Jak to vidí Jan Macháček - 4.2.

4. únor 2010

Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl publicista a komentátor Jan MACHÁČEK. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc přeje dobrý poslech. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Respekt.cz Jan Macháček. Dobrý den.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zdá se, že máme talent udělat i z pandemie komedii. Nebo přetahování o to povinné očkování vakcínou, kterou skoro nikdo nechce, hodnotíte jinak?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, já si myslím, že vlastně ten průběh asi nemůže být zásadně odlišný od toho, co se děje v mnoha jiných zemích, protože té pandemie se bála půlka světa, většina Evropy. A nakonec se skutečně ukázalo, že ten průběh té choroby je slabší. Ale kdo si tím mohl být jist před půl rokem, že. Takže já si myslím, že zase tohle to není úplně unikátní záležitost a že ke srovnatelné situaci dochází v mnoha jiných zemí. I když samozřejmě v Čechách všechno vypadá nebo leccos vypadá poněkud tak až haškovsky a kavkovsky a tak dál.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono spíš jde o tu formu možná než o ten obsah. Jakým způsobem se teď třeba hledala uplatnění pro vakcínu, kterou asi příliš lidí nechce. Tam byla otázka povinného očkování vojáků, do jaké míry, potom tedy ústavních činitelů. Nakonec z toho sešlo. Bylo to možná nebo, jak to hodnotíte? Já vám nechci podsouvat nic.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak já jsem jenom zaregistroval, že v té věci byl velmi aktivní prezident Václav Klaus, který vlastně zase znova podobně jako v případě jiných věcí, jako je třeba globální oteplování a tak dále, ten svůj silný názor na takovou věc obhajuje tím, že je bojovník za svobodu a že toto je pošlapávání svobody nařizovat někomu, aby se nechal očkovat. Dělit lidi na různé kategorie, ti, co budou očkováni, ti, co jako nebudou očkováni a tak dále. Což je sice zajímavé téma, která se dá diskutovat, ale škoda, že o něm pan prezident nezačal diskutovat třeba loni v květnu, když ta epidemie vypukla třeba v New Yorku, v Mexiku, kdy se skutečně svět bál. Anebo na podzim loni aspoň, kdy se skutečně ty obavy z té choroby tady u nás jako, byli na, spousta lidí prostě mělo strach, že by tu nemoc mohlo dostat, to si všichni pamatujeme. A teď, když tady máme měsíc trvající mrazy, které logicky postup té choroby zastaví do značné míry a najednou se jí nikdo nebojí, tak najednou je pan prezident velký bojovník za svobodu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ministryně zdravotnictví Dana Jurásková má jednat s dodavatelem očkovací látky Pandemrix o tom, že stát část z toho objednaného milionu vakcín neodebere. Umíte si představit, za jakých okolností by na to ta firma mohla přistoupit?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak já zase znova musím říct, že k asi podobné situaci nejsme úplně unikátní. Doteďka samozřejmě logicky ta nabídka převyšuje poptávku a ty firmy, pokud mají zájem se státem dělat byznys ve velkém i v budoucnu, a to většina farmaceutických firem má zájem se státy a vládami dělat byznys i v budoucnu, tak samozřejmě bude muset k nějakému kompromisu dojít. Já bych tady v tomto případě se úplně zase nějakých arbitrážních řízení nebo něčeho takového neobával.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud to není příliš osobní otázka, vy jste se někdy nechal očkovat třeba proti obyčejné chřipce?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Ne, nenechal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ani jste neuvažoval o té takzvané prasečí?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Ale třeba jsem uvažoval, ale pak má člověk jiné priority a spoustu práce a tak dále. Znáte to.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším dnešním hostem je Jan Macháček, jehož úvahy můžete nacházet pravidelně na Respekt.cz. I z nich vlastně vybíráme některé témata. Trochu nepřehledný zdá se, aspoň mně, být spor bývalého ministra životního prostředí Martina Bursíka, který tvrdí, že firma Czech Coal proti němu vede diskreditační kampaň. Předpokládám, že vy se v tom orientujete lépe.