Jak to vidí Jan Macháček - 9.9.

9. září 2010

Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl publicista a ekonomický komentátor Jan MACHÁČEK. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Respektu.cz Jan Macháček. Dobrý den.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Dobrý den.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes se v Tématu dne zabýváme nepružnou legislativou ve věci fotovoltaických elektráren, vysokých výkupních cen, hrozícího zdražení elektrické energie. Vy se tím zabýváte v jednom ze svých sloupkových auditů nazvaných korupční, nikoliv zelená saň. Kdo podle vás za tu situaci nese vinu?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Tak to, že se obtížně odhadovala před 5 lety, když ta legislativa byla schvalovaná, to, že se obtížně odhadoval ten cenový propad nebo to razantní snížení těch výrobních nákladů na tu technologii, tak to odhadoval v Evropě málokdo, to tempo snížení těch výrobních nákladů. Dnes už jsou to, je to fotovoltaika jiné generace, vyrábí se v Číně často a tak dále. Je to skutečně nesrovnatelně levnější. Takže to, že se to v Evropě špatně odhadovalo, je vcelku normální. Ale nenormální je, že česká politická reprezentace už 2 roky nedokáže na to adekvátně zareagovat nebo to nějakým způsobem korigovat. Já myslím, že je úplně normální, že se v police dělají chyby, ale není normální, nebýt schopen je opravit. Protože jenom si každý můžeme vzpomenout, jak dlouho už se na nás z médií řítí titulky o tom, že ta věc je tragicky špatně nastavena.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je to neschopnost, nebo spíše slabá vůle?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Já myslím, že je to slabá vůle především, protože samozřejmě já na tom nemám žádné důkazy, zvlášť, když se mluví o tom, že prostě jde o nějaké stínové partnerství nebo bílé koně, ale říká se, že prostě celá řada politiků, samozřejmě ne z jedné strany, ale asi napříč spektrem politickým, má prostě do těchto, do té fotovoltaiky nainvestováno. Ono tam většinou nevidíme vlastníky, že jo, takže pokud jde o stínové partnerství, to někdo, těžko to někdo dokáže někdy nějak. Mají tam prostě svůj zájem. Ono se dnes mluví o tom, že investovat do toho je tak, bylo tak výhodné, jako ..., prostě navracejí se peníze rychleji než v kasinech nebo něco, dokonce to přitahuje často některé investory tohoto typu. Takže strašně rychle se to zhodnocuje. Potom teda není je možné divit ..., nemůžeme se divit, že spousta šíbrů v té politice asi na tom nějak participuje. A to je ten rozdíl, ono se to po Evropě pohybuje v jakýchsi vlnách, že i Španělsko prostě to strašlivě přehnalo, Německo to přehnalo, nějakým způsobem tam dochází ke korekci. A tady ne, a to já považuji ... Naopak ti politici využívají toho, že oni jako nebudou nic dělat a svádět všechno na Stranu zelených nebo něco takovýho, ale ta možná v tuto chvíli není zrovna soupeř. Takže já myslím, že to lidem stačit nebude, nadávat na zelené a budou se ptát, proč s tím nikdo nic nedělá.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak oni opravdu mnozí obratně využívají k útokům právě té situace, k útokům proti zelené politice, snad ani ne tak proti té straně, jako vůbec je myšlenka.