Jak to vidí Ivan Kraus - 1.9.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. V pořadu Jak to vidí vítám spisovatele Ivana Krause. Dobrý den.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Dobrý den.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké byly vaše prázdniny?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Prázdniny byly příjemný, měl jsem tu rodinu. Měl jsem tu sourozence z Jižní Ameriky, ze Severní Ameriky, tak jak to v rodině má být, má být rozhozena. Doletěli, přiletěli v pořádku. Opět odletěli a prázdniny byly pěkný. A kromě toho oba sourozenci nás doprovázeli s ženou do Brna, do Ostravy kvůli ne sice autorskému čtení, což je akce, který se celkem už pár let pravidelně věnuju.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jaké to bylo tam mít rodinu, byla to větší tréma?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ne, nebyla. Naopak. V autě jsme si připadali, protože moji sourozenci už jsou také, mají určitý věk, jako taková parta opožděných školáků, protože žena jim pustila písničky, oni vyžadovali Tam za vodou v rákosí a tak dále. Musíte mít, že jo, ohled na mládí. Zpět k mládí, zpět z Ameriky, Jižní a Severní k tomu. No, bylo to, ne, ne, bylo to docela příjemný a letos to bylo nejen v Brně, ale v divadle Husa na provázku a bylo taky v Ostravě, takže to byl takový rozšířenej festival, a v té první části denně, ono to běží měsíc, byl vždycky francouzský autor a v té druhé večerní, podvečerní byl Čech, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to osvěžující slyšet názory s tím odhledem nebo nadhledem přes oceán, ať už je to Severní nebo Jižní Amerika?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Je, já vždycky jsem fascinovanej tím, jak ti moji sourozenci si tu českou zem, tedy Česko, měl bych zůstat povinně práv tomu, co se tady říká, jak se to stále objevuje, jak si to porovnávají, jak si to užívají, musím taky říct. Je tu to, co nemají doma, naopak někde vidí, že tu je něco, co by to být nemuselo nesporně, nutně a myslím si, že to je radost pro všechny, protože když se sejdete takhle se sourozenci ze světa, tak je to osvěžující. Kór tady v Čechách je to příjemný, na chalupě. A zahájíme chalupu papíry, interview, předáváme si kusy zpráv z toho počítače. Sestra se dohaduje, ukazuje nám dopisy s ministerstvem, s knížetem Schwarzenbergem, protože bojovala o uchování vyslanectví, to se samozřejmě nepovedlo, bude se šetřit. Tak se zase dozvím o Kolumbii, že vlastně ta země má s námi ohromný importní, exportní byznys, ale bohužel, stejně jak se teď šetří, tak to spojení bude trošku narušeno, že jo, proto tady, kde máte ambasadora, máte létajícího ambasadora, který je tisíce kilometrů od vás někde v Peru, a to byl ten jeden, který bude oblétávat pět zemí. No, tak to nedává velkou šanci.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže tady je asi zbytečné ptát se na váš názor, jestli je to zrovna rozumné šetření na tomto místě?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já jsem pro to, aby se ekonomizovalo, aby se šetřilo, ale myslím si, že jako země bychom měli, a zrovna ten latinskoamerický svět není postižen tolik tou, no nazvěme to rusko-čínsko-USA expanzí. To je pořád ještě trošku otevřený svět a my jsme taky trošku ještě otevřený svět, máme to teprve 20 let tu licenci na tu volnost a myslím si, že bychom měli všeho využít co můžeme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem je dnes Ivan Kraus. My se budeme zabývat nebo zabýváme se celý den klady a zápory jednotných státních maturit. Máte na to nějaký názor?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, můj názor nebude hluboký, taky nechci riskovat, aby se opět na mě nevrhlo několik rozvášněných paní učitelek, i to už se mi stalo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Kvůli čemu to bylo?