Jak to vidí Ivan Kraus - 20. září
Spisovatel, prozaik a scénarista byl hostem Dvojky po 8:30 hodině.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes spisovatel Ivan Kraus. Dobrý den.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den a dobrý den posluchačům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dotkla se vás nějak ta částečná prohibice?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Osobně ne, protože jsem člověk, který s alkoholem nemá co, co dělat, ale samozřejmě, že se mě dotkla. Považuji to za velkou tragédii, za veliký problém a je to trošku, je to ne trošku, dost šokující, že se to vůbec mohlo přihodit.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A vyřeší situaci podle vás nový kolek na alkohol a takzvaný rodný list, jak to včera vymyslela vláda?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já nevím, oni jsou, nebo tvrdí, odborníci, já jsem kdesi četl, a to se mi zdálo být docela rozumný, že taky by bylo možno zavést kódy. Dnes už ty kódy elektronický jsou dokonalý, a tak jako když jdeme v obchoďáku, že jo, procházíme kolem pokladny a tam by byl původ, datum, odkud to je a tak dále. Nevím, zda ten kolek, protože totiž jsem malinko skeptický, protože jsem viděl takový záběr v televizi, kde ukazovali napodobené viněty dokonale, jo, tak nevím, jestli, jak je to s kolkem? Ale já nevím, oni vědí, nebo říkají, že vědí.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nestálo by za to poohlédnout se, jak to třeba řeší jinde zejména v zemích, kde mají takovou spotřebu tvrdého alkoholu jako u nás?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano. Protože jsme se mohli dozvědět, že v Norsku měli také problémy, tam se poměrně dost popíjí, se říká, a oni to udělali tak, že mají specializované obchody, tam se soustřeďuje dodávka, čili oni mají kontrolu už rovnou přes další kontrolu, odkud to přichází, a když chcete tu lahvinku, tak se tam dostavíte a tam si jí koupíte. Ale ten problém je v tom, že my jsme Češi. Jak jsem vám už předeslal, my jsme nejchytřejší národ na světě, my neradi jaksi přebíráme nápady druhejch. My na to chceme přijít na všecko sami. Já nevím proč.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono to možná souvisí s tím, že Češi prý neradou čtou návody na cokoli.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Jo, ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Že si na to přijdeme sami, takže ono to asi souvisí i s třeba s tím alkoholem. No, na jednu stranu vláda se snaží uvolnit prodej tvrdého alkoholu, na druhé Evropská komise zase tlačí na to, aby se zakázal vývoz toho zdejšího. Jak to na váš působí tenhle ten pro mě tedy rozpor?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Pro mě divně, protože přiznám se, že mě nenapadlo, že to bude první opatření, který udělají.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslíte jako zakázat export?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, zarazit export, protože jsme v té Evropské unii, aby nedocházelo k dalším malérům a zabývat se domácí situací. Posléze, jestli jsem si povšiml dobře, Poláci a tuším Slováci si to uzavřeli sami ty hranice, ale teď ta Evropská komise dává najevo, že pokud to neuděláme tedy my, tak to udělají oni.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co si tak asi mohou myslet lidé v zahraničí, když čtou a slyší a vidí, co se děje tady u nás? Jaký to dává obrázek o České republice?