Komentátor Petr Šabata: Jednotné přijímačky k modernizaci školství nepřispívají. Deformují výuku a prohlubují nerovnosti

„Vysoká úspěšnost je jen jedno číslo. Když se podíváte podrobněji, už to tak dobré není,“ říká šéfredaktor deníku Právo Petr Šabata k letošním přijímacím zkouškám na střední školy.

Systém sice funguje bez větších technických problémů, vzdělávání ale podle něj neposouvá. „Děti se učí fakta a memorují kvůli testům. Jednotná přijímací zkouška k modernizaci školství rozhodně nepřispívá.“

Hlavní jsou testy

Debata o změně systému se přitom vede už deset. Chyb je podle Šabaty celá řada. K těm nejzásadnějším patří nedostatečná kapacita škol ve velkých městech, především v Praze, ale i omezená nabídka některých oborů v menších městech. „Děti se sice někam dostanou, ale ne tam, kam by chtěly. Nabídka oborů je pokřivená,“ říká.

Dalším problémem podle něj je, že přijímací zkoušky ovlivňují samotnou výuku na základních školách. „Děti se v osmých a devátých třídách učí hlavně na přijímačky. A to není dobře. Je to ohromný stres pro všechny ještě před samotnými testy.“

Prohlubování nerovnosti

Za nejzásadnější problém ale Šabata považuje to, že současný systém zvyšuje nerovnosti mezi uchazeči a znevýhodňuje děti z méně vzdělaných a chudých rodin. „Nejen že Česká republika přichází o miliardy korun tím, že nevyužije potenciál mladých lidí, kteří nejdou na školy s maturitou, ale hlavně je to absolutně nemravný postoj společnosti k těm dětem,“ říká.

Čtěte také

Tomáš Zima: Vzdělávání má být robustní. Dobrý základ v co možná nejvíce oborech usnadní přijímání informací

V této souvislosti odkazuje na data společnosti PAQ Research, která ukazují výrazné rozdíly v investicích do přípravy na přijímací zkoušky. „Každý pátý vysokoškolsky vzdělaný rodič investoval do přípravy svého dítěte více než deset tisíc korun, zatímco mezi rodiči bez maturity investovalo přes pět tisíc korun jen 15 procent z nich.“

Rozdíly se následně promítají i do výběru škol. „Rodiče s vysokoškolským vzděláním volí pro své děti maturitní obor v 90 procentech případů, rodiče bez maturity jen v 57 procentech,“ upozorňuje Šabata.

Reforma po roce 2028?

Změnit by to mohla plánovaná reforma přijímacího řízení, o které znovu začal mluvit ministr školství Robert Plaga.

Od roku 2028 by se podle návrhů organizací PAQ Research a EDUin mohly nejprve centrálně psát testy přímo na základních školách a teprve následně by žáci podle  získaných bodů podávali přihlášky na střední školy. „Součástí změn by mohla být i dostupnější bezplatná příprava na testy nebo zajištění kariérního poradenství na základních školách,“ uzavírá Šabata.