Jak to vidí Jefim Fištejn - 20.11.

20. listopad 2009

Pátečním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) byl publicista, esejista nebo scénárista Jefim Fištejn. V článku opět nabízíme needitovaný přepis pořadu. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Jefim Fištejn.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Přeji vám dobrý den, nádherné dopoledne, no, rád bych řekl ze slunných, prosluněných Buchlovic, ono tomu tak je, ale pravdou je, že také to schovává ještě mlha, v každém případě tady máme docela jasno, jsme v Muzeu Podhradí a dnešní host a do domu vysíláme právě z tohoto místa, z tohoto nádherného města na pokraji rázného moravského Slovácka. Zdraví vás Pavel Kudrna, samozřejmě představíme vám tento kraj, představíme vám přímo Buchlovice samotné, ale nezapomeneme ani na stálé rubriky, na stálé příspěvky, které do toho našeho vysílání určitě patří. No, samozřejmě nezapomeneme na pořad Jak to vidí, dnes s Jefimem Fištejnem, komentátorem, publicistou, který je v pražském studiu, čili podíváte-li se webovými kamerami, tak uvidíte pouze Jefima Fištejna, no, a Pavla Kudrnu můžete vidět nikoliv přes webové rozhraní, ale pokud přijedete do Buchlovic do Muzea Podhradí, a to už se stává, čili v tuto chvíli už tu máme první návštěvníky, které také zdravím, ale v tomto případě hlavně Jefima Fištejna do Prahy, dobrý den.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Dobré ráno do Buchlovic.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Pane Fištejne, já myslím, že téma našeho prvního povídání je naprosto jasné, máme takzvaného nového prezidenta Evropské unie a takzvanou ministryni zahraničí Evropské unie, to takzvané neříkám nijak pejorativně, protože ta funkce se takto nejmenuje, alespoň zatím a už je tedy rozhodnuto. A vy jste celé to klání sledoval, určitě vás velmi zaujalo.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Ano, skutečně a byl jsem připraven v podstatě v těchto hodinách ještě stále povídat o tom, že volba nebyla dokonaná, ale ona už byla dokonaná ve skutečnosti ještě včera v podvečer nebo v pozdních večerních hodinách. Vycházel jsem při tom z toho, že i předsedající, rotačně předsedající předseda Evropské rady, a to švédský premiér, ministr prohlásil, že má přichystaný nejen ..., má přichystánu nejen večeři, ale také snídani. Takže z toho jsem vycházel a myslel jsem si, že jednání, hledání kompromisu se protáhne až do rána. Zřejmě se podařilo najít o něco dříve. A pokud byste se zeptal, nakolik zdatné a silné jsou ty postavy nových čelních představitelů Evropské unie, tak bych na to asi odpověděl, že právě ani silné, ani zdatné, ani samostatné, ani charismatické by neměly být. V tom je zvláštnost čelních představitelů Evropské unie. Tam spíš se mělo jednat o velice konsensuální postavy, o povahy velice smířlivé, schopné dosahovat kompromisů a spíše naslouchat než jednat. Ve hře bylo pár takových takzvaných charismatiků, silných politiků, třeba delší dobu se uvažovalo o Tonym Blairovi, bývalým to britském premiérovi, ovšem ten odpadl z různých, z celé řady důvodů, z nichž jedním z prvních byl právě ten důvod, že je příliš samostatná charismatická osobnost, se kterou státy a vlády především, vlády, protože vlády, to jsou partneři těchto čelních činitelů, vlády budou mít s takovým činitelem problém. No, a zatímco s těmi, kdo byl zvolen a byl zvolen předseda vlády Belgie Herman Van Rompuy jakožto prezident Evropské unie, máte pravdu, když říkáte, že to je jen popis jeho funkce, ve skutečnosti funkce se jmenuje předseda Evropské rady a Catherine Ashtonová jakožto ministryně zahraničí, znovu jenom popis, protože funkce se jmenuje vysoký představitel Evropské unie pro zahraničí a bezpečnost, takže tito lidé rozhodně se nevyznačují nějakou zvýšenou průrazností. Doslova Belgičan, belgický premiér stojí v čele nejkřehčí vlády v Evropě vůbec, vlády, která je neustále na pokraji demise a přesto podařilo se mu zatím aspoň tak jakžtakž udržet v chodu tuto vládu, takže takový člověk má předpoklady k tomu, aby něco sjednával, aby byl prostředníkem mezi premiéry Evropy a navenek vystupoval jakožto předseda Evropské rady. Ostatně zatím jeho funkci, jeho, chcete-li, popis práce