Jak to vidí Jiřina Šiklová - 15.1.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. V pořadu Jak to vidí vítám socioložku, docentku Jiřinu Šiklovou. Dobrý den.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste se vrátila z výjezdního interdisciplinárního semináře v Nečtinách. Konal se už pojedenácté se zajímavým názvem Masarykovy boty. Jak tomu rozumět?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak to je možné tomu rozumět tak jako Masarykovy chyby, protože kolikrát se říká on udělal botu. Ale tohle to bylo myšleno i zamyšlení nad Masarykovými třeba sochami, velice zajímavé. Byla tam vynikající přednáška o Pražském hradu, jak se rekonstruoval tedy Hrad pražský právě za Masaryka, Plečnik. A ty boty, to je konkrétně socha, která byla na Moravě a kterou potom museli za komunistů osekat a z něj tam zůstaly opravdu jenom ty Masarykovy boty. Mluvil o tom Stanislav Roudínek a paní ..., tedy ta, která tu oblast restituovala a tak dále. No, a vedle toho tam byly samozřejmě filmy báječné, projevy, třeba Václava Cílka o migraci, kdy už před kolika tisíci lety se pohybovaly karavany a pohybovaly se až tedy sem k nám a nikdo se nebál zaplavení islámem a podobnými věcmi.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vaše přednáška se jmenovala Co vytýkal Masaryk marxismu. Co se od vás posluchači dozvěděli?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak já jsem se zabývala jeho otázkou sociální, která je vlastně taková na 720 asi stránkách, rozbor marxismu a lidí, kteří byli tehdá vlastně zajímaví. No, a končí to tedy zaprvé výtkou proti Marxovi, že marxismus žádný nebyl. Marx byl tehdy pár let mrtvý. Masaryk tuto knížku napsal v roce 1898 a je to polemika tedy s tímto pojetím vlastně marxismu nebo Marxe, který by chtěl dělat změnu, aniž by tam docházelo k zdůraznění otázek třeba morálních, ideových a i takové upozornění na jeho nedůslednost. Mě na tom nejvíc zaujalo to, že my velice často opakujeme jako prostě jsme proti marxismu nebo jsme pro marxismus, ale skoro nikoho z těch lidí, s nimiž polemizoval tedy Tomáš Garrigue Masaryk, vůbec neznáme. Když tak, tak ta starší generace podle jména. No, upřímně řečeno, kdo by dneska byl schopen zopakovat názory třeba Lasala nebo Kautského, Bernsteina? A to jsou ..., Prudona a podobně. Ale ten Masaryk toto bere všechno velice vážně, považuje to za jednu z nejvýznamnějších hnutí devatenáctého století, které bude potom hrát velkou roli perspektivně, což se teda stalo. A taky byla tam samozřejmě diskuse o Masarykově pojetí bolševictví, kdy to už psal v roce 20 až 21 a byla to vlastně kritika toho, co tehdy dělala sociálnědemokratická strana a upozorňoval tam mimo jiné na to nebezpečí, že může dojít k rozdělení sociálnědemokratické strany na stranu komunistickou, bolševickou, jak se tehdá říkalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Komu vlastně ten mezioborový seminář v Nečtinách je určen a kdo ho organizuje?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak organizuje ho ústav mezioborových studií, pan Antelín a tak dále, no a vedle toho oni se tam snaží svolat vždycky učitele vysokoškolské, aby si povídali mezi sebou. Je to velice neformální, opravdu neformální, a protože každý se snaží před tím druhým kolegou z jiného oboru říci pokud možno to nejzajímavější a nejlepší. Takže já tam jsem získala jakýsi sokus informací, ale i třeba od pana Kosatíka, Pavla Kosatíka nebo Václava Žáka, který tam rozbíral a dělal paralelu mezi Masarykem a Havlem jako politiky. A podobné jako tedy věci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak tedy výjezdní interdisciplinární seminář v Nečtinách. Pro zájemce už je jedenáctý ročník, určitě do té doby jste našli na internetu název Masarykovy boty letos. Povídáme si s Jiřinou Šiklovou. Vy jste v rozhovoru pro Hospodářské noviny začátkem roku řekla, že nás čeká generační výměna, podobná té z roku 1968 v západní Evropě. Paní docentko, vidíte na obzoru nějaké mladé osobnosti, které by dokázaly nahradit ty, řekněme, okoukané politiky?