Jak to vidí Jiřina Šiklová - 26. ledna

Jak to vidí socioložka Jiřina Šiklová

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Dnes je naším hostem socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Chystaná reforma vysokých škol vyhnala studenty do ulic, vyvolává bouřlivé debaty, akademikům vadí školné i údajné omezování akademické svobody, vidíte to také tak černě nebo vyhroceně?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, určitě vysoké školy nejsou dobře vedeny, není to dobré. Ty reformy pana Dobeše, ne náhodou se mu říká malý Bobeš, že jo, tak prostě, mezi studenty, tak určitě nejsou ideální, protože je to opravdu nepřipravené. Po této stránce jaksi souhlasím s tím, že by mohli a měli právo studenti protestovat. Na druhé straně třeba ta otázka financování, nedávno to napsal Petr Klemberský, jestliže by chtěly být opravdu univerzity nezávislé na státu, tak by opravdu nemohly od toho státu současně žádat finance, navíc ta položka asi těch 10 tisíc je ve srovnání s tím, co se platí na soukromých vysokých školách nepatrná. Tam se platí za ty semestry 56 tisíc, tedy za jeden rok, a tyto univerzity, je jich celkem 37 v této malé republice.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste pro školné, paní doktorko? Mohlo by třeba zvýšit motivaci studentů?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Asi by mohlo možná, ale jaksi já tohle to nedovedu posoudit, protože redukovat toto na jednu otázku platit, nebo neplatit, to je zjednodušení tak, jako když se třeba ta otázka lékařů redukovala na propuštění nebo na zvýšení o pár stovek. Tohle to takhle nejde. Já oceňuji, že na jedné straně hájí toto bývalý rektor Wilhelm, kterého si velice vážím, tuto novou koncepci a proti je bývalý rektor Zlatuška. Tak ti dva jsou pro mě směrodatní, já už jsem mimo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ale máte spoustu zkušeností. Vy jste pořád aktivní a pohybujete se mezi studenty. Možná, kdybychom se vlastně i podívali na ten celosvětový trend růstu, spolupodílu studentů na financování studia, čeká to také Českou republiku?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, všude ve světě to je, protože se říká, že vzdělání je investice do dalšího života a vlastně je to kvalifikace, kterou si ten člověk získává později i vyšší a lepší plat. No, a kdysi se platilo za to, že se někdo vyučil třeba pekařem.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Také by to byla cesta tedy podle vás. Sdílíte rozpaky z té aktuální podoby celé té vysokoškolské reformy, nebo jak ji hodnotíte? Ono dokonce na těch transparentech, když studenti protestovali a vyhazovali vlastně v rámci happeningu také melouny, objevily se letopočty 1968, 89 a 2012 a podle některých je to teda až příliš vyhrocené.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
A navíc to neodpovídá skutečnosti. Já bych jim trošku vyhubovala a řekla bych - tak se podívejte do historických souvislostí. V roce 68 na vysokých školách se vůbec nejednalo, ani o placení, ani o tuto reformu, tam tedy byla arsakademická rada studentů a chtěli svobodu, takže to je trošku ujeté. Ale chápu, že se to hodí. Kdyby se připovzdělali v historii nebo jim to někdo vysvětlil, tak by tam dali asi patrně jiná data.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A jak teda ohodnotíte tu aktuální podobu reformy, co je na ní, řekněme, dobré, pozitivní a co byste jí zejména vytkla?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, dobré je to, že tihle ti studenti se berou za tuto otázku a vůbec si uvědomují, že se jedná tedy o vysoké školy, to hodnotím velice dobře a že zatím byli teda velice pasivní. Na druhé straně by se vlastně o tyto reformy měli brát, dejme tomu, dnešní 10letí lidé, nebo 10letí občané nebo jejich rodiče, protože dojde-li k nějakým změnám, tak těchto studentů se to netýká, čili je to dobré, že to dělají pro své následníky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle některých expertů by se vlastně ta celá debata měla věnovat spíše strategii vzdělávání do budoucna. Existuje ...