je velice mlhavý. Jasné je jen to, že má být zvolen kvalifikovanou většinou sedmadvacítky na volební období 2,5 let nebo na funkční období 2,5 let, může být jednou znovu zvolen, ještě jednou dodatečně, neboli podruhé, celkově je 5 let a jeho jediná jasná funkce je předsedat summitům Evropské unie a v podstatě připravovat podklady k schůzkám ministerských rad, vystupovat navenek jako představitel Evropské unii. Možná o něco větší pravomoce jsou u ministryně zahraničí, protože tam došlo ke spojení funkcí zatím vysokého představitele Evropské komise pro zahraničí, což byl Javier Solana a této nové funkce ministryně zahraničí pro Evropskou unii jako celek, takže ministryně zahraničí se stává automaticky taky, také viceprezidentkou Evropské komise, možná to jí trošku přidá na vážnosti, ovšem většina lidí, pozorovatelů, jak v Evropě, tak za oceánem, se shodnou v názoru, že velkými kompetencemi tito dva představitelé oplývat nebudou a když Britové ve vtipu připomínají, že Američané v minulosti hledali onu osobu, které by mohl americký státní tajemník, neboli ministr zahraničí, uprostřed noci zavolat a třeba zeptat se na názor Evropské unie, to je okřídlená věta Henryho Kissingera: "Kde je to telefonní číslo, na které mám zavolat do Evropy," tak teď už takový nástupce Henryho Kissingera takové číslo bude mít, ovšem na druhé straně drátu uslyší pouze to, že: "Děkuji za zavolání, zavolejte, zkuste zavolat za týden, já vám řeknu, jaký je názor vlád Evropské unie," protože on sám rozhodně nemůže zaujmout postoj v žádné důležité zahraničněpolitické otázce.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tam padala při těch návrzích různá jména, jak jsem slyšel, tak dokonce i jméno Václav Klaus, ale hned je dodáno v těch informacích různých zdrojů, že žertem.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
No, žertem tam padala různá jména a nikdy jeden neví, co je žertem a co je čertem, protože tam třeba i Massimo D'Alema, italský bývalý předseda vlády, byl nějakou dobu pokládán za favorita, je to bývalý komunista mimochodem. Problém je v tom, že zvolení těchto dvou osobností, čelních představitelů je vnímáno jako takzvaný balík, musí být všechno viděno v balíku, a to znamená, že veškeré ohledy nebo veškeré aspekty mají být zohledněné, takže tam působí následující formulka, když předseda je zvolen z velké země, tak, myslím tím prezident, jinými slovy, tak ministr zahraničí má být ze země malé a naopak. Proto vidíme, že prezidentem byl zvolen politik z malé, drobné zemičky Belgie, zatímco ministrem zahraničí se stala politička z Velké Británie. Když jeden z nich je pravicový, tak druhý musí být levicový, což se stalo v tomto případě, ministryně zahraničí je labouristkou, neboli ze Strany práce, zatímco prezident z křesťanské demokracie. Když jeden z nich je muž, tak ten druhý nebo ta druhá by měla být žena a když jeden z nich je ze severu Evropy, tak ten druhý by měl být z jihu. Tudíž to všechno je hledání průmětů, ale ve skutečnosti hledání průměrů a taková osobnost nemůže se vyvyšovat nad naprostý průměr, což se i stalo.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak samozřejmě, že, jak jsme slyšeli, ty volby provázely různé informace, návrhy, že to není jednoduché, mohou se třeba tito představitelé podrobit jakémusi odvolání, nebo jednalo se i o tom, za jakých okolností by mohli být odvoláni, nebo to mají funkci, jak se říká, doživotně?

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Doživotně ne, funkce prezidenta je, jak jsem řekl, na funkční období 2,5 let ...

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
2,5 roku tedy.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
... a může být pouze jednou prodlouženo, takže samozřejmě, že se s ním bude o něco lépe jednat zahraničním státníkům než s rotačním předsedou Evropské rady, který byl volen vždy jen na půl roku. Už na druhé straně ani dvouapůlleté období, případně pětileté období není žádná věčnost, každopádně cizí státníci trošku si zvyknou si na tu osobu, která bude fungovat coby zprostředkovatel mezi nimi a Evropskou unií.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A to odvolání právě před koncem toho funkčního období bylo by možné?

