Jak to vidí Ivan Hoffman - 30. ledna

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zina Senková. Dnes je naším hostem Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já vám také přeji hezký den, dobré ráno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobré ráno, Ivane. Na náměstích českých měst o víkendu demonstrovali zastánci internetové svobody, kteří protestují proti českému podpisu mezinárodní smlouvy Acta. Ta si klade za cíl bojovat proti internetovému pirátství, šíření nelegálních kopií a padělků. Co vůbec říkáte podpisu té dohody?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak já mám pocit, že to není nic překvapivého, protože vidím, že politici, a nejen u nás, zásadně vždy vycházejí vstříc těm silným, velkým, bohatým, platí to i u internetu, který se stává vlastně takovým virtuálním bojištěm, kde na jedné straně internet slouží k byznysu, na druhé straně ten byznys může také překazit, no, a je úplně normální, že uživatelé internetu, který původně vznikl na akademické půdě a který byl vždy takovým prostorem svobody, jsou nesmírně alergičtí a citlivé na jakékoliv omezování, regulaci, cenzuru anebo kontrolu, to znamená, obě dvě strany mají své zájmy. Ten podpis je, jak říkám, dán tím, že politici vlastně vždy straní těm, kteří jsou bohatí a silní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za velký přešlap tu dohodu Acta označila europoslankyně Zuzana Roithová z KDU-ČSL. Sama vlastně k prvnímu znění smlouvy se dostávala jen přes americké korporace. Zní to vlastně kolem té mezinárodní dohody nesmírně tajuplně.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, Zuzana Roithová určitě nebude žádný pirát, to je kultivovaná dáma křesťanské orientace, tak ta doopravdy by nepodporovala žádnou špatnost, a ten její důvod, myslím si, je takový obecnější. Mnoho lidí prostě si uvědomuje, že tady je omezován prostor svobody. Ve chvíli, když nám počítačoví experti vysvětlují, co to vlastně je a co se stane a co vlastně ti politici podepsali a zjišťujeme, že kdokoliv někde na letišti, na hranicích bude muset ukázat svůj notebook, počítač, přehrávač a když tam prostě se objeví něco, co si nekoupil nebo nemůže prokázat, že si to koupil, tak může mu být ten počítač zabaven a taky může být posazen do vězení, no, a to už prostě přestává veškerá legrace, protože v dnešním světě vlastně se ty informace šíří v obrovském množství, obrovskou rychlostí a vlastně na základě svévole nějakého úředníka někde na letišti jeden projde tou kontrolou a druhý skončí ve vězení, no, tak to už se prostě samozřejmě každý normální člověk začíná tím jako zabývat hlouběji a chce znát podrobnosti. No, a ty podrobnosti nikdo moc nezná, protože právě ty zákony byly šity na míru potřebám určitých lidí, určitých skupin.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě internetový publicista Daniel Dočekal, ten také upozornil na to, že lidé, kteří si například hudbu do mp3 stahují legálně, s sebou obvykle ten doklad nenosí o zakoupení skladeb a v případě kontroly by tak stejně se neměli vlastně čím prokázat, že nejsou piráti.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak. No, ono na jedné straně slyšíme takovou tu logickou věc, že krást se prostě nemá, nemá se krást ani v tom internetovém prostoru, ani v žádném jiném, a to z toho důvodu, že vlastně někdo vyvinul nějakou aktivitu, něco se mu podařilo vytvořit a vlastně přichází o výsledek té svojí duševní práce. V praxi ale je to tak, že vlastně lidé, kteří jsou kreativní, kteří něco vytvářejí, kteří mají prostě tu schopnost a za ni by měli být oceněni, ti většinou prostě ten svůj nápad prodají někomu, kdo ho potom, kdo ho od nich teda koupí a potom sám ho prodávat 10krát, 100krát, mnohonásobně dráž a hledí, aby prostě měl nějaký z toho svůj benefit, svůj profit, nějakou přidanou hodnotu. No, a protože vlastně ti zprostředkovatelé, kteří koupí tu myšlenku, ten nápad, vydělávají příliš, vydělávají nemravně, chtějí moc, jsou chamtiví, tak proto vlastně se ta internetová komunita proti nim vlastně bouří nikoliv proti autorům anebo proti těm kreativním lidem a vzniká prostě taková vzájemná averze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem nejznámější server, který nabízí odkazy na stahování autorských děl, nyní propaguje jednoho z vůbec nejznámějších spisovatelů Paulo Coelho, ten je na straně sdílení a stahování. Argumentuje tím, že vlastně díky pirátskému šíření svých děl získává nové fanoušky, kteří si jeho knihy nakonec koupí. Tak mě napadá, Ivane, vy byste se zlobil nebo jaký by byl váš postoj na piráty, kteří by si třeba stáhli vaše glosy v Deníku?