Jak to vidí Ivan Kraus - 5.11.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A Český rozhlas 2 Praha v tuto chvíli nabízí další pravidelnou půlhodinku Jak to vidí, tentokrát se spisovatelem a publicistou Ivanem Krausem. Buďte vítán, dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Dobrý den.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
O to srdečnější přivítání, že jste se vlastně po dlouhé době vrátil k mikrofonu Českého rozhlasu. Pobýval jste jako každý rok v zahraničí, tak tedy ta první otázka je na místě. Jak se o nás píše a mluví venku?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Tak byli jsme v Německu, tak jsem nahlížel do Spiegelu, do Sternu, do nějaké tisku. Nebylo toho příliš, a bylo to, Češi by byli rádi tedy manažeři médií vyvážené, protože tam jaksi se zabývali nejvíc tou Lisabonskou smlouvou, prezidentem Klausem, očekávaným podpisem. V něčem byli samozřejmě kritičtí, v tom jsem souhlasil, že už když to odhlasoval parlament a Senát, tak proč to protahovat. A zároveň se na druhé straně se zabývali i těmi Benešovými dekrety, to se jaksi rozproudilo, a to bylo, myslím, to hlavní téma Česká republika v Německu v tisku a v médiích.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A bylo to i hlavní téma pro vás, pro vaše přemýšlení třeba Lisabonská smlouva a vůbec říkejme Evropská unie jako "Spojené státy evropské"?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, to je ten problém. Já si samozřejmě uvědomuji, že když už něco odhlasuje parlament, tak pak těžko to brzditi. Ale já samozřejmě, jak vítám Evropu a kdo ne, jenom neinteligent, tak se trochu bojím byrokracie. Já bych rád viděl shromáždění států sobě rovných v nějaké federaci a bojím se prezidentů, ministrů zahraničí a někdy si kladu otázku trošku provokativní, jaký bude ministr zahraničí. Bude to spíš Daladier Chamberlain nebo spíš Churchill? Na to mi leckdo řekne, prosím vás, to dnes nehrozí, to je dnes v módě říkat, že se svět změnil. No, on se nezměnil vůbec, protože my lidé se neměníme, a třeba nepůjde o zbraně, třeba půjde o plyn, třeba půjde o naftu jako nátlakový prostředek. Kohout nenatropí tolik krve, ale tlak to vytvoří dostatečný, že jo.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Na druhé straně, když o Lisabonské smlouvě, respektive o Evropské unii přemýšlíte s vaší zkušeností člověka, který, mohu říct, je kosmopolita?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No jo, tak třeba.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak co ve vás převažuje, to národní ty kořeny, anebo to, co jste vlastně získal a našel během vašeho života?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No právě. Já mám právě dojem, Švýcarsko, Německo, Francie a tak dále, a tak dále, že když to člověk získal a viděl, že ty generalizace, legendy a mýty, který si říkáme někdy, jo, Italové jsou vášniví a Němci jsou nejpořádnější, neplatí. Ale že jsou tam všude nějaká pozitiva, tak si říkám, uchovejme to, udělejme si, tak jsem si to myslel, tak to až bylo donedávna. Udělejme si obranu, udělejme si energetiku, dělejme si měnu, dělejme si obchod, zjednodušme si život, odstraňme clo a mně by to stačilo teda. Já nevím, jestli jsem příliš skromný.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A myslíte si, že pozice třeba České republiky jako, řekněme, toho menšího ze státu v Evropské unii dává v rámci Lisabonské smlouvy nevím, jestli jste ji celou četl, tu pozici takovou, jakou by měla mít?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Já se trochu obávám z jednoho důvodu, byť teď budu okamžitě zaškatulkován, podívejme, podívejme, ještě, že se to nenatáčí. No, tak za Klausova, řeknu to jinak, já se obávám jednoho, proč když nebude moci každý stát mít svůj hlas, když velká Anglie, k tomu musím říct jedno, a Francie a Německo mají samozřejmě nejvíce hlasů, to jede podle počtu obyvatel a taky, musíme to přiznat, nejvíc přispívají, mají nejvíc peněz, mají nejvíc lidí, mají nejvíc hlasů.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
To se neříká tak často. Často se říká více hlasů, ale to, že tam jde i víc peněz...