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Ano, ale tak tam zase, říkám, v západní Evropě už to není žádný radikalismus delší dobu, to je v podstatě takové mainstreamové myšlení, které je přijato velkou částí společnosti. Je prostě součástí směrnic Evropské unie to, že se má ..., další teda aspekt té zelené energie je důraz na úspory, který jakoby do Čech teda nedorazil vůbec. Ale ten je možná daleko důležitější, než ty alternativní zdroje. Takto je normální, ale prostě samozřejmě, když se něco přežene, tak politika je, vládnutí je od toho, dobré vládnutí je od toho, aby prostě ty korekce, s těmi korekcemi přišlo. Tady jenom ještě, co se týče Strany zelených, tam je důležité vědět, že ta legislativa byla schválena v roce 2005, pak byl ještě pozměňovací návrh od poslankyně z české sociální demokracie, který to výrazně zvýhodnil, ale zelení přišli do vlády až na začátku roku 2007, volby byly 2006, takže samozřejmě svádět to na ně nelze. Ale oni samozřejmě mohli z pozice ministerstva životního prostředí výrazně křičet a tu podporu snižovat, se snažit snižovat. Ale já jsem neslyšel podobný hlas ani z ostatních ministerstev, která zelení neovládali. Takže si myslím, že ta zodpovědnost je opravdu široká.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a znáte řešení, kudy z toho ven?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, mě připadá logické použít nějakým způsobem daň. Ale nejsem daňový specialista a nevím, jakou formu daně. Samozřejmě někteří právníci budou říkat, že i proti té změně toho daňového prostředí se bude moci někdo arbitrovat se státem. Já si myslím, že to tak ale by být nemělo. Samozřejmě změna kontraktu, změna cenové politiky těch výkupních cen, to by zřejmě k arbitrážím vedlo, ale když se podíváme třeba na cigarety nebo na pohonné hmoty, tak tam stát je schopen pohybovat spotřební daní tak, že to často může znevýhodnit podnikání těch v této oblasti. A pokud vím, tak se nikdo se státem nearbitruje. Tak proč by něco podobného nemohlo přijít v tomto případě? Samozřejmě jsou tu směrnice Evropské unie o tom, jaký má být podíl těch obnovitelných zdrojů, ale to neříká, jakým tempem a jakou cestou úplně přesně se k tomu dostat, takže to je jedna věc. A druhá věc, možná by bylo možné využít některé ..., třeba někteří odborníci říkají, že vlastně zdanění toho, jak jsou distribuovány povolenky, třeba by mohlo vlastně kompenzovat potom ty dopady nějak. To jsou složité instrumenty, dá se to třeba kombinovat. Ale ta daň je podle mě tou cestou, kde by se to mělo zkusit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mimochodem, vy už jste na to narazil, že rozmach fotovoltaických elektráren není jenom výsadou Česka, zažívají to všechny okolní země. Jak to řeší tedy v Evropské unii, v jiných zemích?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, tak já přesně nevím, určitě je to nějaká kombinace prostě postupů a nějakým způsobem to řeší, nějakým způsobem to korigují. A tady nikdo nedělá nic. Jako samozřejmě používají se i ty daňové instrumenty, zkouší se prostě více cest, protože na jedné straně je potřeba to taky nějakým způsobem kompenzovat, ale nejsem úplně specialista na to, jak to řeší. Ale vím, že to řeší, o tom jsem cosi četl. Jako nevím o tom, že by někde byl stav, že by se politici lehli na lopatky a řekli, že s tím nemohou nic dělat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem je dnes Jan Macháček, komentátor Respektu.cz. Vypadalo to, že se zapíšeme do dějin Evropské unie tím, že jsme uprostřed předsednictví svrhli vládu, ale zdá se, že jsme jenom nastolili nový trend. Belgičanům se během jejich předsednictví zatím tedy nepodařilo vládu ani sestavit. Chápou to třeba jako ostudu, co myslíte?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, tak já to určitě chápu jako ostudu, na druhou stranu víme, že to je svým způsobem taková federace ještě se zvláštní pozicí Bruselu. Představa, že se by se rozhádané Česko-Slovensko, s pomlčkou, stalo předsedou Evropské unie, tak to bych snad nechtěl ani domyslet. Takže jde o to, jde hodně o tu národnostní dimenzi. A na druhou stranu je to velice prostě špatné, protože to teďka nejsou normální doby ani v Evropě, ani ve světě, mění se prostě spoustu věcí, je tu jakási krize eura, dohadují se prostě koordinace politik na globální úrovni, jsou tu obavy z nového protekcionismu