Jak to vidí Jan Petránek - 6. června

6. červen 2012
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Publicista Jan Petránek

Na mezinárodní rozměr kauzy Davida Ratha jsme se zaměřili v rozhovoru s komentátorem Janem Petránkem. Ptali jsme se mj., zda Evropa hraje v dnešním politickém světě stále ještě tak významnou roli, jako dříve.

Redaktorem Čs. rozhlasu byl Jan Petránek už v letech 1951 - 1968, specializovaný na mezinárodní vztahy, kosmonautiku a strategii. Zahraniční korespondent v Indii, Pákistánu, SSSR, Vietnamu a Číně. Pro účast na vysílání Čs. rozhlasu proti sovětské okupaci v srpnu 1968 byl zbaven jakékoliv možnosti pracovat jako novinář. Pracoval plných 18 let jako topič v továrně MITAS v Praze až do listopadu 1989. Chartista.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Ve středu 6. 6. je hostem pořadu Jak to vidí komentátor Jan Petránek, dobrý den.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je podle vás ještě něco, co nebylo řečeno ke kauze Rath? Možná se trochu zapomíná na mezinárodní rozměr té ostudy.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
To je pravda. Já jsem přesvědčen, že o tom bude určitě natočen televizní seriál, takže si toho ještě užijeme dost a dost. Nejzajímavější je, že nebylo řečeno, odkud bylo těch 7 milionů. Čili to podstatné. A umím si představit to furore, kdyby se najednou našel nějaký milionář nebo Pepík z Hongkongu, který by říkal: "Ale to jsem mu poslal já a ještě jsme se nestačili domluvit, protože jsem někde na opačném konci zeměkoule." A v ten moment by celá věc splaskla. Čili tady je něco, co je dramaticky rozehráno, co samozřejmě souvisí s volbami. A holt uvidíme. Myslím si, že toho včera a dnes a ještě mnohé dny bude mít český člověk, český občan plné zuby. Takže bych to nechal na ty, co komentují domácí věci většinou.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, ale jak se na to podle vás dívají komentátoři právě v zahraničí, protože i třeba o to včerejší vystoupení v Poslanecké sněmovně byl dost velký zájem ze strany zahraničních novinářů.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak zahraniční novináři to prostě komentují jako případ korupce, který se teprv rozjíždí, a ukazuje se, že Československo nebo, pardon, Česká republika na tom není morálně politicky lepší než okolní státy. A tady se to dá srovnávat opravdu s nejvíce korupčními zeměmi. To je Indie, Čína, Rusko. Tohle to jsou tradičně velké země plné korupce. A tam jsou ty případy mnohem strašnější. Já jsem včera, když se mě na to ptali z Brna, Josef Veselý, jsem s ním debatoval, tak jsem připomínal, jak Yeddyurappa, což je ministerský předseda, který je souzen, je to ministerský předseda jednoho z indických států, tak ten má doma 27 kilo stříbra, 2,5 kila zlata, ale to prostě dokáže, že on se zalíbením shromažďuje takové ty věci, takže největší korupce, která se mu vyčítá, za kterou jistě bude odsouzen a už prakticky teďka se jenom odvolává proti tomu rozsudku, se týká toho, že zašantročil pozemky. A přes pozemky je ta korupce mnohem snazší. A to platí nejenom pro pana Yeddyurappu, to platí pro obrovskou spoustu politiků jak v Asii, tak i v Africe a všude jinde.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíte o těch jiných kontinentech, jak jsme na tom s naším Evropacentrismem nebo jak to nazvat, nejsme příliš zahleděni sami do sebe, hraje ještě starý kontinent v mezinárodní politice tak významnou roli jako dřív?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, podívejte. To je hezká otázka. Ještě snad jednu, dvě věty k tomu Rathovi. Já každý den prohlížím světový tisk, čtu si ho na internetu jako spousta jiných komentátorů. A od polovičky května, kdy se to vlastně stalo, jsem snad zahlídnul jen dvakrát, třikrát okrajovou zmínku. Čili máte pravdu, ta Evropa je zahleděná do sebe, my jsme zahleděni do sebe. To je v pořádku. My si máme doma řešit své vlastní věci. Ale ten ostatní svět, ten to nezajímá. A to, co se dneska děje ve světě, to je nový boj o to, kdo bude mít navrch nad kým. Tady je mnoho rozehraných her. A také všimněte si, že to, co se odehrává poslední dva měsíce, to je nepřetržitý tok mezinárodních konferencí, kde jsou shluky, shloučky, skupiny