Jak to vidí Ivan Hoffman - 3. září

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dobrý den a dobrý poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Zdravím do Zlína, dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já také všechny zdravím, přeji hezké ráno.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Asi nejkomentovanější událostí minulého týdne bylo odvolání bývalého policejního prezidenta Petra Lessyho a rychlá instalace nového, Martina Červíčka. Proč ten rozruch? Zdálo se to být jen otázkou času, ne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No v jistém smyslu ano, ale ten rozruch nastal zřejmě kvůli formě, jakou k tomu odvolání došlo. Mám pocit, že to všechny do té míry zaskočilo, že se vlastně k tomu přestali okamžitě hned všichni věnovat. Několik komentářů se objevilo v prvních dvou dnech a potom, potom najednou zavládlo. Zavládlo obrovské ticho. Podle mě je to ticho, které nevěstí nic dobrého.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Za Lessym stály Věci veřejné a Vít Bárta už před časem prorokoval vývoj událostí, který se nakonec naplnil. Označuje to za Langerizaci policie a tvrdí, že za policejním pučem, jak on tedy ty personální změny na prezidiu označuje, stojí Ivan Langr. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Kdo konkrétně, to je těžko říct. Rozhodně se dá říct, že policejní pan prezident, pan Lessy nebyl, nebyl jejich člověkem, ale celý problém začne vlastně ve chvíli, když máme říct, čím byl vlastně člověkem. Aneb, anebo v jakém smyslu jejich člověkem je nový policejní prezident, který byl bleskurychle instalován. O panu Červíčkovi se dlouhodobě ví, že má velmi dobré vazby na Občanskou demokratickou stranu. Ale já se zdráhám říct, že ODS chce mít prostě v čele policie svého člověka. A zdráhám se to říct proto, protože znám spoustu lidí, kteří, nebo spousta jich není, ale je jich několik a jsou to lidé, kterých si, kterých si vážím z různých důvodů, a jsou v ODS. A vůbec nemají zapotřebí mít v čele policie svého člověka. Jo, prostě ten, ten princip mocenský, který sledujeme, kdy, kdy někdo někoho někam instaluje proto, aby z toho měl nějaký profit, ten se vztahuje na, už bych ani neřekl politické strany, ale na určitou sortu lidí, na určitý okruh lidí, kteří mají nějaké mocenské propojení na byznys, na politiku a tak dál. A mezi sebou prostě tato parta potřebuje, aby je někdo neotravoval, aby jim nehrozilo, že někdo prostě do těch, do těch jejich kšeftů bude nahlížet dál, bude jim komplikovat život. To znamená, já myslím, že Lessy nebyl z rodiny prostě jo. A bylo potřeba, aby na takovéto pozici, kde přece jenom je možné leccos iniciovat, byl člověk, který, na kterého se dá spolehnout. Takhle já tomu rozumím.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A proč musí být Martin Červíček tedy z rodiny, jak ty říkáš, nebo něčí muž? Není to zkrátka jenom ambiciózní policajt?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak 85 procent lidí v anketách říká, že chápou instalování pana Červíčka do funkce policejního prezidenta jako, jako snahu zastavit vyšetřování citlivých kauz. Já si to vůbec nemyslím, že by on přišel a řekl by: tohle to se nebude dělat a tak dál. To by dokonce bylo i velice těžké. Ale bude to člověk, který bude policistům říkat: nenechte se zastrašit vlivnými lidmi. Já vás podpořím, dělejte si svou práci a tak dál. Nebo nebude provokovat k tomu, aby prostě vyšetřovali věci, které někomu, někomu zkomplikují život. Takže bych to řekl. To znamená, v čem on, v čem on bude policistům určitě užitečný, je, že pro něj se najednou určitě najdou peníze, které, po kterých policisté volají, protože jich mají nedostatek, a které by nikdy nedostal právě ten předchozí prezident, protože nebyl z rodiny. To znamená, on zřejmě bude za dobře s odbory. Mnoho lidí říká, že už v Praze byl vlastně akceptován svými podřízenými a vlastně vztahy s nimi měl dobré. I odbory hned v prvních prohlášeních se zdráhaly prostě příliš teda to rozhodnutí ministra vnitra komentovat. To znamená, že on nakonec bude vystupovat, myslím si, docela přátelsky a bude vypadat jak, jako docela dobrý policejní prezident. Ale důvod, proč tam je, není, není ten.