Jak to vidí Ivan Hoffman - 22. dubna

22. duben 2013

Boston se vzpamatovává z útoku na slavný maraton. Připomněla tato tragédie hrozbu terorismu? Se známým komentátorem jsme dále hovořili o sporu vrchní státní zástupkyně Lenky Bradáčové s protikorupční policií a také o tarifech mobilních operátorů.

To na náš známý e-mail: jaktovidi@rozhlas.cz.

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je Iva Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Přeji do Zlína dobrý den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já přeji také hezké ráno, dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Americký Boston se vzpamatovává z útoku na slavný maraton. Připomněla tragédie hrozbu terorismu, před kterým nás neuchrání ani ta nejpřísnější bezpečnostní opatření?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
No, tak ta událost se vlastně stala celosvětově proslulou anebo všichni se jí velmi pečlivě věnovali proto, protože byla výjimečná. My vlastně zkušenosti s terorismem máme už dlouhou dobu, ale je pravda, že poslední dobou už vlastně veřejnost otupěla vůči zprávám o terorismu, protože ty zprávy byly stále velice podobné, už se vlastně nakonec omezovaly jenom na to, kde něco vybuchlo, kolik lidí zemřelo a nějak po těch motivech a tak už jsme moc nepřemýšleli. A tady najednou znovu se ta událost stala první zprávou dne, protože zaútočení na maratonský běžce, na někoho, kdo má za sebou velké fyzické vypětí a dobíhá do cíle a tam ho čeká bomba, to je něco, co si nikdo neuměl představit. Je to poprvé. A chtějí-li teroristé, aby si jich někdo povšiml, tak musí právě spáchat něco takto mimořádně odporného, něco, co tu ještě nebylo, něco, co znovu přitáhne pozornost médií a to je to, proč vlastně všichni ten maratonský, ten atentát tak pečlivě sledujeme.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaký vzkaz podle vás, Ivane, vyslali Američané těm útočníkům? Ono podobně jako po 11. září ukázali ohromnou solidaritu, sounáležitost, ukázali to, že se nenechají prostě zastrašit. Když se podíváme na ty reakce, u kterých převažovala jak odvaha i rozvaha.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě je dobré, že se podařilo poměrně rychle ty atentátníky dopadnout, že ten čin je poměrně dobře zmapován, že je hodně dokumentů, protože po každé takovéto akci se vzápětí objevují nejrůznější konspirační teorie a pochybnosti o tom, jestli se všechno stalo tak, jak nám to prezentují média, tak, jak to vypadá a tady zřejmě ten prostor pro konspirační teorie je menší než tomu bylo například právě po tom 11. září. Ta reakce je pokaždé stejná, protože ta asi vyplývá z americké mentality. Američané pokaždé vlastně v těchto situacích jednají velice emotivně, zdůrazňují prostě to, že spolu patří k sobě. Takovou vzájemnou solidaritu. Což u země, kam postupně se lidé přistěhovali z celého světa, každý je jiný, má svůj velký význam. Oni vlastně, když říkají, že jsou Američané, to si pamatujeme po tom 11. září, kde vlastně jedna z takových těch reakcí mediálních byla, že ukazovali lidi různých barev pleti, různé národnosti a každý říkal stejnou větu: Jsem Američan. Oni tím vlastně se doopravdy sjednotí a to jim umožňuje spolu vlastně v takovém tom strašně multikulturně propleteném prostředí žít. Pro nás Evropany, kteří většinou ve svém okolí jsme si velmi podobní, jsme stejní, vidíme málo lidí, kteří by se odlišovali, je to něco zvláštního nepochopitelného, ale ono to má svoji logiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zaujal mě mimo jiné i moment, kdy obyvatelé tleskali zásahovým jednotkám a z jednoho toho policejního nebo zásahového auta zaznělo: Děkujeme, bylo nám ctí. I to asi vypovídá hodně o Američanech, o té společnosti, o těch základech, na kterých stojí.