Jak to vidí Jan Petránek - 5. října

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech přeje Vladimír Kroc. Našim dnešním hostem v pořadu Jak to vidí je novinář Jan Petránek. Dobrý den.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Trošku neprozřetelně jste mi prozradil, že v srpnu bylo takové malé výročí vaše osobní.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Ano, v srpnu, v září, dá se říci, no, v září, srpen, září je, bylo to 60 let, co jsem prvně usedl k mikrofonu Československého tenkrát ještě rozhlasu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem rád, že vidím, že jste vitální, čerstvý a že usedáte rád k mikrofonu i po těch 60 letech. Dnes si budeme povídat s vámi samozřejmě o zahraničně politickém dění. Budeme mluvit o arabském jaru, které se přetavilo v podzim. V té souvislosti bychom mohli dokumentovat, jak je osud někdy vrtkavý. Muammar Kaddáfí byl asi před rokem, kdy tedy mu aplaudovali účastníci všeafrického kongresu v Káhiře, jistě bytostně přesvědčený, že se může stát něco podobného, co tedy mu osud nachystal. Věřím, že na okamžik nepřipustil, že se stane ve vlastní zemi štvancem.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To určitě ne. Ale shodou okolností, když už jste připomněl, že jsem před 60 lety začal být jako benjamínek v zahraniční redakci Československého rozhlasu, tak si vzpomínám, že můj první komentář se týkal nafty, a to v Iráku. Čili, vidíte, že je to věc, kterou 60 let člověk může sledovat a zjišťuje, že stále je to stredobod, jestli to smím říct slovensky, středobod už se taky říká česky, něčeho, co hýbe světovou politikou, protože energie je to nejdůležitější. Pokud jde o Kaddáfího, tak opravdu se neví, kde dneska je. Bavil jsem se minulé pondělí, kdy jsem si přečetl v minském časopisu deník to byl, Minský partyzán, ne Běloruský partyzán, že právě přiletělo letadlo s Libye, ihned zarolovalo do hangáru a byl v něm Kaddáfí se zlatým pokladem Libye. A okamžitě to samozřejmě, no okamžitě, po dvou dnech teprve to dementovalo ministerstvo zahraničních věcí Běloruska, ale totéž minské vedení Lukašenko ještě neuznal novou vládu v Libyi, přičemž v Minsku samotném už nad Libyjským velvyslanectvím vlaje vlajka těch povstalců. Takže to je docela pikantní záležitost a vypadá, že někteří libyjští představitelé, zdá se, že to byli tři, čtyři jeho generálové, kteří mají asi legitimaci KGB, ještě z doby, kdy studovali sovětské vysoké vojenské školy, tak ti se nyní budou ukrývat v Bělorusku.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono asi těžko hádat, kde nakonec Kaddáfí skončí.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já si myslím, že on by se připomněl, že 10.října, to je právě skoro před rokem, mluvil v Káhiře na tom druhém kongresu všeafrických zemí a říkal tam, já jsem, jako kdyby to byly jeho peníze, ochoten věnovat 175 miliard dolarů na rozvoj Afriky a jestli se bude západ divit, tak mohu přidat. A ten západ se rozčílil, protože Kaddáfí tomu nebylo dopřáno, aby v africkém prostoru se se svými miliardami ujal velkých investičních projektů. A to je jeden z důvodů, proč se asi rozpoutal boj o samotnou Libyi.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je zajímavé, že ty lidové protesty v arabských zemích inspirovaly dokonce i Američany, kteří na Manhattanu protestují proti velkým korporacím a zkorumpovaným politikům, když to řeknu takhle ve zkratce.