Jak to vidí Ivan Hoffman - 25. února

25. únor 2013

Co si myslí o postavení KSČM v dnešní společnosti komentátor Ivan Hoffman? Jak si vysvětluje odpor proti komunistům v krajích? Hovořili jsme také o česko-německých vztazích a skandálech kolem potravin.

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Pořadu je také věnována samostatná webová stránka, která obsahuje i další zajímavé informace jako např. životopisy hostů, fotogalerie a samozřejmě i archivy textových přepisů.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína dobrý den.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také přeji hezké ráno vám i všem posluchačům.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Jsem ráda, Ivane, že jste nezapadl někde v závějích, i když nevím, jak u vás, ale tady v Praze je to spíš na gumáky, protože všechno taje.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Na gumáky určitě i tady, ale už se blíží jaro.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobře, to je dobrá zpráva. Každé výročí února 1948 klade mnoho otázek. Je to letošní 65. přece jenom o něco jinak, když se podíváme na výsledky podzimních voleb. V nich se strana, která i dnes trvá na názvu komunistická, ujala v 10 ze 14 krajích, jak to vidíte?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak pro mě byl únor po dvě třetiny života vítězným únorem, alespoň teda tak jsem ho vnímal z kalendáře a ze zpráv, z novin a teprve v té poslední třetině se hovoří o komunistickém puči a ta historie vlastně je stále zajímavá kromě jiného tím, že pokaždé ji píší vítězové, to znamená, jakmile prostě komunisté přišli o to únorové vítězství, tak samozřejmě se prostě z toho dne stal najednou komunistický puč, ale to říkám jenom proto, že pokaždé má smysl se do té minulosti vracet a nedívat se jenom na to, co se stalo, ale současně přemýšlet o příčinách a ty příčiny, proč v únoru 48 k moci dostali lidé, kteří přišli s novou koncepcí, s jinou koncepcí uspořádání společnosti, tak ty příčiny jsou jasné, mnoho lidí mělo ještě v živé paměti první republiku s jejími vážnými krizemi, i když my dnes na to období se díváme jako na období, kdy zde byla demokracie, svoboda, tak pro mnoho lidí to období symbolizovalo bídu a nerovnoprávnost a nespravedlnost. To znamená v únoru 48 lidé, kteří přišli s představou, že věci budou společné a že bohatství nebude jenom pro vyvolené, tak pochopitelně sklízeli podporu u mnoha lidí a ten systém vlastně, až když se dopustil chyb, až když začal terorizovat lidi, až když prostě ukázal svoji špatnou tvář, tak ty svoje původní sympatizanty ztrácel, ale podobné je to dnes. My rovněž jsme v roce 89 uvítali ten nový systém jako začátek něčeho lepšího, pěkného a pak přišla deziluze, rozladění a to nespočívalo jenom z toho, že bychom, že bychom byli naivní, ale z toho, že správy věcí veřejných se ujali prostě špatní lidé a podle toho to taky dopadlo.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Upozornit na to, že komunismus do 21. století nepatří, měla například včerejší akce na pražském Staroměstském náměstí. Dnes si jinak toto výročí připomenou jak pietní i protestní shromáždění, co si o tom myslíte o postavení komunistické strany dnes?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak těch demonstrací bylo víc, na té první bylo asi 6 lidí, všechny je bylo možné pěkně vidět na fotografii, moderátoři zpravodajství zdůraznili, že bylo špatné počasí, podruhé opět bylo špatné počasí, přišlo těch lidí 100, to je jako kdyby ta demonstrace ani nebyla, to prostě svědčí o tom, že zájem těch lidí je skutečně hodně takový selektivní, těch lidí, kterým doopravdy vadí ta minulost víc, než to dnes děje dnes, mnoho není. Ono, to je tak pokaždé. Já si pamatuji, jak v minulosti za toho socialismu reálného se bojovalo proti kapitalismu a jak média milovala takové ty festivaly, na kterých písničkáři, zpěváci populární, různí baviči bojovali proti kapitalismu, ale ten byl už dávno poražen. Dnes vidíme, jak studenti vášnivě angažují proti režimu, který rovněž už je pryč, nemá moc a pokud ty myšlenky získávají nějaké sympatie, tak to není proto, že by lidé měli krátkou paměť a zapomněli, co se zde dělo, to je proto, protože jim nevyhovuje to, čím jsou dnes obklopeni. A tím, že se problémy, kterými dnes se prostě ta společnost vykazuje, že se prostě neřeší, že se bagatelizují a že se všichni tváří, že to, co musíme dělat, je zabránit návratu minulosti, mnoho lidí má problém s přítomností.