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak je to asi potřeba vidět v souvislosti s množstvím zpráv ze světa, že jo. Tam bude něco o Perským zálivu, kde shromažďují lodě na cvičení a tam bude taky náš českej alkohol. Dává to jakous takous trošku popularitu ve světě, avšak ale, myslím, nezbytně ne tu, kterou bysme chtěli, že jo. Je to, je to malér, po česku řečeno je to malér a bylo by dobře, aby se nejen ta, ta záležitost zarazila, aby skončily ty případy, ale abysme je skutečně, proto jsme mluvili třeba o tom Norsku, abysme našli způsob chránit lidi před tímhle neštěstím, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když se posuneme dál, populárním se stal výrok premiéra Petra Nečase o tom, že podpora Dalajlámy škodí exportu stejně jako zastávání se těch punkerek Pussy Riot, které byly odsouzeny na 2 roky. Ochrana lidských práv prý ale musí zůstat prioritou zahraniční politiky, to řekl jedním dechem. Jak tomu podle vás rozumět?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
A tomu je rozumět nerozumět s pomlčkou, protože mě tohle to trošku provokuje, protože podívejte se na konkréta. Česká republika, dočetl jsem se, měla za 1,75 miliardy dolarů export s Čínou v roce 2011, v loňským roce, a dalajlámismus, co to vlastně znamená? Tady byl Dalajláma, myslím, byl, byli jsme prvou zemí, kde byl pozván v Evropě dík Václavu Havlovi a my nemůžeme přece, víte, mně to připadá takhle - nejdřív uděláme byznys a u moučníku se nenápadně zmíním o nějakejch těch politickejch vězních a tak dále. Já tohle rád nemám, protože tahle ta věčná obhajoba má dáti - dal, kolik vyděláme, kolik proděláme, já myslím, že je to přehnaná obava. A navíc potom byla tam paní, žena pana prezidenta ještě doprovázená někým, a přivezli tam Krtečka nějakej animovanej film, no, tak tato přátelská gesta, já proti Krtečkovi vůbec nic nemám, je mi politicky v podstatě nejbližší v této zemi, ale nepřišel o kalhotky, ale to jsou takové diplomatické hry a dalajlámismus, si myslím, je termín, je to, je to chiméra, chiméra, kterou mže politik mít v hlavě z obavy o byznys. To by mělo nebýt, protože my jsme kdysi, a není to tak dávno, byli taky zemí, kdy jsme byli strašně vděční, když se nás někdo někde zastal, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
V New Yorku teď za minimálních bezpečnostních opatření měl autogramiádu britský spisovatel Salman Rushdie. No se zdá, že teď odbočuju, ale za chviličku se k tomu dostanu. On vlastně vydal teď novou knihu o tom, jak byl pronásledován po vydání té fatwy kvůli knize Satanské verše. Jedna íránská nadace teď aktuálně zvýšila odměnu na jeho hlavu, takže zase, jak tomu rozumíte, že na jednu stranu je vysoká odměna za to, že tedy bude zabit, na druhou stranu on podepisuje svoje knížky v New Yorku bez toho, že by se musel nebo že se zjevně bojí o svůj život.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No je, trošku mě překvapuje, páč jsem to nesledoval v poslední době, že to trvá. Já jsem nějak žil v domnění, že to už nějak zmizelo. Tím je to tragičtější. A je to člověk odvážnej, protože ta celá věc, mě to zas přivádí nepřímo k tomu, co se děje třeba Charlie Hebdo, francouzský časopis, uveřejnil nějaké karikatury s Mohamedem prorokem, a samozřejmě jsou obavy z následků, i když je třeba dodat, že těch 7 milionů lidí muslimského vzdělání v Paříži jsou jiného druhu, nebo jak bych to řekl, chovají se jinak než v zemích arabských vůči tomu hloupými americkýmu filmu, ale okamžitě Francie ve 20 zemích jaksi uzavřela ambasády dočasně z obavy, aby nedocházelo k problémům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ono, když jste se teď o tom zmínil a já se pak ještě vrátím, s dovolením, k tomu Rushdiemu, tak jak to chápete, že ve chvíli, kdy umírají lidé různě po světě včetně tedy v Libyi amerického velvyslance a dalších diplomatů právě kvůli nepokojům s tím filmem nebo kvůli filmu, taky bych o něm rád mluvil, že ten francouzský satirický týdeník skutečně nedá se to vysvětlit jinak, než že přilévá oleje do ohně.