ministerských předsedů, prezidentů, stěhuje se to přes planetu z jednoho konce na druhý. Napřed to bylo tedy Chicago, předtím to byl tedy Camp David, pak to byl teďka v Petrohradě schůzka, už myslím kolikátá, sedmadvacátá, Evropská unie - Rusko, kde se Putin, Barroso a prezident Evropy Rompuy chvilku bavili a o stejných problémech se dneska jedná, začíná dvoudenní setkání nejvyšších státníků Asie, prezidentů a tam, kde není prezident ten hlavní, jako je například v Indii, je to jen ministerský předseda Manmohan Singh, tak se sejdou v Pekingu, takzvaná Šanghajská organizace spolupráce, a probírají naprosto totéž, otázku bezpečnosti, otázku, co je s Afghánistánem, s Irákem, Sýrie, nebezpečí Íránu, nebezpečí atomových zbraní, otázky odzbrojení, mezinárodní spolupráce. A pořád se to stěhuje. A to nejdůležitější, co právě končí, je třeba v Singapuru, kde se schází, je to, myslím, podvanácté, od začátku tohoto století každým rokem v červnu se schází takzvaná konference Dialogue Shangri-La.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To Shangri-La to zní hezky, to je vlastně takovéto utopické místo věčného míru.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ano, a věčného krásy, spokojenosti. Shangri-La je vlastně termín, který najdete v knize Jamese Hiltona, ten se narodil 1900 a žil jenom přes 50 let něco a jeho slavná knížka je Lost Horizon, Ztracený horizont.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ano, z roku 1933.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, a představte si, že tam je tedy ten termín Shangri-La, údolí věčného mládí situovaný mytologicky a mysticky jako do buddhistického prostředí někde v Himalájích. A to se tak líbilo Franklinu Delano Rooseveltovi, že jednu svoji rezidenci kousek dál od Washingtonu takhle pojmenoval, ale teprv Eisenhower mu tohlec to jeho Shangri-La přejmenoval na Camp David, kde byli teďka nedávno. A tam si také páni, kteří vládnou na této planetě teďka, je to pár dní, rozmlouvali o tom, co by se mělo dělat se zeměkoulí. A hlavní problém by byl jak vojenský, tak ekonomický.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A co se odehrálo teď v Singapuru? Já vím, že tam byl ministr obrany Spojených států, kromě jiných, Leon Panetta, potom pokračoval do Vietnamu a ještě předtím navštívil...

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Indii.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
...Indii.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ano, to máte pravdu. Tak Leon Panetta tam skutečně přišel a přišel tam s dlouhým projevem. Ještě bych se měl zmínit, že to Shangri-La vždycky požádá nějakého velkého státníka, aby měl úvodní projev a měl nějakou vizi, co by se s touhle planetou mělo dělat. Tak Yudhoyono byl nyní, tedy prezident Indonésie, požádán, jeho projev byl dost dlouhý, přes půl hodiny, a mluvil o tom, že je nutné kontrolovat vojenské doktríny, že když bude známo, podle jakých principů by se měly řešit vojenské konflikty, když už tady jsou, tak to že je otázka vojenských doktrín, a to je potřeba vyřešit. A Panetta tam mluvil o tom, že by rád "Re-Balancing", použil termín "Re-Balancing". Česky bysme měli říct znovu dosáhnout nějaké rovnováhy. No, tak na to mu okamžitě odpověděl čínský ministr obrany, který připomněl: "Poslyšte, vy, jako Spojené státy, máte větší vojenský rozpočet než všechny ostatní země na této zeměkouli dohromady. Tak o jakém vyrovnání? To znamená, že vy chcete couvnout, vy budete snižovat ty?" No, a na to samozřejmě Panetta se strašně těžko dostával do formy, aby vysvětloval, že právě nyní bude politikou Spojených států přesouvání té větší části vojenských sil, které Amerika má, právě do Pacifiku. No, a o tom se mluvilo dva dny, mluvilo se o tom, že je potřeba zhumánit války. Umíte si to představit?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ne.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já si to tedy představit neumím, protože válka je věc tak vrcholně nehumánní, že je nutná jenom jedna věc, domluvit se na míru. A ten mír by měl začít především v Asii, která už má v Afghánistánu, ta válka trvá dýl než první a druhá světová válka dohromady. Co s tím? Co se s tím dá dělat?

