jinak ty národy se všude před, tedy rozpliznou a rozplývají. Právě proto, že je to spojeno tedy s výrobou, obchodem a tak dále. Takže je to hezké právě si najít a mít ten národ jako tu vnitřní identitu. To si myslím, že je vynikající a po této stránce je skvělé, že si připomínáme zítra třeba svatého Václava.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak do projektu Češi ve světě, oslavy dne české státnosti se zapojil také Český rozhlas a Česká televize a to anketou Zahraniční Čech roku 2012, vítěz bude slavnostně vyhlášen zítra 28. září. Vy jste ostatně potkala spoustu zahraničních Čechů.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, potkala jsem jich spoustu, ale říkám, včera jsem zrovna tady vedle také k nim mluvila a mluvila jsem o úkolu té třetí nebo i čtvrté generace krajanů a měla jsem tam takovou základní myšlenku, že jestliže teda se mluví o národu, pak, že teda do dějin našich patří nejenom to, co se zde odehrávalo, ale také to, co jak oni žili, aby tedy zaznamenávali svoje nejenom vzpomínky, ale svoji korespondenci, aby to třeba sem dali do Československého dokumentačního střediska, to je teďka v Praze v Oettingenském paláci a tak dále. Protože i tyto věci jsou součástí historie tohoto národa. Není to jenom to, co bylo v hranicích, které se mimo jiné také občas měnily.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání Jak to vidí socioložka Jiřina Šiklová. Děkuji za dnešní glosování.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Taky děkuju.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude hostem Vladimíra Kroce vojenský historik Eduard Stehlík. Zita Senková vám všem přeje příjemný den. Na slyšenou.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Na slyšenou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.