Jak to vidí Jan Macháček - 30.9.

30. září 2010

Čtvrtečním hostem pořadu Jak to vidí ČRo 2 - Praha (po 8:30 hodině) byl publicista a ekonomický komentátor Jan MACHÁČEK. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)


Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý poslech vám všem dnes přeje Zuzana Burešová. Naproti mně už sem do studia usedl komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček. Vítejte, pěkný den.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Dobrý den.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
My začneme událostí, která byla hlavně aktuální včera, o ní se hodně mluvilo, ale bude zřejmě aktuální další týdny i další měsíce. 10tisíce odborářů včera obsadily kvůli rozpočtovým škrtům a úsporným opatřením Brusel. Přijely tam i stovky Čechů. Všichni svorně tvrdí, krizi jsme nezavinili, za všechno můžou banky, proč musíme nést její tvrdé dopady. Vlády tedy nabízejí škrty, co ale nabízejí odboráři z vašeho pohledu.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Tak samozřejmě jak kteří odboráři, to já zase nejsem znalec toho, abych věděl, co nabízí třeba portugalské odbory nebo jaké. A prostě odboráři určitě nejsou všude stejní a vlády nejsou taky všude stejné. Tento týden jsme mohli zaznamenat velké protesty ve Španělsku, kde paradoxně je u moci tedy levicová vláda, která by měla být odborům asi, za normálních okolností odborům blízká. Ale protože jednou z největších bolestí, z největších bolestí španělské ekonomiky jsou právě rigidity na trhu práce daleko teda větší, než v České republice, musím říct, tak i tato levicová vláda musí prosazovat něco jiného, než by si odbory přály. Takže tu krizi sice odbory nezavinily, ale ta krize už dávno z té finanční krize přešla v krizi hospodářskou. To je prostě realita. To je fakt. Teď se svět snad možná vzpamatovává velmi křehkým způsobem z té hospodářské krize, ale ta se navíc v každé zemi projevuje trochu jinak. Každá země má trochu jiné problémy, Irsko má třeba obrovsky zadlužený, nejen zadlužený stát, ale bankovní sektor ve velmi nezdravém stavu. Španělsko, jak jsem říkal, mělo obrovský boom na trhu nemovitostí a velké problémy na trhu práce, které třeba zase Irsko nemá, Irsko má tradičně trh práce flexibilní. Tak ty věci jsou různé a odbory samozřejmě musí, musí přistoupit na tu skutečnost, že ta hospodářská krize tady proběhla, měla nějaké důsledky. A je potřeba prostě se z ní nějak vzpamatovat, rovněž ta fiskální situace těch jednotlivých států je různě komplikovaná a je logické, že, protože odbory víc jsou zaměřeny na takové tady a teď, to znamená, na to, že se jim nelíbí, že se jejich příjmy nezvýší nebo dokonce sníží, ale zase úlohou vlády je ty odbory prostě přesvědčovat, že se jim vyplatí v dlouhodobém pohledu na nějaký kompromis přistoupit a to zase pro to musí něco udělat samozřejmě vláda. Zase někde se to daří, někde se to nedaří. V Německu se to třeba v posledních letech daří velmi dobře.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak škrty jsou asi opravdu na místě. Nicméně co pro jejich zmírnění může vláda udělat, aby ty dopady nebyly tak tvrdé?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, já si pořád trošku myslím, že z hlediska české vlády je tady jakási taktika a strategie, to znamená, že to, co, i když samozřejmě nemám žádné informace v tomto ohledu z vládních salónů, řekněme, že by to takhle někdo připravil nebo se tak dohodl, já tak usuzuji pouze z vnějších nějakých indicií, že to, co vláda navrhuje, je záměrně nastaveno tak tvrdě, protože ono to opravdu tvrdé je, aby vláda měla prostě kam ustupovat a prosadila aspoň něco. Samozřejmě nevýhodou toho je, že taková taktika je potom snadno průhledná, že příště prostě odbory budou vědět, že vláda asi zase zkouší vytvořit nějaký nárazník a další možnou nevýhodou toho postupu je, že ty odbory si nějakým způsobem radikalizujete nebo postavíte proti sobě příliš brzy. Ale určitou logiku to má. Kdybych byl ministrem financí já, tak bych možná také zvolil takovouto taktiku, abych prosadil aspoň něco. Protože kdyby vláda chtěla méně, tak často to může být paradoxně tak, že jako, řekněme, měkká a váhavá vláda, která chce prosadit aspoň něco, neprosadí vůbec nic, protože může