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Určitě. Američané jsou v tomhle tom vlastně strašně zvláštní. Ale to až tak moc nepřekvapuje. My to známe ze všech možných hollywoodských filmů, a ty jsou dvojí. Jedny jsou ty heroické, ve kterých vidíme Američany jak vlastně drží spolu a jak jim hodně záleží na hodnotách a zdůrazňuje se v nich víra v svobodu demokracie a tak dál. No a potom je celá řada podobně zajímavých a velmi silných hollywoodských filmů, ve kterých vidíme, jak se pod záminkou boje proti terorismu vláda proti občanům spikne, jak vlastně se snaží omezovat osobní svobody, jak je vlastně pro lidi, kteří mají moc, dobré mít občany pod kontrolou, špiclovat je, všechno o nich vědět a v těchto filmech potom získáme takový druhý opačný pohled na Ameriku, a to je na Ameriku těch mocných, těch jak oni sami někdy říkají, toho 1 % těch vyvolených, kteří vlastně jsou schopni pro peníze a pro moc a pro svůj vliv udělat úplně cokoliv. A ani jeden z těchto obrazů Ameriky není absolutní. Zřejmě pravda je někde mezi tím anebo je dokonce pravda obojí. Podstatné je, aby vlastně se ten ideál svobodomyslné země, kde lidé prostě, i když jsou každý odjinud, mohou spolu žít, aby tenhle ten vítězil nad tím druhým obrazem takové bezskrupulózní honby za ziskem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaká by tedy měla podle vás být odpověď na terorismus?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Na terorismus není jednoduchá odpověď, protože my vlastně vidíme, že v reakci na to, že se stane něco špatného, pokaždé přicházejí opatření, která mají zaprvé teda zabránit tomu, aby něco takového se zopakovalo, ale opatření, která současně hrají vlastně těm teroristům do karet, protože jsou to opatření, která omezují lidské svobody, občanské svobody a vlastně to, co na té společnosti je cenné, co také vlastně na ní asi teroristům nejvíce vadí, tak to vlastně bere nakonec za své. To znamená odpověď nejlepší je taková, že samozřejmě prevence proti terorismu je taková, prostě o té se ví, to je prostě nedávat nějaké záminky a být ostražitý. Všímat si prostě neobvyklých věcí. Ale z druhé strany, pokud by mělo dojít k dalšímu omezování svobod, k dalšímu posilování různých bezpečnostních agentur a stále větším a větším kontrolám, no, tak potom to je to, co teroristé chtěli a tehdy ten jejich útok měl vlastně největší smysl. To znamená, na to doopravdy není jednoduchá odpověď, debatuje se o tom vlastně po celou dobu, co terorismus existuje, dokonce ještě, když byly první útoky IRA v Irsku, tak tehdy vlastně se rozpracovala taková poměrně komplikovaná teorie, co dělat proti terorismu a jedno z nejlepších opatření bylo, vůbec si těch teroristů nevšímat, co nejméně o nich psát, když něco provedou, tak to dát na pátou stránku novin někam dozadu, krátkou notickou, prostě, co nejmenší jim věnovat publicitu. Ale to zas prostě média těžko zvládnou ve chvíli, když mají prostě šanci z toho, co se stalo, získat nějakou publicitu, nějaké čtenáře, nějakou sledovanost, tak samozřejmě takovéto dobré rady berou za své.