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, já jsem z toho trošku taky zmatenej, i když samozřejmě o tom hodně přemýšlím. Zdá se mi na té věci podstatné a poněkud smutné, že to je skutečně spor mezi bývalými kamarády, kteří spolu spolupracovali a dneska jsou ochotni se vlastně navzájem titulovat dost nevkusně a osočovat se z různých věcí. To člověka nepotěší asi nikdy,když něco takového sleduje. Jinak to, že skupina Czech Coal jde tvrdě za svými záměry, je to její byznys a asi se ničeho neštítí, je asi pochopitelné, protože byznys v oblasti těžby uhlí, když jde o takovou věc, jako je prolamování limitů, asi není, nepředstavoval bych si, že zrovna takový byznys se dělá úplně v rukavičkách, když přijde na lámání chleba. Ale mně tady přijde trošku zvláštní vlastně postup některých médií, Lidových novin hlavně, kde mi připadá, že ty texty, kde jasně se říká, že musí jakoby spolupracovat s firmou na prolomení limitů a podobně, tak nevím, jestli ty články jsou dostatečně vyzdrojovány nebo vyzdrojovány standardním způsobem, protože potíž je také samozřejmě v tom, že ty konzultační práce, které Martin Bursík dělal, podle všeho nemají žádný písemný prostě výstup, takže je to tvrzení proti tvrzení. Pokud teda se nějaký písemný výstup nenajde, tak jedna strana říká ano, pan Bursík nám nadšeně radil v prolamování limitů, což se mi zdá teda postavené na hlavu. On jim opravdu radil v lecčems zřejmě, ale v tomto já bych si troufal tvrdit, že asi ne, protože to má samozřejmě, přestože to může mít různé niance, že jo. Co to je radit při prolamování limitů nebo přesidlování vesnic? Druhá věc jsou, říkám, ty metody, které používá ta firma. Takže, nevím, no. Není to moc, z hlediska politické kultury se mi to moc, celá ta věc nelíbí. Ale nemyslím si, že by to byl skutečně boj černobílý, dobra se zlem nebo něco takového. Ale je to, jak jsem říkal na začátku, dost ostrá výměna názorů mezi bývalými kamarády.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Přesto se zeptám, jestli si myslíte, že by měl Martin Bursík se vzdát té kandidatury do sněmovny. On by měl být lídrem kandidátky zelených v Ústeckém kraji zřejmě.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, když se k tomu ještě nepřihlásil, tak se ještě nemůže vzdát. Ale jako já si zase nemyslím, že, nevím. Pokud by se objevil skutečně nějaký doklad nebo důkaz o tom, že s firmou jednal i o věcech, které se týkají přesidlování vesnic a ještě měl kandidovat v severních Čechách, tak by to asi bylo poněkud absurdní. Pokud on si bude stát přesvědčivě za svým, že v této věci té firmě neradil a má čisté svědomí, tak proč by nemohl kandidovat? Ale ještě teda je tam důležitá jedna věc. On v té době skutečně jako nebyl politikem, on byl bývalý ministr. A to je dost běžné zase i všude ve světě, že bývalí ministři mají nejrůznější, posbírávají nejrůznější poradenské kontrakty všude. Jestli v té době uvažoval, že vstoupí do Strany zelených, že ji bude transformovat, že ji povede, to se bavíme o období 4, 5 let před tím, než to udělal. A to já vůbec nevím, jestli,třeba si tehdy představoval, že se bude věnovat jenom byznysu. To je právě otázka, do jaké míry můžeme někomu něco takového vyčítat a jak až hluboko zpátky třeba do minulosti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí s komentátorem Respekt.cz Janem Macháčkem. Povězte, jak vidíte obstrukce ODS ve sněmovně, tedy ODS se snaží blokovat jednání o návrzích ČSSD na zvýšení nemocenské, mateřské, důchodu a také na zrušení poplatků u lékaře, což by v důsledku podle pravice prohloubilo deficit státního rozpočtu o dalších 20 miliard korun?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak to má několik rovin. Obstrukce je legitimní parlamentní metoda. Ve Spojených státech, jak známo, funguje takzvaný /nesrozumitelné/, kdy se jakoby do nekonečna mohou číst třeba celé knihy, prostě jenom aby se nedostala druhá strana k hlasování nebo ke slovu, to prostě lze dělat. Možná to má tradici i v antice, já to nedokážu posoudit. Takže, obstrukce je úplně v pořádku. Druhá věc, která mi připadá v poslední době, ale už to možná je doba trochu delší, zvláštní, že se jaksi vládne přes parlament,že přestože je tady nějaká vláda, která může mít vachrlatou většinu nebo je tady úřednická vláda, tak jakoby politické strany, především to tady dělá sociální demokracie, bez ohledu na názor vlády se snaží prostě prosazovat politiku změnou zákonů, které nejsou konzultovány prostě s vládou a takové to zvláštní znásilňování vládnutí a politiky přes parlament, to je trošku podivná věc. Protože normálně by to samozřejmě mělo fungovat tak, že někdo funguje volby, vládne, prosadí ty zákony, které považuje za správné a pak je vystřídán někým, kdo je považuje za nesprávné a zase je změní. A navíc tady máme schválený rozpočet. A proč vlastně by se měly měnit zákony tak, aby ještě na ten aktuální rozpočet mohli mít nějaký dopad, to už by bylo úplně absurdní. Takže, tohle to je takové české specifikum, že jaksi se míchá úloha parlamentu a vlády. Je to taková divná situace v tomto ohledu.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme-li o rozpočtu 7,7 bilionu korun, takový je podle řeckého ministra financí státní dluh Řecka, tak v tom asi ještě nemáme šanci je předehnat.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