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
To musíme nějak přijmout, čili je tady takový tenhle ten obchod, kdybychom to vzali přísně demokraticky, protože v našem parlamentu má každý poslanec svůj hlas, že jo. Tam nejde o to, má svůj hlas a je jich tam podle toho, kolik jich lidi zvolí. No, a tak si říkám, když ta Anglie, neřekněme Francie se spojí s Holandskem a s Belgií, řekněme, v nějakém hlasování, tak je odbyto. To znamená, Litevci, Poláci, Češi jakou budou v menšině. To mi dělá trošku takový otazník a nevím, kdo by mi to vysvětlil z pánů znalců, odborníků na EU.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ono se vůbec málo vysvětluje. Já si myslím, že i v tom je třeba jeden problém toho, když se o Lisabonské smlouvě Evropské unii píše a přemýšlí, že vlastně lidé řeknou: Ale vždyť mi o tom nic nevíme. Kdo nám to má vysvětlit.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, to je naše, teda konkrétně u nás, nevím jak je to jinde, veliká chyba. Totéž bylo už, to mě tak nepálilo, s radarem, že se věc prostě projednává v těch budovách...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak to bude.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Právě jsme to dodělali, no, neptejte se tolik, nemáme čas, jedeme jinam, jo, máme schůzi. To je, my málo děláme osvětu, tedy ne my dva tady, ale ti, kteří jsou za to zodpovědní, to si já teda myslím obecně, a to se týká, to máte pravdu, té EU nadvakrát. Ona je dost složitá, navíc samozřejmě můžete číst zjednodušenou verzi, ale ona ta právničtina, já si tam ještě kladu jinou otázku. Ono to má několik set stran dopodrobna a váže se tu na tu minulou, to je dalších několik set stran, 400, 700. Tak ta americká ústava je dost tenká knížka. Co mám dělat?

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ivan Kraus, spisovatel a publicista v dnešním Jak to vidí ve čtvrtek 5. Listopadu. Listopad, nota bene, ten sedmnáctý po 20 letech se blíží. Vzpomínáte si, pane Krausi, na to, jak byste si asi nevzpomněl, kde jste byl před 20 lety?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
My jsme byli v angažmá, tudíž na zájezdě, hráli jsme v Monte Carlu a bydleli jsme ale o kousek dál ve Francii u moře a v tom idylickém prostředí toho Středozemního moře Codasir jsme sledovali vášnivě samozřejmě, co se děje. Zpráv bylo dost, navíc jsem měl zprávy i z rádia a z Mnichova, a báli jsme se. Báli jsme se, co se stane, jestli nedojde k nějakýmu vojenskýmu zákroku.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
I přesto, co jste viděli v průběhu těch předchozích let, nebo alespoň roku, Polsko, Maďarsko, Německo.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Já nevím proč, jestli to byla naše psychóza, prostě jste měli obavu, aby to dobře dopadlo. A pak mě žena Naďa vyprovokovala, a říkala, zavolej do Paříže Pavlu Tigridovi. Tak jsem zavolal a on, to nikdy nezapomenu, říkal: "Podívej, to není problém, do tolika a tolika hodin padá ústřední výbor a všecko bude dobrý a jdu na ryby, to snad stačí." Jsem položil ten telefon a říkám, on jde na ryby, hele, ale já nevím pořád, jestli je tam brácha, je tam máma, je tam táta, je tam spousta přátel známých, aby nedošlo k nějaký represi. A teď jsem četl zpětně, že to tedy taky nevěděli ti mladí lidé ve chvíli, kdy se to tady jaksi rozjelo, tak ještě neměli jasno, nebudeme si namlouvat, že jo, teprve později se dozvěděli, myslím, od toho Adamce, že už je to jaksi pasé.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jste příznivcem těch teorií, že mnozí už věděli dopředu, například Pavel Tigrid, a proto šel na ryby, anebo to z jeho strany podle vás byla nadsázka?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Já myslím, že do jistý míry to byla víra v to, co by chtěl taky, to není možný. Byť byl jistě informován, že jo, pod jménem Nestor, a on byl informován dokonce, proč, to se obecně ví nejen z té strany, řekněme, nám lidí blízkých, disidenty. On byl velice pečlivě informován i z ústředního výboru mnoho let před tím. Tam si někteří lidé zajišťovali už budoucnost tím, že informovali svědectví.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Zní to hrozně, ale v případě Pavla Tigrida chtěli mít svého Žida, jak se říká.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, ještě takovýho napůl Schenfeld, napůl Tigrid, to se vždycky hodí, že jo. Asi ano. No, hlavně je tam, já tomu říkám lidský element. Co až, kdyby to náhodou ruplo, si řekl ten soudrh tam někde, tak já jako, tak dodával zprávy a ten Tigrid se pyšnil tím, že často měl zprávy dřív než tady vyšly v Rudým právu.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Povězte, to období, které nás teď čeká, bude asi hodně sledováno nejrůznějšími anketními otázka. Jedna z nich už se třeba objevila. Co podle vás nejvíc schází naší demokracii 20 let po revoluci, nechme stranou slova demokracie a revoluce, co nám tedy nejvíc schází po 20 letech, přemýšlel jste o tom?