Analytička Jana Klímová: Regulace cen benzinu? Dává smysl, nesmí ale zůstat natrvalo
V Česku končí původní regulace cen pohonných hmot, kterou vláda nahrazuje upraveným režimem. Maximální marže prodejců se od 1. května zvýší na tři koruny na litr a změny se dotknou i výpočtu cenového stropu. Snížení spotřební daně přitom zůstává v platnosti. Podle ekonomky Jany Klímové je pokračování regulace obhajitelné, zároveň ale varuje před jejím dlouhodobým zakotvením v ekonomice. Jaké dopady bude mít změna na výsledné ceny pro řidiče?
„Pokračování regulace dává smysl. Snížení spotřební daně z nafty zároveň opravňuje vládu hlídat marže prodejců, aby se úleva skutečně promítla do cen pro řidiče,“ říká v pořadu Jak to vidí... ekonomická analytička Jana Klímová.
Problém podle ní je, že regulace by měla být jen dočasným opatřením. „Nejdříve to bylo jen na duben. Teď je to na květen. A bude potřeba sledovat, aby se regulace neusídlila v ekonomice natrvalo,“ upozorňuje.
K jejímu prodloužení samozřejmě přispívá velkou měrou nejistá situace na Blízkém východě a blokace Hormuzského průlivu, kterým proudí až pětina světové ropy a plynu.
„V důsledku toho dochází k obrovským výkyvům cen. A bohužel se to pořád opakuje. V tomto smyslu je tedy nějaký zásah oprávněný. Dělá ho ostatně skoro polovina členských států EU.“
Maximální marže i úprava výpočtu
Na změnách od května je podle Klímové vidět i dohoda s dodavateli paliv a velkoobchodem. „Vláda mírně zvyšuje maximální marži o 50 haléřů na tři koruny za litr. Zřejmě se totiž ukázalo, že v některých případech nebyla dostatečná na pokrytí nákladů,“ vysvětluje.
Čtěte také
Zásadní je podle ní i změna výpočtu cenového stropu. Dosud ministerstvo vycházelo z jednodenních cen. Vždy za předchozí den. Nově bude používat třídenní průměr.
„Řada čerpacích stanic nakupuje pohonné hmoty podle vícedenních, někdy i měsíčních průměrů. Při velkých výkyvech tak některé musely prodávat se ztrátou. Třídenní průměr proto bude stabilnější než ten jednodenní.“
Negativní dopady ale podle Klímové padnou hlavně na menší čerpací stanice. „Ty nemají takovou výtoč a nakupují se zpožděním. Pak se může stát, že při náhlé změně cenového stropu prodávají pod náklady.“
Cesta za novými zdroji
Do širšího kontextu energetické nejistoty zapadá i aktuální cesta premiéra Andreje Babiše do zemí Střední Asie. Po Ázerbájdžánu jedná v Kazachstánu a návštěvu zakončí v Uzbekistánu. Jedním z hlavních témat jsou nové zdroje surovin.
Podle ekonomky může snaha o diverzifikaci dodávek dávat logiku. Zejména v době krizí a výkyvů na trhu. Problém podle ní ale je v samotné těžbě a distribuci. „Není jasné, jak by se k nám ázerbájdžánský plyn dostával. Na cestě leží sedm hraničních bodů. Otázkou je také kapacita tamní těžby i to, kdo by případné kontrakty uzavíral,“ dodává Jana Klímová.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