ty odbory, řekněme, proti sobě postavit stejně, protože oni jaksi uvidí snadnou kořist. Takže prostě je to trochu na trhu v Istanbulu samozřejmě, prostě každý odhaduje svoji pozici, svoji cenu a tak asi to je podstatou toho. Jinak vlastně ještě předtím jste se ptala, jestli, co navrhují odbory. Odbory mají svoji analýzu, to jim nikdo nemůže upřít, když se podíváte na jejich webovou stránku, tak mají velmi detailní analýzu hospodářské situace i velmi, a fiskální situace a velmi konkrétní návrhy. Potíž je v tom, že přesný, je to přesný vlastně opak toho, co chce vláda, ten kompromis se tam bude hledat těžko, ale třeba by, prostě ty odbory vůbec nenavrhují konkrétní škrty a konkrétní šetření, ony se vlastně soustředí skutečně především na to, na ty opatření na straně příjmů rozpočtových, to znamená nezvyšování daní. Slabinou zase vládního návrhu je, že ta většinou prostě to zvyšování některých daňových sazeb naprosto odmítá pro celé volební období a tak dále, což je zase fundamentalismus druhého druhu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Bavíme se o škrtech, bavíme se o zvyšování daní, vy se dlouhodobě zabýváte fotovoltaikou a vy tvrdíte, že by vláda měla zdanit fotovoltaické elektrárny a vlastně tím pádem bychom nemuseli po novém roce tak hodně platit za elektřinu. Je to tak?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, to je můj takový, řekněme, silný názor především postavený na tom, co vláda se rozhodla, už to schválila, udělat se stavebním spořením, kde vlastně vláda jakoby zdaní ten svůj státní příspěvek a zdaní ho velmi tvrdě a retroaktivně. Sama ve své legislativní analýze říká, že to je takzvaná nepravá retroaktivita a že to lze, že se výroku Ústavního soudu v této věci vůbec neobává. To znamená, když to jde u stavebního spoření, které se týká milionů lidí, tak to samozřejmě jde i u té fotovoltaiky, prostě zavedete daň, která třeba z jedné vyrobené kilowatthodiny ve sluneční elektrárně a ten výběr z té daně, z toho se sníží ten příspěvek na tu obnovitelnou energii, který každý najdeme na své složence, který je tam, jak víme, zvlášť. A toto je jeden z aspektů, kde se člověk vlastně trošku přemýšlí, proč, kde člověk přemýšlí, kde jsou ty odbory, řekněme, na české poměry, se zdají teďka být velmi naštvané a skoro bych řekl radikální, tak jak to, že vládě nevadí, že a sama připouští, že lidé zaplatí za elektřinu o 10 procent víc. Vždyť je to přece něco úplně strašného. To, že k té chybě došlo, to je úplně normální, k takovým chybám dochází v rámci vládnutí všude na světě a správná odpovědná vláda a tato vláda se říká, že je odpovědná, má tu chybu korigovat, to znamená snížit to, to zvýšení ceny. Mimochodem samotná elektřina by v příštím roce patrně poprvé po dlouhé době klesla její cena a tady se minimálně o 10 procent zvýší a to klidně se může zvýšit i o 20, ty výpočty jsou prostě úplně různé. A dokonce vláda ten legislativní, ten daňový nástroj už použila, když jaksi zrušila ty daňové prázdniny na tu fotovoltaiku, ale to nemá žádný, to má pražádný vliv na cenu. Důležitá je ta garantovaná výkupní cena. A prostě to lze a stát může nějakým třeba způsobem vyjednat s bankami, pokud ty peníze půjčily na to velmi nakrátko, protože stát garantoval vysoké výkupní ceny na 15, 20 let, to znamená, že asi předpokládá, že i návratnost té investice je taky 15, 20 let a ne, že ta návratnost té investice je 6 let. Takže stát by ukázal na příkladu stavebního spoření i na příkladu těch daňových prázdnin, že lze postupovat sebevědomě s tímto, s touto takzvanou nepravou retroaktivitou a lze tu chybu pořád ještě teďka na konci září korigovat. Tak uvidíme, jestli bude mít vláda dobrou vůli.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Minulou sobotu se vinohradské ulice změnily doslova v pěší zóny bez aut, cyklisté si projeli Prahou po Magistrále na Pankrác, k Jižní spojce, pak zase zpátky na Vinohrady. Také jste sedl na kolo a vyrazil na Magistrálu?