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě způsobu vyučování, já třeba považuji za velice špatné, že je tolik vysokých škol a tolik tedy studentů, že třeba na jednoho učitele přichází daleko větší množství. Jestliže se na vysokých školách zvedl počet studentů asi 4,6 tedy, skoro 5krát a učitelů jenom 1,6, to znamená, ani ne dvakrát, pak je tu trochu disproporce. Pak mně vadí, že se používá třeba zrovna na vysokých školách neustále testování. Ten člověk je vlastně bez kontaktu s tím přednášejícím a učitel vzdělává druhého a speciálně tedy mladého člověka nejen těmi slovy, těmi informacemi, ale i tedy přístupem, na to není čas. V tomto směru třeba neexistují pro semináře na vysokých školách, ani dejme tomu semináře, které by tedy byly opravdu vedeny, jak se říká, face to face, tedy ne jeden vůči jednomu, ale ti lidé by se vzájemně viděli a mohli by se ovlivňovat. A to tedy zde chybí prostě, na to nejsou ani prostory, ani čas a taky ani peníze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže větší kontakt, komunikace mezi studentem a pedagogem, to by bylo opravdu optimální.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě větší kontakt a taky to, že řada učitelů vysokoškolských se podílí na různých grantech a pak tedy se nemohou věnovat tomu vyučování a jsou hodnoceni především za to, co publikují a za to, jestli jezdí a účastní se vědeckých konferencí, to je taky dobrá věc. To je, pedagogická činnost na vysokých školách je podle mě to základní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste se zmínila o tom, že vlastně ta současná debata o reformě vysokého školství se týká de facto těch, kterým je dnes řekněme 10 let. Přišla zpráva, že některé základní školy mají náročnější požadavky na dítě při zápisu do první třídy, než je běžné, a to právě sociologové ostře kritizují, podle nich je to segregace různých vrstev od raného věku, což je zcela nežádoucí. Vidíte to také tak?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Také tak to vidím, protože zvykne-li si jedinec na takovéto rozdělování, půjde to s ním po celý život a pak tedy budou ti vyloučení a začlenění je ještě výraznější.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Váš kolega sociolog Štefl, ten to označil za, cituji: "Nemravné, nežádoucí a dokonce nezákonné," vytvářet nějaké výběrové základky se zaměřením například na cizí jazyky nebo matematiku a oddělovat tak různé skupiny dětí. Co myslíte, jaké by měly mít základní školy na ty budoucí prvňáčky požadavky, možná i s ohledem ...
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak měly by si je vybírat podle dejme tomu blízkosti ke škole a podle toho, jestli tedy mohou mít s těmi dětmi vztah. Víte, i v tomhle tom je konkurence. Jestliže jdou peníze na žáka, a to od těch maličkých dětí v té první třídě, tak je to potom složitější. V tomto směru si myslím, že jaksi to dřívější určení podle rajonů, podle bydliště bylo svým způsobem spravedlivější, že se tam začlenili automaticky všichni, kdo v té čtvrti bydleli.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí socioložka Jiřina Šiklová. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našem internetu. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete zítra také na našem internetu na adrese dvojka.rozhlas.cz.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s Jiřinou Šiklovou, socioložkou, v dnešním Jak to vidí. Zemřel Miloš Pojar, spisovatel, historik a první porevoluční velvyslanec v Izraeli. Stál také v čele vzdělávacího a kulturního centra židovského muzea v Praze. Vy jste se dobře znali, paní Šiklová. Jak na pana Miloše Pojara vzpomínáte?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já jsem tím byla docela šokovaná, protože to byl relativně mladý člověk, teda z mého hlediska, bylo mu asi 71 let, znala jsem ho celá léta a v šedesátých létech on se zúčastňoval takzvaného dialogického semináře, který vedl tehdá profesor Milan Machovec a byl to vynikající člověk nejen vzdělaný, měl takovou tu renesanční vzdělanost, ale byl i tehdy jaksi diplomat, dovedl vést diskusi, dovedl zmírňovat vášně, které tehdá v tom dialogickém semináři byly, protože tam chodil stejně tak Egon Bondy jako Jiří Němec, a Miloš byl v tomhle tom vynikající. Vedle toho to byl takový opravdu já bych řekla něžný, jemný člověk, který měl dosud tedy, ty děti pochopitelně žijí, vynikající děti a vynikající manželku. Jeho syn je jeden ze zakladatelů, jmenuje se Tomáš Pojar, a je jeden ze zakladatelů Člověka v tísni, jezdil do všech možných oblastí válek a dneska je tedy velvyslancem v Izraeli.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Šel vlastně doslova a do písmene ve šlépějích svého otce.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