K tomu jsme skutečně daleko. Vezměme si, že z těch prognóz jaksi vyplývá, že náš státní dluh je na úrovni 35,2 % hrubého domácího produktu, ten řecký se bude blížit 130 % hrubého domácího produktu, kde na tu úroveň třeba 100 % toho státního dluhu bychom se mohli dostat podle mého soudu třeba za 20 let, podle některých prognóz ještě později. A to vůbec teda neznamená, že to je v pořádku, to je samozřejmě rozumné a správné vládnutí, nevytváří strukturální schodky, cyklické vytvářet může. V dobách konjunktury máme mít přebytek a tak dále, a to bez ohledu, jestli chceme do eura, nebo jestli jsou na tom ostatní ještě hůř, nebo nejsou. Problém českého rozpočtu jsou především ty nevyřešené mandatorní sociální výdaje, které jaksi pořád ukrajují prostor těm výdajům ostatním a také velmi, řekněme, nedořešená situace v oblasti penzí. Nevím, jestli se dá čekat, že vůbec někdy bude penzijní reforma. Ale kdyby teda nebyla penzijní reforma a jenom se měnily ty parametry odchodů do důchodu, tak i ty by měly být v rámci udržitelnosti nějak razantně zvýšeny.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Často se Řeckem u nás straší. Existuje pro nás nějaké poučení z toho, co se právě teď v Řecku děje?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak já si myslím, že to strašení trošku, můj dojem je, že to strašení trochu přichází brzy. Já si myslím, že třeba za 5, za 6 let se skutečně můžeme ocitnout ve velkých problémech. A když lidi budou každý den poslouchat nějaké strašení, tak až ten problém, známe to z Rychlých šípů a tak dále s tím voláním o pomoc, až ten problém bude skutečně akutní a opravdu by nám mohl rozjet bankrot někdy za 4, 5 let, tak to už nikdo nebude vnímat. Samozřejmě na jedné straně je správné to nijak nebagatelizovat, tu situaci,ale na druhé straně, když ji dramatizujeme příliš, tak říkám, co budeme dělat za 5 let. A bude to vůbec někoho za 5 let ještě, až ta věc bude mnohem více akutní, vzrušovat? V případě Řecka je tam vlastně úplně klíčová věc, kterou Evropa musí řešit. V pravidlech eurozóny je jaksi řečeno, že nebude se pomáhat nikomu, kdo se dostane do problémů. Ale kdybychom si to srovnali třeba s tržní ekonomikou, tak tržní ekonomika má vyřešen nějaký výstup ze systému, nějaký zánik podniků, nějaké řešení situace podniku, který se dostane do problémů. Jsou tu prostě předepsané postupy. Máme konkurz, máme vyrovnání, máme různá insolvenční řízení. A to samé by mělo vlastně fungovat pro státy, aby existoval jakýsi jízdní řád, když se dostane stát do problémů a nelze žádnému státu zákonem zakázat, že se nikdy nesmí dostat do problémů. Když se dostane do problémů, jak se vůči němu má postupovat. A může se vůči němu postupovat velmi tvrdě, ale měla by na to být jasná pravidla. Mimochodem v případě soukromé firmy, když se dostane do situace insolvenční, tak může samozřejmě v rámci konkurzu, v rámci vyrovnání docházet k prodeji aktiv. Proč by nemohlo docházet k prodeji aktiv států? Proč by nemohla být omezena jejich rozpočtová autonomie ze strany věřitelů? A tak dále. Myslím si, že velmi chybí Evropské unii něco jako Mezinárodní měnový fond, tak nějaký evropský měnový fond, který by měl jasná pravidla, jak tu situaci vyřešit, protože z hlediska prestiže Evropy vůbec ve světě je velmi ostudné, že Evropa na pomoc svým členským státům, a teďka se to možná dokonce i stane v případě členského státu eurozóny, volá na pomoc Mezinárodní měnový fond anebo dokonce v Řecku to chvíli vypadalo, že značnou část velkého státního dluhu koupí Čína, protože Evropa si nedokáže pomoci sama a bude to tedy čínský stát, který bude zachraňovat členský stát eurozóny. Z hlediska prestiže Evropy v globálním světě by si toto Evropa měla úplně jasně vyřešit. A já si myslím, že to je úplně nejdůležitější, akutní úkol, který před ní teďkon stojí.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rozpočtový deficit Řecka se odhaduje na 12,7 % HDP. Evropská komise schválila plán úsporných opatření a věří, že je reálné dostat se v roce 2012 pod 3 %. Také tomu věříte?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak samozřejmě záleží na tom, co jsou politické proklamace a co bude opravdu dodržováno a jestli ti politici řečtí budou ochotni k těm poměrně drastickým opatřením, je prosazovat v praxi. Byli jsme nedávno svědky v Řecku, já nevím, jak to mám nazvat, studentských bouří, které přerostly v skoro anarchii. A může se to opakovat a může se to opakovat v ještě mnohem tvrdší formě. Samozřejmě v demokracii nejsou politici diktátoři a když přijdou s velmi restriktivními opatřeními v oblasti fiskální politiky, tak budou muset o tom přesvědčit občany. Na to bych si úplně nevsázel, že to půjde tak hladce.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ve včerejším auditu na Respekt.cz se zabýváte otázkou, zda Herman von Rompuy je předsedou či prezidentem Evropské unie.