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, sedl jsem na kolo, protože pro mě je to úplně běžná věc, já si, pokud nesněží, kdy mně to moc teda nevyhovuje, tak já se na kole pohybuju po Praze normálně. Je to můj prostě způsob dopravy a není to pro mě ani žádný aktivismus, mně to prostě vyhovuje. Jsem všude velmi rychle, nemusím se tlačit v nějaké tramvaji a prostě už takto dlouhá léta se po Praze pohybuji. A samozřejmě v této souvislosti musím říct, že ne, že by Praha byla, někdy mohla být ideálním místem pro cyklistiku, to asi ne, ale něco se dělá. Ale ona má strašné prostě v tomto smyslu rezervy a slabiny, že kupříkladu tou Prahou prakticky nejde projet napříč. To znamená, jsou některé podélné cyklostezky, i těm leccos schází teda, ale když se chcete dostat, řekněme velmi zjednoduše, ze západu na východ, tak musíte jet buď přes Václavské náměstí, nebo prostě kolem Bulhara a tak dále, prostě jsou taková ta úzká hrdla, kde vlastně jako projet moc nejde. A navíc tam nejsou ani žádné trasy. Takže, takže tohle to já vůbec netvrdím, že by měli cyklisté normálně jezdit po Magistrále. A možná, kdyby to bylo jako někde v Holandsku nebo v Dánsku, kde asi jezdí na kole úplně každý, tak by mě to třeba trošku nebavilo, musím se přiznat. Ale tady si myslím, že jsou prostě opravdu rezervy a vždycky se před volbami něco slibuje, pak se to jako vlastně neudělá a prostě když na sebe lidé, kteří jezdí na kole, upozorní, tak to, že by prostě Praha s tím měla něco dělat, tak, tak to určitě svůj smysl má, protože co si nevybojujete, to nemáte. Demokracie vlastně funguje tak, že prostě jakýkoliv prostor nějaké svobody, ale i čehokoliv rozumného si musíte prostě pořád hájit, anebo si ho vydobýt. To znamená, že. A ještě teda jeden aspekt tahle ta akce má. Bohužel pršelo, takže to nevyšlo tak pěkně, ale když vidíte ty ulice prostě bez toho provozu a bez těch parkujících aut, tak on to často člověk vidí třeba, když se čistí ulice, že jo, že vidíte, jak jsou ty ulice, nejsou vymyšlené na parkování aut, ty jsou vymyšlené pro lidi, aby se po nich mohli procházet, aby a ta ulice vypadá úplně jinak s těmi stromy, s chodníky, když, když není zavalená provozem a těmi parkujícími auty. Tak já vím, že už s tím asi nejde nic dělat, ale každopádně je to zajímavé vidět a užít si to, kdy jsou tam všude kavárny, nejrůznější prostě atrakce, takže prostě kromě té cyklojízdy po Magistrále samozřejmě to byla taková odpolední zábava v ulicích a večerní. Takže bohužel to nevyšlo kvůli počasí tak asi dobře, jak si to organizátoři představovali, ale i tohle je prostě skvělá věc, že člověk právě může, jak je v tom sloganu, vidět to město úplně jinak, než ho vnímá normálně.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě mi povězte, protože vy kam cestujete, tak vždycky si to kolo sebou vezmete, jak se třeba jezdí v New Yorku.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, New York se úplně vlastně proměnil, já si to kolo teda sebou neberu, já si tam půjčím kolo, protože to by mě vyšlo hodně draho, kdybych si ho bral do letadla, ale New York se proměnil skutečně za posledních 10 let, 12 let úplně výrazně v tomto ohledu. Kolem celého Manhattanu máte cyklostezky, máte skvělé cyklostezky přes všechny mosty, jako houby po dešti se všude objevují vlastně opravny, půjčovny, kde dostanete mapy prostě s aktualizovanými trasami, těch tras strašně přibylo. Říkám kolem celého Manhattanu vede taková prostě, řekněme, sportovní vyhlídková cyklotrasa. Ale dneska už je prostě uvnitř toho města, na Brodway je kupříkladu cyklostezka, že jo, což je něco, co si stěží dokázal někdo představit před pár lety. Tak ještě to není Kodaň nebo Amsterdam, ale začíná se z New Yorku stávat taky cyklistické město. A to říkám, znova opakuji, není to proto, že by lidi propadali nějakému aktivismu, ale zjišťují, že to je, máte nějaký pohyb, jste všude vlastně relativně pohodlně, rychle, vcelku i bezpečně, pokud dáte pozor. Já teda vypadám jako popelář, jo, já jezdím po Praze v té popelářské reflexní vestě, takže asi to není zrovna jako efektní, ale zase se člověk cítí prostě bezpečnějc.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Nikdo vás ještě neťuknul tak malinko, nějaký motorista, všechno v pořádku?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Ne.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes jsem míjela tři cyklisty a měla jsem hrůzu, i když byli perfektně osvětleni, všechno bylo v pořádku, ale pro mě vidět cyklistu na silnici, je hrůza, ale jak říkám, možná se to změní.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, jo, to se taky může, třeba se mi něco stane teďka, až pojedu.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