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Máte pravdu. Tady se ukazuje, že v nejbližších dnech, týdnech, měsících možná půjde o velikou historickou záležitost. Vždycky banky musely bohatnout tím, že brali od střadatelů peníze a z toho, co měly k dispozici to za vyšší úroky půjčovaly jiným a na tom bohatly. Ale ještě se nikdy, připomeňme slavnou knížku Carnegieho, Co to je svět obchodu, kde on říká, že nesmí nikdy banky spekulovat. A to, co se stalo, ta propast současného finančního a ekonomického světa, spočívá v tom, že finanční sféra, a to nejenom už dneska banky samotné, ale takové bych řekl různé instituce, které jsou napůl banky a napůl jsou to investiční hazardéři, odtud vznikl ten slavný Danielsonův výrok, což byl americký vynikající sociolog, který zemřel letos v lednu, nebo v únoru, už si přesně nevzpomínám, tak ten říkal kasinový kapitalismus. A to je něco, co je naprosto nepřípustné, pokud má svět přežít. Protože je to jako když jeden hráč, nebo jedno mužstvo tomu se ofsajdy nepočítají, tomu se nepočítá, když s míčem vyběhne mimo rámec hřiště a ti ostatní to mají dodržovat. Ti ostatní to je celý svět a ti, kteří nedodržují pravidla finančního a ekonomického světa, jsou banky. To je něco, taky bych mohl připomenout, že vlastně ta druhá světová válka začala tím, kdy po první světové válce Německo a Rakousko bylo zadluženo a pak si vzpomněl německý ministr zahraničí a rakouský kancléř, že udělají celní unii, což vyděsilo Francouze natolik, že stáhli všechny peníze, které byly ve vídeňské bance a začal sešup, protože okamžitě britská libra na to reagovala odstupem od zlatého standardu. To bysme se dostali do té ekonomické a hlavně monetární situace, která provází od 20.století až do dnešek všecky ty iregularity, nepravidelnosti, a to je něco, se už nemá a nesmí připustit. Dneska už není brzdou sovětský systém, který předstíral veliký zájem o člověka a socialismus, tady byla marka, kdy západ si stanovil cíle uklidňovat určitou vrstvu veřejnosti, především dělnickou třídu, takže nakonec bylo v kapitalismu, který stál proti sovětskému systému víc socialismu, než v samotném Sovětském svazu. A v okamžiku, kdy to padlo a zůstala tady Čína, která nyní se přešaltrovala na krutý kapitalistický vývoj, tak je všecko jinak.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není proti váhala. Pojďme zpátky k tomu, čemu se říká tedy arabské jaro. Teď už prožíváme podzim. Asi nejtvrdší průběh těch lidových protestů je Sýrii. Teď aktuální zpráva hovoří o tom, že Rusko a Čína vetovaly, tedy rezoluci OSN, která měla v úmyslu odsoudit režim v Sýrii. Jaký je argument, proč tedy proti tomu vystoupila Moskva?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já jsem na to koukal na ruském televizním kanálu, včerejší večerní projev Vitalije Čurkina, což je představitel Ruska v Radě bezpečnosti, a ten tam poukazoval na to, že není myslitelné, aby se připustil nový scénář, nová varianta toho, co se odehrává dosud v Libyi. A argumentoval tak, že je nutné, aby se opozice a vláda posadily za jeden stůl a jednaly. Což je nepřijatelné dneska jak pro Bašíra Asada, krutého diktátora, tak i pro tu opozici, která se zatím stačila ustavit jako 140 členná opoziční rada s tím, že ovšem většina 60 % sídlí dneska v Turecku a jenom 40 %, a to jenom nominálně, protože těžko s tím nějakým způsobem pragmaticky operovat, je v Sýrii samotné. A tyhle dva tábory se musí podle Čurkina setkat. A v tom má, myslím, podporu nejen Číny, ale tichou podporu i Saúdské Arábie, i Kataru ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to ale reálné, aby skutečně ten tvrdý režim byl ochoten nějakým způsobem jednat s povstalci?