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Prezident Václav Klaus prohlásil, že se obává, že Kubiceho krok může destabilizovat politickou scénu. Vidíš to takto dramaticky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Hm, ono se říká stále Kubiceho krok. Ale já se omlouvám teda, ale pan Kubice, to je policajt. On je zvyklý plnit rozkazy, příkazy. Anebo přání lidí, kteří, kteří mu dali práci. A já si nemyslím, že to je jeho, jeho krok. Ten krok je učiněný určitě na základě nějakého širšího politického konsenzu. Je učiněný tak, aby to vypadalo, že se nikoho ani nezeptal a udělal to jen tak. Ale, ale tomu já nevěřím. Tak naivní nejsem. To znamená. Dokonce i pochybuju o tom, že, že, že pan prezident je doopravdy překvapený tak, jak se tváří. Já mám pocit, že ten krok vyhovoval mnoha lidem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě bych se vrátil k postavení odborářů, nebo spíš k přístupu. Oni, původně to vypadalo, že stojí za Lessym. Dokonce pod dojmem jeho odvolání se prý vzdali té protestní akce Upír, kterou měli naplánovanou na, tuším, 12 října, kdy chtěli poukázat na to, že je stát udává, údajně vysává. A jít jaksi na truc hromadně darovat krev. A prý se toho zalekly. Jak tohle to vidíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No já si myslím, že oni se s novým policejním prezidentem domluví na zlepšení svých pracovních podmínek. Jsou v dobré věnovací pozici. Nový policejní prezident musí předvést nějaké výsledky. Musí vyvrátit nějaké obavy. To znamená, ty, ty vztahy mezi policejním prezidentem a odbory se podle mě nějakým způsobem zlepší. Ale jestli v tom spatřovat do budoucna nějaké, nějakou, nějakou výhodu anebo výhru pro občany, to si vůbec nejsem jist. Já spíš, i když jsem sledoval vlastně ty komentáře, které měly, měly nějakým způsobem vysvětlit naprosto účelové kroky ministra, který prostě věděl, co chce. A hledal jenom způsob, jak to udělat. A nakonec si k tomu našel strašně, strašně zvláštní teda cestu, která. Nikdo mu ani nemohl věřit. Ale on sám ani se netvářil, že by to očekával. Všichni věděli, o co jde. A on to taky věděl. A když jsem viděl ty velmi opatrné komentáře některých kolegů, tak jsem si najednou uvědomil. No ano, oni si vyslechli tu první velmi ostrou reakci opozice. A teď si řekli: no tak my, když budeme kritizovat tohodle ministra, tak tím vlastně budeme nahrávat, nahrávat té druhé straně, té opoziční. No ale to prostě mnoho z nich nikdy neudělá. Neboť vlastně, a to já vlastně vyčítám mnoha komentátorům, se kterýma se i často osobně znám, prostě novináři v téhle zemi, anebo komentáři velmi často dělají politiku. Jsou spojeni s těmi politiky prostřednictvím novin, médií, televizí, fandí určité straně. A naopak se snaží prostě té druhé házet klacky pod nohy. Jsou vtaženi prostě do toho, do toho politického dění. To je podle mě strašně nepříjemné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to něco na způsob Stockholmského syndromu unesených, že vlastně navážou nějaký vztah se svými únosci? Tak dlouho už jsou ponořeni do té politiky, až nechtěně vlastně třeba si navážou nějaký vztah?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Něco, něco na tom asi je. Povalil jsi mě. A protože doopravdy jsme na jedné lodi.