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ale dovolil jsem si říct něco nevhodného, že se domnívám, když jsem se dočetl, že nestíhají osnovy, takže naši středoškoláci se těžko dostávají k určitým tématům moderní historie, tak jsem si myslel, že ty dinosaury a ten pravěk, že by si našli a oni rádi na počítači. No, to jsem se se zlou potázal. Ale pak se mě zastal jeden pan ředitel, který řekl, že problém těch nedodělaných látek a témat ve škole je spíš v tom, že si "někteří", "někteří" zdůrazňuji, páni učitelé, špatně udělají rozvrh těch osnov, že to neleží v osnovách.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já doufám, že ten, kdo to bude přepisovat, náš rozhovor, takže tam podtrhne to někteří, že jste...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
"Někteří" a domnívám se, do uvozovek, a proloží myslím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže váš názor na tu maturitu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak když jsem si o tom trošku četl, nejsem velmi sebevzdělán v tomhle ohledu, tak si myslím, že tam se pracuje s několika argumenty. A jeden, který mě zaujal, je ten, že ti studenti, kteří si jistě nebudou teď šťastní, bude se dělat to na zkoušku, ono by se to asi nemělo jmenovat maturita, spíš závěrečná zkouška, aby nebyl pocit toho zglajšaltování, ale je tam jeden problém, že prostě ty školy nemají stejnou kvalitu a úroveň. A tady je snad snaha, aby ta úroveň se podchytila, a aby měli potom taky díky tomu rovnoměrné šance, protože si umím představit, že když někdo teďka, píše se, nevím, zda tomu tak je, že až 20 % z nich neuspěje, tak to je dost vysoký číslo a na některých školách to bude až 40 % nyní. A oni investovali čas, že jo, představuju si, a to jejich vzdělávání asi není tak kvalitní jako na jiných školách.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je otázka, jestli ti samotní maturanti tak daleko dohlédnou, spíš je problém, že obavy, a asi oprávněné, mají učitelé v takových školách, kde třeba je ta úroveň slabší, a zejména vedení těch škol.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak zcela určitě, ale na druhý straně si člověk říká selský rozumem: Možná u to ho dítěte rozumný rodič, nežli průměrný výsledek na škole ne zrovna špičkové, tak je lepší dobrý učňák, třeba ten jedinec, ta jedinkyně uspějou líp v tý společnosti.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vidíte, to mi připomíná novou myšlenku, se kterou přichází NERV, tedy Národní ekonomická rada vlády, ta chce vládě navrhnout, aby ti nejlepší studenti měli za státní peníze elitní vzdělání na zahraničních univerzitách s tím, že se potom zavážou, že budou nějaký čas pro Českou republiku pracovat, nebo alespoň v České republice. To zní rozumně?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
To zní moc rozumně, mně se to teda netýká, bohužel, ale jsem všemi deseti pro. Když jste schopní, když jste pilní a máte, jste schopen hodně investovat, tak ať vám někdo finančně pomůže, neboť všichni víme, je to drahý, je to drahý v Paříži i ve Spojených státech. Dostanete se do nejkvalitnějšího rychlíku, abych to přirovnal k dopravě, já to vidím na svý rodině, nejedete ani už tím osobákem, ba ne, nejdete pěšky. No a že to vrátíte nějakým způsobem je fér a je vám umožněno, je to potom pár let, kterými vlastně nahrazujete tu investici, která byla do vás vložena. Já si myslím, že kromě stipendií je to moc dobrá šance.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Odskočil jsem ale od těch maturit. Část budoucích maturantů, kteří jak jste řekl, si mají projít na podzim zkouškou nanečisto, chce tu zkoušku bojkotovat a záměrně dospět k co nejhoršímu výsledku. Je to rozumný protest?