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak já bych to bral jako šíření informace a musel bych se zeptat zaměstnavatele, co ten by proti tomu měl, anebo tak, ale já mám pocit, že ta otázka je stará jako lidstvo, protože kdysi jsem četl zajímavý článek o tom, jak se před mnoha lety šířily notové záznamy ve Velké Británii, díky kterým prostě každý měl doma klavír a všichni hráli a ty noty byly strašně drahé a našel se někdo, kdo to teda zakázal, člověk, který šířil ty levné noty byl postižen po právu, potrestán, a od té doby si všichni kupovali drahé noty a vlastně to zastavilo pokrok něčeho pozitivního. To znamená, ono to má vždy dvě strany a to šíření informací je nesmírně cenné, protože vlastně s tím šířením informací se společnost nějakým způsobem kultivuje, posouvá dál.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslím, že slovo pirát se v této souvislosti objevilo poprvé ve druhé polovině 18. století ve významu toho ilegálního rozmnožení nebo kopírování knih a jiných autorských děl. V tomto kontextu myslíte, Ivane, že jde nyní, co se týče té mezinárodní dohody, řekněme o pouhou historickou epizodu nebo je to vážnější?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě budou i lidé, kteří budou zastávat potřebu nějaké regulace internetu a ta debata je naprosto legitimní, protože ten internet, to už není jenom to šíření informací na internetu, víme, že se prostě obchoduje, internet je nezbytný a s pádem internetu by možná celá dnešní naše civilizace zkolabovala, to znamená, úplně zřejmě vrátit se do těch začátků už asi není možné, už nějaká podoba anebo nějaká regulace toho internetu zřejmě bude nezbytná, ale jde o to, jak se vyváží ty dvě strany, jak ta ochrana toho prostoru, abychom se v něm pohybovali i ostatní bezpečně a současně ochrana svobodného šíření informací, jak se to podaří sladit. Já bych chtěl upozornit, že piráti nemají jenom stoupence, nejsou jenom jejich příznivci. Četl jsem kolegu Lipolda, který říkal, že taková ta romantická představa, že jsou to piráti z Karibiku a že jsou prostě na rozdíl od politiků sexy, že to je velice naivní, že člověk, který přichází do toho prostoru, aby škodil, aby něco zablokoval, aby něco vymazal, něco zničil, není až takovou pozitivní teda postavou, dá se na něj dívat jako na teroristu. Já si myslím, že stále si musíme uvědomovat obě dvě ty strany a hledat to, co je rozumné.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak Wikipedie, jinak ve středu to budou 2 týdny, na protest proti návrhu amerického zákona o internetovém pirátství rozhodla na 24 hodin vypnout svou anglickou verzi, rozvířila tak vlastně celou tu debatu, zda by schválení zákona mělo dopad pouze ve Spojených státech nebo i jinde na světě, a právě tato otázka se velmi často objevuje, jestli to nařízení o internetu v nejmocnější zemi světa by mohlo ovlivnit tu globální síť jako celek, co myslíte?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak do značné míry ji určitě ovlivní, to je nepochybné, ale internet je globální, nedá se prostě udělat někde nějakou hranici, to znamená, toto rozhodnutí, které sice padlo v Americe, nakonec může být i těm, kteří ho objednali, velmi nepříjemné anebo osudné. Ta Amerika je taky nadosah odkudkoliv, takže do značné míry je to i krátkozraké, ale jak říkám, to je politické rozhodnutí a od politiků se vlastně už nic dobrého dneska čekat nedá.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí publicista a komentátor Ivan Hoffman. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našem internetu. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete zítra také na našem internetu na adrese dvojka.rozhlas.cz.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Íránci vývoz ropy do Evropské unie nezastaví, nejprve musí sepsat příslušný zákon, plánovaný krok je reakcí na ohlášené evropské embargo na dovoz íránské ropy. Jenom připomenu, že Brusel v rámci dalších sankcí na Írán kvůli spornému jadernému programu vyhlásil embargo na dovoz ropy právě do zemí Evropské unie. Vytrestá Brusel, respektive Unie sama sebe, když ropy nebude, nebo bude drahá nebo bude dražší?