/ Reklama /

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Omlouvám se za špatný odhad. Považoval jsem to za tečku, Ivane. My se nevidíme.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já jsem to udělal už podruhé, ano, ano. My musíme vysvětlit posluchačům, že se nevidíme, takže nemůžeme odezírat ze rtů.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak, tak, tak. Jeden sedí v Praze a druhý ve Zlíně ve studiu Českého rozhlasu. Pojďme k dalšímu tématu. Novela zákona o léčivech, kterou koncem července schválila vláda, měla vyřešit problémy s chybějícími léky a hlavně zpřísnit pravidla pro jejich reexport. Vicepremiérka Karolína Peake se ale zasadila o vyškrtnutí této pasáže, takže distributoři mohou vesele předprodávat léky do zahraničí dál. Jak tohle to vidíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No tak velmi zajímavý byl k tomu komentář prezidenta Lékárnické komory, který, který tomu prostě nerozuměl. A já jsem vyrozuměl, že ten problém, jak on ho vidí, je v tom, že u nás existují firmy, on o nich říká, že jsou to paraziti, parazitní firmy, jejichž jediným, jedinou náplní činnosti je, že reexportují léky. To znamená, že zakoupí za nižší cenu pro náš trh, ale potom je vzápětí prodají někam jinam a žijí vlastně z rozdílu, z rozdílu té ceny. Díky tomu se stává, že potom v lékárnách některé léky chybí. A ve chvíli, když by se měl, měla tato chyba nebo tato spekulace odstranit, tak vicepremiérka vlády hovoří o tom, že by, že bysme tím poškodili trh. A že bychom poškodili drobné a střední distributory. A já tomu rozumím teda tak, že ona vlastně říká, že bychom nějakým řešením problémů mohli poškodit ty parazity. Ti, kteří nemají podle prezidenta Lékárnické komory žádnou přidanou hodnotu a pouze spekulují a dělají nám problémy. To je zvláštní, protože to potom bychom mohli říct, že chytáním zlodějů jim taky můžeme velmi lehce překazit jejich lup jo.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jenomže ona ta situace je vážná. Problém je v tom, že některé léky prostě nahradit nejdou a ty distribuční firmy je přeprodávají do zahraničí, na tuzemském trhu pak opravdu chybějí. Čili není to jen tak, že by šlo jenom o byznys. Tady jde o zdraví.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No přesně tak. A tam já prostě se divím, protože tady to vypadá, jako kdyby ten trh, anebo určité tržní principy představovali nějakou posvátnou krávu, jako kdyby místo toho, aby nám ten trh prospěl, tak je na nás, abychom my mu uhli z cesty ve chvíli, kdy by někdo mohl přijít o peníze. Tady já paní vicepremiérku naprosto nechápu. Vůbec nevím, proč to udělala. Ale vidím, že to nechápe ani odborná veřejnost. Nechápe to nikdo. Možná, že to chápe pár těch parazitů, kteří se vlastně přiživují na spekulacích. Ale že si to ona neuvědomuje, to mně přijde zvláštní. Je to politicky vadné rozhodnutí. Ale musíme si uvědomit, že to politicky chybné rozhodnutí dělá strana, která má sto členů a která prostě s těmato volbama skončí. To znamená, že jim je to asi úplně jedno, jestli je to citlivě, nebo jestli někdo bude mít problémy s léky. Má asi nějaké úplně jiné priority.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale tu situaci by prý měla vyřešit další novela za půl roku ještě neschváleného zákona. Proč vlastně vůbec takto argumentovat? Já takovému argumentu nerozumím.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, já taky ne. A docela se divím tomu, jak vlastně s jakou lehkostí politici stanovují takovéto lhůty, do kdy se co dá a nedá napsat. A dát do nějaké znění. A tak dál. Oni nám, oni nám vlastně z jedné strany říkají, že jsou nesmírně důležitý, pečlivý, že všechno vlastně musí si pořádně promyslet z druhé strany. Ta liknavost je vlastně nebezpečná, škodlivá a vlastně nám, druhá strana toho je, že nám říkají, že jsou neschopní a že si nezaslouží plat. Protože to je ve všem. To je ve chvíli, když se mají odstranit billboardy, tak se to musí udělat v pětiletém horizontu. Když se má odstranit hazard, tak potřebují tři roky na to, aby se prostě něco změnilo. Ten stát sám sebe postavil do role jakési bezmocné instituce, která pouze přihlíží a musí, musí dodržovat různé věci, které ovšem musí dodržovat proto, protože lidé, kteří o tom rozhodují, sami se vehnali do té situace špatně formulovanými, špatně schválenými, špatně přijatými zákony. To znamená, chtějí po nás asi nějakou polehčující okolnost a já bych jim žádnou nedal. To, za všechny tyto nepravosti jsou vinni.