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Přemýšlel, četl jsem si tu anketu, taky to, co jste mi poslal, názory lidí a s valnou většinou se člověk shodne, protože...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Váš bratr odpovídal lapidárně - demokracie.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, tak ten to vzal nejstručněji, já bych to klidně podepsal, protože mně to připomnělo toho prvního našeho prezidenta T. G. M., který tvrdil, že jaksi jako národ potřebujeme 50 let, abychom se zaběhli v té demokracii, že jo. A ty jsme vlastně nikdy neměli. Já tím nic neomlouvám, ale pak 1918, 38, 39. No potom válka, potom krátký výdech, ale tak už tam docházelo k různým manipulacím, jak dnes víme, že ano, jak to bude. Následovalo 40 let a teď jsme začali znova. Čili my to asi, my jsme v záběhu já si myslím pořád. My pořád jsme v záběhu a máme, a to musím zdůraznit, tím nemyslím všechny, abych byl vyvážen, jak je tady v módě, ale mnoho z našich politiků je prosto second hand, jo. To je ta první...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Jak to myslíte second hand, musím se vás zeptat?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Musíte, jsou to lidi, nejsou to demokraté v pravém slova smyslu. Mně nejvíc vadí, když dochází k situaci o nás bez nás, když se tam objeví taková ta jakási arogance, to odepnutí se od voličů. Samozřejmě, když jsou volby, tak to jede od guláše po krásná hesla, to je celosvětový, to si nebudeme namlouvat, to je ve Francii taky, ale ta vzdálenost těch politiků od voličů dělá zle, protože v nás, v lidech, občanech vyvolává nedůvěru. A nedůvěra znamená, že slyšíte od hospody po kavárnu, vždyť je to furt stejný. To nerad, strašně nerad slyším.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Hodně lidí říká, že ve volbách bude samozřejmě hledat to nejlepší při volbách, ale že jim to dává čím dál víc práce.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No jo, no. To je hledat. Já mám takový bol a ten spočívá, já to řeknu stručně v tomhle. Lidi vám řeknou, ty nemůžeš volit tyhle X, Y, ty jsou malí, ty se tam nikdy nedostanou. A já říkám, dokavaď je nebudeme volit, tak tam nebudou. Čili my tu alternativu těžko. Oni mají sice, to je taková ta negativní pravda dopředu. Když bychom našli volitelné, tak jednoho dne je tam dostaneme my.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ale my nevěříme, že se tam dostanou.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, takže apriori začneme hledat menší zlo, jo, abych to řekl či bez. A vybíráme mezi tím, co je na trhu, že jo. Ale já přece nemusím, když jdu do obchoďáku, jaksi koupit všechno, co vidím. Tak proč já bych to dělal v osudový záležitosti, jako je politika.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Kolik lidí dokáže odolat těm nejrůznějším vábivým nabídkám a odchází i s tím, co vlastně nechtěli?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No ano, jde pro ponožky a odchází s dveřmi pro skříň, že jo, což je vždycky záhadný. Ne, já si myslím, že ta cesta bude pomalá, trochu musím se sám uklidnit. Když se podíváte na historii Německa, tehdejšího západního Německa, zóny, ono to trvá a my musíme mít víc trpělivosti my i ti politici. Ona se ta garnitura, když se podíváte na to, kdo v té revoluci byl aktivní, tak to byli mladí lidé. Kolik z nich, zní otázka, zůstalo v politice? Většina z nich nechtěla být součástí toho politického establishmentu, že jo, čímž teda ale de facto se udělalo místo pro lidi jiné, že jo. A to už byli poučení lidé, už lepšího vzdělání, nebudeme to zakrývat, už uměli nějaký ty jazyky, ale řada z nich nese stopy výpěstků minulého režimu. Protože já bych byl nemohl študovat třeba, já nevím, do Ameriky, nebo kam, do Belgie nebo do Německa, oni mohli jsouce dokonce, řekněme to otevřeně nestraníky, čili tam si už technokraté socialismu připravovali, a já je chápu, aby to nešlo všechno zu grunt novou generací lidí. Dneska z nich ovšem máme z řady z nich, když ne manažery, tak politický manažery.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy jste si připravil a vzal jste si s sebou jeden hezký citát z Tomáše Garrigua Masaryka. Nevím, jestli ho chcete připomenout.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, mám ho. Ježíš, já ho rád odrecituji, je ostrý. T. G. M. pravil: "Jsme národ lokajů a furiantů, jsme národ malý a chováme se tak. Naše sebevědomí je pouze v tlupě a hospodě," to je dobrý. "Vyhrožujeme jen zaťatou pěstí v kapse," a teď to přijde. "Jsme vždy velmi blízko k porušování všech pravidel a zákonů na všech úrovních. Ergo, Plzeň, nazdar."