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Nic o tom nevím, myslím si, že je třeba říct, že předsedové vlád nebo představitelé vlád budou teprve jednat o vymezení přesného okruhu funkcí, neboli popisu práce těchto dvou činitelů, protože ta není vůbec jednoduchá, není zatím vůbec dána žádným přesným dokumentem a v tom možná budou posuzovat i jakési podmínky možného odvolání. Zatím o tom nic nevím.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jefim Fištejn, host dnešního pořadu Jak to vidí, vysíláme ho trochu zvláštně po radiomostu, protože dnešní dopoledne vysíláme z Buchlovic, ale nepřicházíte ani o pravidelné relace, tou beze sporu pořad Jak to vidí je touto relací, Jefim Fištejn sleduje samozřejmě dění na celém světě, ale jsou věci, které nás zaujmou víc, které nás zaujmou méně, já mám pocit, že určitě vás zaujala Ukrajina a volby, o kterých se také hodně mluví.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Ano, nepochybně, protože málokdo u nás má zcela konkrétní, hmatatelnou představu o tom, jak to před volbami vypadá, Ukrajina je stát, který zatím své závazky plní vůči vnějšímu světu a především /nesrozumitelné/ ukrajinské platby za plyn, který přichází z Ruska, ale zajímavostí je, že málo už kdo ví, že Ukrajina je stát, který stojí na pokraji naprostého bankrotu, protože jediný zdroj příjmů pro Ukrajinu nyní tvoří takzvané tranche, neboli přísuny peněz z různých finančních světových institucí, zejména ze Světové banky a Mezinárodního měnového fondu. Zadluženost Ukrajiny jako státu doslova za poslední rok a půl vzrostla trojnásobně, činí něco kolem 23 miliard dolarů a protože Mezinárodní měnová banka samozřejmě nemá zájem na tom, aby Ukrajina totálně spadla do úpadku, do bankrotu, tak nabídla 16,5 miliard dolarů, ale ovšem samozřejmě podmínila tuto půjčku přijetím různých hospodářských opatření. Ukrajina však je v situaci, kdy tato hospodářská opatření není schopna vůbec vykonat. Protože tam mezi jinými podmínkami je i zvýšení spotřebitelských cen, snížení celé řady výdajů, což Ukrajina z populistických důvodů dnes si nemůže dovolit a předseda vlády, ukrajinská premiérka Tymošenková jednoznačně říká světové, světovým finančním institucím, pokud nepoužijeme tyto peníze pouze a jenom na běh státu a na poplatky za plyn nebo na placení dodávek plynu, pak stát se položí a dodávky plynu tím pádem ani nebudou. Je to paradoxně, ale v této složité situaci, kdy, kdy jsou zadluženi absolutně všichni na Ukrajině a třeba některé instituce již nefungují právě z důvodu, že nemají, čím by poplatily, třeba ukrajinský Nejvyšší správní soud, instituce, která by měla řešit obchodní spory, zavřela dveře, vyhlásila zimní prázdniny na celou zimu, protože již nemá peníze ani na obálky, ani na známky a nemůže posílat obsílky. Ve stejné situaci je třeba, jsou Ukrajinské dráhy, které snížily frekvenci vlaků po celém území Ukrajiny a dokonce i v hlavním městě Kyjevě. No, a za této situace předseda vlády Tymošenková a prezident Juščenko se předhání v tom, kdo aspoň oznámí velkorysejší sociální opatření. Samozřejmě navzájem si blokují, když prezident republiky vypsal zvýšení minimálních mezd nebo zvýšení sociálních výdajů, Tymošenková oznámila, že tento zákon platit nebude, protože v pokladně nejsou peníze, ale obratem zvýšila platy těm kategoriím státních zaměstnanců jako třeba učitelů, kteří zpravidla působí ve volebních komisích, protože volby jsou před námi. No, a do toho všeho ještě prasečí chřipka, která samozřejmě je zneužívaná ... s politickými účely a do toho Tymošenková, která není zbavena smyslu pro vtip, tak říká, že i v podmínkách ekonomické krize je nejdůležitější zachovat humor. No, poslední další tranche bude 7. prosince, jsem zvědav, jestliže nepřijde, jestliže přece jen mezinárodní organizace světový měnový fond, Mezinárodní měnový fond a Světová banka nedají další peníze Ukrajině, to jsem zvědav, jaká to bude legrace nakonec skutečně a jak se budeme všichni smát, když ruský plyn přestane plynout do českých domácností. No, a světe, div se, zatímco Ukrajina by měla žít tak vážnými problémy, tak hlavním problémem Ukrajiny, jak se zdá ze čtení jejích sdělovacích prostředků, je zvýšená aktivita