Jak to vidí Ivan Hoffman - 7. ledna

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já vás také srdečně zdravím, přeji hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji a vše dobré v novém roce. My se slyšíme letos poprvé. Jaký pohled se vám naskytne, když se ohlédnete za uplynulým rokem, jaký byl?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já říkám, že to byl rok dobrý, ale samozřejmě, když to říká člověk, který na starosti politické komentáře, tak to může vypadat divně, protože to byl rok samozřejmě, ve kterém jsme viděli, jak do vězení putuje hejtman, mnoho skandálů, střídali se ministři jeden za druhým a za trapných okolností teda opouštěli vládu a do toho přišla spousta nepopulárních opatření, lidé byli nervózní. To znamená, já, když říkám, že to byl dobrý rok, tak tím myslím, že byl to rok, ve kterém občané ztráceli iluze. A pokud náš život se opírá o iluze, to znamená o to, že něčemu nerozumíme a že věříme něčemu, co nefunguje jenom kvůli nevědomosti, tak jsme vlastně žijeme v omylu. To znamená důležité je, aby se něco změnilo k lepšímu, je pokaždé, aby nejprve jsme pochopili, že ta situace, ve které se nacházíme, prostě není dobrá a něco se s tím musí udělat. To znamená dobrý rok v tom smyslu, že jsme přišli o spoustu iluzí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže dobrý nebo možná poučný z tohohle pohledu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. Přesně tak. My se tady už X let, a to je teda samozřejmě plus demokracie, stále dáváme otázku, koho volit, stále přemýšlíme, komu dát hlas, kdo by to teda za nás dobře zařídil a já mám pocit, že stále víc přibývá lidí, kteří pochopili, že je potřeba zvolit prostě sebe, vzít na sebe odpovědnost, že to je na nás, že ten koncept zastupitelské demokracie se hodně vyčerpal a aby nabyl znovu nějakého elánu a aby znovu přinášel užitek, tak je potřeba zřejmě teda projít fází demokracie přímé, demokracie, kdy opět budeme individuálně myslet na to, co můžeme udělat, aby svět byl lepší.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká se, že máme takovou vládu, jakou si zasloužíme. Co byste řekl té současnost, souhlasil byste s tím tvrzením?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že si zasloužíme daleko lepší vládu, než máme a že máme vládu, kterou si určitě nezasloužíme. To je, to je můj názor na ... a já myslím, že to stále víc lidí i vidí. Ono k tomu, že se vždy dobereme vlády, kterou si nezasloužíme, dochází právě proto, že už ten výběr, už když jdeme k volebním urnám, jsme neudělali my. My volíme ze stranických kandidátek, kdy uzavřená bratrstva lidí, kteří mají něco společného, většinou je to jejich vlastní prospěch, si sami sebe seřadí do nějaké kandidátky a my, i když tu kandidátku otočíme, vyškrtáme ty nahoře a zvolíme ty zdola, pokaždé jsou to lidé, které nám někdo nabídl. Stále to nejsou lidi, které jsme si vybrali my, že bychom vybírali z lidí, kteří už v tom prvním výběru jsou důvěryhodní, mají něco pozitivního za sebou a nějak je známe. Ne. To jsou lidé, které nám vybral někdo jiný a ze kterých nelze učinit dobrý výběr. To znamená, že my ani nemůžeme prostě za to nést zodpovědnost a říct, že jsme špatně zvolili. My jsme nemohli zvolit dobře.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak ale posílit, pane Ivane, naše řekněme sebevědomí a spoluzodpovědnost, jak jste hovořil o té přímé demokracii, že bychom měli volit sami sebe?