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy jste se vrátil do republiky, která vás přivítala tímhle tématem, když ho tedy zmiňujete. Samozřejmě to nejjednodušší, na co se můžu zeptat a samozřejmě o tom na mnoze víme, jak se to děje, a jak se podobné kauzy řeší venku. Spíš otázka, proč tomu není tak u nás? Hroší kůže?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
To je právě, co mě připadlo trošku smutek, když jsem viděl probíhat ty německý volby a oni mají svý problémy, co si budeme povídat taky, řadu s přistěhovalci a tak dále, s rozdělením Německa, to je jizva dodnes psychická. No, ale to proběhlo velice kultivovaně. A vám přijde nově zvolený šéf partaje FDP a řekne první větu, a ať mi nikdo neříká, že to je jenom zdvořilost, protože naučme se tomu, budeme ctí pracovat s těmi a s těmito lidmi. No, to je ohromný. Bylo to kultivovaný a já jsem z toho dostal chandru a okamžitě jsem zmírnil dávky českého internetu, protože jsem si říkal, chlapče, teď je Plzeň, teď je to rozbouřený, teď je Lisabon, a tak se koukej na ty Němce a trošku jim závidíš, viď.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Na druhou stranu mně se moc líbil jeden názor novinářky v Lidových novinách, která napsala: "Po 20 letech si pamatuji své výborné kantory, pamatuji si, jak jsem trpěla u zkoušek, co mi šlo, co mi nešlo. To jsou zážitky na celý život." A jsou tu lidé, kteří si to nepamatují po dvou, po třech letech.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, je to hrozný. A potom se dočteme, že já jsem ochoten si udělat ty zkoušky znova, já tam dojedu nebo co. Že jo, když to udělá, když má problémy s tím, byť studoval tedy déle, ale je to taky nějaký vachrlatý, když sám říká, jak může mít současně magistra a doktorát, že jo...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Na jednu práci.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
A jakou funkci má, právní výbor, nebo jak se to jmenuje.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ústavněprávní výbor.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Tak výrobně, tak já nevím, pan Benda, abych to řekl konkrétně. Z toho mě přepadl taky smutek. Já jsem si říkal, už jsem si zvykl na podvody v obchodě, hospodářství, na ty takzvaný konkurzy podivný u nás, který jsou často bohužel předem rozhodnutý, ale teda na akademický půdě, to jdeme vzorem mladým, zoufalým vzorem.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak si říkám, jestli honem zase zpátky do Evropy, jestli vás tady dnes nebudeme mít naposledy.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Udělám bezpečný terén, jo.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Když mluvil Ivan Kraus o vyváženosti, připravili jsme i témata, která jsou, řekněme, méně, nikoli méně zajímavá, ale ani méně vzrušující, ale témata, řekněme, jednodušší nebo snazší pro vnímání. Jedním z nich asi téma dnešního dne ve vysílání Českého rozhlasu 2 Praha folklór. Jakou roli má lidová kultura v dnešním světě. A jsme zase zpátky v Evropě, pane Krausi. Pokud nebudeme mluvit o politickém folklóru.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Ne, ne. Ten pravý folklór, že jo, kroj, písnička a tak dále, zvyky, tradice, to je to slovo, já myslím. Já myslím, že tradice je dobrá věc, tedy pozitivní a dneska jsem zrovna v rádiu slyšel děti zpívat písničky lidový. Tam byla otázka, co to je, jestli znají lidovou písničku a tohle. Tady je potřeba říct, že někteří lidé se tomu i velice věnují. Povšimněme si takového Pavlici, že jo, on dělá vlastní skladby, komponuje a jinak se zabývá lidovou písní a s velkým úspěchem. Já jsem v mládí tomu moc nedal. Já jsem si říkal, zas bude nějaká strážnica, ono to bylo trošičku tak zprofanovaný, jo, asi jako Svazarm, bohužel, těma heslama. Ale jak jsem z toho vyrostl z toho mládí a z toho období, tak čím dál tím víc to respektuji a například vzpomínám na pozoruhodný film Radúze Činčery z let šedesátých, to byl velmi dobrý dokumentarista, který natočil film, kde bylo vidět, jak tance souvisejí. Klidně se to dá vzít od