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak já jsem narážel na to, že jsem zaregistroval v pondělních novinách, že se tím zabýval pan prezident Václav Klaus, když stáli vedle sebe, že přemýšlel, jak má panu Hermanu van Rompuyovi vlastně říkat. Podle mě to je taková věc. V češtině to vypadá jako jasný rozdíl - předseda a prezident. Ale ve skutečnosti jde o to, že prezident něčemu předsedá, to znamená, že je to taky předseda. V angličtině se používá pro předsedu slovo chairman, tak říká se sir chairman, má ho tedy předseda, protože ono jsou takové ty monterky modré, že jo, tak k tomu se spíš hodí předseda, zatímco prezident má vždy oblek a kravatu pochopitelně. Ale možná si Václav Klaus to spojuje s českým systémem, kde skutečně si všimněme, že máme prezidenta a pak máme předsedu Ústavního soudu, předsedu Senátu, předsedu sněmovny. Víc těch prezidentů už v tom ústavním systému nemáme. A teďka přijede nějaký evropský prezident a jaksi mohl mít Václav Klaus pocit, že si nějak lezou do zelí, tak přemýšlel, jestli mu nemá říkat předseda. Ale prostě předseda to není, je to slovo prezident, které se do češtiny musí překládat také jako prezident. Je to trošku komická věc, ale nakonec jde o tu jakousi prestiž.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vy jste v té souvislosti začal uvažovat také o termínu guvernér třeba centrální banky.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Ano, to guvernér dokonce znamená vládce, že jo. Ale tak potom máme ještě ředitele, máme vůdce a takové /nesrozumitelné/. To je takový jazykový koutek.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono jde taky možná i o to, jakým způsobem ten konkrétní třeba guvernér,předseda či prezident se té funkce ujme. Jak ji pojme. Jestli bude vládce.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Jestli vládce, vůdce nebo jenom ředitel, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 - Praha, pořad Jak to vidí a Jan Macháček. Co je pravdy podle vás na tom, že po zklamání z loňské návštěvy Prahy prý americký prezident Obama nepřijede do Španělska na summit Spojené státy, Evropské unie?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak americký prezident už to oznámil, že na summit Evropská unie -Spojené státy nepřijede.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Promiňte, já jsem myslel, jestli skutečně tam hraje roli nějaké rozčarování z návštěvy Prahy.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Důležité deníky jako Wall Street Journal nebo Financial Times to skutečně jaksi z diplomatických kuloárů citují, že svou loňskou návštěvu Prahy ve svém okruhu spolupracovníků Obama prohlásil za ztrátu času. S tou schůzkou byl velmi nespokojen a takže vlastně ten formát té schůzky z 26 šéfy států nepovažuje za produktivní. Víme, že Amerika daleko více teďka zdůrazňuje úlohu třeba té G20 a některých dalších institucí. Ale není to jenom, to rozhodnutí nesouvisí určitě jenom s Prahou, i když by to skvělé,že jsme takhle důležití, že dokážeme naprosto předurčit názor amerického prezidenta na Evropu, na Evropskou unii. Ale já si myslím, že za prvé má americký prezident spoustu jiných starostí, má velké spory s Čínou, která drží obrovskou část amerického státního dluhu. Na oživení v Číně do značné míry závisí i oživení amerického hospodářství a naopak. Má problémy s Afghánistánem, Pákistánem, Irákem. Amerika se ještě nedostala z recese tak, jak by si všichni představovali, protože především nezaměstnanost se nezlepšuje. Je tu velký boj o finanční regulaci bank, je tu velký nárůst pravicového i levicového populismu, v krizi logicky v Americe. Dneska se kupříkladu píše o tom, že by mohla vzniknout jakási tea party v reakci. Ten název souvisí, jak jsme se učili s Boston Tea Party, s Bostonskou čajovou společností, což je, řekněme, pravicově populistická strana, která by mohla velmi rychle a překvapivě se dostat nahoru ve Spojených státech. To jsou všechno věci, které, zdravotní reforma samozřejmě, s kterou narazil ve státě Massachussetts. Já si myslím, že na druhou stranu Amerika má velmi promyšleno, že by potřebovala, aby s Evropou jednala jako s nějakým přehledným jednolitým subjektem. Takhle to bylo nazváno, že by americký prezident potřeboval vědět, komu má v Evropě zatelefonovat a tak dále. Zatímco ten formát toho summitu 27 šéfů a jeden americký prezident je přesně asi to, co Amerika nechce. A snaží se jaksi možná Evropu trochu vychovat k tomu, aby se naučila vystupovat nějakým přehlednějším a čitelnějším způsobem ve vztahu k Americe a aby se sama lépe starala o své vlastní zájmy možná také.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě se s dovolením vrátím k pozici Prahy v té mezinárodní politice, protože zároveň se objevily včera v médiích opět takové úvahy o tom, že by snad údajně smlouvu o omezení strategických zbraní mezi Moskvou a Washingtonem, která by měla nahradit dohodu Start 1, měli Medveděv a Obama podepsat v Praze. Co o tom soudíte? Je to důležité vůbec?