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, ono se začíná ukazovat, že to vůbec nemusí být tak, že Írán potřebuje prodávat, může to být také tak, že Evropská unie potřebuje kupovat a jestliže Írán vyvážel 20 % do Evropy, tak vlastně těch zbylých 80 % je stále příjem, díky kterému ta společnost přežije. Navíc pokaždé, když je nějaký stát vystaven nějakému tlaku zvenčí, tak se lidé uvnitř nějakým způsobem zmobilizují, drží pospolu, najednou zjistí, že umí být i skromnější, to znamená, toto embargo asi příliš fungovat nebude a je vlastně i zvláštní, že to nikoho předem nenapadlo, že takováto reakce může přijít. Dokonce bych řekl, že klidně je možné, že smyslem toho embarga ani nebyl mír, ale zisky z prodeje dražší ropy, dražšího benzinu, protože nechce se mi věřit, že by politici byli až tak naivní, až tak hloupí, že by nevěděla, že i tato možnost je, to znamená otočení kohoutku a zastavení toho vývozu okamžitě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč Unie nechce uvalit embargo na ty, kteří, nebo i na ty, kteří na jaderném programu nikoliv pouze pracují jako Írán, ale už je mají v podstatě dávno hotov?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak, když se na to podíváme, tak z jedné strany sledujeme, jak Írán vyvíjí bombu, neustále jsme informováni o tom, jak už je to blízko, jak je velké to nebezpečí, přitom těch jaderných velmocí je spousta a všechny jsou vyzbrojené po zuby. O jejich zbraních se vůbec nehovoří. A když teda my bychom chtěli, aby svět byl bezpečný, aby žádná bomba nemohla vybuchnout, tak my nemůžeme říct, že existuje říct, kde se nenajde šílenec, který nezmáčkne nějaké tlačítko, že to někteří mají pod kontrolou a že je dobře, že někteří jsou atomově vyzbrojeni a jiní nejsou, je v tom kus pokrytectví, pokud teda by doopravdy šlo o mír, tak by bylo potřeba, aby svět se zbavoval těchto hrozeb celý, aby vlastně tou zbraní nehrozil nikdo a nejenom prostě hlídat, aby se nerozšířil ten klub vyzbrojených, kteří nějakým způsobem těm ostatním diktují a vládnou jakýmsi primitivním právem silnějšího. Mě na tom zlobí právě to, že právo silnější je zde odjakživa, ale to není dobrý způsob uspořádání lidské společnosti, to není něco, na co bychom měli být hrdi a co bychom měli hájit, hájit bychom měli nějaké hodnoty, nějaké vztahy a ne, že někdo má delší klacek.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když ne embargo, jaká zbraň v uvozovkách by byla opravdu účinná?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tou zbraní je vždy demokracie, svoboda, nabídnutí něčeho lepšího, než lidé mají. V tom Íránu jsou s režimem, který tam panuje, lidé do značné míry nespokojeni. Určitě by chtěli svobodnější společnost a kdybych tak řekl více lidských práv, to znamená, to není režim, který by všichni měli nějak rádi a kterého by si vážili a který by chtěli bránit, ale je otázka, jestli ta západní civilizace Íráncům může nabídnout něco lepšího, jestli my máme takové sebevědomí, že jsme se dobrali takovému uspořádání společnosti, které posiluje to lepší v člověku a jestli umíme být prostě těmto společenstvím, které mají jinou úroveň v zemi. A já si tím nejsem vůbec jistý, protože ta perská říše, ta je prastará podobně jako Číňané, to je stará kultura. Když se podíváme po světě, tak všude ty kořeny té lidské civilizace jsou daleko hlubší, než jsou nakonec kořeny civilizace řekněme americké, anebo koneckonců i tady u nás v Evropě a ta představa, že my jsme lepší a že můžeme těm druhým diktovat a vnucovat náš pohled na svět, náš styl života, ta je krátkozraká. Většinou naopak je, řekl bych, podněcujeme proti sobě, působíme, nemají nás prostě rádi a o tom bych všem přemýšlel, než se vyhlásí nějaké embargo a než řekneme, že je budeme za něco trestat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Ivan Hoffman, komentátor Deníku.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí každý všední den v 8.30 na Dvojce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Česká vláda schválila půjčku Mezinárodnímu měnovému fondu ve výši téměř 38 miliard korun a rozhodla se připojit k Paktu stability i bez referenda. Premiér Petr Nečas se dříve domníval, že by pro Česko možná bylo lepší žádné peníze Mezinárodnímu měnovému fondu nepůjčovat, co říkáte této zpátečce, překvapila vás?