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No, tak úplně ty mladé, já je ani neznám. Já jenom vím, že se sdružili třeba kolem té revize nebo jak to má bejt, ta demokracie ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Inventura.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Inventura, inventura, ne revize. Vidíte, to jsem ovlivněná ještě pořád tím revizionismem. A tak tedy ta revize demokracie, oni vlastně zorganizovali tu připomínku 17. listopadu, čili tam se určitě tvoří skupinky mladých lidí, především studentů, kteří se do politiky asi budou chtít vrhnout. A já se domnívám, protože tak to bývá vždycky, protože to je generace, která už vyrostla za těch 20 let, která si zvykla, že tady nemusíte mlčet a nebudete jim pořád říkat no jo, tehdá nebyly banány a tak dále, ale prostě pochopí chyby té současnosti. Že sice nemusíte mlčet, není cenzura, funguje zde demokratický systém, můžete ty strany zvolit, ale funguje zde také mezi těmi politiky korupce, spojování a čili s vytváří jakási bezmocnost občana. Já se s tím setkávám denně, protože já jsem to iniciovala, ale nenapsala jsem to, provolání vlastně Několik vět. A to tedy koluje po internetu s mým jménem, jako kdybych já byla autorka, i když jsem s tím souhlasila a řada myšlenek je tam mých, ale nejsem toho iniciátorkou a nikomu to neposílám. A tam prostě vidíte, vedle samozřejmě názorů taky pitomoučkých, ale většina těch názorů jsou lidé starší, kteří říkají: My nevíme, jak to je možné změnit, když půjdeme volit velké strany, tak se tedy nic nezmění. A naopak tedy oni se budou zase spojují. Vidíte, že nerozlišují ty velké strany a nevědí, proč by měli jednu nebo druhou preferovat. A když budeme volit malé strany, tak oni vlastně se tam neuplatní. Bojí se toho ztraceného hlasu. A je tam velice často jakýsi výraz zoufalství, jaksi že se s tím nedá hnout. To zoufalství vůči tomu demokratickému systému, který jakoby se zablokoval.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A to by byla i odpověď na otázku, co lidi podle vás tedy štve nejvíc.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Přesně tak. Toto je štve. Já na to, když /nesrozumitelné/ na takových 15, 20 e-mailů denně odpovím. Na ty další už většinou napíšu jenom děkuji. Ale tak jako říkám, tak zakládejte různé občanské iniciativy. Tak sdružte lidi, že tady nechcete mít garáže, tamhle nechcete mít hotel nebo vykácet strom, a ty lidi dáte dohromady, tak jako to udělali třeba v těch Klánovicích s tím Klánovickým lesem, že to zachránili, a ti lidé potom už mohou něco ovlivňovat. Čili já tu bezmocnost nevidím. A navíc si myslím, že když někdo má takové ty úplně katastrofické scénáře, tak to lidi odzbrojuje, protože jestliže mi někdo vysvětlí složitě, že opravdu nic nemá cenu dělat a všechno to tedy končí, no tak pak proč bych se ještě namáhala.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Proč je u nás stále slabá právě ta občanská společnost? Proč nemáme větší tendence se angažovat v tom nejlepším slova smyslu a ne, dejme tomu, politicky?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Podívejte se, my jsme tady měli vlastně zrušenou občanskou společnost už tedy za Hitlera, samozřejmě každý totalitní režim, pak těch 40 let za bolševika a pak jsme se domnívali, že občanská společnost je něco takového málo jako ROH, že jo, a že teda to mají dělat ty politické strany, což je chyba. Ale těch dobrých občanských iniciativ je také hodně. Takže si myslím, že to je jenom o to obnovení toho. Všimněte si, kolik tady existuje třeba dobrých nadací, třeba právě Václav Cílek dostal cenu Vize 97 tento rok a tak /nesrozumitelné/ a to nejsou jenom ty ceny, tady mám na mysli řadu iniciativ ve prospěch různých skupin. Docela to lidi dotují, nemyslíte?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