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak si vysvětlujete odpor studentů zejména na jihu Čech ke KSČM v krajských volbách?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak zaprvé teda i v tomto případě oni sami někdy, když jsou tázáni, kolik jich je a kdo s nima sympatizuje, tak konstatují, že i mezi nima, teda mezi studenty je mnoho takových, kterým vůbec nerozumí a nevědí, o co jim jde, tak to je první věc. Druhá, já mám pocit, že ve chvíli, kdy chceme, aby fungovaly nějaké demokratické principy, tak je velmi obtížné prostě si selektivně vybrat, které lidi máme volit, které nemáme volit, která volba prostě je špatná, která volba je dobrá, jednoduše já v tom jejich protestu vidím taky neschopnost smířit se s tou realitou volební, s tím volebním výsledkem a mám pocit, že by byli daleko užitečnější, kdyby se pokusili napravovat věci, které dnes se dělají špatně proto, aby taková volba jejich spoluobčanů v tom kraji v budoucnu nebyla. Pokud budou kritizovat jenom to, že někdo špatně volil, tak tím si vůbec nepomohou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co by proto ale ti studenti mohli nebo měli udělat, z vašeho pohledu?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak, já když jsem byl v jejich věku, tak já jsem byl proti režimu, takže já bych jim to doporučil i dnes.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Daniel Raus ve své glose, váš rozhlasový kolega, mimo jiné poznamenal, cituji: "žijeme v zemi, kde mají komunisté po letech izolace stále větší vliv, až to vede ke studentským protestům. Vliv ale nemají proto, že by běžný Čech naletěl hezky znějícím frázím, mají ho proto, že sbírají protestní hlasy a protestní hlasy házejí lidé do urny kvůli korupci. Z takového pohledu můžeme s jistou mírou nadsázky prohlásit, že zrušení anonymní akcií je těžkou ranou preferencí zdejších komunistů," tolik citace z komentáře. Co si o tom myslíte, je to docela trefné, vystihuje to?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem v sobotu dopoledne ten komentáře Daniela Rause slyšel v rádiu, cestovali jsme s manželkou a poslouchali jsme to od začátku do konce a říkali jsme si ano, to je konečně někdo, kdo prostě trefně pojmenovává, jak ten problém je, jak stojí. Tady by prostě lidí, kteří by obhajovali ten minulý režim a řekli, že hlavně teda ten reálný socialismus, který jsme tady měli těch posledních 20 let od roku 68, to bylo přece tak špatné období pro život, taková schizofrenie, nemožnost říct, co si člověk myslí nahlas, to přece nikdo nemůže chtít zpátky, ale současně to byla doba, ve které mnoho lidí prožilo celý svůj život, viděli prostě, jak některé věci fungují a porovnávají to s tím, k čemu došlo po roce 89 a to srovnání ne vždy vychází příznivě pro společnost, ve které právě žijem, to znamená, to je přesně ono, když budeme žít ve společnosti, která každý den bude lepší než byla včera, kdy lidi uvidí, že má smysl se angažovat, že má smysl získávat vzdělání, že má smysl spořit, že má smysl důvěřovat druhým lidem, no, tak v takové společnosti, v které se každý den budeme mít líp, není prostor pro resentimenty a pro návrat něčeho problematického. Ve chvíli, kdy prostě zrezignujeme na tu možnost společnost zlepšovat, řekneme - korupce vždycky byla, lidi vždycky lhali, vždycky se kradlo, tak v té chvíli jsme prostě vyřkli ortel sami nad sebou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co se týče konce anonymních akcií, tak vláda si od toho zákona slibuje snadnější rozkrývání korupce i praní špinavých peněz. Pokud zákon schválí Senát, ukončí to podle vás podvádění a korupci u veřejných zakázek?