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já tím myslím si, že většinou člověk, který jde k volbám, má pocit, že už vlastně udělal něco pozitivního pro demokracii. Já jsem to tak kdysi, pamatuju si své staré komentáře, říkal, že je hezké na Američanech, že jdou volit s tím, že to berou jako svátek, že se prostě pěkně oblečou a vždy jsem si říkal, ano, to je ono. Demokracie, volby jsou svátkem demokracie, tehdy, kdy občan je tím subjektem, který rozhoduje a tak dál. Ve chvíli, když vidíme, že to tak není, tak už padá ta výmluva a nebo ty alibi, že úplně stačí, když jenom, když jenom prostě půjdeme k volbám jednou za 4 roky. Ne. To už nestačí. Pokud chci, aby něco se změnilo, tak nestačí, abych seděl doma, díval se na zprávy a u nich nadával, ale je potřeba, abych se zabýval tím, co se děje v obci, co se děje ve městě, abych šel a kontroloval prostě osobně občas ty zastupitelé, šel na ta jejich jednání, která jsou veřejná a aby se člověk všemi formami domáhal nějaké nápravy. To platí i pro nás novináře. My nemůžeme prostě před tím zavírat oči, musíme se ptát na souvislosti a hledat je, upozorňovat na ně. V jistém smyslu lidi burcovat k větší aktivitě. To je samozřejmě každý jiným způsobem volí sám sebe tam, kde je.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč jsme na to přece jenom tak nějak v posledním období rezignovali?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že dlouhou dobu, to byla taková teorie přece, jestli tím konceptem špatné budoucnosti je ta Orweloval vize, kdy prostě svět bude ovládán a manipulován násilím anebo ta Hugsleyho Zánik civilizace, kdy vlastně lidstvo zdegeneruje na to, že bude predestinováno a lidé budou, se ubaví k smrti, jako kdyby. A teď se zdá, že, a to, a to už je delší dobu, že vítězí ta teorie, kdy lidé zpohodlní, kdy si je vlastně ta moc koupí, aniž by je šikanovala, aniž by je nějakým způsobem terorizovala. My nežijeme v prostředí, kde by nám někdo sáhl na život nebo, že by nám očividně bral svobodu, ale žijeme ve světě, ve kterém prostě žijeme na dluh, který tvoří naše vlády, zdánlivě nám nic nechybí, nabídnou nám spoustu zábavy, všelijakých seriálů, všelijakého rozptýlení a lidé v tomto prostředí zpohodlní a ztrácejí odpovědnost nebo povědomí o tom, že by tu odpovědnost vůbec měli mít. Tak my umíráme na bulvár prostě, mám pocit.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poučili jsme se v něčem z avizovaného konce světa, který 21. prosince 2012 nenastal, nebo naopak podle některých nastal již dávno?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak určitě jste si toho všimla taky, všichni jakoby měli oči jenom pro ten Mayský kalendář, přitom bylo evidentní, že naše kalendáře pokračují všechny dál, ale nikdo to nechtěl vidět a dokonce i těmi May jsme se inspirovali nějak zvláštně, vzali jsme si z toho, nebo ti, kteří věřili v ten konec světa, jenom to špatné. Přitom sami Mayové, podle toho, co člověk si přečetl, vnímali konec toho, té jedné jejich dlouhé periody dějinné, jako spíš dobře, protože říkali, že to dobré by mělo přijít právě teď. To znamená, to jejich cyklické vnímání času naproti tomu našemu kontinuálnímu, kdy všechno jde stále vpřed, je jiné v tom, že oni počítají s tím, že něco končí, v tomto případě něco špatného a začne něco dobrého. A my jsme asi toto málo vnímali, ale je to inspirace. Měli bychom si říct, ano, to špatné skončilo a teď konečně by mělo přijít něco lepšího.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže místo toho přemýšlení o konci světa spíše přemýšlet jak z té slepé uličky nebo stagnace?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano, určitě, určitě.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nedošlo ale, nejenom teda ke konci světa, ale ani k rozpadu koalice, ačkoliv to možná v jednu chvíli tak vypadalo. Jak vy se díváte na odchod-neodchod LIDEM z vlády?