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, tak Sýrie spoléhá zatím na velikou finanční a především materiální, a když říkám materiální, tak v tom musíte uslyšet, jak se cinkají pásy tanků a raket, které Írán do Sýrie posílal a zásoboval v obrovské míře syrský režim, tak takhle ta podpora je velice významná a ten režim bude donucen k tomu, aby nějakým způsobem aspoň třeba sesadil Bašíra Asada a ti, kteří přijdou na jeho místo, pak mohou jednat. Tady je potřeba říci, že jednak se opozice a Bašír Asad bojí jedné věci, v okamžiku, kdy se to nevyřeší a kdy nebude připuštěná vojenská intervence zvenčí, což by bylo strašně nebezpečný pro celou tu oblast, pak se mohou dostat k moci velice tvrdí islamisté, a toho se bojí třeba křesťanská komunita v Sýrii samé, protože by to skončilo vyvražděním a masakry, proti nimž popravy různých křesťanů v Íránu jsou celkem velice mírným útlakem. Tady je tedy nutné považovat ten sovětsko-čínský vetovací postoj za něco, kdy strach, že se na Blízkém východě rozhoří něco a je potřeba vyvíjet ne ekonomické sankce a jimi nátlak na Sýrii, ale, že je potřeba na to dbát ve větší míře. Protože na to čeká Írán a ten požár, který by s rozhořel, ten může být skutečně katastrofální. A taky koneckonců dneska už všicky mají strach z Libye, protože, až padne Kaddáfího režim, který vlastně už je umíráček, už má za sebou, tak co s tím? Budou tam další alkaidisté, na které samotný Kaddáfí už upozorňoval, bude tam dalších průnik všech islámských věcí dál do Afriky, a taky to, co bylo včera v Somálsku, kde prakticky asi 100 lidí zařvalo tím výbuchem, tak Afrika a samozřejmě taky střední východ, to jsou místa, kde islám dneska bojuje o své pozice. A to se vztahuje na Afriku, na Blízký východ, na střední východ a především na to, co se bude odehrávat asi v Afghánistánu a v Pákistánu.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spojené státy ústy velitele generálního štábu obviňují Pákistán a zejména jeho tajnou službu ze spolupráce s Talibanem v Afghánistánu. Senátor Graham navrhuje dokonce zvážit možnost vojenského zásahu proti Pákistánu. Myslíte, že to může myslet vážně, co by to znamenalo?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, tak vždycky Američani nevěděli, co s Pákistánem, protože nejdůležitějším spojencem Pákistánu byl vždycky, byla vždycky Čína. Taky si vzpomeňme, když v 72.roce v únoru byl Kisinger na návštěvě v Pákistánu, tak předstíral, že ho bolí bříško a že chtěl dva dny úlevu od diplomatické a veřejné činnosti a mezi tím tajně odletěl do Pekingu, kde zorganizoval první schůzky Nicksona s Mao Ce-tungem. Čili tady ten Pákistán hrál vždycky, bych řekl, roli mostu mezi Amerikou a Čínou. Dneska americko-čínské vztahy jsou jedna záležitost, která se odehrává přímo, ale Pákistán, ten vždycky spoléhal a taky do dneska se říká, není věrnější přítel, přítel pro každé počasí, než Peking. No a v téhle té situaci Peking si vymínil, že ISI, čili to je taková FBI Pákistánu a vojenská především rozvědka pákistánská, zaručí Číně, že v muslimských oblastech Číny nebude pronikat pákistánský vliv a nebo, že když by se tam extrémisti z Pákistánu chtěli do té Ujgurdské oblasti kolem Urumči dostat, tak to, že o tom bude Peking vědět první a že má volnou ruku, aby zacvičil s islamisty a extrémisty islámskými v Číně samé podle svého. Takže to je jeden faktor, o kterém je potřeba říct.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já jsem ale spíš by mě zajímal váš názor na ten vztah Spojené státy-Pákistán, když se vyhrocuje, dlouho to byly, řekněme, strategičtí přátelé ...
