Jak to vidí Jiřina Šiklová - 19. února

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny.
(Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Pořadu je také věnována nová samostatná webová stránka, která obsahuje i další zajímavé informace jako např. životopisy hostů, fotogalerie a samozřejmě i archivy textových přepisů. Najdete ji např. klikem na tento odkaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je socioložka Jiřina Šiklová. Dobrý den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Sociální demokraté podali k Ústavnímu soudu návrh na zrušení zákona o církevních restitucích. Nesouhlasí s podmínkami majetkového vyrovnání státu a církví. Proti restitucím vůbec směřuje více návrhů. Jak vy vnímáte tuto otázku, paní Šiklová?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ta otázka restitucí majetku církve je opravdu široká a byla vlastně přijata už v roce 1991. Ano, tak jako to už bylo přijato, že bude se vracet tento majetek. Soukromníci ty to dostali, jinak to dostali, na Slovensku to taky bylo provedeno. U nás se to, a já přesně nevím proč, tedy takto prodloužilo a dělá se to teprve dneska. Dneska asi na to není vhodná doba, ale jednou to bylo přijato.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč myslíte, není vhodná doba právě?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, protože se bezesporu objevuje krize, která není, jak lidi to neustále interpretují, krize v důsledku jenom tady, že by naši politici dělali špatnou politiku, ale prostě proto, protože je v celém světě tedy ta krize. Mluví se také o globální krizi. A začalo to ne u nás, ale v roce 2008, když by se to tak řeklo, na burzách. Čili je to jakási analogie tedy té krize, která byla v roce 1929, o které jsme se učili ve škole. No, tak něco podobného, ale to už je úplně jedno. No, tak si proto myslím, že dneska to vracení majetku církvím musí vytvořit a ty lidi jakoby pobouřit. A taky proto, že to vlastně nikdo pořádně nevysvětlil. Lidé se domnívají, církev si to nakradla, to je pořád ta představa tedy toho 14. století nebo kdy a tak dále, že jo teda prostě, druhá věc i teda samozřejmě, jak jsme se učili v Jiráskovi, co všechno se dělo. No a druhá otázka s tím spojená, že se ani neřekne, kolik to de facto dělá. Když si pomyslíte, že za rok by se mělo vracet té církvi rozhodně co asi 0,17 státního rozpočtu, to je strašně málo, ano. To, co se bude vrace té církvi, tak to není ani to, co nás stála volba prezidenta, z níž jsou je hodně lidí otráveno, já myslím, že skoro všichni, probíhalo to nechutným způsobem, tak to bude asi tak totéž, co se bude ročně vracet. Ale já vidím největší chybu, že se to vůbec nevysvětlí, a já to taky nemám jasné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co vy byste ráda z toho vysvětlení, co byste ráda chtěla slyšet nebo potřebovala slyšet?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak podívejte se, já už nepotřebuju skoro nic, když tak si to najdu, když mě to bude opravdu zajímat. Jestli to je někde, asi to je. Ale tak například vědět to, co lidé s tím jako jsou rozčíleni. Církev bude prodávat majetek do zahraničí. Pak tedy naše půda nebude patřit nám, ale bude patřit Vatikánu. Já taky nevím, jestli je možné, aby třeba návrat církevního majetku to mohlo potom patřit třeba nějakému řádu, který má svoje sídlo třeba ve Španělsku, ale to se musí vysvětlit. Kdyby se vysvětlilo, že ta celá částka je jenom takhle, kdyby se vysvětlilo, kolik dneska stojí to, co se dává na církve, kolik stojí platy kněží, údržba památek a jak to tedy bude vypadat, když se ten majetek vrátí a ta církev se bude muset do toho rozpočtu sama vejít, jak se to celé změní, tak to bude vypadat úplně jinak. Kdežto zatím to běží tak, že jedna strana hubuje na tu druhou a nikdo to nevysvětlí. A to není chyba jenom našich politiků. Politici jsou tam na 4 roky a tak se snaží z toho vymlátit svoji popularitu. Ale to nedělá ani ta církev. Já jsem ani nečetla nikde pořádný rozbor, který by teda dal kardinál Duka nebo někdo takovýhle nebo jeho jménem, co do toho spadá, jak se to bude postupně dělat, do kdy bude ten majetek, který dneska patří církvi, se nebude převádět, který se chce převádět a podobně. Všimnul si tohohle někdo na Slovensku, že to hrálo a tam ten majetek vrátili církvi. Čili já nemohu říct, že jsem pro nebo proti, mně jenom vadí, jak tedy naši politici, ale i naše církev vůbec o tomhle tom takto neuvažuje a jen jedna druhou stranu očerňuje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže více informací, dialog, rozebírání těch detailů.