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jo, ono je to těžký. Já si vždycky vzpomenu na velké jméno Kurt Tucholsky, to byl, myslím, největší satirik německé, historik, který musel emigrovat za nacismu, a kdysi byla položená otázka, on si ji sám položil ve fejetonu, co smí satira a sám si odpověděl - vše. Problém je v tom, že je to různý vývojový stupeň těch nás, společnosti, že jo, že prostě nemůžeme požadovat po lidech, kteří víceméně udržují, a nic proti tomu, své náboženství takřka v té originálně feudální formě, protože řekněme si to rovnou, tam kde občas kamenují za nevěru, nebo kde se seká ruka zlodějům, to u nás v Evropě vidíme už jen v historických filmech. Nelze jim to vyčítat, ale je tu rozdíl století, a to není v té víře. Uplatnění té víry, žil jsem ve Francii dlouho, je zcela přirozenou a soukromou záležitostí jako katolický, evangelictví, židovství a tak dále. Ale je to, ten film potom, to už je, jak jste naznačil, to už je jiná kapitola, páč to je asi hloupý, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
K tomu se vrátíme. Já ještě mám na srdci toho Rushdieho, který v knize, jak jsem četl, nečetl jsem tu knížku, ona je nová, vzpomíná, jak se s ním chtěl v 90 roce při první návštěvě Velké Británie setkat tehdejší prezident Václav Havel. Ono nakonec k tomu nedošlo z různých důvodu, jak jsem pochopil, tak úřady tomu nebyly nějak úplně nakloněny, přesto to asi bylo ze strany Havla odvážné gesto, nemyslíte?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No nesporně, nesporně, prosto, že Václav Havel, viz tak to je Dalajláma, že jo, návštěva Dalajlámy zde a tak dále, měl jednu velkou vlastnost, to jest byl osobnost. A může se některým lidem na něm líbit toho víc, některým méně, to je každého věc, ale on byl osobnost s takovým tím přesahem vlastního stínu bych to nazval. To byl člověk, který viděl dál, podle mého názoru, než za humna. My propadáme často okresnímu myšlení. To je tedy vždycky ten problém, že nevidíme dál. A Dalajláma sám o sobě je velká osobnost, mně osobně vzdáleně připomíná, řekněme, Gándího tou svou pasivní rezistencí. Nikdy neřekl svým souvěrcům a Tibeťanům pojďte, půjdeme do toho, budeme střílet a budeme vyhazovat do povětří. On naopak vždycky říkal, jednou jsem to četl - jen klid, když to zlidovým, to bude trvat nějaká léta, ale oni ti Číňané jednoho dne se umírnějí, jo. Čili to setkání nebo přání setkat se Rushdiem mě vůbec nepřekvapuje. On, Havel byl muž tohoto typu a já bych dokonce řekl, že to na něm možná bylo to nejvýznamnější.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Povídáme si s Ivanem Krausem v pořadu Jak to vidí. Kdybychom se teď vrátili k tomu filmu Nevinnost muslimů. On má tedy znevažovat proroka Mohameda, jestli něco takového může cokoli znevažovat, protože musím se přiznat, že když jsem viděl ty ukázky na YouTube, tak jsem žasnul, jak to je opravdu pitomé. Ale herečka Cindy Leeová-Garciaová včera podala v Los Angeles žalobu na producenta snímku. Tvrdí, že neznala záměry toho filmu, který tedy vyvolal v muslimském světě ty bouřlivé reakce. Chci se zeptat, je podle vás možné, že herec ani neví, o čem má ten film být, že je skutečně pouhou hříčkou v rukou režiséra?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak je to, je to absurdní, protože ta dáma jistě četla scénář, jo, a myslím si, já vím, že někteří herci čtou rychle scénář a jsou i herci, kteří ho dají přečíst kamarádovi, řeknou o čem to je, mám to vzít, jo, to se taky stane jako doporučení. Ten scénář musela číst a z toho si musela snad představit, jak ten film bude vypadat. Ona, myslím, to činí následně, když vidí, co se s tím děje, jak, jaký smutný reakce jsou následkem toho filmu v těch arabskejch zemích a to všecko, že jo.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ono to opravdu přestává být legrace ve chvíli, kdy těm lidem zúčastněným na tom filmu různí islamisté tedy vyhrožují smrtí. Přece jenom se k tomu ještě chci vrátit, vy jste o tom zčásti mluvil. Proč ale taková nenávist, proč něco, co je skutečně vlastně záměrná provokace? Tam se ten záměr asi vydařil.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, jo. Tam se vydařil. Film je hloupý. Já jsem viděl ten trailer, to je ten úvod, ten kus. No, ono je ta, ono to jde ze dvou stran podle mýho názoru. Z druhé strany v těch některých arabských zemích je to taková ta, ta šňůra k dynamitu. Ono to nádherným způsobem odvádí od domácích problémů. Když poukážu v tom místním tisku některý arabský zemi - podívejte, podívejte se, jak nás ponižuje a tak dále, no tak se lid probere a i ten malý obchodníček, který může mít problémy s tím, aby prodal fazole nebo cokoli, má kam jít a co napadnout, co rozbít, na co zaútočit, na co si stěžovat. A to je ovšem obecnej rys politiky, jak lze s lidmi, no řekněme to česky, mávat, jak je ovlivňovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
On ten film měl rozpočet, jestli jsem to dobře četl, asi 6 milionů dolarů, tak když bychom to přepočítali na koruny, řekněme, 120 milionů, tak za to už by se dal u nás natočit docela pěkný výpravný film.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to už by se dal. Otázka, jestli by někdo ten výpravný film natočil, anebo byl natočil tři vztahové filmy, to jest on, ona, ono, oni a mezi námi děvčaty. Ale máte pravdu. Samozřejmě ten rozpočet, tam jsou rozporný názory. Byli nějací sponzoři, byl nějakej milionář, ale je to hloupý. To už když se člověk podívá jenom na ten úvod, tak to připomíná cosi, já nevím laciný film s lehkým nádechem poloporna, jo, to je hloupý. A je to, z toho hlediska je to fašizoidní, že jo, protože je tam ta nenávist. Ve chvíli, kdy v takzvaném, uvozovky uměleckém díle, my všemu dneska říkáme umění, že jo, tak když se v takovýhle tvorbě objeví nenávist, no tak co s tím? To je vracíme do doby, nemůžu nepřipomenout, Žida Sýse 30. let, Goebbelse a tak dále. To je stejné nimo a stejná úroveň.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já bych navázal na ta témata předchozí, kdybychom se na chviličku podívali na bulvár. Francouzský časopis Closer včera odevzdal britskému princi Williamovi a jeho manželce Kate digitální nosiče obsahující fotografie, které nedávno zveřejnil a na kterých je tedy vévodkyně z Cambridge polonahá, tak podřídil se tím rozsudku francouzské justice. Má to v dějinách francouzského bulváru obdoby?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak ve Francii má zkušenost je, je bulvár naopak držen velmi nízko a mnohokrát jsem četl obdiv Američanů, zejména, zejména Britů, jak je na úrovni, že tam nedochází k excesům. No, tak tentokrát k tomu došlo. No, byla vyfotografována princezna, ovšem na druhý straně já když si to uvědomím, tak na "kodezír" jsou stovky žen nahoře bez v létě, i během canneského festivalu, a hned jsem si kladl otázku, tak proč jste tam, milí mladí lidé jezdili vůbec, vždyť jste mohli si odletět na Grenadu nebo na Seychely nebo jak se tomu říká, a tak dále. A tak byl soud, že jo, s pozitivním výsledkem, nicméně Berlusconiho magazín to otiskl v celé kráse opět, a je to takový, takový, trošku mně to přišlo zvláštní, že se toho celkem, kolem toho dost děje.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, právě, já si říkám, proč tolik rozruchu kolem několika nezřetelných snímků. Nic ostrého tam, myslím, nebylo. Kdyby je ta královská rodina ignorovala, tak za pár dní by si na ně asi nikdo nevzpomněl, čili není to zase to, o čem jste před chvílí mluvil, možná, nevím, snaha odvrátit pozornost od něčeho závažnějšího?