A to se taky málokdy stává. Maj krásný tři děti, které chodily do skautského oddílu a když přijedou sem, tak dokonce honem, honem jedou na tábor. Je to až takové absurdní, že někdo se vrátí do světa a pak jede támhle tedy někam na letní tábor, kde bydlí ve stanech, které ani nemají podsadu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pan Pojar se intenzivně zabýval jak českými dějinami, zejména osobností Tomáše Garrigua Masaryka, vlastně do posledních dnů pracoval na velké knize Masaryk a Židé. Korektury, pokud mám správné informace, dokončil jenom před několika dny. Zabýval se česko-německými vztahy i dějinami českých Židů.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, to dělal. Vytvořil takový báječný sborník na podkladě přednášek, který se jmenoval Můj vztah k židovství. To nedělali Židi. Oni to byli jako teda naopak nežidé neboli tedy árijci, dalo by se takovéto označení použít, a opravdu to je taky vynikajíc sborník. Čili on přistupoval k té otázce z více stran, nejenom tedy po té stránce vědecké.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My jsme se, paní Šiklová, v Jak to vidí naposledy viděli před pohřbem Václava Havla tady ve studiu Jak to vidí. Jak víme ze zpráv, tak ze svíček, které lidé zapamatovali na jeho památku, vznikla v pražském kulturním centru Trafačka vosková skulptura ve tvaru srdce, ta socha by měla být vysoká zhruba 2 metry a do útrob by se mohl vejít nebo měl vejít dospělý člověk. Když se podíváme na ty zprávy, tak například v Bruselu po Václavu Havlovi pojmenují jednu budovu Evropského parlamentu, Paříž knihovnu, tady u nás v Poděbradech nese už jeho jméno škola, v Gdaňsku, v Polsku je to tuším ulice, numismatici by rádi bankovku s portrétem Václava Havla, co říkáte těmto iniciativám?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Víte, mně je to velice sympatické, protože si myslím, že opravdu tento národ nemá tolik velkých osobností, které by přesáhly naše hranice. Havel určitě mezi ně patří a patřil mezi 10, 15 největších osobností ve světě. Jenomže víte, oni si to lidé u nás neuvědomují. Oni opravdu nepochopili ani jeho dílo, ani jeho dramata a myslím si, že nejvíce ze všeho, co se dotklo v posledních, dejme tomu, letech /nesrozumitelné/ měsících Václava Havla bylo nepochopení jeho tedy hry anebo jeho tedy filmu Odcházení a taky i dneska lidé nejsou, neřekla bych, dost, nemají dost pochopení na to, aby se snažili podívat na jeho hry, jak a čím to tedy oslovoval svět. Já dostávám tolik negativních velice hnusných tedy e-mailů, kde tam se projevuje až takový urufašismus, nenávist a ti lidé, přestože se na jedné straně staví, že jsou proti komunistické straně, tak tedy používají přesně ty argumenty, co používala KSČ proti Havlovi v těch letech osmdesátých, ale to jsou i stejné citáty a já nevím, proč to ti lidé dělají. Asi nesnesou, že by někdo z nich mohl přesáhnout tu naší vísku.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že získáme nyní teprve s odstupem času, možná i potřebujeme nějaký ten nadhled, jak vnímat možná hry nebo i jeho odkaz?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Obávám se, že to bude totéž jako s Tomášem Garriguem Masarykem. Kdysi byli lidi proti němu, jeho děti nemohly ani chodit do školy, protože po nich házeli vajíčka, to bylo v době /nesrozumitelné/ aféry a boje o rukopisy a pozdě již byl profesorem a pak teda byl vlastně odsouzený byl ve vězení a potom ho samozřejmě po smrti chvilku milovali a později tedy byl proklínán tou další vládou, která přišla, a jeho spisy se nemohli vydávat a dneska se často cituje, ale zase ho nikdo nečte. Já bych si přála, aby ten osud Václava Havla byl v tom odkazu trochu jiný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak počkáme na to srdce ze svíček. Přesto ty dobré pozitivní reakce převažovaly, kdybychom se ještě vrátily vlastně i k těm dnům z konce roku. Mimochodem výzvu režiséra a producenta Fera Feniče, aby bylo pražské letiště v Ruzyni pojmenováno právě po zesnulém bývalém prezidentu Václavu Havlovi, podepsalo už přes 80 tisíc lidí, připojila se celá řada osobností kulturního, veřejného života, vláda by měla tento návrh projednat na jaře. Vy byste byla pro, paní Šiklová?