/ Reklama /

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes, protože je pondělí, s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku, máme další téma. Včera došlo ke třetí tragické nehodě v letošních automobilových rally. To už není jenom souhra nešťastných náhod. Co myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No říká to i Roman Kresta, který mimochodem se před několika lety vyboural sám na stejné rally v zatáčce nad naší vesnicí, protože ta se jezdila i kolem nás. A já vlastně tím pádem, i když nejsem nějaký žádný velký znalec tohoto motoristického sportu, tak jsem řadu těch závodníků měl možnost vidět doopravdy z okna, zblízka. A musím říct, že to samozřejmě žádná náhoda není. Tyto závody prostě jsou nebezpečné. To se jede na normální silnici rychlostí, kterou já bych prostě nikdy se neodvážil. Ti lidé mají samozřejmě obrovskou zručnost, ale, ale hrozně riskují. Protože jinak ani nelze. Protože když člověk chce vyhrát, tak musí být o něco rychlejší, než ten druhý. A tak je to doopravdy teda adrenalinový závod. A současně také vím, na jakých místech prostě lidé tomu přihlížejí. A já to přirovnávám k tomu, jako když někdo ve Španělsku utíká před býky, pardon, aby se připodobnil toreadorům a vžil do jejich role, tak mám pocit, že někdy ti diváci potřebují taky adrenalinovou zábavu a postaví se do zatáčky, ze které je určitá pravděpodobnost, že ten řidič vyletí a je smete. Nakonec teď ta smrtelná nehoda na Barum rally byla údajně v zatáčce, která podle mluvčího toho závodu byla bezpečná, přesně popsal, že se tam vlastně nemělo nic stát, ale potom sami jezdci řeknou: byl to nebezpečný úsek, všichni se na tom shodli. Jinými slovy, na ty závody se jde podívat, minulý ročník Barum rally sledovalo až 200 tisíc lidí. No to je neuvěřitelné množství jo. To, že loni nikdo nezemřel, a že letos zemřel jeden, je možná ještě nakonec docela, docela slušná bilance.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Divák a dva jezdci.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
A dva jezdi. No u těch jezdců je to samozřejmě daleko horší. Tam těch spolujezdců, kteří už zemřeli, je mnoho. A tam doopravdy si člověk sedá na sedadlo smrti. Ale ten tam, ten tam doopravdy jde s tím, že ví, do čeho jde. Že to je nebezpečné. Musí to být součástí jeho života. Musí to být něco, co, musí to riziko milovat. Ale u těch, u těch diváků, tam je to, tam to říkám, těžko pochopitelné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale co s tím? Ten, takovýdle typ závodu asi nejde zakázat. Ta cesta, to není cesta tohodle.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak uvažuje se o tom, že by se posunuli diváci o něco dál, ale ta trať je strašně dlouhá a ty lidi nelze uhlídat. A oni jsou, oni jsou přitahováni jako ty můry k žárovce jo, to. Je to nebezpečí přitahuje, láká. Mám pocit, že je to dáno určitě i tím, že tam se nic nepředstírá. Tohle to je závod, kde je všechno na hraně, kde je všechno doopravdy a právě to, že jde o život, o smrt, že tam je vlastně tenká hranice mezi tou velmi rychlou úspěšnou jízdou a vítězstvím a mezi havárií, která může skončit škaredě, tak to je právě to, proč ty závody jsou stále populárnější. To znamená, kdyby se zavedla nějaká perfektní bezpečnostní opatření, tak tam lidi přestanou chodit. Je to paradox.