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, my nevíme, je mně to divný, protože vzpomeňme jen Camila a Charles, nemluvme o Dianě, vzpomeňme, co bylo, co se jaksi protahovalo mezinárodním tiskem a co pocházelo z Buckingham Palace a z Anglie, a kromě toho ještě jaksi vyloučitelný to není. A kromě toho já jsem se tedy na internetu podíval a říkal jsem si - tato půvabná anglická dáma mladá, no ale jak to teď mám říct, od přírody toho tam příliš není, spíše mně připomnělo mnohé z dnešních módních modelek. To jsou ty tenkonoho lady a tak jako dobře, to, to by mi řekl soudce, no dovolte, to je jedno, je to takzvaně nahoře bez a hotovo. A za to je tolik a tolik. Ale je to zvláštní, že to nabylo dost velkejch rozměrů v tom tisku. Ono se to samozřejmě zapomene, skončí to tím rozsudkem, že jo, ale trošku je taky zvláštní, že se to stalo ve Francii, kde, znovu podotýkám, ta bývá dávána za vzor, že jaksi když to přesáhne mez, tak dojde k omluvám, vymazáním celé titulní stránky, viz Alain Delon byl malér, zaplacením vysokých pokut a tak dále.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Když mluvíme o Velké Británii, my už jsme se tady nějaký čas tady nesešli na mikrofonem, doufám, že jste o tom už nemluvil, mě tak napadlo, že když byl ten úvodní ceremoniál londýnské olympiády, tak tam se představila královna v úplně novém světle, v takovém tom šotu s Craigem, s Jamesem Bondem filmovým, tak jakoby v uvozovkách vyskočila na padáku z helikoptéry přímo na ten stadion. To si myslím, že tam prokázala nečekaný smysl pro humor.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No to určitě, a já si myslím, že u Britů jestli někdo má smysl pro humor, tak je to tento ostrov. To je ostrov, kde to má tradici a ty lidi to mají v sobě, mají to v krvi, že jo. Oni, ironie je jim taky blízká a já je mám právě osobně za to rád. Najdete to i v literatuře, že jo. Angličani mají smysl pro humor a nikoli ten nezbytně nutně kopací nebo klouzací po banánové slupičce. Oni na to mají i výraz tongue in cheek, to znamená nevystrčíte jenom tak jazyk do tváře a že ten humor bývá často s kamenným výrazem. A to je taky, myslím, důkazem toho, proč jsou Monty Python a proč britské televizní programy minulosti, nebudu jmenovat a filmy tohoto druhu jsou po světě velmi úspěšné, ba i v Americe.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Čili v tom necítíte nějaký rozpor, na jedné straně neuvěřitelnými konvencemi svázané všechny ty rituály kolem královské rodiny a kolem královny a na druhé straně potom takováhle scénka?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, no oni totiž mají jednu věc Angličani, a mnozí jim to závidějí včetně Francouzů, co já vím to málo, ona ta královna a její manžel a celý ten Buckingham Palace a tak dále, oni si v tom držej kontinuitu. A krize nekrize a britský, britská královská rodina si taky prošla svým, že jo, ostatně, jak jste mně připomněl, nedávno byl princ Harry také v bulváru vyfotografován na nějaké párty, kde byl nahý nebo co, a kolem toho není, myslím, žádnej justiční problém nebo nebyl. Ale oni si, oni mají sílu v té, v té monarchii v tom, že tam jsou si Britové jednotni. Máme krále, královnu, God save the Queen, a máme parlament a tak dále a mají v tom to trvání. Trvání v čase. A toto jim mnohý země, myslím, záviděj.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nedávno jsme si připomenuli 75 let od odchodu T.G.M. Je to pravda? Připomenuli? Jaký z toho máte dojem?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, Němci by řekli jain, to je složenina slova ano ne. Totiž takhle, nalezl jsem, já se schválně díval, byla řada připomínek od Lán po Beroun, nebudu jmenovat Kolín, Mělník, byli sokolové, byly místní organizace, po zemi došlo k připomínkám. Zajímavý bylo, že v médiích to bylo podstatně slabší. Čest, myslím, zachránil Erik Tabery v Respektu, který udělal celý úvodník a Mladá fronta potom přinesla test, co víme o Tomáši Garrigue Masarykovi. No, ten je místy humorný, protože tam máte příspěvky našich občanů a někteří píšou - jo, kdyby bejval to nezkazil ten Masaryk, kdyby bejvalo, tak jak bysme si mohli žít, jako dneska Rakousko, úplně zcela