To určitě ne. Pražská ODS, to už otevíráme další téma v naší půlhodince, tak pražská ODS se rozhodla otevřít novou veřejnou diskusi, jestli má být v Praze postavena knihovna architekta Kaplického. Co si myslet o téhle iniciativě strany, jejíž přední politici proti blobu velice ostře vystupovali, ať už to byl Pavel Bém, anebo David Vodrážka.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak na jednu stranu platí, že chybami se člověk učí, že asi je dobře, že někdo, když udělá chybu, že změní názor, možná bych tam asi rád slyšel trošku větší akcent na, na to, že, na to omluvu. Je fakt, že prostě ten volební lídr ODS je teďka někdo úplně jiný a na druhou stranu se obávám, jestli to skutečně není trošku motivováno prostě těmi průzkumy. No, a také si říkám, jestli vlastně ta, protože to není tak, že ten blob skutečně lze postavit kdekoliv a odnést kamkoliv. Já myslím, že prostě on je, bylo pro něj vybráno nějaké místo, on byl vymyšlen pro nějaké místo, takže to samozřejmě teďka, když se podíváme, jak to tam vlastně vypadá prostě s tunelem Blanka, já si nejsem úplně jist, že to místo tam ještě je. Takže, takže kam se bude přenášet, to samozřejmě potom závisí na tom, jestli ta rodina bude mít o to zájem, aby to stálo někde na Pankráci nebo na Kulaťáku, to asi prostě také nepůjde. Ono zase centrum, technická knihovna má svoji knihovnu, že jo, v Dejvicích a, řekněme, knihovna má fungovat také tak a tak to vlastně obyčejně v kampusech univerzitních bývá, aby tam ten student došel třeba pěšky nebo aby to aspoň bylo v našem případě úplně v centru na metru, protože je nesmysl, že ten, že si student pojede půjčovat knihu někam do Libně nebo na Pankrác, když má všechny učebny prostě v okolí Starého Města. Tak z tohohle pohledu i leckdo tu knihovnu zpochybňoval na té Letné, že i tam je jakoby příliš daleko na to, aby mohla plnit ten praktický účel toho. To znamená, že bude mít ty studijní prostory také a ten, řekněme, čítárny a tak dál.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takto v naší rozhlasové veřejné diskusi odpověděl náš host, komentátor Respektu Jan Macháček. Teď se společně ještě vrátíme ke včerejšímu rozhodnutí vlády, vláda chce, aby obce více rozhodovaly o tom, jaký hazard na svém území povolí. Jaké tedy budou jejich pravomoci podle tohoto rozhodnutí.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, budou rozhodně vyšší, vypadá to, že ty obce budou moci rozhodovat i o tom, kde může být, nemůže být herna a jak, jakou bude mít otevírací dobu a tak dále, pokud jsem to dobře pochopil. Tak je asi správné, že se konečně něco začíná dělat, ale skutečně mi zůstává zase na druhou stranu rozum stát, proč se to nedělalo už před několika lety, kdy bylo prostě zjevné, že ty herny překonaly prostě nějakou rozumnou mez. Samozřejmě si myslím, že by bylo lepší, aby je prostě reguloval stát centrálně, aby nikdy nedopustil prostě tento zběsilý, řekněme, rozmach toho. A nejenom, že na Západě je daleko výrazněji regulováno nebo úplně zakázáno, ale víme, že i v Rusku a na Ukrajině dokonce před už rokem a půl prostě odvezli přes noc všechny automaty a přestal se s tím státem, řekněme, párat. Tak že samozřejmě když roztříštíte ty pravomoci, tak že si každá obec bude moci dělat, co chce, tak to taky není úplně z hlediska právní čistoty a ústavnosti, řekněme, úplně ideální věc, že každá obec bude mít svoje zákony. Na druhou stranu mohou lidé ty zastupitele rychle kontrolovat, kdyby si někdo nechal uplatit a dělal by z jejich vesnice nějaké hráčské doupě. A pokoušel se lidi přesvědčit o tom, že ta obec na tom vydělá, tak lidi samozřejmě ho můžou ve volbách vyměnit. Ale tak doufejme, že to povede k té soutěži prostě a že, že to časem prostě z Česka zmizí, protože to Česko se skutečně stalo jako rájem těhle těch blikajících prostě jícnů. A tak dobře, že se začíná s tím něco dělat typicky pár týdnů před volbami, ale je škoda, že se to neudělalo už před 4 nebo před 5 lety.