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ministr spravedlnosti Petr, promiňte, Pavel Blažek podpořil pražskou vrchní žalobkyni Lenku Bradáčovou ve sporu se šéfem protikorupční policie Tomášem Martincem. Ten má podle tvrzení vrchní státní zástupkyně o ní šířit poškozující zprávy a vyrábět na ni umělou kauzu. Martinec toto nařčení odmítá a rozseknout by celý tento spor měl policejní prezident Martin Červíček. Jak vy, Ivane, tomuto konfliktu rozumíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak buď je to nějaké nedopatření anebo nějaký řekl bych takový šum a nebo je to vážný pokus zbavit se nepopulární vrchní státní zástupkyně. Já stále tomu úplně nerozumím, protože vidíme, že na ministerstvu spravedlnosti sedí člověk z ODS, na ministerstvu vnitra je rovněž člověk ze stejné strany a mezi nimi prostě putují dopisy, kde ministr spravedlnosti píše ministru vnitra, že se policie metodami z 50. let snaží prostě zabránit vyšetřování vážných kauz. To znamená, je to něco nepochopitelného. Jako kdyby Lenka Bradáčová, která je mimořádně populární tím, že vypadá jako zaprvé teda profesionálka na svém místě, jako žena nebojácná a navíc prostě, která má určité výsledky. Jako kdyby nakonec začala lidem vadit. Ale kdyby to bylo příliš průhledné a kdyby doopravdy byla shledána, že je v konfliktu zájmů a že nemůže dělat svoji práci, tak by pochopitelně veřejnost se opět obrátila na, teda vlastně ta nespokojenost veřejnosti by se opět obrátila proti lidem, kteří stojí za jejím odvoláním. Jinými slovy, zřejmě už teď politikům nezbývá nic jiného, než ji bránit, i kdyby rovnou byla podjatá. To znamená, musíme počkat, jak se to vyšetří. Jestli ta její zmínka, kterou tak nějak prohodila, že za vším bude snaha na ni udělat nějakou kauzu, jestli to není jenom její pocit, jestli ty důkazy jsou doopravdy pádné anebo prostě jsou všichni přepracovaní a nervózní a něco řeknou a potom média se toho chytí a celou věc zbytečně nafouknou. To teprve uvidíme. Ale já prostě bych nevyloučil ani to, že to je takový obyčejný šum, který se ztratí a že tomu pozornost věnujeme právě proto, protože společnost je doopravdy hodně řekl bych roztrpčená tím, co se děje a byla by ráda, kdyby prostě mnoho těch jevů, o kterých se píše, se nejen o nich mluvilo, ale se také vyřešily.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Bradáčová dala podnět k prověření práce protikorupčního útvaru pana Martince mimo jiné údajně proto, že některé citlivé kauzy útvar měl řešit bez účasti žalobce. Není ale právě toto klíčové, ta spolupráce protikorupční policie a státních zástupců, která zřejmě vázne, což by mohlo nebo ohrožuje výsledek vyšetřování? Protože podle zákona může policie vyšetřovat případ sama, bez dozoru státního zástupce nebo naopak s jeho dozorem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to určitě je závažné. Také vlastně to podezření vůči ní, že je v konfliktu zájmů vyloučil Pavel Zeman, což je taky dobré vědět, že pokud by teda vlastně nakonec měl někdo z těch dvou, paní Bradáčová nebo pan Martinec odejít, tak asi by to nebyla paní Bradáčová. Vypadá to, že spíš bude potřeba zjistit, jestli protikorupční úřad funguje tak, jak má. No a když si vezmeme, že pro politiky je ten protikorupční úřad velmi často docela nepříjemný, protože otevírá kauzy, které jim nejsou příjemné, nejsou milé, tak si lze představit, že už v minulosti, pokud jde o personální obsazení a práci tohoto útvaru, že tam vždy existovaly politické tlaky, to se ví, tam vždy byly a do jaké míry prostě ta práce odpovídá těm politickým tlakům. A je potřeba něco právě tam měnit. To se právě uvidí. Ale já mám pocit, že pokud jde o Lenku Bradáčovou, tak ta tu situaci ustojí daleko spíš.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohl by celý tento spor býti, jak je zřejmé i z našeho rozhovoru, má několik rovin a je opravdu velmi složitý a musíme tedy počkat na to, až bude prověřen, tak mohl by nalomit tu pracně nabytou nebo nabývanou důvěru v práci policie i státních zástupců právě v boji s korupcí? Ostatně v květnu to už bude za pár týdnů rok od zatčení Davida Ratha.