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to, je to, jsme svědky stability, která stále víc je trapná. Já, když sleduji, jak, jak politici zdůvodňují, proč jeden den řeknou: Odcházíme, tohle byl podraz, takhle prostě s náma nemůžou jednat a byl, neumíme si představit, o čem bychom se ještě bavili a tak a najednou se znovu baví, najednou vládu znovu podpoří, ale ten argument, ten je na tom zajímavý, řeknou: No, kdybychom to neudělali my, tak by to udělali nějací jiní, kteří už se na to těší a to jim přece jako nedopřejeme. Tak to je tak, no což tak ubohé, že jako argument, že se s tím nedá vůbec nějak pracovat. Všichni víme, že to, co tmelí vládní koalice u nás, že to nejsou řekl bych společné programy anebo vzájemná důvěra, nejsou to koaliční dohody psané ani, ani, ani ústně domluvené. Je to něco silnějšího. Je to zájem těch lidí být v tom luxusním postavení, kdy mají vliv brát hezké peníze, být obklopen prostě spoustou úředníků, servilních pochlebovačů a jak bych to řekl a lidově se proto zaužíval termín, že těm lidem jde o koryta, to znamená o trvalý příjem různých požitků a statků a výhod a provizí a úplatků a já nevím, no a tohle to lpění na moci a neochota prostě odejít, i když by k tomu třeba byly důvody nejen řekl bych jako racionální, ale i estetické, tak ta neochota odejít, tak ta je do očí bijící. Všichni víme, že to tak je. Ti politici vědí, že my víme a přesto prostě to stále zůstává, já až někdy mám pocit, že tady platí taková ta úvaha, že moc korumpuje a tím viníkem toho, že kdokoliv se dostane k moci, to není tak, že se tam dostanou lepší anebo horší lidé, ne, ta funkce samotná, to prostředí samotné je promění k tomuto smutnému obrazu a ten, kdo to všechno zavinil, je vlastně ten volič, protože ten, to nejhorší, co může udělat politikovi, že mu dá moc u vědomí, že ta moc ho zkorumpuje. To znamená, pokud bychom měli nějaký soucit ke Karolíně Peake, tak bychom jí neměli prostě volit a pak by se jí nestalo to, že je tady pro ostudu a že se z ní všichni smějí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže se vracíme vlastně obloukem k tomu, co jste řekl před chvílí, že bychom měli být mnohem více aktivní, jako voliči.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi, asi ano. Já stále věřím tomu, že tady vzniká postupně tlak na to, aby došlo k nějaké změně volebního systému, protože mnoho lidí cítí, že vlastně v tom daném systému k nějaké nápravě už těžko dojde. Už, už se vlastně zkusilo skoro všechno a teď vlastně to další, co by mělo asi přijít je, že by občan měl určitou šanci zasáhnout i do výběru těch lidí, ze kterých se potom vlastně bude v těch demokratických volbách vybírat a tento krok asi je potřeba udělat. Ale já mám, začínám mít pocit, že to cítí už i samotní politikové, že k tomu může být v budoucnu vůle.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak standardní je podle vás ta nestabilní současná vládní koalice, co se podle vás bude dít dál? Říká se, že vláda má vlastně všechna důležitá hlasování za sebou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ano, já jsem také zaregistroval komentáře, že teď už začnou dělat populistická, populární opatření, aby v tom závěru toho svého volebního období si to u občanů nějak vyžehlili. Je to možné, ale nevím, jestli v principu se jim to může podařit. Tato vláda má nevýhodu v tom, že o svých krocích nepřesvědčila občany, teď neříkám jenom vláda, ale vládní koalice. Ono samozřejmě je to obtížné. Ve chvíli, kdy vznikají prostě z nouze nějaká nepopulární