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, úplně ne, protože mnoho kritiků tvrdí, že ten zákon o anonymních akciích není dokonalý, je to první krok, je to nesmírně důležitý krok, protože komplikuje lidem, kteří si vlastně byli schopni přihrát sami sobě peníze z veřejných zakázek a tím pádem jsme nemohli hovořit o žádné nějaké rovné soutěži, anebo o efektivní správě společných peněz, to určitě je dobrý krok, ale stále je to tak, že nahlédnout, co komu patří, kdo k čemu jak přišel, nebude úplně možné, to znamená ani dnes, ani po přijetí toho zákona ta situace nebude úplně transparentní a na tom se úplně všichni shodují, že pouze za situace, kdy bude zcela průhledné, jaké jsou teda toky veřejných peněz, kdo je získává, za jakých okolností, jak s nima naložil, tak až tehdy prostě můžou se dát věci do pořádku, ale říkám, první krok důležitý to je a jestliže jsme nedávno slyšeli pana prezidenta Klause, jak říká, že si od toho nic neslibuje, neboť ti, kteří tu situaci zneužívali, tak budou činit i v budoucnu a tak dál, no, to je, to je, jako kdyby člověk řekl nemá smysl chytat vrahy, protože stejně se bude zabíjet, ti zločinci si vždycky najdou nějakou oběť. Vůbec postavit se k tomu tak, že je-li nějaké zlo, tak vždy bylo, vždy bude a tak s ním není potřeba nic dělat a hlavně nemá smysl ani dělat nic dobrého, neboť vždycky tady bude přece zlo, to je špatný.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Omlouvám se, měla by se teď teda ta pozornost přesunout na pravidlo veřejných zakázek, když jsme udělali řekněme ten první krok nebo půlkrok směrem k té transparentnosti.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To určitě k tomu, k tomu dojde, ale je otázka, jestli za současné konstelace, kdy ani nejsilnější opoziční strana, ani nejsilnější vládní strana nemají nějaký vážný zájem prostě měnit tu situaci, na které se vlastně podílejí, kterou, nejen, že mají na svědomí, ale ze které mají stále profit, to znamená, tady ani opačný výsledek voleb, kdy se najednou k moci dostanou ti, kteří dnes jsou v opozici, tak podle mě automaticky nepřinese zlepšení. Zlepšení přinese vytrvalý tlak veřejnosti, médií a to už dnes vidíme, že ekonomičtí novináři mnozí prostě začínají měnit prostě rétoriku, přivlastňují si prostě tento problém berou ho teda za svůj a cítí, že je potřeba prostě se v tomto směru vůči politikům velmi ostře a jasně vymezit, to už se děje, a to je ono, to je to potřebné, politici jednají až pod tlakem. Pokud na ně netlačíte, tak prostě si dělají, co chtějí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Za historickou řeč označilo Bavorsko projev premiéra Petra Nečase, který minulý čtvrtek v mnichovském parlamentu zopakoval pasáž z Česko-německé deklarace z roku 1997, ve které Česko lituje křivd způsobených poválečným vysídlením sudetských Němců. Petr Nečas vlastně jen citoval slova stará 16 let, proč tedy tolik bouře?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Když se hovoří o česko-německých vztazích, tak okamžitě vstupujeme na velice tenký led. Pro publicistu, který by chtěl být populární, je nejlepší nejdřív rovnou přejít na jiné téma, protože tady není šance, že by se člověk neprobořil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Přesto ale promiňte, když říkáte o tenkém ledě.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já miluji tenký led.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Výborně. Tak třeba pasovský deník Passauer Neue Presse napsal, že roztála největší kra politické doby ledové od války, takže ledy tají.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak to napsali v Německu a to u nás vyvolá opět vášně, ale abych to dál nezlehčoval, tak Petr Nečas po tom projevu pro část české veřejnosti se automaticky stal vlastizrádcem, neboť se omlouvá zločincům. Ti druzí naopak Petra Nečase hájí, že se přece neomlouvá zločincům, nýbrž omlouval se za zločiny, a to je něco úplně jiného, jenže toto je přesně ten takový ten typ sporu, jedni mluví o voze, druzí o koze, ale za nic na světě si to nepřiznají, jedni ani druzí.