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom napadlo, že možná teda humánnější je třeba ta kybernetická válka, která už tedy zřejmě zuří, aniž bychom si toho nějak zvlášť všimli. Teď mám na mysli a nechci odbočovat od Singapuru, ten virus Flame, který napadl počítače zejména v Íránu, jak se ukázalo, ale i v dalších zemích. A podle toho, že ty náklady na jeho vývoj dosahovaly miliard, tak zřejmě byl sponzorován některým státem.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, to ano. Víte, když už mluvíte o tom viru Flame, což je anglicky plamen, tak teďka už se vyskytnul Flame Shadow, stín plamene. Ukazuje se, že ten Flame je nyní strašákem mnohých, protože se o něm hrozně dlouho nevědělo. Virus může vám zničit počítač, když je to namířeno na bankovní spojení a finanční styky světa, tak je to samozřejmě strašlivě nepříjemná záležitost, ale co máte nebo jak můžete hodnotit význam viru, o kterém vy nevíte a který vám jako štěnice propátrává vaše osobní data. Tohle co ten Flame je zřejmě nesmírně nebezpečný jak pro provádění špionáží, a to více zemí světa, vůči těm, které chtějí špiónovat, aby od nich získávaly tajné data, ale nepoškodit je, dokonce být tak tišší a nenápadní, aby ten, od něhož jsou ta data čerpána, o tom vůbec nevěděl. Ten Flame byl prozrazen náhodou, a proto se mluví teďka o tom, že je ještě stín plamene, že jsou tedy další programy podobného typu, které nejsou dosud detekovány, o kterých lidé nevědí. No, tak samozřejmě největší strach mají vlády, že se jim to pronikne do tajných usnesení, že to bude různým způsobem zjišťovat plány, které vlády mají. Ale ještě větší strach mají jednotlivé korporace a podniky, protože to nemusí být jenom, že jeden stát provádí počítačovou špionáž, kyberšpionáž proti jinému státu, nýbrž že třeba vám jeden výrobní podnik, který dělá rakety, dělá špionáž proti jinému podobnému podniku v jiné zemi. Čili je to, bych řekl, spor mezi různými korporacemi. Není to. Tady je asi ten, čeho se nejvíc bojí, když se mluví o stínu. Ale tady bych doporučil jednou pozvat na takovou debatu profesora Václava Jirovského, který mně před 5 lety dal svoji geniální knížku, je to člověk, který učil delší dobu ve Spojených státech a teďka je tady u nás v Čechách a je to jeden z největších nejen kybernetických odborníků, ale především člověk, který má přesný přehled, co to dokáže udělat. A on napsal knížku Kybernetická kriminalita nebo kybernalita, a to je čtení, já nevím, jestli to vyšlo v druhém vydání, ale je to knížka, která tohlec to osvětluje, jak je to nebezpečí, a že je to jedna z největších zbraní, které dneska mají proti sobě supervelmoci a i menší státy.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ruský prezident Vladimir Putin je, jak víme, v Pekingu. A mám pocit, že až trochu mrazí slova o přátelské spolupráci armád Ruska a Číny.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak já bych neřekl, že je to jenom otázka vojenská. Tady myslím, že...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To ne, ale mě zaujalo ta formulace - přátelská spolupráce armád.