opatření, tak nikdo to nemá rád, ale tady vláda nepřesvědčila laickou veřejnost, ale nepřesvědčila ani ekonomické odborníky. Ta, zůstala v tom ta politická parta naprosto sama. Dokonce i lidé, kteří věří v ten systém, tak jsou znechuceni tím, že vláda nebyla schopná udělat opatření, která by reálně pomohla. To znamená, nemají žádnou oporu a jedině se spoléhat stále na to, že jsou menším zlem, že když tady nebudeme my, tak přijde ještě někdo daleko horší a to přece nechcete, to v jedné chvíli přestane fungovat. Při minulých volbách to přestalo fungovat na Slovensku a bylo z toho takové velké překvapení, ale já mám pocit, že podobná situace je u nás, že už jenom prostě strašit tím, že někdo je horší, prostě nebude stačit. To znamená, já nevěřím tomu, že v tom závěrečném období ta vláda byla schopná něco víc, než jenom udržet se u moci a nějak si ten obraz u voličů zlepšit. Samozřejmě my jim to musíme jako občané přát, jo, prostě pokud udělají pro lidi něco pozitivního, tak určitě se na to nebudeme za ně zlobit, ale zatím to vůbec nevypadá, že by na nás mysleli a že by chtěli něco pozitivního udělat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Státní rozpočet skončil v roce 2012 ve schodku 101 miliard korun, tedy o 4 miliardy nižší, než si stát naplánoval. Letos má schodek mírně klesnout na rovných 100 miliard. Je to, pane Ivane, dobrá zpráva o vývoji veřejných financí, vyplatilo se nakonec DPH ministra Kalouska?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Navážu tam, kde jsme skončili. Odborníci říkají, že ušetřil způsobem, který je smrtící a co si o tom myslet nevím, protože ekonomem nejsem, ale do té míry prostě soudný člověk asi, asi má právo se na to podívat, že to je nějaké zvláštní. Když tu vláda udělala 100 miliard sekyru, příští rok ji chystá znovu a tváří se, že to je úspěch. Tak kdyby to řekla vláda, která před tím se nedostane k moci s hesly o tom, jak bude rozpočtově odpovědná a jak zamezí zadlužování příštích generací, tak bych to docela chápal, ale já vidím prostě, že vznikl další dluh. Ten dluh vznikl v situaci, kdy se ví, a z různých zdrojů prostě to slyšíme v procentech, že spousta peněz uniká, že se plýtvá, že se nehospodaří šetrně, úsporně, odpovědně a navíc se ještě mnoho peněz ztrácí kvůli korupci, to znamená, že se krade a v té situaci prostě, když vzniká dluh, tak to nemá žádné vysvětlení. Dluh, kdyby vznikal z nějakých prorůstových důvodů, že ten si sice půjčíme, ale příště se nám to prostě víckrát vrátí, tak to by se dalo vysvětlit, anebo, kdyby ten dluh vznikal i přesto, že jsme udělali všechno pro to, aby se ty peníze neutrácely a aby se nekradlo, tak bych to taky pochopil, ale toto je vláda, i když přijme zákon, to je teď čerstvá, čerstvý skandál s těmi léky, že se bude cena soutěžit v aukcích, přijme se zákon, který umožní, aby se ušetřily obrovské miliardy, které teď jdou do kapes farmaceutických firem, no a pak se ten zákon nenaplní, protože žádný krok jeho naplnění ministerstvo zdravotnictví neudělá, jinými slovy, ten ministr zdravotnictví jde opět na ruku té lobby, proti které jakoby, jakoby vystoupil návrhem nějakého zákona, no tak potom, potom ten, ten dluh se nedá obhájit. To je neobhajitelný dluh. To znamená, jestli se ministr financí sám sebe chválí, tak já, nesmí se zlobit na mě, že já ho prostě neobdivuju. Já ho mám za člověka, který nás zadlužil.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