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Více informací a uvědomit si, že církev to není jenom ta instituce, ale to je, to jsou také ti věřící.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na ty by se nemělo zapomínat.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, přesně, to jsou spoluobčané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se, paní Šiklová, podle vašeho názoru řada historických témat, ať už jsou to tyto církevní restituce nebo i naše minulost, stávají tak výbušnými tématy, jak jsme viděli loni třeba v té debatě k restitucím, nebo letos v prezidentské volbě?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Myslím, že to je nevyřešený problémy, že je to pocit viny, který u sebe máme. Já, když jsem viděla, jakými nesmyslnými argumenty třeba vystupovala ta skupina kolem Miloše Zemana nebo on sám v rámci takzvaných Benešových dekretů, jak je to vlastně záležitost 67 let a nikdo to ještě není schopen pochopit a že tam vůbec o tohle to nejde, že je to Postupimská dohoda, že je to rok 45, poválečná doba, doba, kdy odsunuto bylo z Polska asi 9 milionů lidí, teda Němců a podobně, a to ti lidé vůbec v souvislosti nevidí, jako kdyby se to nikdy neučili a jenom se nechají hecovat do těch hesel: On si nakradl, závist, on má. A to bych řekla, že je právě ten bolševik v nás, jaksi to závidění tomu druhému a že když ten druhý je třeba bohatý nebo bohatší, takže si to musel nakrást. Já jsem až udivená, skoro bych řekla, že nic v našich myslích nezůstalo, abychom věděli, že Karel Marx a Bedřich Engels nebyly nějaké figury, ale byli to myslitelé 19. století a vycházeli z Hegela a že ta dialektika není špatná věc a podobné, a to těm lidem v hlavě nezůstane, ale takovéhle věci, to co je v tom Wolkerovi, nejhlouběji, chudí vidí nenávist, tak to je právě to, co v nás teda zůstalo. A to je velice smutné tedy dědictví, které v nás zůstalo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste mi říkala, že máme krátkou historickou paměť.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ano, já bych řekla krátkou historickou paměť. Jsou to nevyřešené problémy a proto jsou tam rezidua. Jo, je to třeba otázka odsunu Němců. My víme, že z dnešního hlediska je to nesprávné, ano, že tedy, když by se toto dělo nebo dělo by se Kosovo, Balkán, Srbsko a tak dále, tak je to samozřejmě chápáno za mezinárodní zločin vystěhovat určité obyvatelstvo. A když toto někdo řekne, z dnešního hlediska by to byl zločin, tak lidé jsou tak málo schopni si uvědomit ty souvislosti, že tím se neříká, že tehdá to bylo nepochopitelné, jo a protože se to tehdy nevyřešilo, protože tehdy se to vlastně nevyjasnilo, tak ten pocit viny, my jsme se udělali, podíleli na něčem nesprávném v lidech zůstává a ten pocit viny je vždycky nejlepší se ho zbavit, nejlepší v uvozovkách tím, že to svrhnu na toho druhého.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, nejsou schopni nebo nejsou ochotni?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já myslím, že ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jsme si pohrály se slovíčky.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
... /nesrozumitelné, souzvuk hlasů/ schopný snad by byli ti lidé. Já když jsem se potom dostala do povídání s lidmi, no, tak jsem si říkala, ano, to je ti lidé to chápali, takže říkali, počkej, to byla mezinárodní dohoda, Postupim. Já říkám ano a tak dále. To byla poválečný stav, že a podobné věci. Ale to je trošku jako posun. Myslím, že to, ne, že by nechtěli ti lidé, ale, že jim to není vysvětleno v době, kdy se o nic nejedná. Když jim toto vysvětlujete těsně před volbama nebo jako názor politický, tak samozřejmě to také nebudou brát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Dana Němcová či písničkář Jaroslav Hutka jsou mezi 18 oceněnými lidmi, kteří byli včera oficiálně uznáni za účastníka protikomunistického odboje, ocenění byli také lidé, kteří se s totalitním režimem utkali ve 40. a 50. letech. Podle premiéra Nečase byl tak splacen společenský dluh, který je dávno po lhůtě splatnosti a nesmíme, cituji: "Dál připustit ztrátu paměti, abychom tu minulost nemuseli zažívat znovu." Jak vy to vidíte?