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak ono je to deklarováno už 10 let, ale teďka když tam přijel Putin, tak to první, co může nebo co mohl říct a co také řekl, je, že konečně mezi Čínou a Ruskem byly přesně delimitovány hranice a že je to hranice velice důležitá, přátelská. Tady se ukazuje, že ta obrovská síla Číny ekonomická převálcovává ruské zájmy. A to se Moskva snaží nějakým způsobem vstřebat. Proto se tady už dneska plánuje na několik let dopředu. Rusko by mělo zájem, aby rusko-čínská společnost tady byla v oblasti energetiky, zvlášť v oblasti atomové energetiky, taky první, jedna z prvních dohod se týká atomových elektráren, které by Rusové tam rádi stavěli, i když Čína se nebude v tomhle smyslu omezovat na Rusko, ale má obrovský zájem třeba o francouzskou Arevu, dokonce do té míry, že Areva, která měla největší zájem stavět atomové elektrárny v Indii, dala přednost pro výhodnější podmínky nabídnuté Čínou tam. A Rusové dále chtějí velice vyvíjet společně nejmodernější technologie. Tady se ukazuje, že ruský koperenko, jak se vždycky říkalo, že se ze světa veme něco, a to okopírují, to je už koperenko číslo dvě. Mnohem chytřejší způsob a rafinovanější způsob kopírování věcí, ať už jde o nesmírně důležité elektronické záležitosti, čipy a celé systémy elektroniky, to si dneska dělá Čína a má dokonce už takříkajíc pod palcem 70 % dokonalých věcí tohoto typu, které kdysi byly výsadním monopolem Japonska a Jižní Koreje. Tady se prostě třese už samotné Silicon Valley v Kalifornii. To je velice důležité.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Oni mluví o tom, že by obchodní výměna se měla do roku 2020 víc než zdvojnásobit. Ale já bych se ještě vrátil k tomu, o čem jste mluvil, a to je ten summit Šanghajské organizace pro spolupráci. Účastní se prezidenti Kazachstánu, Uzbekistánu, Kyrgyzstánu a Tádžikistánu.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A jako tedy pozorovatelé jsou tam Írán, Afghánistán.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Ještě Mongolsko.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A Putin se tedy má setkat jak s Karzáím, tak s Ahmadínežádem. Jak je to důležité, je to cosi jako snaha vytvářet tady skutečnou protiváhu Západu?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Nejen to. To zřejmě Západ, hlavně Západ tohle to tak vnímá. Ale představte si, a to je, když bysme se podívali asi do deníku Putina nebo kdyby to šlo, tak podívat se mu do jeho vlastního myšlení, tak zjistíte, z čeho má Rusko největší strach, skončí válka v Afghánistánu a ten Afghánistán je rozerván, roztrhán, je absolutně destabilizován, a teďka ty pronikající bojůvky afghánských, bych řekl, muslimských fanatiků pronikají do Uzbekistánu, pronikají do Tádžikistánu, pronikají do Kirgizie. A samozřejmě i do Turkménie. Ale Turkménie samotná, ta se snaží být mimo. To se jí nepovede. To se jí nepovede, i když myslím, že svět docela přehlídnul jednu z nejdůležitějších věcí, která se stala právě minulý měsíc. Byl podepsán takzvaný Hedvábný plynovod, jako je Hedvábná stezka, pojem z minulosti pro obchod od Číny do Evropy přes celou Asii, tak nyní Turkménie, která má jedny z největších zásob přírodního plynu, a jedná se o tom už od roku 1995, bylo to čtyřikrát odkládáno pro, projektováno a teď to bylo podepsáno, že plynovod dlouhý prakticky 1 700 kilometrů by šel z Turkménie na jih přes celý Afghánistán. Představte si, že by to vedlo, jedna z těch tří tras by šla i přes Herát a Kandahár. Když se podíváte na mapu, tak vidíte, že tam je většina zaminovaných polí a většina bojových útvarů. Ale ta dohoda se týká a je podepsána na nejvyšší úrovni Turkménií, Afghánistánem, Pákistánem a Indií. A je to možný, že by to bylo bezpečné? Představte si, že to Čína chce garantovat. A Čína dokonce do toho dává veliké peníze. Čili tady se ukazuje, že když chcete zaplatit, tak i teroristi vám budou garantovat, že by takový plynovod byl možný.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme ještě do Pekingu na setkání Putina a Chu Ťin-tchaa. Jak hodnotíte jejich postoj k situaci v Sýrii?