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Mluvíme s Ivanem Hoffmanem v pořadu Jak to vidí. Myslím, že už v sobotu časopis Týden na webu psal o velké zářijové revoluci v souvislosti se změnami v systému hromadné dopravy hlavního města. Jak to vidíš z povzdálí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ano, tak má jeden aforista, myslím, že ... takovej aforismus, anebo takovou myšlenku, že vždycky se najdou Eskymáci, kteří jsou schopni poradit obyvatelům tropů, jak se chovat v období tropických veder jo. Prostě, zdánlivě by k tomu neměl vůbec nic říct. Nicméně samozřejmě jsou toho plné noviny, plné rádio. Dneska jsem poslouchal Radiožurnál, jak prostě stojí reportéři a ptají se lidí, jestli našli svůj autobus. Je to neuvěřitelné. To znamená, všichni žijeme s vámi, Pražany. A já, protože jsem v Praze prožil dětství, tak přesně si pamatuju, jakými tramvajemi prostě jsem se, jsem se dostal do města a věděl jsem, že končila stanice, na druhé straně je Černokostelecká. Nikdy jsem tam nebyl, ale četl jsem ten název a mám ho navždy v paměti. A myslím si, že je dobře, když některé věci, které určitým způsobem fungují, tak fungují prostě jednou provždy a nemění se. Ale, ale tady zřejmě ty změny byly nutné. Jenom, jenom se ptám: šetří se v Praze poté, co se plýtvalo? Anebo, anebo se šetří najednou v městské hromadné dopravě, aby se mohlo plýtvat i nadále? Protože spíš než to, že se rozkrádal dlouhá léta místními politiky pražský dopravní podnik, tak je zajímavé spíš vědět do budoucna odpověď, jestli, jestli teda se tak bude dít i nadále. A, a já v této chvíli přeji Pražanům, aby se zorientovali, a aby potom, když my mimopražští přijedeme do Prahy, tak aby nám poradili, jak se kam dostaneme. Ale to je tak jediné, co můžu takhle z dálky, z dálky udělat. Protože pravda, do Prahy nejezdím často. Ale všude se umím dostat pěšky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Po Česku skončil pokus o tuzemskou verzi Pussy Riot. V chrámu svatého Víta v Praze 8 lidí v kuklách rozvinulo transparent a zapělo Svatý Václave, vévodo české země, kníže náš, zbav nás Nečase a svatého Duky. Tady se ukázal propastní rozdíl mezi Moskvou a Prahou, protože byli nakonec vyvedeni z chrámu, požádání tedy, aby odešli a vlastně jenom perlustrováni a víc se nestalo.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No bylo to zvláštní, protože na internetu je video z těchto akcí, prostě se pokaždé pořizuje nějaká nahrávka, protože jinak by neměly smysl. Jinak by se o nich nikdo nedověděl. A tak ten protest několika málo lidí je možné prostě sledovat na tom videu. A tam je, tam je vlastně nejhezčí to, jak stojí před tím chrámem a povídají si s policistou. Je vidět, že k nim mají respekt, policista v uniformě vždy vzbuzuje respekt a oni se na něj usmívají, hovoří s ním přátelsky. Jsou lehce nervózní, protože se poprvé zřejmě rozhodli veřejně vyjádřit svůj názor a tak jsou takoví z toho rozjívení. On je takový dobrácký a říká jim: příště už to nedělejte, přece jenom, je to chrám a tak. Ale nekomentuje, co říkají, prostě drží se zpátky. No to je neuvěřitelné video. To by se samozřejmě nemohlo v Rusku stát a u nás ten konec toho je, jak říkáš, doopravdy český, typický. Nakonec všichni se tvářili jako recesisté a i ten policista vypadal, že má smysl pro humor. No doopravdy, doopravdy zvláštní. Ale, ale samozřejmě to má svoji vážnou stránku. A to, bych řekl, je v tom, že stejně tak jako v Rusku, tak