a tak dál. A v tuto chvíli, že zrovna Evropa nemá jakoby politické vedení a nedokáže poskytnout vlastně důvěryhodné partnery nějakému jednání na globální úrovni, to je dost slabé. Celkově to vůbec oslabuje tu roli toho rotujícího předsednictví, které prostě je čím dál méně důležité. Samozřejmě z hlediska Belgie, Belgie je Brusel a v Bruselu existuje administrativa Evropské unie. Samozřejmě odtamtud se prostě po praktické stránce, po protokolární stránce a to nejrůznější technické zázemí, které předsednictví poskytuje, to se dá řídit samozřejmě lépe než z Prahy. Ale pokud není vláda, tak samozřejmě není žádný politický leadership, není žádná vize v tom, kam by Evropa se měla ubírat. A pokud nějaká vize je, tak ji nikdo nebere vážně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy už jste mi teď vlastně odpověděl, ale přece jenom, ještě tu otázku položím. Švédům asi bylo máloco vyčítat, Španělé se za to svého předsednictví potýkali s domácími problémy s otazníky kolem eura a tak dále. Ale zajímá to vůbec někoho, která země momentálně sedmadvacítce předsedá? Je to důležité pro řadové členy Evropské unie?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Tak v Česku, jak je zvykem, to skoro určitě nikoho nezajímá, tady vlastně se objevilo, že existuje předsednictví možná až, když jsme začali předsedat my. Bylo by zajímavé se zeptat v nějakým průzkumu, jestli lidé vědí, kdo v tuto chvíli předsedá Evropské unii. Ale to povědomí o těch institucích vůbec je velmi slabé. Ale za to si do značné míry může Evropa sama. Když vznikly ty instituce prezidenta Evropské unie, což je Herman Van Rompuy nebo ministryně zahraničí, tak se leckdo obával, že oni jako budou těmi ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Že na sebe svedou pozornost.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
... že si budou jaksi uzurpovat pozornost a moc, a to se ale vůbec neděje, protože prezident Evropské unie Herman Van Rompuy je naprosto neviditelný mediálně, ani v těch velkých médiích od BBC, přes Financial Times po velké německé noviny se jeho jméno nebo nějaké iniciativy jsou naprosto pomíjeny, když ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A byl záměrně takto vybrán, aby to tak dopadlo?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Asi jo, ale je to ještě vlastně horší, než jsem si představoval v tomto ohledu. Nebo samozřejmě euroskeptik by řekl: Lepší jako, radoval by se. Já se teda z toho moc neraduji, protože vlastně kdokoliv, jakýkoliv předseda vlády vystupuje jako daleko důležitější persona. A tohle, mám pocit, je opravdu lidem v tuto chvíli asi leckde v Evropě jedno. Panuje tu jakási únava nebo ignorance z těchto věcí. Samozřejmě budoucnost eura, ta třeba zajímá asi leckoho. Ale nějak, že by se lidi zajímali o to, kdo vlastně jakoby ten cirkus, v uvozovkách, řídí po formální stránce, nebo tam má nějaké pozice, tak myslím, že to nějak nikoho nezajímá, už ani novináře to nezajímá.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kdybychom se ještě vrátili k tomu předsednictví, přináší to té konkrétní předsedající zemi nějaké výhody? Když si vzpomeneme, že se Francouzi, zejména tedy prezident, velmi neradi se svým předsednictvím loučili.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, tak pro některou zemi to lidé jako prožívají samozřejmě velmi a snaží se nějakým způsobme zviditelnit, v jiné zemi se to zase prožívá méně. Já si to dovedu představit třeba zrovna v té Belgii, kde prostě Evropská unie jakoby sídlí, nebo novejch orgánů, je to většině lidí jedno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak se díváte na roztržku Evropské komise a nové slovenské vlády, zejména kvůli postoji Slováků k Řecku?