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Mám pocit, že tak před půl rokem jsme tady spolu seděli a mluvili právě o této novele. Prezident republiky ji vlastně vetoval, je to tedy to samé, nebo je to v pozměněné formě, co si o tomhle myslet, protože před půl rokem podobnou novelu prezident republiky vetoval.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, já si myslím, že klidně ji bude vetovat znovu a to jsou jeho prostě ideologické postoje, navíc víme, že on má velmi blízko k bývalému poslanci Vlastimilu Tlustému, o kterém je známo, že má jeho rodina vazby na ten hráčský byznys jako leckdo v politice asi. No, a před tím půl rokem a před volbami vůbec z toho středu a z pravice jenom strana lidová měla velmi radikálně v programu ten boj proti tomu hazardu a potom sociální demokracie trochu, když se bavíme o tom aspektu. A teď zdá se, že před komunálními volbami najednou všem dochází, že, že vlastně to jsou správné návrhy.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže obce se možná teď ale radují předčasně, kdoví, jaký bude osud této novely, tohoto zákona.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Uvidíme, no, je možné, že prostě až se politici otřepou a dopadnou volby podle jejich představ, že je to přestane pálit zase. To by bylo velmi smutné teda.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Naši pravidelnou půlhodinu jsme začali tématem ekonomické hospodářské krize a možná, že i tímto tématem ukončíme náš rozhovor. Jenom zopakujme, že před dvěma lety zasáhla svět finanční krize, co o jejich důsledcích a hlavně státních zásazích tvrdí prezident Václav Klaus po té době.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
No, tak Václav Klaus, aspoň jak já jsem to slyšel v televizi, říkal, že se ukázalo, že všechny ty státní zásahy prostě do, různé povzbuzující balíčky a záchranné plány se ukázaly jako nesmyslné a že to každý ví. Tak já si myslím, že je to přesně naopak, že aspoň v té akademické obci ekonomů spíš každý souhlasí s tím, že kdyby ty státní zásahy nepřišly, tak by ta, tak bysme skutečně byli v té, znova v nějaké té velké depresi. Stačí se podívat na ten případ těch Lehman Brothers, což byla zrovna banka, kde teda stát se rozhodl, že nebude nikomu, nebude jí pomáhat, nebude jí zachraňovat a víme, jaké to mělo důsledky, že skutečně ten systém světových financí a bankovnictví byl pár minut možná od úplného roztání, jak se říká. To je jedna věc. A druhá věc, co ta vláda těmi dalšími nástroji, to znamená, musela už reagovat, zachraňovat ten finanční systém, kdyby to neudělala, tak by to bylo logicky daleko horší. A stejně tak je správné, že působily vlády po světě prostě proticyklicky, to znamená, na ten obrovský výpadek výroby všeho v řádech desítek procent reagovaly nějakým rozpočtovým protiopatřením, které samozřejmě mělo svou cenu a kterou musíme teďka zaplatit, ale kdyby, kdyby ta protiopatření nepřišla, tak, tak to bylo skutečně daleko, řádově daleko horší.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jsme o tom mluvili, některé země jsou na tom opravdu hrozivě, blíží se tomu scénáři Řecka. Evropská unie včera představila přísné sankce pro ty země, které nebudou dodržovat unijní pravidla. Umíte si představit, že taková ekonomika bude schopna zaplatit nějaké tvrdé sankce?
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Ne, to je vyloučeno, já si myslím, že Evropa se bohužel v tomto ohledu vydala úplně prostě špatným směrem, podle mě ta krize měla se stát impulsem k tomu, že prostě bude Evropa budovat normální instituce, normální měnové zóny. To znamená základy nějakého společného ministerstva financí, nějaký společný dluhopis, nějaké společné daně. Místo toho se jde cestou těch pokut, které už předtím nikdo neplatil a nikdo, pokud se to i těm velkým státům nehodilo, tak nedodržovaly ty kritéria. A jakkoliv se bude mluvit o tom, že ta pokuta je nastavená automaticky, tak zrovna země, která má problémy, já si nedovedu představit, že bude, bude platit prostě nějakou pokutu. Podle mě je to špatné, nedomyšlené a je to škoda.
Zuzana BUREŠOVÁ, moderátorka
--------------------
Na naše otázky dnes odpovídal komentátor týdeníku Respekt Jan Macháček, děkuji za váš čas a příště na slyšenou.
Jan MACHÁČEK, komentátor týdeníku Respekt
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: Jan Macháček
Spustit audio