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak, když už něco po něm pojmenovat, tak raději anebo nejraději tedy to letiště. Je to vstup do této země a ať je tedy spojeno s jeho jménem. Konečně Kennedy Airport je také a je to zvykem na Západě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Charles de Gaulle v Paříži taky.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano. Když něco, tak určitě tedy to letiště. Je to lepší, nežli stavět pomníky.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká socioložka Jiřina Šiklová.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí každý všední den v 8.30 na Dvojce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jiřina Šiklová hostem dnešního vydání Jak to vidí. My si připomeneme také pětaosmdesátiny literárního historika a spisovatele Františka Kautmana, který proslul mimo jiné úvahami o lidské svobodě, ale také napsal o Dostojevském zajímavou knihu.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, také psal o Franzi Kafkovi. Včera jsem byla na setkání Společnosti Dostojevského a také asi /nesrozumitelné/ PEN klub, bylo takové setkání s ním v Klementinu. Bylo to velice hezké, zajímavé, ale měla jsem obavy, že tedy František Kautman už to tak zase moc nevnímá, protože špatně slyší a špatně se mu mluvilo. Ale je to hezké, že tedy toto udělají lidé a jeho přátelé ještě za jeho života. Někdy podobná setkání jaksi děláme až tedy po smrti a mně se to nelíbí, asi proto, že moje maminka vždycky říkala - co jsi živému nedal, mrtvému nenahradíš.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když hovoříme i o knihách, tak britský vydavatel Peter McGee měl v plánu ode dneška nabízet v Německu asi 15stránkovou brožuru a zveřejnit v ní úryvky z knihy Mein Kampf, nacistického vůdce Adolfa Hitlera, v rámci reprintu dobového tisku, které vycházejí v Německu, ale ustoupil od toho, evidentně se obával, že by úřady mohly ty tiskoviny na novinových stáncích zabavit, protože bavorská vláda, bavorské ministerstvo financí se prudce ohradilo, bavorské ministerstvo je držitelem práv právě k tomuto spisu a oznámilo, že proti vydání by podniklo právní kroky a rozpoutala se v Německu zajímavá diskuse, jestli toto, tento spis vydat či nevydat, jaký by ...
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já nevím, jak to chtěl vydat. Znám komentovaný spis tedy Mein Kampf, několikrát vyšel, kde jsou prakticky všechny pasáže, navíc jsem mívala doma taky jeden exemplář, než mi ho vzala při domovní prohlídce StB, nevím proč tehdy, ale říkám, to je dost nudná kniha, oni by to lidi moc nečetli. Je to spíš symbol, symbol jakéhosi odporu. Takže myslím si, že opravdu to asi by nesehrálo tak velkou roli, jako tedy očekávají lidé, že kdyby si to ti lidé přečetli. Víte, když bude dneska někdo toto vytahovat, tak se spíš budou divně lidi na něj dívat. Nedávno, asi před 2 měsíci, byla taková fotografie Hitlera, který telefonuje, a u toho je napsáno - "Klid, klid, Herr Nečas, to víte, že pomohu. Říkáte Šluknov." Tím jako tedy, že ..., a ta analogie vypovídala hodně a mnoho lidí se zarazilo a uvědomilo si, že tedy ty jejich averze vůči třeba Romům by mohly odpovídat také intencím Hitlera a spíš je to odvedlo, spíš to působilo na ty lidi pozitivně, než aby se s Hitlerem ztotožňovali.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak rozhodně šíření podobných informací nebo vůbec zveřejňování nejznámějšího Hitlerova díla i další podoby je v Německu a nejenom v Německu zakázané. Mimochodem proti tomu záměru nic nenamítal zveřejnit to ani předseda Ústřední rady Židů v Německu. Cituji: "Zveřejnění pasáže by mohlo Hitlerovu knihu zbavit jejího v uvozovkách kouzla."