Skandinávie přes naše moravský Slováky a dostat se až k Argentině nebo já nevím kam, jak souvisí taneční projev světa, v jakých prvcích. A to už mě zaujalo. No a dál si myslím, podívejte, my folklór. Do folklóru patří i ten vánoční stromeček původně pohanský, akorát, že už nezapalujeme, to by taky přijeli požárníci, ty stromy. My si na to dáme svíčky, eventuálně Philips elektrický, ale ono je to pěkný. Já si myslím, že to je tak pěkný, jako je pěkná pohádka. Já nemusím jen mít jen postmodernistický, to já vůbec teda ne, ale jako čtenář román. Pohádka je krásná, má vždycky něco. Tak proč bychom ztráceli s novou technologií to, co je dobrý, co bylo před námi.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Cítíte v tom jisté kořeny, nebo je ten s věkem ten příklon podle vás k tomu tak, jak o tom mluvíte k folklóru a k tradici u vás?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, člověk to v šestnácti tak nevnímá, to máte pravdu, ale posléze zjistí, že třeba v té literatuře, já jsem vždycky miloval Andersena, jo, to je výjimečný zjev. Jsou to moderní, že jo, jsou to pohádky, ale máme Němcovou a máme Erbena, což je teda poklad sám o sobě jako básník, který nemá v Evropě obdoby, bohužel psal česky, nebo bohudík, nepřeložitelné, a já v tom cítím i ty kořeny. Já si myslím, že jo. Vždycky je zajímavý, když jsme venku, bavit se s Francouzem nebo se Španělem, s Italem a dostaneme se přes jídlo právě k folklóru a ke zvykům a je to vždycky zajímavý, ty odchylky nebo ty specifika.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Tak žádná kuchařka v anketě Kniha mého srdce, kterou jste sledoval asi ještě v zahraničí, nezvítězila. Nicméně třeba na druhém místě byla právě Babička Boženy Němecové. Stejně si říkám, jestli ji někdo četl nebo jestli ji lidé volili skutečně jako povinnou četbu, ale kolik z těch 29 935 hlasujících pro ni, ji skutečně otevřelo?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
No, tak těch zfilmování bylo víc, ale myslím si, že mladá generace neviděla Terezii Brzkovou, to už je anode zumal kdysi, a co se týče, protože se často říká, většina viděla film a třeba nečetla tu knížku, ale já si myslím, že to je součást té literatury a jistý obliby. Taky se to přenáší z generace na generace, přečti si Babičku, rodiči ji mají, prarodiče ji mají, že jo, takže to je dobře. A samozřejmě se objeví opět idea, že to taky není zcela jaksi originální, původní, ale ono na tom, že je to je idealistický, že paní kněžna, jo, že takové nejsou kněžny obecně, kněžny jsou mnohem horší. Jenže, že to je jaksi, mohli bychom říct přislazené. Já vám něco řeknu, když si přečtete Foglara dnes, tak zjistíte taky, že to není Stendhal, co si budeme namlouvat.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Ale musíte ho číst ve správném věku.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Ale my jsme tím žili tím Rychlonožkou a nebudeme lhát, a já si teda myslím, že v tu chvíli je spíš důležitý, co nám to dalo.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
To je ta chvíle, kdy se utvářejí ideály pro život, když říkáte, nebudeme lhát a budu Mirek Dušín?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Mirek Dušín, že jo, a on nezněl tak papírově, protože páč tam byl Jarda Metelka a vedle nich tam byl ten klaun, to udělal chytře, že jo, ten Rychlonožka. Hoši od Bobří řeky, já jsem čekal až bude v novinách na zadní straně budou Rychlý šípy s kresbou pane Fišera, takže jako to je. A stejný je to se Saturninem, nestyďme se za to, řekneme to jinak. Četli všichni, kdo o něm mluví Joice? Já o tom pochybuji. On se čte velice, velice těžko.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Vy jste říkal, že když chcete mluvit o knížkách, tak nemůžete vynechat vaši letošní, tuším, vůbec první návštěvu frankfurtského knižního veletrhu.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Ano, a neomdlel jsem, žena mě odvedla, je to hrozný, je to pln, nejdřív jsme viděli, byl tam autosalon, tak ty auta zaberou víc místa, ale nakladatelé těch tam bylo mnohem, mnohem víc...