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Já mám pocit, že ta důvěra bůhvíjaká není. Protože samozřejmě všichni jsme velice skeptičtí, protože těch řečí, co se tady prostě už proneslo o nutnosti boje s korupcí, je strašně moc a výsledků o poznání méně, ale z druhé strany ta atmosféra nahrává tomu, aby prostě se už ty kauzy pod stůl nezametaly. To znamená, není moc pravděpodobné, že by šlo se prostě nějak vrátit o hodně zpátky, to určitě ne. Spíše je možné, že dojde na základě podobných vlastně řekl bych vnitřních konfliktů k pročištění té situace a nastavení takových pravidel, která to do budoucna znemožní. Ale to je možná moje přání. Jo, prostě člověk si říká, když se dívám na tu situaci, to přece tak nejde dál. A pak se vždycky ukáže, že to ještě chvíli jde a že se ještě najde nějaká finta, nějaký zádrhel, jak něco nevyšetřit a jak lidé, kteří od pohledu jsou prostě vinni, každému je to úplně jasné a přesto nakonec se zjistí, že na ně nic neexistuje, žádný důkaz a že žádný důkaz nestačí a jsou znovu osvobozováni. To znamená, já říkám, že to dopadne dobře. Ale kdo si tím je jist? Nedá se to tak říct.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Narážíte možná, nevím, Ivane, na také ta poznámka o té vině na první pohled, na rozhodnutí Městského soudu v Praze, definitivně totiž osvobodil Martina Knetiga, bývalého poradce exministra životního prostředí Pavla Drobila. Pan Knetig byl viněn z nepřímého úplatkářství a podle předsedy senátu, cituji: "Můžeme pochybovat o tom, zda jednání obžalovaného bylo standardní a zda opravdu pro ODS nechtěl peníze, ale pouhé podezření nestačí k tomu, aby byl uznán vinným."

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak on byl obviněn z nepřímého úplatkářství. To znamená z pokusu udělat něco špatného. Což se z těch nahrávek docela jasně prokázalo. Co už jiného bychom měli chtít, když někoho posuzujeme nebo jeho chování než takovýto jasný návod, jak dělat korupci, který nahrál pan Michálek? To doopravdy připomíná trochu tu situaci, kdy jsme naslouchali nevěřícně takovým těm nahrávkám z poslankyní paní Kočí anebo slečno Kočí, to jsou přece úplně neuvěřitelné věci, to člověk poslouchá a říká si: Kde to žijeme. Tak tito lidé úplně evidentně jim je naprosto jedno, co si my myslíme. Oni mají pocit, že jsou ti, kteří věci řídí, kteří je ovlivňují a my jsme jim úplně lhostejní. Dokonce ani nemají pocit, že by se měli nějak specielně stydět za to, co dělají. Spíš mají pocit, že my jsme asi hloupí, naivní a neumíme využít situace k tomu, abychom se někde obohatili, něco uplatili, někde si něco ukradli. Oni si připadají jako ti, kterým ten svět patří a kteří vědí, jak to chodí a my jsme ti naivní, kteří prostě to buďto vezmeme na vědomí nebo nám není pomoci? Tak toto jsou přesně případy, kdy ta spravedlnost musí ty lidi porazit, musí nad nimi zvítězit. To znamená, když ten člověk má špatný záměr, tak na základě toho je potřeba, já neříkám, že pan Knetig měl prostě jít na 20 let do vězení, určitě jsou lidé, kteří spáchali hrozné věci a zasloužili by si to víc, ale nemohl odejít od toho soudu přece jako člověk čistý, když všichni víme, že není. To je prostě hrozně špatný signál, ze kterého potom ten občan, který to vidí, všechny ty nahrávky slyšel, udělal si na to nějaký svůj názor a vychází z toho ponížen, protože on vypadá jako ten, který je směšný, zatímco ten v uvozovkách "lump" anebo i bez uvozovek, ten z toho vyjde, jako člověk, který je jenom chytrý.