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Ani ne, já jsem ji předvídal, ale spíš se divím, že politici jdou do nějakých vyhlášení, anebo že zastávají nějaké silné postoje, které, předem je jasné, že jsou neudržitelné, protože se vlastně úplně tím zbytečně ztrapní. Ve chvíli, kdy někdo velmi silně řekne ne, my teda nepůjčíme, tak lidé mu zatleskají, protože si řeknou, tak je to logické, tak my nejsme v eurozóně, tak proč bychom jim půjčovali, kdybychom my platili eurem, byla by ta situace jiná, politici je v tom podporují a vyhecují prostě určitou atmosféru takového vzdoru proti bruselské byrokracii, nakonec řeknou, že teda půjčí, i když ne úplně tolik, kolik měli, nejprve řeknou, ať se lidé rozhodnou, pak řeknou, že bude stačit ústavní většina při hlasování v Poslanecké sněmovně a tím vyvolají takovou pochybnost o tom, jestli vlastně vědí, co říkají, jestli to mají předem promyšlené, anebo jenom to tak zkoušejí a střílejí od boku a jestli se jim dá věřit, já si myslím, že to byla úplně zbytečná věc, že to bylo hloupé.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, co se vlastně stalo podle vás, že kabinet svým způsobem ze dne na den změní svůj postoj?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že se zalekli, že najednou si uvědomili, že v té Evropě by mohli být osamoceni, izolováni, jít proti proudu a na to zas nemají kuráž, a tak jako, aby se přidali k ostatním a spolu s nimi něco vymýšleli, tak na to jsou příliš pyšní, příliš hrdí a příliš namyšlení, ale na to, aby se prostě postavili do nějaké opozice a stáli si za nějakým svým názorem pevně, tak zase na to nemají kuráž, tak je to taková reprezentace, jaká je, no.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mnozí komentátoři poukazují na to, že celková půjčka je vlastně k ničemu, že to není záchrana eurozóna, to je vlastně další velké téma, nicméně je vám srozumitelná zpátečka také ohledně referenda k té evropské smlouvě o rozpočtové zodpovědnosti?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, určitě ano, protože kdyby to referendum bylo, tak poté, co se k tomu řeklo a napsalo, by zřejmě dopadlo, dopadlo jednoznačně, že by lidé vlastně tu půjčku odmítli, ale odmítli by i to přistoupení ke smlouvě o rozpočtové odpovědnosti, to si umím představit, protože vlastně ty nálady vůči Evropě se v posledních letech výrazně změnily, a to i díky samotné Evropské unii, kde doopravdy ta byrokracie vyvolává prostě značné pochybnosti. Pokud jde o tu smlouvu, já si rovněž myslím, že je naprosto zbytečná, že nic nevyřeší, že stále se řeší jenom důsledky, nikoliv příčiny a pokud jde o tu dluhovou past, ve které Evropa uvízla a ve které uvízli i jednotlivci, tak tam vlastně to řešení musí být principiální a daleko zásadovější, než stále jenom, že se stále znovu tisknou peníze. V tom je právě ten problém, že my podporujeme něco, co, o čem předem víme, že to nebude fungovat, nicméně podporujeme to proto, protože říct, že to nebude fungovat, by znamenalo, říct, že máme jiný recept, jiný návod, jak tomu zadlužení zabránit, ale takový návod, takový recept nebo takové know-how ti naši politici rozhodně nemají.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče toho referenda, tak ono se někdy hodí více, někdy méně, někdy vůbec.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Politici obecně vyčítají v systému nepřímé parlamentní demokracie referendu hlavně to, že se tím vlastně ten politik zbavuje odpovědnosti, že to je jakýsi projev alibismu, projev slabosti, projev neschopnosti dostát tomu mandátu, který dostal od voličů. To je logické a dalo by se i na tom prostě stavět v systému, teda za situace, kdyby ten systém zastupitelské parlamentní demokracie dobře fungoval. Ve chvíli, kdy ti lidé jsou sice zvoleni, ale poté, co jsou zvoleni, už u nich nevidíme nějakou odpovědnost za tu moc, kterou dostali od lidí a kdy místo, aby zastávali názory lidí, kteří je zvolili anebo hájili jejich zájmy, se starali už jenom sami o sobě a je to prokazatelné, opakovaně to vidíme na příkladech, kde nedostojí prostě té odpovědnosti, tak tehdy prostě je asi lepší rezignovat na ten systém parlamentní demokracie a naopak chtít, aby byli co nejvíce posíleny ty prvky demokracie přímé, to znamená, když oni argumentují, že to referendum je vlastně nesystémové, tak mají samozřejmě pravdu, ale protože ten systém je potřeba změnit, tak každé další rozhodování, řekl bych plebiscitem, anebo každá další možnost, aby se vyjádřili lidé, co oni doopravdy chtějí, je pozitivní, v tom je jádro sporu. Kdyby ta parlamentní demokracie fungovala, tak by referendum bylo zbytečné, ale dneska je referendum nebo by bylo zbraní proti nefungujícímu systému parlamentní demokracie.