automaticky přechází realitu. Jinej zase píše, že byl uhersko-německého původu a ta, ten nejroztomilejší příspěvek mluvil o tom, že on a Havel tady všechno vlastně udělali špatně, že jo, my všichni ostatní jsme to dělali dobře a tihle dva to zavinili. No, mně se na tom líbilo to, že došlo ke konferenci v Senátě, kde byla, kde se vzpomínalo na Tomáše Garrigua a Masaryka a kromě politiků tam byli přizváni i lidé, myslím, moudří a mimo jiné tam byl Václav Bělohradský. A ten řekl, a já cituju: "Masaryk to je ta bojovná osobnost, která dnes v politice schází. Bojovná, ale ne fantastická." Zdůraznil. Pardon, přeřekl jsem se, zpět fanatická, fanatická. To je strašně důležitý. No a na závěr ukončil ten svůj projev, zmiňoval se i o tom, že filozofické dílo T.G.M. je uzavřeno, že zájem mladších generací dnes sice je, ale není tak příliš silný a na závěr představa, co by bylo dnes, kdyby byl Tomáš Garrigue Masaryk. A on se domnívá, že by hlavně bojoval proti korupci a proti sporům a citát: "To, co tolik nenáviděl na té české otázce, je pojmout jí jenom jako boj o malé výhody." To se mně teda strašně líbí. Já bych to malinko s dovolením pana Bělohradského opravil, já bych řekl i o velké výhody, neboť na politický scéně, kde dochází k převlekům, je to druh divadla, často jde i o velké osobní výhody. A tak si myslím, že to bylo důstojný, že to udělali v Senátu a že tam byli přizvání tihle ti lidé.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Píše nám e-mail Hana Budinová z Březníku. Zdraví vás v úvodu a píše, že ráda vyhledává vaše autorská čtení, a je tu otázka: jak vidíte současný vývoj, píše, lidských zdrojů, nemáme pocit, že je generací od 50 let do důchodového věku jakoby opovrhováno, až důchodci mají různá privilegia univerzit třetího věku a pozornost dotačních titulů. Jak doporučujete se lidskost těm, jenž dozrávají do důchodového věku a mají problém sehnat práci, jak zvládnout sami sebe?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, je tu jistý předěl. Já ten pocit někdy mám taky a přitom se domnívám, že lidi, kterým je, řekněme, hodím číslo 50, jsou lidi s úžasnou už zkušeností. Lidskou, životní zkušeností. Čili vždycky jsem se domníval, že třeba dám jeden příklad v novinách, tak jsem se to dočetl o minulosti u Poláčku, Bassu a dalších přicházeli mladí adepti, začínali malými drobnými sloupky, pak podčárníky, pak lokálkami a učili se od těch dalších kolegů. Toto, myslím, neplatí jen v novinách či divadle, to platí v podniku, to platí všude a my máme trošičku, já tomu říkám přetržená niť. My se tam snažíme udělat jakýs takýs uzlík, a já si myslím, že ta přetržená niť tu je v naší zemi, že existuje a že je to strašně, nedá se to generalizovat, to nechci, ale je tu. Ten, ten pocit mám a je to veliká škoda, protože my bychom měli trošku všichni čerpat z toho, co tu bylo dřív než jsme přišli, co bylo před námi a co můžeme modifikovat nebo zlepšit a na čem můžeme stavět.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hana Budínová se také ptá, jestli jste letorou spíše po mamince nebo po tatínkovi?
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, to bych tady rád věděl, asi částečně po obou, po mamince, po tatínkovi. Těžko, těžko bych to posoudil. Občas se v rodině o tom dohadujeme, po kom vlastně jsme, ale zcela určitě jsme po některým z nich.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl v pořadu Jak to vidí herec a spisovatel Ivan Kraus. Díky, ať se daří, mějte se hezky, na shledanou.
Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Děkuju vám, mějte se hezky a pozdrav posluchačům.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude v pořadu Jak to vidí Pavel Kosatík. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje příjemný poslech dalších pořadů. Na shledanou
Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.