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Soud ale takhle rozhodl. Mimochodem vláda schválila novelu trestního zákoníku a řádu, která znovu zavádí účinnou lítost u korupčních činů nebo zpřísňuje postih daňových úniků. Jak to hodnotíte?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak všechno to opatření budu hodnotit kladně, když přinesou nějaký výsledek. A tím výsledkem bude, že se sníží objem korupce, který už je tak velký, že společnost reálně poškozuje. Nám prostě peníze, které se vyberou od daňových poplatníků, v obrovských množstvích mizí prostě v kapsách lidí, kteří prostě tunelují státní rozpočet. No a to je situace špatná, protože za ty peníze se má pořídit něco rozumného, s těma penězma se má nějak šikovně nakládat a pokud, vlastně tomu přihlížíme a máme pocit, že se s tím nic nedá dělat, tak jsme sami proti sobě. Potom ten stát doopravdy neplní tu svoji funkci a ono to skoro vypadá, jako lidé, kteří jakoby lidé, kteří říkají, že na stát nelze se spoléhat, že každý se má spoléhat na sebe, protože stát je jeden byrokratický moloch, který prostě vysává ty peníze, různě je nevhodně přerozděluje a nelze se na něj spoléhat. No, ale ono to tak je proto, protože ti lidi dělají všechno pro to, aby ten stát byl slabý, aby byl bezmocný, aby byl prostě téměř nesvéprávný, ale já stále to znovu zdůrazňuju, stát jsme my, to je množina lidí, kteří mají prostě nějak občas pocit, že nemusí člověk přece všechno dělat sám, na něco si najme lidi, na něco si platí odborníky, kteří udělají za něj nějakou práci, která slouží celku, která není jenom pro mě, ale je pro všechny ostatní. To znamená, to není tak, že my ten stát nepotřebujeme, my potřebujeme, aby ten stát fungoval a musíme na tom prostě trvat.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Protikorupční policie obvinila bývalého vrcholného představitele ministerstva zdravotnictví ze zneužívání pravomoci veřejného činitele a porušování povinnosti při správě cizího majetku. Podle několika médií, například České televize, jde zřejmě o exministra Tomáše Julínka. Je tady případ dalšího politika, kterému vypadl kostlivec ze skříně?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Anebo strany které vypadl. Je to taková, já bych řekl, že Občanská demokratická strana má vysloveně smůlu, protože z jedné strany prostě přišli se sérií opatření, kterými chtějí prostě vypadat přátelsky a udělat prostě korekci té svojí nepopulární politiky, aby prostě odvrátili propad volebních preferencí a aby znovu prostě se stali stranou, které prostě její voliči mohou věřit a tak dále. To znamená, přicházejí s opatřeními chytrými. A jenom, abych vyjmenoval, ministr Kuba prostě začíná couvat v otázce těch energetických štítků, což je prostě jeden vylobbovaný nesmysl, začíná uvažovat, jak se by se to dalo udělat, aby prostě nebyly povinné a každý nemusel prostě nechat si ověřovat budovu, když ji chce prodávat anebo a tak dál. Jsou opatření, která prostě mají lidem zjednodušit život, aby prostě nebylo tolik papírování a tak dál. Také ODS ustupuje od některých požadavků na vyšší daně a prostě ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je, promiňte, 3 ministři vlastně za ODS minulý týden odvolávali, co odvolali nebo slíbili, co slíbili.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... přesně, to znamená vypadá to, že doopravdy mají zájem prostě znovu si nějak naklonit občana. Ale do toho přichází takovéto kauzy, jako je kauza ministra bývalého Julínka, kdy prostě uzavřel v roce 2008 smlouvy se soukromou společností leteckou na ...

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vrtulníky letecké ...