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak podívejte se, jestliže tady ta minulost se nám takhle negativně projevila v naprosto psychopatologické a psychologicky ujeté reakci na takzvané ty Benešovy dekrety, tak je dobré i toto připomínat. Já Danu Němcovou velice dobře znám celá léta, chodily jsme spolu na vysokou školu, já si myslím, že ta si to určitě zaslouží stejně jak ten Hutka a koho je mi nejvíc líto, bych řekla, že jsou to lidé právě z těch 50. let, kteří de facto většinou nedostali žádnou satisfakci, protože buď mezi tím už umřeli anebo se potom nějakým způsobem v těch dalších 40 letech přizpůsobili režimu a dneska je jim to vytýkáno z té i z té strany. Ale z té Dany Němcové mám radost.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nejvyšší správní soud odmítl dalších 20 stížností na přímou volbu prezidenta. Pisatelé často poukazovali na údajně neférovou kampaň Miloše Zemana. Soud sice v některých případech uznal, že ty námitky jsou opodstatněné, ale zdůraznil, že nemůže, cituji: "Pískat všechny volební fauly a že zjištěné nezákonnosti nemohly změnit celkový výsledek." Co na to říkáte, paní Šiklová? Dalo se to očekávat?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak je tu, no, že to zamítl, já nejsem právnička, ale faktem je, že třeba ty nechutné inzeráty v tom Blesku, den před volbama, to je něco, co opravdu ve prospěch teda Miloše Zemana, co ovlivnilo lidi, že jo, tak tedy dal to tam ten bejvajlej estébák, jak se jmenoval Zavadil nebo teďka bych nerada jmenovala jako, protože si to jméno přesně nepamatuju, no, tak to jako považuji, že to je opravdu něco, co by mohlo tu volbu zpochybnit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak soud, promiňte, zdůraznil, že na neférové argumenty mohl pan Schwarzenberg reagovat a že pak bylo teda věcí samotných voličů, aby tu situaci podle vlastního uvážení jaksi vyhodnotili a podle toho volili.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, to s tím souhlasím. Mohl na to reagovat a mohl způsobit a postupovat stejně podpásově tak tedy, jako to dělal ten Miloš Zeman a jeho tým. Ale neudělal to. To je určitě jaksi teda jeho nechuť zvolit obdobné teda zbraně. Ale třeba ten inzerát v tom Blesku, jestliže Blesk tady koupí skoro milion lidí denně a tam se teda dozví z toho inzerátu jaksi teda opravdu nesmysly a očerňování toho druhého protikandidáta, no, tak to už je trošku zavádějící, že jo.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A přesto voliči jsou svéprávní.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To víte, že jsou svéprávní. Proto já nic proti tomu jako nemám, jsou svéprávní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro vás přišel e-mail od paní Lenky již včera, cituji z něj: "Myslíte si, paní Šiklová, že je v pořádku, že po volebním neúspěchu Karla Schwarzenberga stále trvá protizemanovská až fanaticky hysterická kampaň, že voliči Karla mohou urážet ty ostatní, že prezident může být v tisku pomlouván, kresleny zesměšňujíc karikatury, počítány jeho vrásky, zesměšňována jeho žena a tak dále? Myslíte si, že tomu, že může kdokoliv, kdykoliv představitele urážet, se říká demokracie?"

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, demokracie to je, můžete urážet koho chcete, ale není to hezká část té demokracie. A navíc ten prezident ještě nebyl, kdyby se to řekla, instalován. Čili dneska je to neutrální osoba. Já se až tomu divím, jak často už dneska vystupuje Miloš Zeman jako ten budoucí prezident. No, ono to tedy bohužel patří k té demokracii, že se lidé takhle urážejí. Ale já se nesetkávám, už já bych spíš řekla, že ty lidi už to přestalo zajímat, aspoň já teda jsem se s tím nesetkala v poslední době. Něco jinýho je, že třeba teďka, já nevím iniciativa Vraťte nám stát a Veřejnost proti korupci a tak dále, je jich asi 38 iniciativ, dává prostě podnět pro velezradu na stávajícího prezidenta, to jest na Václava Klause. A vypočítává, co a jak neudělal, v čem se teda dopustil té velezrady a ono to vypadá to slovo velezrada strašně ošklivě, jak kdyby ho někdo chtěl lynčovat, nebo něco podobného, ale oni proti totiž prezidentovi zvolenému nemůže se podat nic jiného nežli velezrada. A to jsou teda ty věci od amnestie, kterou teda nevysvětlilo se, kdo jí dělal, kdo o ní věděl před tím, kdyby někdo věděl o té amnestii, tak se mohli podle toho třeba někteří lidé, kteří byli stíhaní, vrátit z ciziny a přijít sem a teďka