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, tak já si myslím, že tam je to bohužel trošku nešťastný důsledek toho, co bývalá slovenská opozice, dnes tedy koalice, říkala před volbami. A ona velmi, řekl bych trošku vypočítavě kritizovala už před volbami prezidenta Fica, jakoby že chce chudé Slovensko vyždímat ve prospěch bohatého Řecka a tak dále. A bohužel ta rétorika, já bych si býval tipnul, že s ní vláda přestane po volbách, až získá vládní zodpovědnost, ale ona s ní bohužel moc nepřestala a dále s tou kartou hraje. A jsou tam teda dvě věci, je tam půjčka, která vlastně vznikla, idea půjčky, která vznikla před tím, než vznikl ten obrovský garanční fond, který stojí do značné míry na příslibech, kde zhruba ty prostředky, které v případě nutnosti budou poskytovány, se nějakým způsobem dělí podílem na kapitálu Evropské centrální banky. Tak u toho Slováci zůstávají, u toho slibu, a tam se vlastně nic nemění. Mění se to, že odmítají zaplatit tu část té půjčky, tu menší, menší pomoc, která byla schválena Řecku nejdříve. Já si myslím, že samozřejmě budou muset ostatní země teda někde ty prostředky najít nebo je nacházejí. Ale důsledek, hlavní důsledek vidím v tom, že to samozřejmě bude mít politický důsledek na další rozšiřování eurozóny. I když samozřejmě na papíře je psáno, že ty země jsou dokonce euro přijmout a zase ty ostatní jsou povinny je přijmout do eurozóny, když budou plnit ta kritéria, tak ono se to dá v praxi velmi jednoduše oddalovat, možná podobně jako členství Turecka v Evropské unii. A dneska leckdo říká, že eurozónu už nebude nikdo rozšiřovat, dokavaď z ní nějaká země nevystoupí a podobně, taková je, řekl bych nálada. A takže Slovensko zhorší pozici těch dalších adeptů, protože si ty země řeknou, že hrozí zase. A v případě České republiky bych si troufnul tipnout, že zrovna by ty postoje byly podobné, že proč bychom jim měli pomáhat, nějakým rozmazleným Řekům. Tak což samozřejmě nechce nikdo, ale něco se dělat muselo. Tak samozřejmě sníží se ten zájem, sníží se ta motivace přijímat někoho, kdo bude potenciálně mi dělat takovéhle prostě problémy a nebude držet slovo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy říkáte, něco se dělat muselo. Ale nezní racionálně argument od Slováků, že nic proti Řekům nemají, ale že nepovažují tuto formu pomoci za účinnou?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Ale samozřejmě, že je to relevantní argument, samozřejmě se o něm dá diskutovat, samozřejmě, že část lidí říká, že to je dokonce správný závěr. Někdo říká, že to je nesprávní závěr. Ale potíž je v tom, že ta předchozí vláda slíbila tu účast a takovéto závazky se prostě v mezinárodní politice musí dodržovat, to nejde tak, že si zvolím někoho jiného a řeknu, že v takto důležité věci prostě nebudu plnit svoje závazky. To je strašlivý signál, špatný signál. A zrovna tohle, řekl bych byla jedna z mála věcí, kterou asi bývalému premiéru Ficovi nejde vyčítat, asi to rozhodně nedělal s nějakým potěšením nebo s lehkým srdcem, protože zrovna od něj by se dalo spíš čekat, že bude ten, kdo bude, kdo toho nějak jako využije.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A pane Macháčku, máte dojem, že už je krize eura zažehnána?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
To samozřejmě velice prostě záleží na tom, jaký bude, jak se bude evropské ekonomice nebo ekonomice eurozóny dařit. Pokud bude Evropa víceméně stagnovat v nejbližší době, tak se ta krize podle mě nějakým způsobem vrátí, pokud se navrátí aspoň trošku lepší růst než jaký se čeká v letošním roce, tak by to možná mohlo dopadnout dobře. Ale jinak já si celkově myslím, že prostě dříve nebo později se ta krize vrátí, protože podle mého soudu je to především krize evropských institucí. A to, že ta eurozóna je taková vlastně jako nedodělaná. A já osobně jsem se domníval, že tato krize, tyto