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, jednak bych měl říct, že Chu Ťin-tchao se tímto způsobem vlastně trochu loučí, neboť bude koncem roku vystřídán jako prezident Číny. Na jeho místo přijde Si Ťin-pching. Stejně tak jako Wen Ťia-pao, čínský premiér bude vystřídán Li Kche-čchiangem. Čili tady je jasné, že kádrové změny jsou v Číně dlouhodobě promýšleny a také dost důsledně uplatňovány. A tady je možné říci, že to, co současný čínský prezident s Putinem řekne o syrské situaci nebo dokonce o severokorejské, takže má garantovanou kontinuitu, že to další vedení v Číně nezmění. Tady je, myslím, dost silný argument, který svým způsobem velice nerada kvitovala i Hillary Clintonová. Ta je mimochodem zrovna v těchto chvílích v Gruzii, je v Batumi, odkud vyzvala právě poslední prohlášení, že by Rusko mělo odejít, stáhnout své ozbrojené síly jak z Abcházie, tak z Jižní Osetije, což je tedy rétorická výzva, která vzbudí pohrdlivý úsměšek v Moskvě, protože připomenu, že zrovna v tuhle tu chvíli Panetta mluví o tom, jakým způsobem Amerika by měla narovnat své vojenské a diplomatické vztahy se samotným Vietnamem. Tady vidíte, jak se to všecko rozbalancovává a jak se váží na, v miskách vah, kdo, kde má větší zájem a kdo se nějak víc chce prosadit s nějakým principem. Ptáte se na tu Sýrii. Podívejte. To nejdůležitější, co jak Čína, tak Rusko a jedním hlasem říkají, je, kolik let jste válčili v Afghánistánu? Je tu klid? Naprosto ne. Až odejdete, bude to nutné dál a dál řešit. Kolik jste věnovali úsilí na takzvané znormálnění situace v Iráku. Je to 10 let a nic se tam nevyřešilo a vy odejdete a bude tam dále chaos. Teďka v Sýrii. Když byste tam připustili vojenskou intervenci, tak co se stane? Svrhnete vládu a dalších 10 let tam bude zmatek. Proto tedy s dost velkou podporou Asie a Afriky, afrických států, v OSN se setkává tahle ta argumentace Ruska a Číny s dost kladným pohledem. Tady se říká: "No, dobře, tak jak to chcete řešit? Jsou války, které jsou a trvají a nelze je vyřešit klidem." A poslední zpráva z dnešního rána, já jsem to viděl ve 4 hodiny ráno na Al-Džazíře, tam se zcela jasně říkalo, ano, nová vojenská organizace, dosud ještě si nikdo nezvyknul na její nové jméno, říká: "My nebudem respektovat mírový plán Kofi Annana a budeme dál válčit." No, tak to nahrává Damašku na to, aby řekli, tak oni chtějí válčit a vy na nás chcete, abysme dodržovali mír.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na odpověď na poslední moji otázku máme už jenom půldruhé minuty. Egyptské náměstí Tahrír je zase plné demonstrantů. Protestují proti rozsudku nad bývalým prezidentem. Někde jsem četl faraonem Mubarakem. A také proti tomu, že jedním ze dvou kandidátů ve druhém kole prezidentských voleb je bývalý premiér Ahmad Šafík. Jaké ten má šance proti Muhammadu Mursimu, což je islamista.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
No, tak tady je nesmírně velká chyba, že ten rozsudek byl krátce před druhým kolem prezidentských voleb, nevím, zda to skutečně byla chyba, anebo zda to byl velice dobrý úmysl. Tady se ukazuje, že se Muslimské bratrstvo, které se ze začátku, před rokem, tvářilo, že my do politiky nepůjdem, my jsme garant jenom morálky této společnosti, tak to se rve k moci. A Egypt nemá šanci na to, aby v příštích měsících, ať už vývoj bude jakýkoliv, byl klidný. Egypt a stejně tak vidíte vedle v Libyi, tady my jsme se nedostali ani k tomu, jak byl zastřelen člověk, který byl z Libye, taky se říká Yahya al-Libi, ten byl nyní americkou raketou likvidován v Pákistánu. Ale to už je zase další věc. Tento svět nebude klidný ještě dlouho a Egypt nemá šanci, že by spěl ke klidu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl pro dnešek v pořadu Jak to vidí Jan Petránek. Děkuju moc, na shledanou.

Jan PETRÁNEK, komentátor
--------------------
Já děkuju a přeju hezký červen.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jiřina Šiklová. Vladimír Kroc přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Petránek
Spustit audio