On sám ministr Kalousek si stojí za politikou rozpočtových úspor a jak řekl v novém rozhovoru pro Ekonom, tak nového Kalouska se nedočkáme. Co byste se od něj rád dočkal vy, nebo od rozpočtové politiky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, já vím, že prostě i mezi politickými komentátory, dokonce s mými blízkými některými kolegy Miroslav Kalousek platí za velice zkušeného politika, za politického profesionála. A také, když člověk vidí, jak mluví, jak vystupuje, jak argumentuje, tak, tak ... jak to říct jednoduše, to prostě není to hloupý člověk. Ale z druhé strany těch podezření, kterými je celá jeho politická kariéra prostě provázena, je tolik, že, že já si myslím, a řekl bych, že věřím, že dříve nebo později prostě on bude dolapen, prostě, že se přijde na to, že, že to je možná teda zručný politik, ale politik, který prostě tady nadělal spoustu neplechy, spoustu škody a byl zapleten do mnoha velice nepěkných věcí a možná, že se, to, to je, to je jako, když se díváme na filmy o mafiích, tak mafiáni prostě nikdy nešli nakonec do vězení za to, co doopravdy provedli, ale našel se nějaký daňový únik, nebo prostě něco takového, prostě nikdo se úplně není schopen prostě z těch svých činů, řekl bych, vyvázat nebo vylhat. Nakonec na všechny dojde, na všechny z nás je nějakým způsobem vidět, když člověk udělá nějakou nepravost, tak vždycky to prostě vyjde na povrch. A pro mě Miroslav Kalousek teda není vůbec žádný kladný hrdina a to, co provádí teď s rozpočtem, to prostě já mám za vážný problém a ne za něco, za co bychom mu měli děkovat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Francouzský herec Gérard Depardieu se oficiálně stal Rusem, pas mu předal sám Vladimir Putin, herec totiž nehodlá platit 75% daň z příjmů přesahujících milion eur ročně, se kterou přišel Francois Hollande. Z Obelixe nyní ruský bohatýr? Jak to vidí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, já vždy vnímám, jak je to problém s herci, kdy člověk nikdy stále neví, jestli hrajou sami sebe anebo jsou sami sebou nebo jsou v nějaké roli a teď tady to vypadá skoro až na takovou komedii, ale tohle to je těžká role. Role, kterou teď hraje Gérard Depardieu, tak já mám pocit, že to je role, kterou nelze zahrát jako roli kladnou. To je, on je z jedné strany samozřejmě kritizován za to, že není dostatečně solidární v krizi, když prostě bohatí by měli prostě také v tom vysokém daňovém zatížení nést nějakou solidaritu s těmi ostatními. On ale na to umí odpovědět. Říká, že vlastně vždy byl štědrý, vždy dával peníze na charitu, pomáhal a tak dál. Horší je, že si vybral zrovna to Rusko, protože mnoho lidí mu vyčítá, dejme tomu ruská opozice je úplně naštvaná, že dělá z Putina nějakého demokrata a hrdinu, přitom Putin je mnoha lidmi vnímán jako spíš diktátor, jako člověk, který se umí uchýlit i k drsnějším politickým metodám, no a Gérard Depardieu jakoby poskytuje mu, Putinovi, hezké PR a Putin zase jemu nabízí slušnější daně a tohle to, tenhle ten byznys prostě to prostě není žádná kladná role. Ale zase z druhé strany, umím si představit, že herci jsou svého druhu podnikatelé a když se prostě na Gérarda Depardieu podívá podnikatel, tak řekne, tak to je přece naprosto normální, on minimalizuje ztráty, optimalizuje daně a dělá něco, co je zcela racionální a čemu nelze nic vytknout. Otázka je, kolik má mezi svým filmovými příznivci a mezi obdivovateli podnikatelů. Já se obávám, že u mnoha lidí, kteří ho mají rádi pro role, ve kterých je čestný a neúplatný a solidární, tak teď se na něj začnou dívat trochu jinak. Čili jako na drsného podnikatele, který za honorář umí zahrát i žebráka. Ale jde mu o peníze.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kritika novoroční amnestie prezidenta Klause sílí, začala padat i trestní oznámení. Největší kritiku sklízí rozsah amnestie. Jaké motivy k tomu podle vás prezidenta, jinak odpůrce amnestie, vedly?