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kde najdete tu společnou řeč, toho jmenovatele?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já si myslím, že problém není v česko-německých vztazích, já si myslím, že tady jde o hlubší problém, kdy se generalizuje. Z jedné strany prostě se říká, že pokud my jsme dobře, tak jsme nemohli udělat nic špatně. Pokud oni jsou zlí, tak není důvod se jim omlouvat, protože jsou prostě zlí a nemohli být nikdy v právu. A toto vyplývá z takové potřeby lidí mít nepřítele a to je v každé společnosti. Lidé se dělí na smířlivé, na ty, kteří hledají způsob, jak se domluvit a na takové nenávistné, kteří se profilují konfliktem, kteří se potřebují hádat. No, a tady jsme svědky doopravdy toho, že na jedné straně jsou lidé, kteří trvají na tom černobílém vidění světě, to znamená, jsou to lidé, kteří nechtějí si přiznat, že by mohli být jako ti druzí, že by tady nemusel být jenom problém Češi a Němci, ale že tady je problém dobra a zla a to dobro a zlo se sváří prostě v každém národě a v každé společnosti, v každé epoše. To znamená, to je daleko hlubší problém. A já, když slyším někoho, jak prostě mluví, tak ani mi nejde o to, co říká, ale jakým tónem a ve chvíli, kdy mluví nenávistně, jestli je to Čech nebo Němec, tak to je můj nepřítel, to je člověk, který ohrožuje i mě.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, Ivane, za jakého předpokladu přijde jednou doba, když jednání českého a bavorského premiéra budou média věnovat pozornost pouze noticku, když přestaneme vnímat černobíle tento svět?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já bych měl na to takovou ..., nejjednodušší odpověď je nikdy, jo, ale já to myslím tak, že daleko klidnější vztahy jsou tehdy, když lidi nic netíží, když nejsou v nějaké krizi, v nějakém stresu, když těch 300 tisíc není v té zemi zadlužených a když dohromady nedluží X miliard korun na nesplacených různých pohledávkách, což je naše situace. V tahle rozjitřené atmosféře prostě cokoliv je důvodem k tomu, aby se člověk naštval, rozzlobil, aby prostě ventiloval svoji nějakou vnitřní frustraci a tehdy prostě není možné se dobře domluvit na ničem. To znamená ve chvíli, kdy ta společnost prosperuje, když věci se dají do pořádku, když věci fungují, když najednou zavládne nějaký řád, takže najednou se všichni domluví a není žádný problém.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když jste naťukl finance, tak poskytovatelé sociálních služeb bijí na poplach. Pokud nedostanou více peněz, tak budou muset propouštět a zřejmě omezí i služby. Ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová chce jednat s vedením resortu financí o navýšení peněz. To je zřejmě asi ta jediná dobrá zpráva v této situaci vůle to řešit, co vy na to?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak určitě ano. Když se na to podíváme, tak doopravdy to, ty peníze, které chybějí momentálně ministerstvu práce a sociálních věcí, tak můžou způsobit docela velké nepříjemnosti. Hovoří se o tom, že by mohlo během roku zaniknout 250 sociálních služeb, že by 2400 lidí přišlo o místa v tomto resortu, ubylo by 1800 lůžek pro seniory a ještě jedno takové číslo, 230 tisíc hodin, to je objem péče v terénních službách, o které by se to snížilo, ale to jsou hodiny pro ty potřebné, pro ty, kteří jsou na tom úplně z nás nejhůř a kteří ty peníze nejvíc potřebují. Ono je to takové hloupé, my každou chvíli říkáme ten stát utrácí, plýtvá, ale přitom není dne, abychom neradili politikům, na co by ty peníze určitě měli dát a jednou říkáme - je ostuda, když je nedají na kulturu, pak říkáme - je skandál, když je nedají pro potřebné a handicapované, a tak dál. Ono už to vypadá, že bychom každý z nás