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já s tím souhlasím. Představte si, že by tady dneska někdo měl brožurku z citátů Klementa Gottwalda, myslím si, že by to nikomu neublížilo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme teda ještě k jednomu tématu, vy jste před pár dny besedovala na jihlavské evangelické faře a mimo jiné jste radila, jak na naštvání z politiky. Jak, paní Šiklová?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jo, ano, to bylo u faráře Keřkovského, předtím jsem byla v tom Jablonci. Já tohle to ráda dělám, protože opravdu, jak vždy opakuji, myslím si, že jestli tento národ všechno ve zdraví přežije a já doufám, že přežije, tak to mají velkou zásluhu právě takovéto drobné gemeinde, obce, ano, jako je, jako jsou třeba fary, jako jsou třeba různá sdružení, městské knihovny a podobně. No, víte, já si myslím, že lidé se mají a mohou angažovat v té lokalitě, ve které jsou, a když tam se budou angažovat, budou se znát a budou takovéto věci dělat jako třeba v té Jihlavě, takže se poznají a pak, pokud z nich někdo půjde do politiky, tak bude mít jakousi podporu, ale i kontrolu a když by se odcizil nebo změnil, tak mu budou jeho sousedé nadávat, to je velice důležitá zpětná vazba, čili ne ani tak přes politické strany, ale přes tyto drobné organizace jít do politiky. Nemusí se dělat politika vždycky tím, že budu mít na sobě nálepku anebo nějaký stranický odznak.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste dokonce před tou přednáškou našla ztracený rukopis o dobových vzpourách, který jste napsala v roce 1969.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Jak tohle to všechno víte? No, ano, to je pravda. To byly ty vzpoury na Západě, studenti a ideologie na Západě a já jsem se teda na to zaměřila a mluvila jsem, nastudovala jsem si ty dnešní vzpoury a v Kalichu slíbili, že by to vydali, tehdejší rukopis, jak to vypadalo před těmi 40 lety a jaké jsou ty současné vzpoury. Měla jsem o tom také přednášku v Nečtinách, což je mezioborové setkání, dělá to Západočeská univerzita, takže tam jsem si to zkusila, abych si to představila, jak se o tom mluví, a chtěla bych to teďka dodělat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak já se vrátím k té původní otázce, vy jste radila teda, jak na naštvání s politikou, ačkoliv to úplně první téma mělo být, jak na stáří, ale nakonec teda jste to zaktualizovala. Co jste tedy poradila?
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak za prvé sledovat věci kolem sebe, ozvat se, jít někdy na schůzi třeba předvolební, nejenom nadávat, a obrátit se na svého dejme tomu poslance, podat nejenom stížnost, ale jasně napsaný dotaz. Já si myslím, že ti politici trpí také izolací a že oni, kdyby věděli, že ti lidé je mají jaksi tedy za autority, budou se chovat jinak. Takhle, když ten člověk ví, že je tam na 4 roky, tak samozřejmě jedná jinak, nežli kdyby věděl, že je to člověk, který se bude pohybovat v tom svém okolí, až se vrátí z té politiky. Čili myslím si, že si to hodně děláme my občané, že všechny lidi, které tedy delegujeme do politiky, tak na ně potom jenom a jenom nadáváme. Že elity by tady možná byly, tedy o smyslu a o pojmu, ti co jsou tedy zvoleni, eleo, ale že ti jedinci vlastně potom nejsou nejenom kontrolováni, ale okamžitě jsou zapojeni nebo začleněni do toho, do té skupiny lidí, na které se všechno svrhává a nadává. Takže je to něco takového, jako když se pořád nadávalo na policisty.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká socioložka Jiřina Šiklová, která byla hostem dnešního vydání Jak to vidí. Zítra v půl deváté Vladimír Kroc přivítá Daniela Hermana, ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů. Paní Šiklová, děkuji za vaše postřehy, návštěvu a přeji vám i posluchačům příjemný den.
Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Taky děkuji.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na slyšenou.