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A vy jste tam byl jako spisovatel, prodejce knih, knihovník, ilustrátor, novinář, čtenář, nakladatel?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Jako čumil okukovač v doprovodu své choti a můžu vám říct, že to je depresivní, protože tam chodíte a říkáte si, ježíš, to je škrábalů a psavců. To je zničených lesů a zda to má všechno smysl, co jsme to natropili. A zcela zvláštní kapitola nepříliš optimistická jsou agenti. Těch žena napočítala asi 150, většina z nich se jmenuje Jan Kelewitch nebo Blau, což je taky zajímavý.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Chytali vás, oslovovali vás?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Ne, ne. Ale někteří jsou zaměstnanci větších firem ze Skandinávie, z Anglie a tak dále a jiní jsou tam kvůli licencím, jo, kvůli koupi práv a tak dále. A jsou tam i takové, který mají před sebou jogurt. A když je zdvořile oslovíte, zda byste je směl vyrušit, /nesrozumitelné/ , tak řekne I dont´speak german a jí dál jogurt a dívá se na vás jako na podezřelý hmyz. Ale těch je minimum, jedna taková dáma tam byla.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
A zůstala vůbec nějaká výrazná vzpomínka na nějakou knížku nebo knižní akci z toho všeho nebo na jogurt?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Já vám řeknu vzpomínku. Frankfurtský veletrh se dostal do tisku a do médií a do velké pře, neboli sporu, protože pozvali oficiálně Číňanu, Čínu. Oni udělali trošku asi chybu, že nepozvali spisovatele určité, ale Čínu jako zem. No, to si umíte představit. Došlo k diskusi, zda zem, která taky dává hausaresty a vězní lidi, má být takhle pozvána.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Co se týče Číny, tak je to dneska dilema na mnoha místech, protože vždycky se řeší, a můžeme připomenout Baracka Obamu, dalajláma, Čína, ekonomika a lidská práva.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Ano, to je... nedávno Václav Havel se mi velice líbilo, když, myslím, v Daily Mailu nebo v čem v Anglii řekl, neprodejme lidská práva za plyn a za naftu. To je velice dobře, že to řekl, já na to taky často myslím. Čína, tak to je kapitalismus s lidskou tváří, nebo jako oni tomu říkají. Ale když se dozvíte, že tam statisíce dětí, jejich rodiny nemají jedno euro na návštěvu lékaře, když se dozvíte, jak se tam staví ty mrakodrapy, že se bourají celé čtvrti bez náhrady, měli bysme o tom víc mluvit. A tam vidím úkol pro EU, jo, zachovat se, nemyslet pořád jenom na ten kšeft.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Poslední minutka. Dovolíte-li připomenutí knížky, která se objeví v příštích dnech nebo týdnech a souvisí s tímto pořadem, je to výběr z pořadů Českého rozhlasu 2 Praha, z pořadu Jak to vidí s Ivanem Krausem. Vy jste dostal do ruky několik let staré vaše výpovědi, jaké to bylo číst sám sebe a vlastně tu mluvenou řeč zpracovávat do psané češtiny?

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Naprostá katastrofa. Myslel jsem na Jana Wericha, když říkal, někomu to tam nedávejte, to se dá sice říct, ale nedá se to napsat nějakými redaktorovi. Říkal jsem si, jak on dobře to věděl. Je to hrozný. Zjistil jsem, že ten rozdíl mezi uchem a mezi papírem je nebetyčný, dává to hrozný práce a zároveň žasnu, jak je to rádio tolerantní, ten mikrofon, co všechno klidně prostrčí.

Robert TAMCHYNA, moderátor
--------------------
Těšme se na knížku, která připomene jednoho z hostů, který byl i dnes hostem pořadu Jak to vidí Ivana Krause. Díky za návštěvu a brzy na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel a publicista
--------------------
Já děkuji vám. Na shledanou.