už jsou amnestovaní a mohli podle toho si zařídit i prodeje různých věcí a tak dále. Tak tato amnestie teda, a tedy potom to, že nesplnil různými těmi podpisy, je to asi 5 bodů, tak ta bude podávána a měla by být podána do čtvrtka senátory k projednání. Protože to nemůže udělat jedinec. Těch senátorů musí být 27 a já myslím, že se těch 27 nebo kolik to má být senátorů přesně, to nevím, najde, protože volby jsou za 1,5 roku. Ti lidé si budou uvědomovat, senátoři, že to je vzdálenost, kterou si ještě budou občané pamatovat. Jestli se připojili na toto a jestli se na tom podílejí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já bych se vrátila ještě krátce k té prezidentské volbě první přímé. Vy jste mi říkala, že byste byla ráda, kdyby jaksi to probuzení lidí, ta jejich občanská, naše občanská angažovanost jaksi přetrvala. Co pro to udělat, aby to neusnulo?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak třeba teďka ještě, dokud je čas, protože to musí být hotové do 7. března, přijaté tím Senátem, upozornit na to, jaká je to věc ta amnestie a kolik tisíců a desetitisíců lidí to poškozuje. Olga Somerová a ještě někdo natočili takové krátké šoty, je to na webu, o tom, jak tedy se postupuje a s těmi lidmi, kteří jsou poškozeni. Když si představíte, že ti všichni lidi, co jsou poškozeni v tom H-Systemu a v těch různých tunelech, budou sice se moci dneska hájit, ale budou to muset podávat individuálně. Shánět všechny ty listiny za sebe jako na jedince. No a teďka si to představte, že se to potáhne znova. Tak je trochu problematické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru se socioložkou Jiřinou Šiklovou. To, že mladí Evropané neradi opouští rodičovské hnízdo, tak to není novinka. Nicméně známe nová čísla Eurostatu, podle nich se počet mladých Čechů, kteří bydlí s rodiči, zvýšil na třetinu. Překvapuje vás tato informace nebo je to přirozený vývoj?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Není to přirozený vývoj, ale je to skutečnost. Prostě mladí lidé, jak kdyby si chtěli touto formou prodloužit svoje dospívání, lépe řečeno, jaksi formu toho, kdy nejsou sami plně zodpovědní. Na jedné straně jsou zodpovědní a tváří se, že jsou dospělí. Na druhé straně chtějí být takto u těch rodičů, protože nepřijímají tu odpovědnost, nemusí platit ty nájmy. To není jenom věc finanční, to je otázka životního stylu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Prý trendem ale už není ten takzvaný mamahotel, ale pardon, mění se vůbec model soužití generace mezi 25 a 33 lety. Dokonce se hovoří o jakémsi zklidnění toho mezigeneračního soužití. Myslíte, že třeba začínáme být vzájemně jaksi více tolerantní, že za tím není ...

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
A nebo, nevím, jestli jsme vzájemně více tolerantní. Možná, že docela obyčejnsky více na sebe kašleme. Ta jedna generace na tu druhou. Rodiče se vzdávají té možnosti ty děti ovlivňovat, říkají, stejně to neovlivním, no a mladí lidé si řeknou, vždyť je to docela pohodlný bydlet tady a platit mámě, tátovi tisícovku za byt, jinde bych musel platit víc. Takže je to já bych řekla ne třeba opravdu soužití a dohoda, ale spíš chápání té určité výhody. A pak si na to ti lidé zvyknou. A já se tedy tomu až nedivím, že se potom nevdávají a nežení. Vzpomínáte možná, no vy jste mladá, na takové pořekadlo: Co neuděláš s telecí hlavou, s hovězí už neuděláš. Tak tak se to říkávalo kdysi o manželství. Ale já třeba mám 6 vnuků, tak ta nejmladší Terezka je ještě pod čárou, ale tam z těch lidí, z těch ostatních mých vnuků nikdo, ani kluci ani holky nejsou vdané.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak u vás funguje, paní Šiklová, prozraďte nám takový ten mezigenerační dialog, jak se hezky říká.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Ale docela tak dobře, my se scházíme, scházíme se na chalupě, jo, když teda třeba ty někerý vnuci, ten Mareček studoval v Praze, tak samozřejmě bydlel u mě a tak dále a jsme v kontaktu písemném a chodíme občas třeba do divadla, já je pozvu a oznámím, co se děje a na výstavy a podobné. Teďka zrovna Kupku, je honím, že už to 3. 