otřesy povedou prostě k vzniku zárodku těch institucí, jako má, každá normální měnová unie má ministerstvo financí nějakou společnou daňovou politiku nebo aspoň částečně anebo ji buduje. Eurozóna stojí jenom na těch sankcích a smlouvách. Tak podle mě já nevěřím tomu, že by prostě mohla na těchto principech fungovat ještě za 10 nebo 20 let. Já myslím, že ty instituce bude muset začít budovat a pokud je nezačne budovat, tak se začne nějak rozvolňovat a rozpadat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Brzy to budou 2 roky, kdy se naplno rozběhla ekonomická krize po pádu Lehman Brothers, poučila se z toho světová ekonomika?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Tak já myslím, že ty analýzy pořád se dopisují, přepisují. V něčem se určitě svět poučil a v něčem je možná nepoučitelný. Teď samozřejmě těch témat je spoustu k regulaci, prostě těch složitých finančních produktů, takzvaně sekuritizovaných, nebo se používají výrazy kosmické nebo matematizující různé záležitosti, tak tam samozřejmě asi bude požadováno, aby ty banky řídili lidé, kteří sami mají povědomí, o čem to vůbec je. Což tak nebylo. I stát bude tyto, i státy budou tyto věci více regulovat. Možná se budou korigovat i ty excesy v těch výplatách bankéřů nebo v těch odměnách. Je tam samozřejmě ... Ale je celá řada prostě dalších aspektů, které tak snadno vyřešit nejde. Politicky je tu určitá poptávka po tom ty banky nějak potrestat nebo zdanit a na druhou stranu je velká poptávka, aby více půjčovaly peníze. Protože teďka všude prostě těm všem připadá, že banky málo jakoby půjčí, že si na těch penězích sedí. Ale to jde trošku proti sobě, protože když ty banky více zdaní, tak ony mi pak nebudou tolik úvěrovat tu ekonomiku, jak bych potřeboval. Já si myslím, že jedno poučení je velmi důležité, že by se měla změnit, a tam úplně si nejsem jist, že /nesrozumitelné/ pochopil snadno, že by se měla jaksi změnit kultura těch institucí a nejenom státních, ale i velkých soukromých, že ..., i univerzit a v akademické obci vůbec, že se budou jaksi pěstovat disentní hlasy. Protože tady všichni opakovali jaksi to samé, všichni se vezli na stejné vlně, všichni papouškovali stejný názor, a kdo proti tomu protestoval a varoval před tím, že hrozí nějaká taková krize, tak byl většinou umlčen, a to nejenom v regulatorních institucích, ale i třeba v akademické obci a tak dále. A svět by měl pochopit, že takové ty kverulanty je třeba občas trošku poslouchat, protože jinak vždycky přijde nějaká krize a třeba přijde zase úplně odjinud, za pár desítek let, než přišla tahle a to si myslím, že vlastně vždycky ten svět trochu zbrojí na ty minulé bitvy nebo se poučí v tom, že by dokázal už předejít té minulé krizi. Ale ona ta další zase přijde odjinud. Takže skutečně spíše je potřeba dál věnovat pozornost těm varujícím hlasům, to si myslím, že je pro lidstvo docela náročný úkol.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Budeme-li mluvit o druhé vlně té krize současné, v jaké fázi jsme my? Zdá se, že ty hlavní dopady teprve ucítíme?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Tak tu krizi se samozřejmě podařilo zkrotit. My jsme ty dopady ucítili velmi silně. Nám se propadl průmysl, podobně jako v Německu, o desítky procent a tak dále. Ale teďka přichází jakási druhá vlna, která je v reakci na to, co bylo, na to, že státy prostě musely činit určitou rozpočtovou expanzi, nebo ji činily přirozeně, protože se snižovaly daňové příjmy a naopak rostly výdaje na podporu nezaměstnanosti a tak dále. A teď je potřeba ty rozpočtové excesy nějakým způsobem zase korigovat nebo je na tom nějaká politická shoda v Evropě a samozřejmě dokonce i Německu, kterému se docela daří, také bude snižovat své rozpočtové výdaje. No a to samozřejmě bude mít svůj dopad na růst. To neříká jenom opozice, říká to i Petr Nečas, že ty škrty budou, omezí růst třeba o 0,8 %, 0,6 %, někde se myslí dokonce víc. Takže vlastně ten velmi křehký, chabý růst, který se jakoby vrací, my teďka zase těmi škrty zbrzdíme.