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tak já můžu bojkotovat třeba, já můžu bojkotovat hlodavce, že jo, já se nenaučím hlodavce, protože prostě protestuju. No, tak čí pak to asi bude škoda? Ono s těmi hlodavci to nebude v životě tak důležitý, že jo. Ale jsou i jiná témata a samozřejmě očekává, lze očekávat, že se to mnohým nebude líbit, ale důvod, co bojkotovat, když dohlédnout nakonec té problematiky, tak si musí sami ověřit, jestli je to pro ně dobrý, anebo není dobrý. A bylo by samozřejmě dobře, aby, předpokládám, že do toho mluvili a mluví pedagogové, nikoli jenom úředníci, jak u nás někdy bývá zvykem, odborníci. No a že se k tomu vyjádří i studenti, ale já bych do té, do té debaty, když by se o tom mluvilo, bral ty studenty, který mají celkem slušný výsledky. Ti, co propadaj, bych tam celkem nevolal.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak vzpomínáte, pane Krausi, na vlastní maturitu?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, tak to už je dnes nostalgie. Víte, ono v mé době to byla jedenáctiletka, samozřejmě, že jsme tomu říkali gymnázium, protože jsme z toho měli mindrák, že jo, v tom věku. Ale já bych to řekl, historie, česká literatura, ještě pár předmětů jistě bylo ovlivněno socialistickým názorem, světovým se tomu říkalo. Ale buďme upřímní, dvě a dvě byly čtyři, pohyb valivý se nepodařilo změnit Ústřednímu výboru KSČ a zrovna tak ne astronomii, Uran, Neptun, Saturn, Pluto, prostě nemůžeme říct, že by celé to školství bylo neadekvátní. Jazyky byly stejně angličtina, němčina posléze byly stejný. Byl to men and woman.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A je to výmluva, že jsme tehdy neměli ten dostatečný stimul se učit, protože třeba, co se angličtiny týče, tak člověk neměl moc šancí se někam podívat a vyzkoušet si ten jazyk s mluvčími?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Já myslím, že to je alibi absolutní minula. Podívejte, já vám dám negativní případ o nás, o La Guardiova gymnáziu na Letné. My měli bohužel, dneska to zdůrazňuji, nepovinnou latinu. Výsledek byl ten, že jsme po sobě midlili houbou, pošťuchovali jsme holky, házelo se křídou a paní profesorka bohužel nebyla z těch žen, které mohly udržet autoritu, takže stále říkala: "Prosím vás, nechte toho." A pak, že jo, /nesrozumitelné/, a tam nějakýho Aischela, nebo řekněme Aristotela citovala a překládala. Nám byl Aristoteles jedno, my to měli nepovinný. A co se stalo? Já toho lituju po zbytek života. Potom jsem si to nahrazoval francouzštinou, pak čtete knížky, odvodíte si to, byla to škoda ta latina. To mělo být povinné a taky jsme nechtěli táhnout na starý Řím nebo do Itálie, že jo. Já si nemyslím, že motivace, buďto chci, nebo nechci, buďto mám chuť, anebo nemám, ale to jsou zavřený hranice, tak mi postačí na moravský Slovácko ten trochec češtiny. Já to moc neberu tohle.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
I tam se podíváme. Ale poslední otázka k tomuto tématu. Chodil jste rád 1. září do školy?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, úplně upřímně, vždycky jsem měl takovej, zejména, když mi bylo těch patnáct, potom už to šlo, tak jsem tak jako, když končily prázdniny, propadl lehké nostalgii. Byli jsme, že jo, někde na venkově, chodili na houby a najednou opět tedy dějepisy, zeměpis, Donbas, těžba uhlí, to na člověka dolehne. A pak jsme vždycky dorazili do tý Prahy. Bylo tam trošku blues, ale to berete tak, jakože posléze musíte taky někdy k holiči, že jo, nebo zamést, no...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže občas i do té školy se musí.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Musí, no, asi jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vím, že vás vaše prázdninové toulky zavedly i do Moravského Krumlova. Hodně se diskutovalo a stále ještě diskutuje o budoucnosti Slovanské Epopeje Alfonse Muchy. Podle vás, je dobře, že se má z Moravského Krumlova stěhovat do Prahy? Ale tam je velký otazník, nevíme, jak to dopadne.