O tom roce 2010 se mluví jako o "supervolebním", takže možná to bude ještě docela deprimující. Ale když se vrátíme k té vysoké politice, proč většina politiků má dojem, že siláctví funguje a že naslouchají právě voliči? Aspoň určitý typ lidí? Ono do jisté míry to pravda je, ale nevím, jestli to platí obecně.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Já se obávám, že to bohužel platí na lidi, protože lidi si dříve nežli občanskou společnost a vůbec naučit se diskusi jako argumentaci, tak si zvykli na tedy fotbalové zápasy nebo tedy zápasy nejenom fotbalové, ale jakékoli takovéto primitivní měření sil. Vyhrává ten, kdo druhého více srazí. O obsahu se tolik nepřemýšlí a taky nezapomeňte, že lidi více sledují televizi a tam ten obraz i výraz tváře je důležitější než to slovo, které je řečeno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A umíme i třeba kriticky přemýšlet obecně? Jsou lidi, kteří si utvářejí svůj názor, anebo mají tendenci věřit právě tomu, co čtou, vidí, slyší v médiích?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Bohužel já se domnívám, že jsme se nenaučili číst. Myslím ne písmenka, ale číst tedy zprávy, udělat si obsah. Když mi někdo takhle vykládá a nadává, hubuje, tak já udělám hloupou a řeknu a co jsi měl proti tomu článku? Nebo co tam je? No, vždyť to taky jsi četla. A vlastně ten člověk mně odpovídá a reprodukuje pouze název článku. Ale co je v něm, to už tedy buď neví, nebo ho zkresleně interpretuje podle toho titulu. A samozřejmě tím se dá snadno lidmi manipulovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Teď mě napadá, že až jednou vyjdou noviny, jenom samé titulky, tak si toho možná mnozí čtenáři ani nevšimnou.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Vůbec ne, určitě budou velice spokojeni.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nejvyšší správní soud rozhodne zřejmě do 14 dnů, jestli zruší Dělnickou stranu, tak jak to navrhuje stát. Není to ale ze všeho nejvíc vlastně nejlepší reklama takovému zanedbatelnému politickému seskupení za státní peníze?

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
No samozřejmě je to tak. Včera zrovna jsem přednášela na pražské vysoké škole psychoterapeutické, tady je to někde na Praze 4, a tam jsem mluvila s několika studenty a říkala jsem, že toto jsou nepřímé reklamy pro tyto jednoaktivity a že těm lidem, jako je ta Dělnická strana, ta je vlastní i třeba teroristům, nejde o ten efekt, ale o to, aby upoutali pozornost. A to je to, co teda vlastně, o co se jim jedná. Čili když tohle to zrušíte, tak vlastně se bude o tom diskutovat. Jinak by se to vůbec nepřipomínalo. A samozřejmě, opozice je vždycky všude někde a tihle ti lidé se snadno seskupí pod jiným programem. A jde jim o to, asi tak jako třeba fanouškům na fotbalovém zápase jim nejde o to, jestli vyhraje ten nebo ten, ale jde jim o to sebeuplatnění. A protože moc nepřemýšlí, tak je to to státní uplatnění, že jo. Vystupují jako skupina, stádo. Tak já teda uznávám, že se má proti tomu zakročit, ale kdyby to bylo možné, já bych spíš zakročovala pomocí pokut a takovýchto věcí. To by je ochromilo více.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zároveň policie provedla zátah na další neonacisty spojené s touto stranou zřejmě nabízí se otázka, proč právě teď. Působí to nešťastně, jakoby to byla skoro politická objednávka v souvislosti se změněným probíhajícím soudem.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Neříkám, že to je politická objednávka, to bychom podsouvali, já myslím, že tak zase nemyslí, že prostě ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale může to tak působit právě.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
Tak to působí, určitě tak to působí, přesně jak to říkáte. Ale věřím, že ti lidé prostě mají svoje postupy a vůbec si neuvědomují, protože nečtou ty noviny, v jakém kontextu by to mělo a mohlo by to působit. A to je, myslím, veliká chyba, že lidi se neučí už na školách vidět určité názory v souvislostech, tedy v tom kontextu, a že se to tedy učí a domnívají se, že jsou to jednotky, a zapomínají, že ta jednotlivá seskupení, ale i činy dávají celek, že je to mozaika.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono je to ale těžké, protože proti extremismu a krajní pravici zvlášť se asi musí zakročit tvrdě. Nelze vyčkávat, jak se věci vyvinou.

Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka
--------------------
To je pravda, ale vždyť je možné tedy začít a právě těmi zákazy, kontrolou, sešli jste se, nemáte to povolený, zaplaťte 10 tisíc a tak dále. To je účinnější v tom směru, že to nedělá těm lidem reklamu, protože každý z nás někdy platil pokutu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem v pořadu Jak to vidí, je socioložka Jiřina Šiklová. Povídám si v Českém rozhlase 2 na Praze, vy si můžete dokonce přepis rozhovoru přečíst v pondělí na www.rozhlas.cz./praha. No, a reprízu si můžete poslechnout dnes po třiadvacáté hodině večer. / Písnička / Vladimír KROC, moderátor -------------------- Haiti postihlo devastující zemětřesení. Snad není nikdo, kdo by o tom neslyšel. Vidět ty obrázky, to opravdu není nějak povzbudivé. Kdo rychle dává, dvakrát dává, a tady to platí snad trojnásob. Nezní tedy podivně zpráva, že se vláda k jednání o pomoci této zemi sejde už v pondělí? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- No samozřejmě, je to nesmysl, ale bohužel tedy ti politici, teďka na ně budu teda hodně nadávat, samozřejmě se starají především o svoje volební hlasy, místo o to, co by měli dělat. To dělají s námi všemi. My jak blbečci všichni na to platíme peníze a neuvědomujeme si, že to dělají za naše prachy. Tak já to považuji za nesmyslné. Zaplať pánbůh, že tady existují nevládní občanské organizace, ať už je to Adra nebo teda Člověk v tísni, které ..., nebo ty charity, které pomáhají hned. A to je ta výhoda těch občanských organizací ... Vladimír KROC, moderátor -------------------- Že dokážou být třeba pružné. Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Pružné a nemusí čekat na schvalování volebním nebo dokonce politickým nějakým systémem. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Tady je to taky skoro až bezmoc, když člověk sleduje záběry v televizi, vidí, k jaké destrukci došlo na malém ostrově v Karibiku a de facto nemá jinou možnost jak pomoct, než třeba poslat DMS nebo přispět finančně na nějaký z těch účtů. Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Je to bezmoc, ale uvědomme si, že toto je taky druhá stránka globalizace. Být to bez té globalizace, být to bez těch médií, ti lidé tam hynou stejně jako dneska, ale bez jakékoli pomoci. A v tom si myslím, že bychom měli vidět, v čem je ta druhá pozitivní stránka té globalizace. Nejenom zlevnění, anebo, dejme tomu, kšefty, ale taky teda ta vzájemná pomoc, to, co by se dalo nazvat účinná humanita. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Tak on tam stát de facto nefungoval ani před tou katastrofou, ale teď jsou ty struktury totálně rozvrácené. Dá se vůbec odhadnout, co může následovat po té katastrofě? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Obávám se, že následovat mohou epidemie na podkladě neodklizených mrtvol. Lidí i zvířat. A to je na tom to nejhorší. Já říkám, takovéto katastrofy byly vždycky, jenomže jsme se o nich dozvídali za několik desítek let v podobě mýtů. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Kousek od Haiti je Kuba a to připomínám proto, že evropští konzervativci včera vyjádřili výhrady k plánu španělského předsednictví Evropské unie zlepšit vztahy mezi EU a Kubou. Evropská lidová strana tento španělský projekt nepodpoří, pokud na komunistickém ostrově nenastane výrazný posun v respektování lidských práv. Co si o tom myslíte, paní docentko? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- To je dvojznačné. Když totiž potom takový totalitní stát naprosto ignorujete, tak ti lidé v totalitním státu se o tom skoro ani nedozví. Zatímco když tedy s nimi účinně spolupracujete aspoň v tom směru, že se tam objevujete, tak můžete udělat to, co dělá Mitterand a další, když sem přijížděli, ti naši hoši v tom ÚV KSČ měli zájem, aby se s nimi sešli a trochu se reprezentovali. A oni přitom se ptali a co dělá pan Dienstbier, co dělá ten a ten, co dělají ti mluvčí charty. A tím se ti lidé nemohli k těm lidem chovat tak špatně. To je dvojznačné, to je dvousečná zbraň. Na druhé straně té Kubě pomáháte takovouto spoluprací a ten režim tam ještě tedy udržujete. Na podkladě našich zkušeností bych řekla, že je skoro lepší tedy s nimi určitou spolupráci navázat, ale berte to jako můj osobní názor, nejsem politička. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Ono je právě otázka, co je třeba právě pro evropské konzervativce výrazný posun v respektování lidských práv. Jak to hodnotit? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Podívejte se, zde byl režim, kdy třeba historik Thompson řekl, aby se zde nedovolilo v Československu po roce 68, aby nedovolovali různí autoři hrát svoje hry a zakázali to. Já jsem byla tehdá proti tomu, mimo jiné s dalšími, protože jsem říkala, tím pádem ti lidé budou zde úplně izolováni. Oni se prostě budou domnívat, že takováto evropská kultura neexistuje. Tak to je tedy můj názor. Když někoho zaženete do kouta, on se potom brání a hlavně nemá se před kým stydět. Jestliže ta Kuba nebude oslovována, tak si řekne to je jak s těmi katastrofickými scénáři, stejně se s tím nedá nic dělat, oni nás stejně nechtějí přijmout, tak můžeme mít doma ten nejhorší režim, jaký je. Asi jako když víte, že vedlejší rodina mlátí muž manželku nebo manželka muže nebo děti a vy si řeknete to je tak špatná rodina, já radši se s nima bavit nebudu a ani je nesledujete. Ale znova, nejsem naštěstí politička. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Říká Jiřina Šiklová. / Písnička / Vladimír KROC, moderátor -------------------- Český rozhlas 2 Praha. Jiřina Šiklová v pořadu Jak to vidí. Pojďme se vydat na cesty. Ostatně dnes pro vás budeme vysílat také z veletrhu Regiontour v Brně. Cestovní kanceláře už se předhánějí v nabídkách a lákadlech. Uspějí podle vás i v době krize a je to tak, že třeba nemáme zas tak hluboko do kapsy, abychom se nemohli vydat za hranice všedních dnů? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Podívejte se, když vidím, kolik lidí dneska nejenom utrácí za automaty a různé tedy sazky a podobné věci a vedle toho, kolik věcí se kupuje naprosto zbytečných, tak asi ta u nás krize nebude ještě tak hrozná, včetně skoro milionu automobilů, které se vyrobily, a určitě se také musely prodat, protože jenom na skládku to nedělali. Takže já si myslím ale, že když je opravdu tedy krize, že by člověk měl v sobě mít kousíček toho vlastenectví a říci tak já dám vydělat našim lidem. Tím nemyslím, že když koupím si někde výrobek, tak v každém tom výrobku jsou samozřejmě zakomponovány prvky z ciziny, kde je cizí kapitál. Proto rozdělování peněz na cizí a naše je nesmyslné. Ale koupím-li si, anebo pojedu-li do hotelu, kde tedy toho dotyčného znám, nebo ho vidím, že je to za 30 kilometrů od mého bydliště, ušetřím za benzin, ušetřím ovzduší a vedle toho dám vydělat konkrétnímu člověku. Takže já třeba běžně dělám to, když jedu na chalupu, tak jdeme kupovat až tam. Zaprvé je to levnější a za druhé si říkám, proč mám dávat vydělávat Praze, když mohu dát vydělat třeba v Čechticích. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Je tam třeba dostatečný sortiment, uspokojí vás to? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Ale jo, samozřejmě. Proč by to neuspokojilo? Copak potřebuju nějaké speciality? Člověk je, vlastně žije velice jednoduše. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Je pravda, že když potom zvážíme, co ve skutečnosti potřebujeme, tak je toho mnohem míň, než bychom čekali. Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Ano a navíc ty velké obchodní domy jsou dělány jenom kvůli tomu, abych se tam zamotala a koupila toho více. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Než člověk trefí k pokladně, tak utratí víc, než měl v úmyslu. Pojďme spíš k té duševní krmi. Vy máte nějaké tipy. Co byste doporučila třeba k četbě? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- No, tak já jsem třeba včera byla na takovém hezkém setkání, vydání básní pana Khana, což je pseudonym, že jo, vydali to jeho přátelé knihy Triády. To se kupuje jenom na internetu. Tadyhle prostě v literární kavárně řetězové zorganizovali to jeho přátelé. Václav Trojan a tak dále. A o té knížce se mluvilo. Tam se sešlo třeba 30 lidí, kteří poslouchali verše ve sklepě, který tedy tam je. Je tam dokonce studna v té literární kavárně. Samozřejmě původní, jak jinak. Dneska ji tam nikdo nedělal. A já jsem si říkala, jaký to je nádherný, když můžete sestoupit o 2 poschodí do románské Prahy, poslouchat tam verše, koupit si knihy člověka, který už je 20 let skoro mrtvý a jeho přátelé na něj tak myslí, že recitují ... Moderoval to prostě Pavel ..., teda Petr Brod, jo, Veinberger, Trojan a tak dále, a najednou ... A ti lidé si ty knížky koupí. Říkala jsem si, jestliže existují takovéto ostrůvky ... Soňa Somolányová by to nazvala ostrůvky pozitivní deviace, tak si říkám tak to v tom světě není ještě tak špatné. Aspoň s námi. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Ještě nějaký tip? Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- No, tak třeba když jsem vylezla ven, tak jsem šla po Staroměstském náměstí, nebylo uklizeno, to se zase Bémovi nepovedlo, ale v každým případě tam nebyly ty připitomělé krámky. Nikdo tam nehrál. A i když jsem se musela brodit v tom sněhu, tak jsem si uvědomila krásu toho města, toho osvětlení a říkala jsem si, kde jinde se mně může stát, že najednou se z toho hluku města a té civilizace ztratím do jakoby skoro jiné dimenze. Duchovní, ale dokonce i tedy té, toho koloritu toho města. Takže jsem přišla domů, i když jsem se málem před barákem svalila, protože tam už /nesrozumitelné/ nebylo. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Líčí socioložka Jiřina Šiklová, náš dnešní host v pořadu Jak to vidí. Děkuji za váš čas a budu se těšit zase příště na shledanou. Doc. Jiřina ŠIKLOVÁ, socioložka -------------------- Já taky. Na shledanou. Vladimír KROC, moderátor -------------------- Mějte se. Připomínám, že přepis rozhovoru najdete v pondělí na www.rozhlas.cz/praha. Reprízu si můžete poslechnout po třiadvacáté hodině.