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, jsou pořád, ale dá se říct, že v tom Abotabádu, kde 1.-2.května byl ten úder proti Usámovi bin Ládinovi, tak v ten moment se projevilo, že struktura pákistánských ozbrojených sil, včetně jeho rozvědky je rozštěpená, část by ráda spolupracovala s Amerikou a část je ostře proti americká.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říkáte, že se to projevilo, čili to napětí už tam bylo latentní asi trošku.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
To je nesmírně dlouhé. Ale zároveň je ta Amerika nesmírně nešťastná. Ona si říká, my nemůžeme ten Pákistán pustit, vždyť je to velmoc, která má jaderné zbraně ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a tím spíš, proč hrozí silou?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, to hrozí jenom někteří američtí senátoři a Obama ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to zodpovědné takto to říci na veřejnosti?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, tak v Americe je možné říkat cokoliv a především takoví ti senátoři, včetně si vemte guvernérka Aljašky Palinová ta je velice tvrdá a když ji čtete, tak máte pocit, že posloucháte někoho, jako když tady byl ještě šéf republikánské strany Sládek a ten taky si vymejšlel leccos a nikdo ho nebral vážně. Tak tenhle senátor, tak toho je potřeba brát vážněji. Ale přece jenom není to hlas americké zahraniční politiky, je to výhrůžka, kterou by měl Pákistán slyšet. Tady bych se zmínil ještě snad jednou větou o tom, co je Karáčí. Karáčí je jedno z nejdůležitějších center muslimského světa, je to oblast, kde žije 15 milionů lidí, nezapomínejte, že Pákistán má 170 milionů lidí a v tom Pákistánu Karáčí představuje něco, co bych přirovnal k mnohonásobnému Chicagu tak, jak bysme ho znali podle toho filmu Někdo to rád horké, jenže desetinásobně, tam jsou gangsteři, tam je všechno, na co si vzpomenete nejhoršího z celé Asie. A s tím si neví rady ani Pákistánská vláda a tím spíš nevědí, co s tím Spojené státy. Tady je také to, proč najednou Karzáí afghánský prezident, ten je dneska, se končí dvoudenní návštěvu v Dillí, včera mezi Afghánistánem a Indií byl podepsán strategický pakt, podle kterého Indové dají 2 miliardy dolarů Karzáímu, aby měl v ruce skutečně makatelné prostředky na to nějakým způsobem si dělat pořádek v Afghánistánu a ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tohle sbližování se asi Pákistánu příliš nelíbí?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
... no, Pákistán je nad tím strašně nešťastný. Nezapomeňte, že když ještě nebyli Angličani ti, kteří mohli opanovávat Indii jako indický subkontinent, tak od Indie až prakticky do Buchary, to je už Uzbekistán, byl jediný prostor, ve kterém se vládlo a Afghánistán patřil i Indii a Afghánistán dominoval svého času před mnoha generacemi před Indií samotnou. Ten afghánsko-indický pakt dneska znamená, že je Pákistán nesmírně nešťastný, protože jestli chtěl Pákistán něčemu zabránit, potom je to sblížení Afghánistánu s Indií, neboť je to to nejlepší, co se dá dělat proti muslimskému extrémismu v této oblasti.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co znamenala vraždě bývalého afghánského prezidenta Rabáního, který měl vést dialog s Talibanem. Gabu teď hodlá proti extrémistům přitvrdit, má šanci?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, tak Buraudin Rabání byl velice charismatickou osobností. A především to byl člověk, který chápal, že 70 % afghánského obyvatelstva je ta sféra, kde máte z těch 70 % dvě třetiny tadžiků a třetinu baštunů, a ti vládli celkem občas, i když v takovém ostrém vzájemném zápolení, kdo má víc, přece jenom se vždycky dohodli, kdo má v tom Afghánistánu své sféry v těch 31 provinciích, na které se Afghánistán rozkládá. A tohle to je, abych řekl, dneska pryč. Smrtí Rabáního je velice vzdálená možnost, aby se nejdůležitější představitelé jednotlivých regionů nějakým způsobem dohodli. Karzáí je z toho velice nešťasten. On upřimně řečeno, Rabáního nikdy neměl rád, ale chápal ho jako postavu, bez níž nikdy nezpacifikuje a neprosadí vliv Kábulu v těch klíčových provinciích Afghánistánu. No a to je samozřejmě něco, co je teďka ztraceno