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
... nějakých 135 tisíc 258 korun na hodinu, přičemž armáda umí stejnou službu udělat za 50 tisíc na hodinu. To je prostě tak nešikovné a tak průhledné, že z toho se mu bude velmi těžko vyvlékat. To znamená, je to řekl bych neštěstí. Já mám pocit, že ODS by teď potřebovala prostě si nějak odpočinout, nadechnout se, ale zdá se, že k tomu nedostávají moc příležitostí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme ještě k úplně jinému tématu. Tarify mobilních operátorů za volání a SMS prožívají revoluci. Operátoři dramaticky snižují ceny. Jak je možné, Ivane, že najednou lze služby využívat za polovinu? Není to podezřelé? Jaká je v tom past?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Je to podezřelé. Experti, když se člověk podívá, tak samozřejmě v téhle té problematice každý může najít renomované odborníky, který mu především teď radí, nic nepodepisovat na dva roky. Celá ta finta spočívá v tom, že operátoři zlevňují volání, aby si udrželi zákazníka. Ale činí tak zaprvé pod tlakem, protože hrozí, že mezi ty, kteří si rozdělili trh, najednou přijdu další a tu cenu doopravdy je možné velmi podstatně snížit tak, aby prostě nepřišli o stávající zákazníky, tak proto snižují teda tu cenu. Zadruhé oni zlevňují službu, která v budoucnu nebude hlavně zdrojem zisku. Vydělávat se bude především na mobilním přenosu dat, ten dneska tvoří nějakých 20, 30 % jejich zisku, ale během několika let to bude přes 50. To znamená, tady ty nabídky vůbec nejsou tak velkorysé, pokud jde o přenos dat. A jde o to, co se s tím mobilem v budoucnu bude dělat. To se dá v podstatě nějakým způsobem předjímat. To znamená ta cena, která dnes lidem může připadat výhodná, za dva roky už tak výhodná nebude. Naopak ten podpis dnes, může se ukázat do budoucna nevýhodným. To znamená taková rada odborníků je, nic nepodepisovat, ale já, když někdo mi dneska řekne, že určitě ta cenová válka nekončí, že je to tak, že určitě to bude levnější všechno, tak já si tím vůbec nejsem jist, protože na případě všech energií, elektřiny, plynu, ale dejme tomu i vody anebo nafty vidíme, že ten princip konkurenčního prostředí dávno nefunguje, v té soutěži pokaždé nakonec vyhraje nejsilnější, ten diktuje ceny a my se buďto potkáváme s monopolem anebo s kartelem a taková ta představa, že si vybereme a že je nějak přechytračíme ty lidi, kterým platíme, ta je v podstatě naivní. To znamená tady já doopravdy si vůbec neumím představit, jakým způsobem se má občan bránit a jakým způsobem si v tomto prostředí a v takto nastaveném vybírat a jak být za chytrého. Myslím, že to skoro nejde.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Právě, jak, omlouvám se, jak poznáme, podle čeho, že jsme uzavřeli dobrou nebo chceme-li výhodnou smlouvu? Můžeme se vůbec orientovat dostatečně v tom konkurenčním prostředí?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Asi nejlepší je doopravdy nepodepisovat nic na dlouhou dobu. Radši teda neustále prostě uvažovat, k čemu ten telefon používáme, jestli doopravdy všechno musíme mít, jestli musíme doopravdy dlouho volat, jestli musíme všude svítit, jestli musíme stále všechno ohřívat. Prostě musíme být šetrní, ale jak říkám, ve chvíli, když občané jsou šetrní, tak potom se zvyšují paušály a nakonec platíme za to, že jsme šetrní. To znamená, my jsme v obrovské pasti, já nevím úplně jak z ní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ještě máme půl minutky. Které služby podle vás jsou u nás řekněme předražené, kde byste viděl prostor ke zlevnění?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
Tak to jsou všechny, ale problém je v tom, že spíš, jak to udělat, abychom se znovu dobrali tomu, co bylo na začátku a co mělo být naší vlastně výhodou. A to je ke konkurenci. Já mám pocit, že jediným způsobem, jak docílit znovu konkurenčního prostředí, ve kterém se soutěží, je zakázat všechno, co je velké. A tady prostě by měla nastoupit nějaká regulace. Ve chvíli, kdy je všude jenom jeden velký hráč a ten všechno ovládá, no, tak tomu prostě ten, tu licenci vzít a velké celky rozdělit na malé a znovu všechny přinutit k soutěži. Ale to se nedá udělat jenom na jednom malém trhu. To musí globální rozhodnutí. A kdo ho udělá?

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Ivan Hoffman, komentátor Deníku, který byl dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji a přeji příjemný den. Mějte se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor listu Deník
--------------------
I vám hezký den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Děkuji. Zítra ve studiu usedne ekonomka Ilona Švihlíková. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.