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, já myslím na tu původní dohodu pana Muchy a toho amerického finančníka, který mu financoval těch skoro 20 let tý práce. Ta dohoda byla jednoznačná. "Já to daruji," pravil Alfons Mucha, "Praze, tomuto městu. A já mám jenom tu žádost, ten požadavek, abyste proto udělali důstojný stánek." To se nestalo. Uplynulo pouhých 80 let, jak u nás někdy zvykem, co si budeme povídat, a dodnes je ta záležitost nejasná, čteme vyjádření Johna Muchy, toho šéfa té nadace, čteme vyjádření našich pánů konšelů. Hezký je, že mladí lidi se toho chytli, že už to na ně nějak působí a že dobrovolně v Liberci, v Praze na architektonických školáků a UMPRUM udělali návrhy. Nejen to, kam by to mohlo, kde by to mohlo být instalováno, jak by to mohlo vypadat a tak dále, to se mi líbí. Do toho vstupují naši intelektuálové, to je vždycky problematický, protože jsme z poloviny velice eurodiví, takže teď leckdo, kdo píše novinové sloupky, je schopen vytýkal Alfonsi Muchovi, že udělal kýč. K tomu já říkám, vážený příteli, v duchu, ne že bych se pustil do diskuse, je to jeden z mála světových malířů, který vytvořil styl, že jo, Sarah Bernhardt, víme, o čem mluvíme. Takže ten kýč, když už jsme tedy u toho, já si to vysvětluju tím, netvrdím, že je to stejný styl jako jeho plakáty, jeho další tvorba, vyplynul možná z toho, že chtěl oslovit lid, národ. To ona to totiž, kdo to vytýká panu Muchovi, tak si neuvědomuje, jak vypadají volební plakáty, s rozesmátýma dětma každej rok, teda teď budeme mít zase volby, s pejsky... No, ona ta jeho idea panslovanství třeba byla jenom, byla té doby idea, ta nevyšla, ale to neznamená, že tady nemohl stvořit pozoruhodnou záležitost a nevím, proč bychom se na to měli náhle následně dívat a ještě bychom měli určit, co by se mělo vystavit, když už nechceme ani splnit tu smlouvu. Tak jsme prostě taková, je to taková šaráda. Já nevím, jak to dopadne, a k tomu přistupuje taky, že on, vlastně bylo to v tom Krumlově de facto chráněno, tam jsme se byli podívat. Víte, ten zámek zvenčí nevypadá nejlíp, ovšem pak se dozvíte, že ho vlastní firma Icheba, nebo...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Incheba.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, na Slovensku. Potom se dozvíte, že v ní jsou nějaký Rusové, přestane vás to úplně celý bavit, protože to se týká i výstaviště tady, že jo. A je to takový malý český malicherný. Já si prostě myslím, víte, když jdete v Paříži, když se vás zeptají Francouz, kde najdeme "muša", oni s tím "ch" mají problém, tak vy se vnitřně můžete tak trošku stydět. Vy musíte říct: "Mo možná v Krumlově, možná v nějakým depozitu, já nevím, jak to dopadne. Jděte si na toho svýho Picassa, který byl Španěl, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, kdyby právě Muchu měli Francouzi nebo Američané, tak z toho udělají obrovskou turistickou atrakci, která bude vydělávat spoustu peněz.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano, nepoměrně. A ještě jsem se dočetl, nevím, jak to přesně je, John Mucha tvrdí, že má investora, nevím odkud tedy, který by víceméně zainvestoval. A já tam já vidím ten problém. Víte, já teď budu drzej. Proč by měl někdo investovat, to by vzal mnohým lidem tady zase šanci se trošku svést s tou stavbou, že jo, jak jsme zvyklí. Dělali jsme to s dálnicema, tak proč ne s Muchou, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jsou to obrovské malby, ale obsahují spoustu patosu. A já mám pocit, že na ten jsme si nikdy moc nepotrpěli, ani tehdy ne?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, my to nemáme. No, já nevím, v něčem, já to mám v něčem rád, že jsme ironičtí, ale v něčem si myslím, to někdy přesahuje tu danou míru. No, my prostě, podívejte, my jsme měli Jana Žižku a skoro 200 let můžeme se dočíst, to byl raubíř, vrah a lupič. A pak se to malinko intelektuálně otočilo, jak jsme zvyklí, a náhle to byl bojovník a dokonce to byl bojovník za svobodu této země, což je úplný nesmysl. Jemu šlo o náboženskou rovnou, jo. Čili my máme rukopisy Zelenodvorský, Královédvorský, Zelenohorský, 70 let poté, co už bylo jasný, že to jaksi byl podvrh ve snaze vyrovnati se Němcům a jejich legendám, jste si tady nemohl troufnout říkat, jakože je to podvrh. To vás hnedka umlčeli, ten článek vám nevydali. Ten mikrofon, pokud už nějaký byl, otočili, že jo. Tak my s tím máme problém trošku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Najednou je tu něco, když se vracím k Slovenské epopeji Alfonse Muchy, co rozděluje některé Čechy a Moravany. Ti upozorňují, že Alfons Mucha byl z Ivančic, že...