Politolog Jelínek: Sudetští Němci nepředstavují riziko. Pro politiky je jednodušší bojovat staré války
„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně,“ zdůrazňuje politolog Lukáš Jelínek. V pořadu Jak to vidí… komentuje kromě debat okolo sudetoněmeckého sjezdu také rozvolnění rozpočtových pravidel nebo reakci katolické církve na krádež lebky svaté Zdislavy.
V květnu se bude poprvé v Česku konat sudetoněmecký sjezd. Vládní poslanci odhlasovali, že s akcí nesouhlasí a vyzývají k jejímu zrušení. Opozice se na protest proti hlasování schůze nezúčastnila. Považuje to za rozdmýchávání nenávisti.
Čtěte také
„Politici mají pocit, že to téma, když se šikovně emotivně uchopí, může fungovat. Koneckonců v prezidentské volbě to Miloši Zemanovi v souboji s Karlem Schwarzenbergem zafungovalo. Tomio Okamura si patrně myslí, že by to mohlo zvednout současné preference SPD, když toho jeho hnutí příliš neprosadilo do vládního programu nebo do praktické vládní politiky,“ komentuje politolog Lukáš Jelínek.
„Existuje celá řada věcí, které SPD nedokázala svým voličům splnit, tak se alespoň snaží rozvíjet kulturní války. A když už úplně nefungují uprchlíci nebo Ukrajinci v Česku nebo Romové, tak teď bude zase na nějakou dobu fungovat zdůrazňování sudetských Němců,“ dodává.
Akcelerace emocí
Politolog poznamenává, že akce, jíž je sudetoněmecký sjezd součástí, připomene důležité události válečné historie za přítomnosti řady bojovníků proti fašismu. Účast potvrdil také syn Nicholase Wintona nebo poslední z žijících „Wintonových dětí“.
„V takových souvislostech mi akcelerace negativních emocí ze strany nejenom SPD, ale i některých dalších politiků nebo dalších společenských skupin nedává vůbec žádný smysl,“ hodnotí.
Společná historická paměť
Sudetoněmecké sdružení zastupuje zájmy odsunutých sudetských Němců. Během let se ale významně proměnilo. Za přelom lze považovat rok 2015, kdy ze svých stanov vypustilo zmínky o vrácení majetku, který byl sudetským Němcům při poválečném odsunu zkonfiskován, o odškodnění nebo o právním nároku na domovinu.
Čtěte také
„Samozřejmě říkají, že nemůžou souhlasit s Benešovými dekrety, na jejichž základě přišli o svůj majetek a museli opustit své domovy, ale zároveň vnímají, že je to něco, s čím už se historicky nehne,“ vysvětluje politolog. Právní aspekty věci už dle něj ostatně vyřešila Česko-německá deklarace z roku 1997.
„Zbývá jenom prostor pro vedení dialogu a pro rozvíjení společné historické paměti, do které by se měly vejít jak zločiny nacismu, tak i to, co se odehrávalo při divokých odsunech z Československa. O tom všem jsou připraveni velmi smířlivě sudetští Němci hovořit,“ konstatuje Jelínek.
Sudetští Němci nejsou rizikem
„Nemyslím si, že by v tuto chvíli hrozilo jakékoliv riziko od sudetských Němců. To riziko může hrozit jenom od nás, pokud se nebudeme schopni podívat na historii naprosto nezkresleně. Včetně toho, že z pohledu do zrcadla ne všichni Češi budou mít nějak zvlášť velkou radost,“ zamýšlí se Jelínek.
„Vím, že je pro politiky jednodušší bojovat staré války než ty nové nebo budoucí, protože tam jsou ty výsledky nejasné a často musí jít mnohem vážněji s kůží na trh. Tady vědí, že alespoň mohou obhospodařit část spolehlivého elektorátu,“ glosuje politolog a dodává, že s postupujícím časem půjde o zcela marginální téma.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