i u nás a všude na světě, má velký smysl, když se ozvou protesty proti tomu, že se církevní představitelé pletou do politiky, angažují v politice, podporují nějaké, nějaká politická řešení. Protože to doopravdy není jejich úkolem. Úkolem církve vůbec není a nikdy nebylo ani nebude, družit se s mocnými tohoto světa. To mám oporu v Bibli, kde, kde Kristus říká: mé království není z tohoto světa. Tam od toho se to odvíjí, také od toho, že říká: císaři, co je císařovo, bohu, co je boží. Církev má vždy se orientovat na potřebné a jim dávat naději. A ne lidem říkat, jakým způsobem mají vnímat politickou situaci. Takže ten, ten protest, který byl nakonec taková šaškárna jo, prostě má svoji vážnost, má svoji důležitost. Je podstatný. A byl zcela na místě.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Spisovatel a historik Martin C. Putna upozorňuje, že když mluvíme o církevních restitucích, o kterých zítra bude zase jednat sněmovna, že se má vracet majetek, který náležel církvi před 64 lety. Tedy v době, kdy počet věřících byl proti dnešku pětinásobný. A že restituce podle něj oslabí vazbu církevní reprezentace na věřící, protože když budou mít spoustu peněz, nebudou potřebovat lidi v kostelech. Jaký máš na toto názor?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No tak mě samozřejmě zajímá spíše, spíše ta kritika církevních restitucí, která vychází od lidí věřících, od křesťansky orientovaných intelektuálů, ale i od lidí, kterým jejich víra říká, že, že peníze doopravdy nejsou to, co církev potřebuje. Já jsem před časem dokonce měl takovou, takovou možnost na půdě Křesťanské akademie mít takovou přednášku v jednom z pražských kostelů. Byl jsem tam, byl jsem tam teda pozván. A udělal jsem přednášku o tom, že církvi sluší spíše chudoba než bohatství. A pak byla taková diskuze s věřícími a oni říkali: no, ale to, to my potřebujeme taky nějaké peníze. Já říkám: na co. Říkali: no, tak například jsme museli, teď jsme, teď jsme dělali novou křížovou cestu. Tak to prostě jsme sochaři dali obrovské množství peněz. A taky v zimě je tady chlad, tak musíme si zatopit. Topení nás stálo peníze. Vyjmenovali několik důvodů, ale ani jeden z nich nebyl: potřebujeme peníze, abychom někomu pomohli, abychom je, abychom je rozdali lidem, kteří nemají nic. A abychom za ně někoho nasytili, ošatili, nakrmili. To neřekli jo, prostě. Jinými slovy, ty peníze, ty peníze nejsou k ničemu dobré. Ty peníze doopravdy církev jenom poškodí. Neměla by je chtít. A v tom já s tím Martinem Putnou samozřejmě velmi souhlasím. Protože církev pokaždé zažívá takový svůj rozkvět a má moc a má vliv na lidi, když je pronásledovaná, když je chudá, když je v nouzi. Jakmile prostě se začne dařit, tak ten její vliv upadá. To její poslání se ztrácí a zůstává ta víra v nemnoha doopravdy hluboce věřících jako takové semeno, které vzklíčí, když znovu přijde nepohoda. Teď prožívá církev strašně špatné období.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To byl komentátor Deníku Ivan Hoffman. My se uslyšíme opět za 14 dní v pondělí 17. září. Ivane, díky a na shledanou.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také se těším.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem Zity Synkové ekonomka Ilona Švihlíková. Vladimír Kroc děkuje za pozornost a přeje dobrý poslech dalších pořadů. Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.