chtěli být nějakým ministrem financí. Je to tak, že když to nebudeme kritizovat, když si toho nebudeme všímat, když si řekneme - oni jsou profesionálové, oni jsou odborníci, oni to vidí před sebou celý ten rozpočet a kdo jiný by měl vědět, kam ty peníze je potřeba dát a kam ne, tak to špatně dopadne. My jim doopravdy musíme neustále laicky radit a stále si stěžovat a protestovat a tehdy se ty peníze nakonec najdou. V tomto případě se určitě samozřejmě najdou někde v červnu se začnou ty služby proplácet tak, aby ta péče o ty doopravdy nejpotřebnější nezanikla, aby fungovala dál. To znamená ano, je to dobrá zpráva, ale jenom, pokud budeme křičet. Pokud ne, tak jsme ztraceni.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Takže klíčem je vox populi?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě ano.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké poučení podle vás plyne z balkánského dobrodružství ČEZu? Faktem je, že konkrétně v Bulharsku posloužil jako jistý ventil, nicméně, co by mělo zajímat stát jako majoritního akcionáře?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak ČEZ není jenom firma, ČEZ je především obrovský problém a dlouho se o tom nemluvilo, ČEZ dával dividendy do státního rozpočtu, z hospodaření ČEZu jsme měli nějaký prospěch a všichni kolem toho raději mlčeli a nikdo se nedíval, jak ta politika vypadá, ale ten ČEZ nám doopravdy dělá ve světě ostudu, to je prostě agresivní firma, která jde tvrdě za ziskem a když se tak děje v zemi, kde jsou nejnižší příjmy, kde je, kde je nejnižší životní úroveň, kde je obrovská nezaměstnanost, tak to prostě nemůže dobře dopadnout. A taky, když dnes čteme komentáře ekonomů o ČEZu anebo publicistů, tak vidíme najednou úplně jiný tón, než jaký byl v minulosti. ČEZ, prostě všichni kolem něho všichni našlapovali po špičkách, každý potřeboval z ČEZu peníze, ČEZ všechno možné sponzoroval, nikdo nechtěl být s ČEZem jako na nože, ale ta situace se mění a ukazuje se, že vlastně tyto giganty, tyto monopolní firmy si dělají, co chtějí. A oni si nemají dělat, co chtějí, to je naše firma, to je státní podnik. To znamená vy, já, prostě jsme vlastníky tohoto z mnoha, z mnoha, já nevím, z 68 % nebo tak nějak, to znamená, to nejsou oni, to jsme my a problém ČEZu jsou naše problémy. To není problém, že ČEZ udělal ostudu jako firma, to oni nám udělali ostudu v Bulharsku, v Albánii a jinde, kde se chovají prostě drsně. A mě ještě na tom fascinuje to, že stejně drsně se chovají k nám a my si to necháváme líbit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, co se týče cen?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Co se týče cen samozřejmě, protože teď už otevřeně přiznávají, že vlastně nejsou schopni říct, kolik, jaká je reálná cena energie. Energie ve světě klesá, na burzách prostě cena jde dolů, ale že by se měnila koncovým spotřebitelům, o tom ani řeči. Oni vyždímají těch peněz tolik, kolik jim dovolíte, to znamená, jakmile se člověk nebrání, tak potom tak dopadne. A ti Bulhaři se brání. To znamená, když se na to dívám, slyším zprávy, že to není tak, že by Bulhaři měli něco proti nám, oni prostě vědí, že my s tím těžko něco uděláme, to znamená Bulhaři nejsou naštvaní na Čechy, oni jsou naštvaní na monopoly a my bychom měli být naštvaní stejně jako oni.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak těmi hlavními důvody protestu v Bulharsku jsou, jak už zaznělo, tamní sociální a ekonomické problémy. Znamená to také jinými slovy, že ani Bulharsko není výjimkou, co se týče odcizení politické elity od občanů?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Přesně tak, oni nemají o nic lepší politiky než my, určitě ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podvody s koninou nabírají značných rozměrů. Co vás, Ivane, nejvíc zaráží na skandálu kolem koniny, která byla vydávána nejenom za hovězí, čteme, že selhala evropská kontrola?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já jsem rád, že končíme u nějakého normálního tématu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