3. skončí a podobně. Čili to já byh neřekla, že jsou to špatné vztahy, ale jako je to tak, že ti mladí lidé se mají svoje partnery a nezapomeňte, že to není moralizování, ale když teda žijí s tím partnerem nebo partnerkou, tak je nikdo neodsuzuje, že spolu žijí třeba 1,5 roku a vůbec teda se neohánějí nebo nestarají o to, že by se mohli vzít. Nebo ten nový trend, který je, mladí lidé si pronajmou byt, ten majitel z toho bytu má z toho víc a každý má tam jeden pokoj. Jo, tak to je bydlí tam třeba 4, tak je to zajímavý přístup, je to určitě jiná forma a je to takový, řekla bych, hledání si životního stylu, který je ekonomicky málo náročný a já bych řekla i tedy, že nemá žádný vlastní styl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že když se podíváte na tu hodnotovou orientaci, jaké hodnoty, jak se to změnilo v těch posledních letech?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, určitě není tam ta hodnota třeba mít dítě, není tak výrazná, jako bývala. Nezapomeňte, že ještě za toho minulého režimu bylo nutné, abyste vůbec měla nárok na jakýkoliv byt a mohla si ho vůbec koupit, tak jste musela mít určitý počet lidí v tom bytě, tak to tady odpadlo. Tady je to otázka hypotéky, vzít si hypotéku, není to jednoduché pro ty lidi. Čili jim tedy toto provizorium trvá určitě déle. Proto si myslím, že i to se projevuje ve snížené porodnosti, protože, když by si pořídili to mimino, kde budou bydlet, když jsou v tom bytě třeba 4 páry?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v Česku skončil Národní týden manželství, který chce právě propagovat to soužití v tradičním svazku a motem letos byla věta: Manželství je umění. Tak asi docela výstižné, co myslíte?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Určitě, je to umění, je to určitý kompromis a já jsem tedy, přesto, že to vypadá divně, pro to, aby se ti lidé i právně k sobě zavázali, protože, jak se říká: Není kázáníčka, není kostelíčka, aby v něm nebylo kázáníčka. A když ti lidé mají úplně volný svazek, tak se snadno rozejdou. Ano, a tady někdy působí i negativně finanční podpora státu, takzvaná na nemanželské děti. Proto třeba prvorozené děti se velice často právě v těch méně kvalifikovaných a méně zámožných rodinách rodí jako nemanželské, někdy i druhorozené, protože tomu stát dává sociální podporu. Nic prosím vás proti podpoře tedy matek, které tedy nemají, které jsou svobodné, no, tak chápu, to dítě i ta matka potřebuje podporu, ale někdy je to zase z hlediska těch lidí, že mají toho partnera a říkají si, dokud můžeme vzít si ty peníze od státu, tak si je budeme brát.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
No, když se podíváme na tu rodinnou politiku, tak není příliš jaksi nakloněna. Omezeno bylo vyplácení porodného, odzvonilo společnému zdanění manželů, je nedostatek míst ve školkách. To určitě má také vliv na snížení porodnosti.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To má, ale nezapomeňte, že kdyby se lidé, co dělají politiku sociální, podívali na demografické údaje, tak těch dětí, těch školek bude strašně málo už během dvou, tří let, prakticky nebudou. Tak jako nebudou mladí lidé na vysoké škole. To se bude zavírat. Ty všechny možné soukromé školy musí přestat fungovat, prostě protože nebudou na ně zájemci, nebo tam budou brát opravdu každého, kdo půjde kolem. Totéž teda budou i ty školky a ty mateřské školky, tak to prostě je. Evropa se nerozmnožuje. Možná právě proto, že se má příliš dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se ještě vrátím k tomu soužití těch dvou generací, myslíte, že by právě jaksi pomohlo i ve stáří nebo v péči o rodiče ve stáří?

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Péče o rodiče. Pokud by to byla vynucená péče, promiňte, tak kdo by ji chtěl, ano, kdyby to byla vynucené a jinak, kdyby tady byla přirozená ne soužití rodin a generací, tak je to určitě nejlepší forma, protože jak ti rodiče, tak tedy ti mladí lidé mají pocit, že splnili svůj tedy, svoji jakousi povinnost, morální povinnost a mají z toho určitě dobrý pocit. Dochovala jsem maminku, dochovala jsem tatínka. Bohužel při dnešní mobilitě, posunování se, že jeden bydlí tam nebo druhý tam, tak je to obtížnější. Společně okolí aby se to dalo dojít pěšky, už většinou dneska lidé nebydlí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak viděla svět kolem nás Jiřina Šiklová, socioložka. Děkuji za rozhovor a přeji hezký den.

Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Taky hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra se budu ptát teologa profesora Tomáše Halíka. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.