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dá se podle vás dosáhnout míry nezaměstnanosti, jaká byla v době ekonomického rozmachu, anebo se budeme muset smířit s tím, že i po krizi budeme mít relativně vysokou míru nezaměstnanosti, řekněme kolem těch 9 %?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Já myslím, že ta nezaměstnanost bude vyšší po určitou dobu. To samozřejmě záleží na tom, jak silný bude ten růst. To je v podstatě velmi úzce spojeno. Já si myslím, že hlavně velký problém České republiky jsou určité regiony, takové zapomenuté, bych řekl, kde by vláda měla soustředit nějak svoji pozornost, shodou okolností jsou to často ty regiony, které jsou ještě postiženy povodněmi v poslední době, různé ty výběžky a okrajové části republiky, kde skutečně práce není, infrastruktura tam moc není. Tak to je, myslím ... Jinak samozřejmě z hlediska Evropy jsou země, jako Španělsko, které mají nezaměstnanost přes 20 %, ono se to v posledních letech zlepšilo, ale zase se to zhoršilo na to, co byli Španělé zvyklí, na tu úroveň, na kterou byli zvyklí v 90. letech, když už také měli nezaměstnanost 22 %, 20 %. Tak samozřejmě z tohoto pohledu my se máme velmi dobře a velmi těžíme z blízkosti toho Německa, které je pro nás naprosto stěžejním ekonomickým partnerem a takovým tahounem té české ekonomiky.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co soudíte o přístupu nového ministra dopravy ke stavebním firmám? Zdá se, že se mu podařilo vynutit si slevy na těch už dohodnutých zakázkách.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Já to úplně nestačím sledovat každý den, ale on velmi razantně propouští, to jsem zaregistroval, slevy se snaží dojednat, ale celkově zase na druhou stranu jsem si přečetl, že výdaje do těch dopravních staveb se sníží dokonce o 35 %, což mi přijde přece jenom moc. Zase ..., já vím, že to zase má ten ministr Bárta nějak předepsáno od ministra financí, nebo od koho, ale to je skutečně velký propad. A ono vlastně i v učebnicích se píše o tom, že když vlastně budete muset konzervovat ty stavby, že to je strašně nákladná věc, která se vám vlastně ani moc jako nevyplatí. Samozřejmě přinutit někoho k nějaké slevě, to je dobrá věc, ale přeci jenom zase skokově snížit výdaje do infrastruktury o 35 %, to si myslím, že je trošku přehnané, teda podle mého soudu, zvlášť, když není jasné, co na tom přesně ušetřím, protože není přesně vypočítáno, kolik ta konzervace stojí a tak dál.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenom stručně, je to fér, měnit pravidlo uprostřed hry?
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
No, jak v čem samozřejmě. Uprostřed hry, tak spousta těch firem se teprve o ty zakázky uchází anebo ... Hlavně ale je důležité, že ty firmy prostě jsou nějakým partnerem státu, chtějí ..., máme tady 3, 4 velké stavební firmy, které určitě ještě za několik desítek let budou chtít pro stát pracovat na těch velkých věcech, a když se někdo začne chovat tak, že není schopen ustoupit ani o procento nebo o dvě, tak se mu může stát, že s ním stát příště prostě nebude počítat. A já si myslím, že tam by ty firmy měly podobně, jako to existuje v soukromém sektoru, kde musí dodavatelé slevit a lidé si nechají snížit mzdy a tak dále, tak proč by to nemohlo fungovat tady do určité míry.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Soudí komentátor Respektu.cz Jan Macháček. Díky. Na shledanou.
Jan MACHÁČEK, komentátor, Respekt.cz
--------------------
Děkuju za pozvání.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Macháček