To je kulturní problém. Samozřejmě já se na to dívám tak, že naše kráva nebo ne moje, my krávy nemáme, ale česká kráva ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy máte ovce, že?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... anebo naše ovečka se prostě dívá na koně jako na mimořádně privilegované zvíře, které prostě je tady na sport, pro zábavu, ale rozhodně se nejí a říká se, jak k tomu prostě ten kůň přišel. Zatímco ale naši psi, ti tomu velmi dobře rozumějí, proč se kůň nejí, protože naši psi se taky nejedí, anebo kočky, ale je to doopravdy věc nějaké kulturní tradice, kulturního zvyku, protože podle některých gurmánů je koňské maso mimořádně delikátní a dokonce i na rozdíl od jiných zdravé, ale to není na tom to hlavní. Já si myslím, že podstatné je sledovat, proč vlastně ten kůň je u nás tak vnímán jako zvíře ušlechtilé a krásné a proč se vlastně těm koňům daří, teď je chová kdekdo. Já bych k tomu řekl jednu věc, já jsem se taky takhle na koně vždycky díval jako na milé zvíře a pak jednou naše dcera šla na procházku a vrátila se, ale už dospělá dcera, vrátila se z procházky a byla prostě smutná, brečela, protože ji kopnul kůň, od té doby se na koně dívám už zase trochu hůř, už to nejsou jenom ta ušlechtilá krásná zvířata, jsou to zvířata, která umí také ublížit a když mají špatnou náladu, tak je jasné, že my je máme rádi, ale jestli oni nás, to není úplně jisté.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vypovídá tedy ten skandál o těch, o kulturních stereotypech, píše se taky, že je to vlastně, jak jste řekl, pro nás jistý etický problém. Vypovídá to také mnohé o našich chutích?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Možná ano, tam je ještě potřeba říct, že jde o to, jestli to koňské maso je kvalitní, které se dostává do těch produktů, jestli to není šizení spotřebitele, protože pochopitelně, pokud je velmi levné a hraje si na hovězí a přitom hovězí není, tak je to trochu problém. Tam je těch poloh samozřejmě víc, ale já si myslím, že opravdu ta hlavní, proč se o tom píše, proč je to na prvních stránkách, proč se tím zabývá Evropská komise, je, že ve většině zemí Evropské unie prostě se to koňské maso nejí, lidé, ve chvíli, když se dozvědí, že tam je, tam jsou z toho otrávení, to znamená bojovat proti takovému nešvaru znamená získávat body u občanů, novináři tím získávají čtenáře, televize se zvyšuje sledovanost.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy námět na glosu.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
A já mám vynikající námět na glosu, přesně. To znamená, ten hlavní důvod je určitě kulturní.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak v případě toho koňského masa je docela zajímavé i to, že na jedné straně je tak levné, že se přidává do všech těch masových výrobků a zároveň tak drahé, že je to luxusní delikatesa, ale nevím, jestli právě tomuto rozporu přijdeme nyní na kloub.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi ne, ale já vím, že kdysi se vyráběl koňský salám, který byl normálně jedlý, někdo si ho koupil, někdo ne, ale podle mě se mnohým moc nelišil od obyčejného kabanosu, ale to už je strašně dávno.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Říká na závěr dnešního vydání pořadu Jak to vidí Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuji za vaše postřehy, za rozhovor a přeji do Zlína příjemný den a celý týden.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já také, hezký den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra ve studiu Dvojky usedne geolog Václav Cílek. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

autor: iho
Spustit audio

    Nejposlouchanější

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

    Karin Lednická, spisovatelka

    kostel_2100x1400.jpg

    Šikmý kostel 3

    Koupit

    Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.