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak tady je také zvláštní, že vlastně ta vlna odporu je poměrně široká, že od jeho amnestie se distancuje koaliční strana nebo dokonce dvě z nich a když se podíváme na názoru státních zástupců, právníků, tak, tak vlastně také nejsou, nejsou spokojeni a já vlastně nevím, jestli jsem četl komentář nějakého komentátora, který by prezidenta pochválil, spíše vlastně došlo k takové vlně nespokojenosti, ale i ironie a převažuje názor, že Václav Klaus na závěr svého prezidentského období jakoby i uzavírá celou tu kapitolu svého politického působení tím, že omilostňuje korupčníky, přestupníky, lidi, kteří vlastně se provinili tím, že byli nešikovní, nechali se chytit a on vlastně jako kdyby nepravosti, které nedokázal zlegalizovat, tak alespoň v závěru odpustí. A tohle je strašně špatná pozice. Prezident u nás má vždy důvěru. Ty procenta lidí, kteří důvěřují Václavu Klausovi, to jsou procenta lidí, kteří důvěřují prezidentské funkci, důvěřují tomu úřadu a jakmile prostě v samotném závěru toho prezidentského období učinil prezident takovýto pragmatický krok, který navíc jde proti jeho deklarovanému přesvědčení, on byl vždy velkým kritikem amnestií a tak dál, najednou udělá něco takového, tak on tím nejen sama sebe dostává do špatného gardu člověka, který prudce ztrácí popularitu veřejnosti, ale on tím i znevažuje tu prezidentskou funkci. Najednou se ukazuje, že asi doopravdy je potřeba přemýšlet o tom, jestli tento feudální princip amnestie, kdy vlastně osvícený oligarcha, vůdce, panovník, král, cosi z vlastní vůle učiní pěkného, tak jestli to nezrušit, jestli tento institut není doopravdy z jiné doby a jestli by spíše jsme neměli posílit zákony tak, aby prostě věznice nebyly přeplněné, aby se kvůli bagatelním trestným činům lidé nedostávali do vězení, ale aby se to řešilo jinak, exekucí, pokutou, domácím vězením a tak dál. Prostě, tuto pravomoc by zřejmě prezidenti neměli mít. Už to tak, už to tak vypadá. To je podle mě daleko důležitější, než, co tím Václav Klaus sledoval. On pochopitelně bude tvrdit, jako všichni, že to má promyšlené, že by to podruhé udělal znovu, ale já si tím vůbec nejsem jist, já mám pocit, že tak přísnou a tak silnou protireakci, já myslím, že ji nečekal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Máme už, je to neuvěřitelné, jen několik vteřin. Letos, vlastně tento týden proběhne první přímá prezidentská volba v řádném termínu. Co vy osobně od této volby očekáváte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to je právě ten moment té přímé demokracie, na který se zde dlouho čekalo. Já mám pocit, že ti kandidáti, kteří byli vyřazeni a kteří přitom nasbírali daleko víc podpisů, 10 tisíckrát víc podpisů než někteří kandidáti straničtí, takže těch je teda škoda, ale ten zákon se určitě upraví, ale nad tou volbou bych kvůli vyřazení třeba Tomia Okamury, nelámal hůl. Je tam spousta kandidátů zajímavých, z nich lze některého vybrat. A já už jsem to tady jednou řekl, kohokoliv z nich vybereme, tak bude lepší než ten prezident, kterého máme teď. To znamená, nebude to zbytečné, má smysl jít volit a já výjimečně půjdu taky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za vaše postřehy a přeji do Zlína pěkný den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také a těším se na slyšenou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Já také. Zítra bude naším hostem profesor Pavel Pafko. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.