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Tak o tom se mluvilo,trošku to zapadlo. Má to samozřejmě jeden takovej zvláštní aspekt, že možná souvisí s takovou už zapomenutou studenoválečnickou perspektivou, ale tyto summity jakoby odzbrojovací se vždycky uzavíraly na nějakém spíše nebo probíhaly na nějakém více méně neutrálním teritoriu, v Rakousku, na Islandu a tak dále, v Irsku. Ale je otázka, jestli ten statut, smlouva, řekněme, mezi, když to velmi zjednoduším, Východem a Západem,se uzavírá zrovna v Praze, jestli bychom tím nedemonstrovali opak něčeho, než bysme možná sami chtěli. Chceme být vnímáni v souvislosti ostatních odzbrojovacích summitů, které v historii proběhly, jako Island, Rakousko nebo Irsko nebo tak něco.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já jenom připomenu, že se o tom spekulovalo v prosinci a teď znova o tom píše ruská agentura RIA a odvolává se na zdroj blízký právě šéfovi Kremlu. Poslední otázka. Návrh rozpočtu Spojených států zasáhl i NASA. Zdá se, že raketou na Mars asi hned tak Američané nepoletí.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
No, tak já si myslím, že to je samozřejmě v důsledku toho, kolik stála sanace té finanční krize, což jsou biliony samozřejmě dolarů. A z tohoto pohledu je zajímavé,že těm velmi dobrodružným produktům, do kterých se finanční instituce ve Spojených státech pouštěly a nejenom ve Spojených státech, se říkalo kosmické produkty, protože jim rozumělo pouze pár matematiků, většinou ti šéfové těch bank samotných vůbec ani nevěděli, s čím se v těch odděleních obchoduje. Takže, ty kosmické finanční produkty mohou za to,že nebudou jiné kosmické produkty, řekl bych, nebo kosmické výlety. Někde se samozřejmě šetřit bude muset. A tak to je takový paradox, taková vlastně ironie.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak dnešním hostem pořadu Jak to vidí byl Jan Macháček, jehož úvahy můžete denně číst na Respekt.cz. Tento rozhovor si můžete zítra přečíst na našich internetových stránkách www.rozhlas.cz/praha. Popřípadě v repríze poslechnout po 23. hodině. Já vám děkuji za návštěvu a přeji, ať se vám daří.

Jan MACHÁČEK, komentátor Respekt.cz
--------------------
Děkuji za pozvání.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Macháček
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

    Václav Žmolík, moderátor

    tajuplny_ostrov.jpg

    Tajuplný ostrov

    Koupit

    Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.