a on hledá podporu jinde. Proto ten pakt s Indií, kde mu Indové také slíbili 2 tisíce stipendií pro nejvzdělanější Afghánce, kteří by se měli na vysokých školách Indie vyškolit na to, aby potom v jednotlivých provinciích mohli provádět víceméně strategické funkce. Jak z hlediska bezpečnostního, tak i vůbec administrativního. Aby byl někdo vzdělán na tolik, aby mohl vládnout. A to, co se děje v Indii samotné, to o tom bych mohl vyprávět velice dlouho, protože třeba, to co je noida, což je pojem, který nikdy se v Čechách zatím ještě, pokud vím, v tisku nevyskytl, ale noida je něco jako když řeknete, že v Čechách by vznikly na jednom místě tři nové Ostrava, nebo tři nové Plzně z hlediska industriálního. Indie se rozrůstá, každým rokem to chce, vstupuje na trh pracovní síly 25 milionů lidí, tam vznikají obrovské průmyslové konglomeráty a tohle to samozřejmě vidí celá Asie, vidí to Čína, vidí to Afghánistán a ten Afghánistán by strašně rád participoval i na tom, aby se poučil z indického průmyslového rozvoje, který patří k největšímu na světě.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pane Petránku, ještě bych rád, alespoň jedno téma sjel. Rošáda v Kremlu, kdy Medveděv za svého nástupce navrhl Putina, přičemž tedy prezidentský mandát si nechali prodloužit na 6 let. Není tohle to silný čaj i pro otrlé Rusy?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já myslím, že se najdou ti, kteří velice tvrdě to budou kritizovat. Také, když si nalistujete ruské webovky na Internetu, tak to tam jasně vidíte. Tam skutečně mnohým to leze z krku takhle ta dvojice. Ale nezapomeňte na jedno, jestli si někdo myslí jenom to, že dominující Putin si dělá loutku z Medveděva, poslední číslo časopisu britského, který mám tak rád, Ekonomist, ten má velikou karikaturu, jak Putin má přímo marionetu Medveděva ve svých rukou, tak ten Medveděv je vždycky charakterizován těmi nejodpovědnějšími sociology, jako mnohem moudřejší a vzdělanější než je Putin a on je taky mladší, jemu ještě není 50. On si počká na to, až Putin odejde a bude to on, kdo chce naskočit. Zatím je to dvojice, Medveděv ví, že byl nikdo, kdyby ho nezval do toho tandemu Putin, čili on je mu svým způsobem vděčný a taky mu slouží a také, to, když se díváte na to, jakým způsobem Medveděv prováděl svoji funkci teďka v posledních tedy 4 letech, tak uvidíte, že on naléhal na Putina a mírnil určitý jeho trend ekonomický a sociální. To, co se stalo demografický způsob, je péče o děti, z péče o mateřské školky, to nebyl nápad Putina, ale Medveděva a Medveděv tím obrovsky získával. Ale Medveděv nemá za sebou, a v tom má pravdu, když říká, podívejte, Putin je mnohem populárnější. Ano, je populárnější, on ho tedy nechává, aby dělal tu jedničku očividně a bude to on, kdo si počká na svou šanci.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak rozumět tomu, že Vladimír Putin volá po euroasijské unii, svým způsobem ekonomicky oživené někdejším, nebo oživené někdejším Sovětském svazu, má to být jako protiváha Evropské unii?
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
No, to máte pravdu. Je, jde o článek, kdo se o to hlouběji zajímá, tak včera v Izvěstijích byl velký článek, který napsal Putin a kde prostě chce, aby celní unie, což je trojice Bělorusko, Rusko, Kazachstán, se proměnila ve společný tržní prostor a potom by zřejmě měl o to zájem nejenom takový státeček, jako je Arménie, ale především by hrozně rád ještě ty sovětské bývalé republiky střední Asie do toho dostal a zároveň by Rusko se mohlo svým způsobem ekonomicky vrátit. Protože takový gigant jako je Kazachstán, ten se stává dneska přívěskem čínské ekonomiky asi tak, jako se Kanada stává svým způsobem přívěskem americké ekonomiky, tedy Spojených států. A toto, když Putin hlásá: Já to chci jako most mezi Evropou a Asií, tento společný prostor, něco jako je Evropská unie, tak to samozřejmě především je obranný tah Kremlu a ne útočný.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl komentátor Jan Petránek. Těším se brzy zase na shledanou.
Jan PETRÁNEK, novinář
--------------------
Já také. Hezký den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Cyril Höschl. Vladimír Kroc přeje příjemný poslech dalších pořadů.