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Ano.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... většina motivů vychází prý z moravských tradic. Ale kdybychom to chtěli trošku komplikovat, tak můžeme připomenout, že to celé vznikalo ve Zbiroze, ve středních Čechách a jak jste řekl, za podpory amerického mecenáše. Takže to není tak jednoznačné?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No není, no, ale tak jako, víte, ono to je jako v tom Švejkovi. Já někdy, když si nevím rady s určitou situací, který my Češi máme tu a má je každý národ, ale musíme se s nimi potýkat, tím víc, že teďka máme 20 let jiného systému, jiné možnosti myšlení. Hašek přece napsal: "To je bratr toho probodenýho, to bude taky nějakej gauner." A tohle my někde, nemluvme o patosu, my prostě jsme někdy malí, my si to budeme muset jednou, ne malí rozlohou, ta země je nádherná, ne malý výsledky a kulturou, to vůbec ne. Máme tu úžasnou kulturní tradici. My jsme někdy jaksi okresní v myšlení, a to nemám rád.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A mělo by to dílo být prohlášeno národní kulturní památkou, jak o tom teď uvažují ministerští úředníci?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Tak jestli to poskytuje z toho statutu, když tomu dáte ten štempl, jakousi možnost, tak ano, protože ti Francouzi, ti Američani se budou tam někam chodit, se tím potěší ať už mají názor jakýkoliv na výtvarný umění, jakýkoliv na panslovanství jako my tady, že jo. Nemusíme, já taky jsem si nikdy nemyslel, že panslovanství je ta cesta, ale bylo to období, kdy se tak uvažovalo. Ale jedno je jednoznačný. My máme Františka Kupku, podívejte se, zakladatele abstrakce a kdyby třeba nebylo paní Mládkové, tak ty Sovový mlýny nebudou a můžu vás ujistit, to byla náhoda, já jsem znal některý lidi, který tam pracovali, že to byla velká bitva, aby ty Sovovy mlýny byly, čili aby obrazy, které pan Mládek, že jo, nashromáždil, do kterých investoval peníze, Praha mít. Proč by Praha, střed Evropy, místo kulturních ohromných tradic, neměla mít co nejvíc těchto věcí? Nebo budeme dělat tady šroubárnu? No nebudeme dělat šroubárnu, že jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Naším hostem je spisovatel Ivan Kraus. Evropská komise chce vypracovat analýzu, zda Francie hromadným odvozem Romů neporušuje evropské právo. Utváříte si na tu věc svůj názor?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Mám na to názor pevný. Já jsem nelenil, já udělal domácí úkol, já teď začnu s tím. Podívejte se, celý problém jistě není jednoduchý, ale co se mně nelíbí, je za prvé výrok rumunského pana ministra, který říká: "Francouzi, pozor, to musí se řešit celoevropsky." Přeložím do češtiny. Francouzi, budeme náš problém přes Evropu přesouvat na vás. To se mi nelíbí. Protože oč se jedná. Přišli do Francie kdo? Pro mě Bulhar a Rumun. Jakmile začneme říkat, jde o Romy, tak hrajeme tu liberálně etnickou záležitost, která je někdy bolestivá, o tom já nepochybuju, ale Francie má 7 milionů Maghrebenů z Alžíru, z Tunisu, z Maroka. Všichni mají francouzské doklady, všichni pilně pracují v těch krámech, obchodech, fabrikách, kancelářích. Já jsem tam žil, tak jsem to viděl. Ta naše integrační politika nemůže, podívejte se, našel jsem občana EU, že máme občan EU a rodinný příslušník právo pobývat na území jiného členského státu do tří měsíců bez dalších formalit. A pak? Pak je třeba se registrovat, přihlásit, buď mít pracovní povolení, pracovat, anebo mít tolik peněz, že si tam můžete volně žít. Stalo se to? Nestalo. Máme 50 táborů, 50 kempů ve Francii, kde jsou problémy. Kde se vzali tu se vzali už se hlásí Němci, už se hlásí Italové. Nicméně ten názor toto je šikana, toto je rasismus, je zcela zcestný, podle mého názoru absurdní. My musíme každýmu občanu EU dát stejný šance, práva, ale i povinnosti. My prostě nemůžeme, už jsme to viděli, co se dělo v Kanadě, co se dělo v Anglii. Ty naše dluhy vůči etnice Romů, myslím teď naše evropské, české, slovenské, bulharské, rumunské, my nevyřešíme tím, že budeme hlasitě se rozdmýchávat a hovořit o rasismu, protože děti žebrají, děti jsou na rozích často jako v roli prostitutů, takhle to nejde.