mimozemšťanů. Ukrajina totiž je státem s mimořádnou aktivitou UFO, nepoznaných létajících objektů. Ukrajina nedávno otiskla mapu zachycující svědectví, svědectví lidí, kteří na vlastní oči viděli létající talíře a podle této mapy to vypadá tak, že kolem Ukrajiny je černá díra, ani v Polsku, ani na Slovensku, ani v Rusku nejsou tak často pozorovaný jako na Ukrajině, kde normálně se dá mluvit o vpádu mimozemšťanů. Objevily se naprosto fantastický vyprávění různých svědků o tom, jak byli uneseni, nebo nebyli uneseni, no, a to všechno samozřejmě má co dělat i s politikou, protože Ukrajinci připomínají, že ještě před 2 lety Julije Tymošenková na otázku, zda by nešla ... do koalice s proruskými, s proruskou Stranou regionů, tak odpověděla: "To bych musela být unesena mimozemšťany, mozek by mi musel být propláchnut, musela bych přijít o rozum," a tak dále. Jak velký byl podiv Ukrajinců, když letos najednou Julije Tymošenková oznámila, že hodlá vstoupit do parlamentní koalice se Stranou regionů, všichni si připomněli samozřejmě tuto událost a řekli: "No, jo, i Tymošenková už byla na létajícím talíři a je podrobena mimozemskému vlivu." Takže je to takový, jak se říká, šibeniční humor, ale je příznačný pro současnou Ukrajinu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Tak uvidíme, jak to mimozemšťani na Ukrajině zařídí. Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí můžete poslouchat vždy v premiéře po půl deváté následujících 25 minut, v repríze pak po jedenácté hodině, tedy po třiadvacáté hodině večer, no, a v tištěné podobě, respektive v podobě na našem Internetu, tedy v psané podobě, o 24 hodin později. Dnešním hostem je Jefim Fištejn.
A protože Jefim Fištejn je také známý, jak bych to řekl, milovník humoru, tak naše pořady, naše úvahy, respektive úvahy našich hostů směřují také k tomu, abychom se zasmáli a ono tomu nahrává i naše dnešní celodenní téma, kdy se i tady v Buchlovicích budeme ptát, čemu se lidé v době komunismu nejvíc zasmáli a tak se ptám i vás samozřejmě, vzpomínáte beze sporu, zpravidla velmi kriticky na dobu před listopadem 89, ale jsou chvíle, kdy se člověk i zasmál.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
No, nepochybně, když člověk viděl třeba nesmyslná hesla nad českými a slovenskými městy typu "se Sovětským svazem na věčné časy", tak každého napadla, napadl dovětek, ale ani o hodinu více a takových příhod nepochybně každý zažil ve své, ve svém vlastním profesním a i osobním životě mnoho. Já jsem ovšem zažil jeden kuriózní případ, který vystihuje celou nesmyslnost, absurditu až v intencích Orwella, jestli znáte jeho román 1984, když jsem byl studentem čtvrtého /nesrozumitelné/ Fakulty novinářství v Moskvě a byl jsem čerstvě ženat s Češkou a samozřejmě, která po svatbě odjela domů a samozřejmě zachtělo se mi vidět svou mladou ženu a tak jsem požádal o vízum do ciziny a, jak známo, každá cesta do ciziny musela být doporučena jakýmisi státními a stranickými orgány, ve straně jsem nikdy nebyl, takže stranická organizace se k tomu vyjádřit nemohla, ovšem studentská fakultní organizace, fakultní výbor studentů se k tomu vyjádřit mohl a po dlouhém zasedání dospěl k závěru, který ztělesnil v podobě jakési rezoluce o tom, že student Jefim Fištejn se vyznačuje nízkou aktivitou, neplní společenské závazky, málo propaguje marxismus, leninismus a tudíž nemůže být doporučen k závažné cestě do bratrské socialistické země, do Československa k návštěvě manželky Věry Fištejnové. Ovšem na druhé straně jen ve stejným ročníku velmi aktivní student Maruščak, který plní všechny své závazky výborně, účastní se akce ZET a jinak je uvědomělý a člen Komsomolu, tak že toho fakultní výbor doporučuje k návštěvě Věry Fištejnové, manželky studenta Fištejna. No, a taková rezoluce kuriózní se mi zachovala doma a ukazuji ji nevěřícným lidem, kteří si myslí, že něco takového se dá jedině vymyslet, ale stalo se.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Ale tak, tak třeba by se paní Fištejnová zamilovala nově do aktivního komsomolce třeba.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Když byl i doporučen, možná.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
A nejel nakonec?