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k dalšímu tématu, požární ochrana se podle hasičských odborů může zhoršit na úroveň roku 1972, kdy byly hasičské stanice jen v okresních městech. Podle odborářů to hrozí v případě, že by rozpočet hasičů do roku 2014 klesl asi na 5 miliard, jak s tím počítá střednědobý výhled rozpočtu ministerstva vnitra, bylo by nutné propustit až 3 tisíce hasičů, řekl předseda odborového svazu. Stát tedy šetří, proč právě na hasičích?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že to šetření na protipožární ochraně je vysloveně sebevražedné, ale já myslím, že dopadne jako to s mnoha jinými oblastmi lidské činnosti v tomto neoliberálním trendu, který sledujeme i u nás v České republice, že totiž jednoho dne se řekne, že ti hasiči jsou strašně drazí a že vlastně každou chvíli někde něco vyhoří a že je potřeba to svěřit místo nějakých dobrovolníků profesionálům a že se vlastně ten systém celý tak, jak funguje z minulosti, zruší, ta živnost se zprivatizuje a potom si budeme platit za ochranu před požárem nějaké výpalné firmám, které v případě, že si nezaplatíme, tak nám ani nic nezhasí. To si myslím, že takhle to nějak nakonec dopadne, protože tak zní ten základní Murphyho zákon, že může-li se něco pokazit, tak se to určitě pokazí a vidíme, jak se ve jménu nějakých odborností anebo schopností těch privátních, které jsou daleko lepší než stát, tedy neumí ani hospodařit, ani učit, ani léčit, stát prostě neumí nic, tak to všechno svěřuje odborníkům, a tím pádem se všechny ty lidské činnosti, které jsou zprivatizovány, ze kterých se udělá byznys, postupně dostávají od 10 k 5 a vidíme, jak kolabuje zdravotnictví, jak se zhoršuje školství, a tak prostě to dopadne i s těmi požárníky. Já si neumím představit, že by to byl nějaký jiný scénář. Smyslem je tu organizace protipožární ochrany rozložit, aby se na těch požárech dalo vydělat, tak to nakonec dopadne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě máme poslední minutku, plesová sezóna v plném proudu, právě organizátoři bálů a těch venkovských tancovaček, zábav zjišťují, že platí nový zákon a vypadá to, že tombolám zvoní hrana.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ono to tak úplně není, ono je to tak, že za každou tombolu, když ji někdo chce zorganizovat, bude muset zaplatit 5 tisíc korun a potom 20 % odevzdat ze zisku, ale to znamená u těch menších obcí, že vlastně ta tombola, jejíž smysl bylo, aby se ta vůbec ta zábava dala zorganizovat, protože tím, že si lidé koupili ty lístky do tomboly, tak bylo možné zaplatit třeba nějakou kapelu, která tam přišla zahrát lidem a tak dál, no, tak na to už nebudou peníze. Tam, kde je ten výdělek 5 až 10 tisíc, tak vlastně ta tombola ztratí úplně smysl a mnoho těch akcí, které v minulosti se děly a organizovali to hasiči nebo myslivci nebo nějaké jiné zájmové spolky, tak tam najednou na to nebudou mít. Tam je potřeba si uvědomit, že tam nejde o žádný nějaký velký byznys a taky ta venkovská zábava, to není něco, kde se mají vydělávat peníze a kde je potřeba bojovat proti hazardu, tam se prostě lidi sejdou, aby byli spolu a jsou rádi, když se jim to nějakým způsobem podaří a ministerstvo financí zřejmě toto vůbec nezvážili, vůbec si neuvědomili, jaký to bude mít dopad do takového spolkového života, do takového normálního provozu občanské společnosti, to je právě tím, že oni za vším vidí jen peníze, na všem chtějí vydělat, ale tohle venkovská zábava, to není něco, na čem se dá vydělat, to je, to šlápli teda hodně vedle, bych řekl.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje na závěr dnešního vydání Jak to vidí Ivan HOffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za vaše postřehy, budu se těšit na příště. Mějte se pěkně.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
I vám hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra v Jak to vidí v půl deváté přivítáme muzikologa, profesora Jiřího Hlaváče, Zita Senková přeje dobrý den a celý týden na slyšenou.