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A nebyla ale chyba, že k té schůzce, kde se to mělo, nebo má řešit, nepřizvala Paříž právě Rumunsko, Bulharsko, kterých se to týká?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Je to chyba. Je to chyba a je to chyba úředníků pana Sarkozyho, že vyhrožují tím, že my nebudeme hlasovat pro to, abyste byli v Schengenu, to taky není řešení. Řešení je skutečně se scházet nad věcí. Řešení, jestli je kotlík peněz, tak i ti Bulhaři, i ti Rumuni, ovšem na to se musí kontrolovat, to víme po Řecku, se podívat, kolik dáváte na podporu toho, aby se z těch Romů, kteří to potřebují, postupně vytvářely elity, neboť jenom jejich elity můžou něco zvládnout, že jo. Ale v zásadě pro mě je Bulhar, Rumun Čech a když pojedete do Francie, tak taky nebudete Pražan nebo Moravský Slovák, to nepadá v úvahu. To si musíme odvyknout. A my nemůžeme problém přesouvat z jedný země do druhý. To nevyřešíme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tři sta eur pro dospělého, sto euro na dětí, pokud se ten Bulhar nebo...

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
/Nesrozumitelné/.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... Rumun, jak říkáte, dobrovolně vrátí domů. To není marné do začátku.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No jistě není. Tak je to, z jedné strany je to úplatek, že jo, může někdo říct v uvozovkách. Ale z druhý strany je to pomoc, aby se vrátil do svýho prostředí. Ale prostě mně se nelíbí, že potom, když se to nevyřeší, dojde skutečně tak daleko, že oni budou hlasovat proti Schengenu, což už zase taky není fér. Protože když budou hlasovat proti Schengenu, tak druhý Bulhar, muž ze Sofie, tím bude znevýhodněn. A proč, na základě čeho? To není, to potom ze strany té Francie taky nebude řešení.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě k tomu "úplatku", jak jste to nazval. Není to rozmařilost od francouzských úřadů, protože většina těch odsunutých, nevím, jestli je to správné slovo, se stejně vrátí?

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
No, oni je dokonce, jak jsem se dočetl i v zahraničním tisku, říkají: "My stejně přijdeme zpátky." No tak, protože někteří z nich, zase někteří, celá naše společnost se skládá z jednotlivců, toho zase využijí. Jiní jistě ne, ale víte, mně to připomíná, když padla zeď v Německu, a zažívali jsme to, že prostě politik chtěl být v historických knihách, což se jistě podařilo, fajn, přejme mu to, a každý dostal nějaké ty marky, že jede jako z toho Východního Německa jako takovej dar. Ničemu moc to neprospělo. Ty problémy, které východní část Německa má dodnes, někdy ekonomické, integrační, ty zůstávají dál. To těch sto marek nevyřešilo, jo. A prostě ty problémy jsou hlubší, jsou letitý. Když někdo žil v totalitě desítky, desítky let, tak pro někoho je to ještě zátěž. Někdo prostě se už mu nepodaří se napojit na tu novou společnost. A někomu se to podaří velice snadno, mladýmu člověku, kterej je... a nemusí být mladej, prostě je dynamický, schopný elasticity, tak tomu se to povede. Já nevím, no, tak je to tak... Oni nechtějí, aby šli s prázdnou, oni je nechtějí, nechtějí se zachovat k nim tak negativně, aby se vůbec dostali tedy domů, ale bude z toho ještě velký problém.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Hostem podaří Jak to vidí byl dnes spisovatel Ivan Kraus. Děkuji. Na shledanou.

Ivan KRAUS, spisovatel
--------------------
Není zač. Já děkuji vám a na shledanou.