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Ne, ne, samozřejmě.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jste nedovolil, jste zasáhl určitě.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
No, ne, já jsem, já jsem musel skončit tím, že jsem prostě podal žádost o vystěhování nadobro a tam už člověk nepotřebuje žádné doporučení, protože se jedná o velezradu.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
My jsme se i tady v Buchlovicích ptali, položili jsme stejnou otázku a musím říct, že jedna takováto příhoda z doby blahého socialismu tedy, tak ta myslím, že rozesměje posluchače, uslyší mezi devátou a desátou hodinou. Připomínám, tady je pořad Českého rozhlasu 2 - Praha, pořad Jak to vidí, dnes s publicistou a komentátorem Jefimem Fištejnem.
My už jsme o tom dnes mluvili v Dobrém jitru, poprvé budeme udílet tituly Akce roku, tentokrát roku 2009, v takové premiéře, to znamená ceny za dobré akce na trase výletů Českého rozhlasu 2 - Praha, za dobré kulturní a společenské akce. Máte, já si vzpomínám, že vy jste jednou mluvil také o udílení Antioskarů u nás, o dalších cenách, a to je téma, které, pokud vím, vás velmi zajímá, ceny a anticeny.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Anticeny nepochybně, protože jsou jakýmsi zrcadlem těch pravých cen a nezřídka vystihují slabiny, tak všichni víme i z našich, z našeho prostředí třeba, že u nás existují ekologické anticeny typu Žlutý Ropák a něco takového existuje i ve světě, Zlatá pila, Greenpeace ji dává těm, kdo měl největší přínos do ničení, kácení deštných pralesů v Brazílii, třeba Zlaté maliny jako anticena Hollywoodu je velice známá a většinou dokonce ti aktéři, herci nebo režiséři, kteří takovou cenu dostanou, ani nemají žaludek ji odmítnout, takže musí přijít a převzít tuto cenu za nejhorší roli nebo za nejhorší režii. Ovšem myslím si, že nejznámější cenou tohoto druhu je takzvaný Ig Nobel, Ig Nobelova cena, která se pravidelně rok co rok přiděluje v Harvardské univerzitě a přiděluje se za neskutečné vynálezy nebo neskutečné vymoženosti ve všech oblastech. Paradoxně i v oblasti ceny o mír třeba, ale v zásadě nepravděpodobným pokusům nebo létům stráveným nějakými velice podivnými pokusy. Tak třeba nedávno takovou cenu v oblasti, v oblasti zemědělství a veterinářství dostala skupina vědců, kteří dokázali po mnoha letech pozorování, že, že skot, domácí skot, který má křestní jméno, jako třeba kráva Stračena, tak mají, má vyšší dojivost než třeba skot, který nemá vlastní jméno. Něco takového vyžádalo pouhých 50 let průzkumu. Jiný lékař obdržel cenu za medicínu, protože dokázal navzdory tvrzení jeho matky a on začal svůj projev, projev poděkování tím, že řekl: "Mami, neměla jsi pravdu," matka ho přesvědčovala, že se nesmí louskat prsty, on 60 let louskal prsty jedné ruky, druhá ruka mu sloužila jako kontrolní vzorek a aby dokázal po 60 letech, že navzdory pověře louskání prsty nevede k artróze kloubů prstních, takže přesvědčil i svou stařenku maminku. No, a takovéto nesmyslné podivné ceny se dávají a je to samozřejmě legrace a je to zároveň i tak trošku vystižení skutečnosti, že každá cena má své slabiny a je pouze, je pouze spojená se slabostí lidské schopnosti pojmout svět jako celek. Já osobně si myslím, že letošní anticena za mír by mohla jít stejnému politikovi, který dostal i cenu za mír, protože ony ty dvě ceny mohou docela dobře v jednom bodě sejít.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
Jefim Fištejn byl hostem dnešního pořadu Jak to vidí. Ano, my jsme také přemýšleli, že bychom udělili třeba na té naší trase výletů ceny za nejhorší akce, ale představa, že bychom je předávali pořadatelům, kteří se vždycky snaží, ale pravdou je, že ne vždycky se to třeba povede. Tak vám děkuji za návštěvu, těším se na další setkání, mějte se krásně, přeji vám hezký den a na shledanou.

Jefim FIŠTEJN, komentátor, publicista
--------------------
Tak, tak, rádo se stalo, na shledanou.

Pavel KUDRNA, moderátor
--------------------
No, a my budeme pokračovat samozřejmě s naším vysíláním z Buchlovic po deváté hodině, to uslyšíte zprávy, předtím krátce počasí, taky vám nabídneme řadu zajímavých zastavení v tomto nádherném kraji. Český rozhlas 2 - Praha, dobrý den.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio