Jak to vidí Ivan Hoffman - 21.12.

21. prosinec 2009

Pravidelným pondělním hostem pořadu Jak to vidí (po 8:30 hodině) je novinář a komentátor Ivan Hoffman. Stejně tomu tak bylo i v poslední předvánoční pondělí roku 2009. (Od 1. září 2008 zveřejňujeme /až po 24 hodinách, u pátečního pořadu až v pondělí/ needitované a neautorizované přepisy půlhodinových talkshow našich hostů. Tento pořad ZDE na také najdete ve zvukové podobě.)

Jak to vidí Ivan Hoffman. ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Vladimír Kroc vám přeje dobrý poslech. Je pondělí, a tak v pořadu Jak to vidí, vítám komentátora Deníku a spolupracovníka Českého rozhlasu Ivana Hoffmana. Dobrý den do Zlína.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Dobrý den do Prahy a všude, kde nás všichni poslouchají.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Má to planeta spočítáno? Vypadá, že světové společenství není schopno se na něčem dohodnout, alespoň tak se tedy dá doložit zřejmě výsledek klimatické konference v Kodani, která trvala bezmála 2 týdny. Co o tom soudíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, asi se dá shodnout na tom, že planeta to má s člověkem těžké, ale myslím si, že ztraceno ještě nic není a že ten neúspěch, který vlastně mnoho lidí předvídalo a ke kterému teda došlo, když, místo toho, aby se politici a všichni ti delegáti na něčem dohodli, tak vzali na vědomí, že se na něčem domluvil americký prezident s několika dalšími představiteli těch hlavních teda rozvojových zemí, tak tento výsledek možná je k něčemu i dobrý, protože ten proces už se vlastně tou snahou nalézt nějaký kompromis mezi strašně odlišnými stanovisky tak příšerně zkomplikoval, že už vlastně v jedné chvíli asi neměl žádnou valnou cenu, už to bylo příliš prolobbované, příliš prospekulované, takže asi je to taková chvíle zmáčknout nějaký reset a začít od začátku.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Je to tak, že planeta tedy potřebuje zachraňovat?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě. Ten proces toho globálního oteplování probíhá, to je naprosto jasné.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Co lidé, kteří tvrdí, že ne?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To jsou, to jsou ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ne, že by neprobíhal proces, ale že na to nemá člověk žádný vliv.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak to je ta druhá ..., pokud jde o vliv člověka, tak tam je, tam vlastně asi má smysl hovořit o velké pravděpodobnosti, anebo o vysoké pravděpodobnosti, že se člověk na tom oteplování planety podílí. K tomu vlastně se uskutečnilo mnoho výzkumů, mnoho různých studií a vědci, kteří ještě před 10 lety tu pravděpodobnost považovali za, dejme tomu, poloviční, tak dneska tvrdí, že z 90 % se dá říct, že člověk se nějakým způsobem podílí na té devastaci klimatu, a pak je třetí věc, a to, do jaké míry je pravděpodobné, že jsme schopni zabránit tomu procesu globálního oteplování tím, že vytvoříme nějaký systém emisních povolenek, anebo že začneme vyrábět nějaké alternativní paliva za ta paliva, která se používaly dosud a tam ta pravděpodobnost, že tyto způsoby, které zatím jsme vymysleli, by mohli nám nějak pomoct, tak ta pravděpodobně je podle mě minimální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Třeba Tuvali, ostrovní stát v Tichém oceánu, tak prý nemohl přistoupit na navrhovanou dohodu, na omezení oteplování pod hodnotnou 2 stupně, protože cokoliv nad půl druhého stupně znamená pro tyto ostrovy, že je v dohledné době zatopí oceán. Takže tam už asi není moc času na rozumování. Ono také záleží na to, na to, z jakého úhlu pohledu, nebo možná z jakého koutu planety se na ten problém díváme.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano, protože to, že podle některých těch klimatických modelů ve střední Evropě bude během několika desetiletí ta změna už cítit a začneme postrádat vodu a na některé ..., některé oblasti se začnou proměňovat na pouště, tak to je vize, kterou si neumíme představit a je daleko. Pro lidi, kterým přímo stoupá ta voda pod nohama, tak tam je to zoufalá situace, a ti si toho samozřejmě jsou vědomi jako první. Určitě to, co se musí stát, je, že místo toho, aby svět začal a hlavně teda ty bohaté země začaly přemýšlet, jak na tom boji proti globálnímu oteplování vydělat, tak musí přemýšlet o tom, jak zachraňovat planetu, protože zatím teda vypadá to tak, že si všichni, kdo jenom trochu mohli, udělali prostě z toho strachu, že se vlastně změní klima a že člověk na to doplatí, udělali výborný kšeft. Dokonce i lidé, kterým vadí prostě to jakési nové náboženství globální oteplování, tak to vnímají, tak jim vůbec nevadí ten byznys, který se kolem toho dělá, a to je potřeba změnit. Nejen průmyslníci, ti mají v popisu práce, aby prostě vydělávali, aby měli zisk a pro ně prostě omezení výroby kvůli snížení emisí je další režijní náklad, těm se to nikdy nemůže líbit, ale spíš je na pováženou postoj ekologů, kteří místo toho, aby uvažovali o tom, jak docílit co nejméně těch kouřících komínů, tak uvažují o tom, za jakých okolností ty exhalace vypouštět a jak je zpoplatňovat, to znamená, tady prostě já očekávám právě od těch lidí, kteří tu přírodu chtějí zachránit, že přestanou přemýšlet o tom, co je realistické a začnou ji zachraňovat.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Paradoxně si povídáme o globálním oteplování v době, kdy nejenom u nás ve střední Evropě udeřily dost neobvyklé mrazy, nicméně příští vrcholná konference o klimatu se má konat v Mexiku, tedy za rok na konci roku 2010. Věříš, že už to bude doba, kdy světoví politici dokáží se na něčem shodnout?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že to je ještě brzo, že my jsme jako, jako lidstvo velmi obtížně poučitelní. My musíme doopravdy vidět nějaké, nějakou katastrofu a až tehdy jednáme. Jako myslet předem a předjímat události a tak dále, to příliš lidé nejsou schopni. Doopravdy všechno se nechává na poslední chvíli a nejlépe, až když už je pozdě, to znamená, něco se určitě stane, ale s obrovskými náklady, v daleko nevýhodnější situaci, než kdyby se to bylo řešilo dříve, ale já mám pocit, že máme sami se sebou tuto zkušenost, že doopravdy neumíme věci řešit tehdy, když je to nejvhodnější, ale až tehdy, když už nic jiného nezbývá.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tady je Český rozhlas 2 Praha, v pořadu Jak to vidí si povídáme s Ivanem Hoffmanem. Kdo si od krize sliboval, že zvýší duchovní rozměr Vánoc, může být zklamán. Zdá se, že nákupní horečku o zlaté neděli žádná recese neztlumila. Co si o tom myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak alespoň jsem dnes ráno v našem vysílání slyšel, že přece jenom si lidé začínají méně půjčovat, nižší částky a méně peněz a tady bych řekl, že tohle vánoční atmosféře může jedině prospět, protože tím, čím menší útrata, tím menší zklamání z těch dárků poté, co se rozbalí a ukáže se, že mnohé byly koupeny úplně zbytečně a že vlastně ten hmotný dar nepřinese štěstí, to znamená, menší útrata, menší zklamání, hezčí Vánoce, taková úměrnost z toho mi vychází. Jak to, že vlastně dnešní Vánoce prožíváme v krizi, je asi těm Vánocům i v jistém smyslu přiměřené, protože když se vrátíme 2000 let zpátky, tak ta vánoční biblická zvěst je zvěst o krizi. I tenkrát prostě si vrchnost něco vymyslela a způsobila lidem problémy, mačkali se prostě kvůli sčítání lidu a Ježíš přicházel na svět teda doopravdy někde ve stáji, to nebyla žádná romantika. To až prostě později ta vánoční zvěst se stala jakýmsi kýčem. Kdo by o křesťanství nic nevěděl, tak si vůbec neumí vysvětlit, z čeho se radujeme, co slavíme a co to vlastně vůbec je.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Není to právě tak, že teď to zaměňujeme za ten kýč a konzum?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano, protože ta zvěst je podstatná a stále má prostě svoji platnost, ale asi je, je prostě v lidské povaze věci si tak nějak jako přizpůsobit a asi nějak, nějakou tendenci k tomu kýči v sobě máme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dozvěděli jsme se, že takzvaný babyboom podle statistiků skončil dřív, než demografové čekali. Vím, že jsi se tím zabýval i na stránkách Deníku v tvé glose. Nemůže za to jistě jen ta zmíněná krize?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ne. Mnoho lidí, i těch demografů, se zamýšleli nad tím, jestli prostě jsou ty podmínky pro mladé rodiny dostatečně dobré na to, aby byli motivováni k tomu děti mít. A vychází se z toho, že například dnes v porovnání s minulostí je daleko obtížnější například najít bydlení, že je prostě těší udělat kariéru, hrozí nezaměstnanost, jinými slovy, že ten člověk je vystaven velkým tlakům a pečlivě, důsledně a odpovědně zvažuje, jestli teda má prostě dost prostředků a sil, aby vychovával děti, aby je přivedl na svět. Jenže, když porovnáme situace, kdy se těch dětí rodilo víc a vezmeme v úvahu, jaké tenkrát byly podmínky, tak s překvapením zjistíme, že více dětí se rodí v dobách těžkých a čím větší mají mladí lidé možnosti, já nevím cestovat, bavit se, pořizovat si různé věci, tak tím spíše mají tendenci upřednostnit sami sebe a nějak žít, ještě něco zažít, ještě někde být, ještě se něco naučit, ještě něco vystudovat, a tak dále, to znamená, že ty děti se pro ně stávající přítěží. V podstatě je to ta úplně nejhorší investice, kterou člověk může udělat v tom mladém věku, protože tím pádem už se hůř mu cestuje, hůř se baví, a tak dál. Když vezmeme v úvahu, že ten dnešní styl života vede k tomu, že se 40 % dětí rodí mimo manželství a že každé druhé manželství se rozvádí, tak navíc prostě je velké riziko, že ty děti nevyrostou v kompletní rodině a potom je možná lepší, když jich je míň, než když vyrostou a jsou frustrované, stresované už od útlého dětství a následky toho si pak celý život nesou. To znamená, je to otázka, z jedné strany ekonomové vypočítají, že by mělo být dostatek mladých dětí, aby ta společnost fungovala, aby ti mladší, než dorostou, byli schopni uživit ty starší a aby existovala jakási mezigenerační solidarita, která umožní, že o ty staré se někdo postará, ale z druhé strany to, jak se dnes ti mladí, anebo lidé, kteří mají děti, těm dětem věnují, vlastně téměř vylučuje tu mezigenerační solidaritu. Já si neumím představit, že ty děti, které vyrostou a jsou takto víceméně nechtěné tou předchozí generací, takže by se k nim měly chovat nějak pěkně. Já si myslím, že prostě až ty děti dorostou, které se rodí dnes, tak s těmi staršími doopravdy zametou, pokud existuje nějaká spravedlnost.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale jestli to nevidíš příliš černě, protože když jsi líčil to, že lidé odkládají rodičovství právě proto z určitého druhu, dejme tomu, sobectví, tak to přece neznamená, že děti nechtějí mít vůbec, alespoň někteří z nich, jenom si říkají, že by to mohlo být později.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tam, kde se skutečně teda ty děti narodí později, je jich pravda méně, ale ti lidé se jim potom věnují a mají je rádi, tak tam pak je to všechno v pořádku, ale ono bohužel je to tak, že se ty děti spíše, spíše nerodí a že jich doopravdy bude málo, že ta populace bude slábnout. To se samozřejmě řeší tím, že se přistěhovávají lidé, to znamená, že je zde nějaká migrace obyvatel, která to jakoby zachrání, ale tam je potřeba si uvědomit, že to jsou lidé, kteří přicházejí s jinými kulturními návyky, s jinými představami, také prostě jde o to, jestli se s tou většinovou společností nějakým způsobem potkají, anebo jestli se octnou v jakémsi ghettu, no, a další problém je, že ta další generace, která potom dorůstá, jsou země, ve kterých vidíme, že vznikají obrovité problémy, protože ti první, kteří přijdou, ještě mají pocit, že si jako polepšili, ale ti další se už cítí sociálně vyloučeni a vznikají různé fobie a xenofobie a rasismus a já nevím, co všechno, a v té společnosti to začne vřít a nedělá to dobrotu a zatím ještě nikdo na to nevymyslel nějaký, nějaké seriózní řešení. To znamená, to, že to obyvatelstvo místní bude mít méně dětí a vykompenzuje se to lidmi, kteří budou přicházet, to taky něco stojí, to má taky nějaké náklady a to má také nějaké důsledky.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman. Povídáme si v Českém rozhlase 2 na Praze, vy si můžete náš rozhovor přečíst následující den na internetu, adresa je www.rozhlas.cz/praha, reprízu si můžete poslechnout po třiadvacáté hodině.
S komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem probíráme některé události uplynulého týdne. Loupež jako z nepovedeného kriminálního filmu se odehrála ve středu v bance na Novodvorské v Praze. Jenom připomenu, že 51letý muž za držení rukojmí může dostat 10 až 15 let vězení. Těžko se vžít do jeho uvažování, ale jaký mohl mít scénář, že věřil, že vyvázne i s penězi?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, to je právě ono, já bych řekl, že asi nechodil do kina, protože tohle to žánr, který notoricky známe. Každý druhý film je o tom, jak prostě se to pečlivě se to musí naplánovat ta loupež, jak to s tím rukojmím je, my se na základě všech těch filmů, seriálů a televizních inscenací a knih a detektivek umíme přesně vžít do role toho vyjednavače, do role policajta i do role toho, té oběti, která je unesená, držená jako rukojmí, ale i toho lupiče a tady najednou prostě bylo od první chvíle každému, kdo chodí do kina, jasné, že to nemůže dobře dopadnout. Dokonce, protože to bylo vlastně takové téma u nás velmi výjimečné, u nás se sice krade a docela úspěšně a hodně, ale neberou se rukojmí, to u nás moc není zvykem, je to naprostá rarita, tak tady, tady vlastně všechna média tím pádem okamžitě sledovala ten příběh, všichni byli teda kolem té banky a sledovali to a v on-line přenosu jsme to teda všechno vnímali, a já jsem k tomu samozřejmě musel psát nějakou poznámku, nějaký komentář, protože to bylo téma dne, a já jsem ještě nevěděl, jak to dopadne, a už blížila uzávěrka, ale tentokrát jsem vůbec neměl problém předvídat budoucnost. Většinou neumím předvídat, nevíme, co se stane, a musíme si jako novináři odpustit teda tu pointu, ale já jsem klidně mohl napsat, že byl dopaden ještě předtím, než byl dopaden, protože bylo jasné, že to nemůže dobře dopadnout.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Byly náznaky o pokus od některých kolegů o takové to klišé, že ten muž byl okolnostmi vlastně dohnán k tomu činu zoufalému, ale trošku to nalamuje ta skutečnost, že dopadený měl být opakovaně trestán za majetkovou trestnou činnost, pokud jsem to četl správně, ale prý ho vydírali věřitelé. Ivane, může to být alespoň, řekněme, morálně nějaká mírně polehčující okolnost?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že ne, že za žádných okolností. Prostě unášet lidi se prostě nesmí, tolerovat se to nedá. Ve chvíli, když člověk by to jednou zlehčil a měl pro to nějaké pochopení, tak vlastně tím inspiruje ty další, aby to udělali také. To znamená, že já si myslím, že ani média nemají, nemají vůbec žádné právo k tomu přistoupit jakkoliv jinak, než že tohle to se prostě nedělá, takový člověk je společensky nesmírně nebezpečný a je potřeba ho izolovat a potrestat. Není proto výmluva žádná.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nutno ocenit profesionální postup policie, alespoň zvenčí to tak vypadalo, že ten postup byl bezchybný a zdá se, že by to další lupiče mohlo odradit, co myslíš?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já myslím, že na tom, že všechno proběhlo perfektně, že to je vlastně zvláštní právě tím, že vlastně nemají žádný velký trénink, že prostě takové věci se u nás příliš nestávají, ale ...

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Myslíš, že by naostro měli zkušenost s něčím podobným?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak, tak, tak, ale zřejmě jako asi se tyto situace předvídají a nějaký manuál, jak si počínat, existuje a mají ho koneckonců i banky, vědí, že prostě nemá smysl, že když ten lupič si přijde pro peníze, nějak se s ním hádat, radši mu ty peníze dají, a pak se chytá dodatečně, ale tohle to byla výjimečná situace tím, že ten člověk doopravdy na někoho mířil pistolí. A já si taky myslím, že to prostě zvládli dobře a že tady prostě můžeme si jako daňoví poplatníci říct, že naše peníze prostě byly správně investovány a že ti lidé dobře odvedli práci, za kterou je platíme.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí s Ivanem Hoffmanem. Tak mexickou nebo pandemickou chřipku jsi už dřív nazval chřipkou mediální, jenomže ona už se vytrácí i z médií, tím spíš z ambulancí. To asi není dobrá zpráva pro ty, kteří jsou odpovědní za nákup té pandemické vakcíny. Její nabídka je překvapivě větší než poptávka, alespoň tak se to zdá?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak nakonec zřejmě ji dostane každý, kdo se obětuje a nechá se naočkovat, aby se to nemuselo vyhodit, ale to je přesně ono. My samozřejmě, znovu se dostáváme k tomu, ne všechno umíme předvídat a někdy je dobré, když člověk je připraven i na eventuality horší, protože i politici i zdravotníci by byli velmi drsně kritizováni ve chvíli, kdyby prostě se ukázalo, že tady vznikne nějaká doopravdy epidemie a začnou umírat houfně lidé, jenomže tady je ta situace trochu jiná v tom, že tu chřipku pozorujeme na celém světě a stále je vidět, že prostě těch lidí, i když v takových těch globálních počtech už je těch obětí hodně, tak stále je to zanedbatelné proti tomu, kolik na úplně obyčejnou sezónní chřipku umírá lidí anebo kolik lidí umírá na jiné nemoci, kterým zdaleka se nevěnuje taková pozornost. A tato zkušenost celosvětová, ta k dispozici byla a já si umím představit, že teď, když ta chřipka odezní, oni ještě teď můžou říct, no, ale možná ještě přijde nějaká další vlna, takže vy zůstaňte ve střehu, my zůstaneme ve střehu, žádná druhá vlna nepřijde a když ano, tak zase nebude to nic katastrofálního. Tak v takové chvíli potom samozřejmě znovu dostanou, dostane se sluchu názorům, které říkaly, že vlastně celé to je vymyšlené jenom proto, aby vydělalo pár farmaceutických společností na problému, který možná ještě předtím i vlastně nějakým způsobem vymysleli a načasovali, protože už měli podepsané nějaké kontrakty na dodávky vakcín, dodávky mimořádně finančně lukrativní a ve chvíli, když se prostě budou vážně rozebírat tyto hlasy, tak můžeme nabýt dojmu, že celý ten systém zdravotnictví není budován tak, aby zachraňoval lidi a léčil nemoci, ale aby se na něm vydělávalo. A jsme znovu u toho, my žijeme prostě v takovém projektu Hlava XXII, jak to kdysi jeden slavný spisovatel napsal, kdy i na tom nejhorším, co se kolem nás děje, se stále snažíme za každou cenu především vydělat, ale to není úplně normální.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ač se to nezdá, tak i s tou pandemií a strachem z ní souvisí naše dnešní téma, je totiž o očekávání katastrofy. Mnozí tvrdí, že 21. 12. 2012, kdy má údajně skončit mayský kalendář, že to je signál o blížícím se konci světa. Co si o tom myslí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Je to tak, že stále něco začíná, stále něco končí, něco jiného začíná. Určitě, když se řekne, jestli dojde ke konci světa, jasně, samozřejmě, nepochybně. A jestli za 3 roky nebo kdy, ale zajímavé je na těch otázkách o konci světa, konci čehokoliv, vždycky ta otázka, co bude pak, co přijde potom, prostě žádný konec není úplně definitivní. My neustále lamentujeme, to je pro člověka asi typické, že bylo lépe kdysi a že to dobré pominulo a jaká je to ..., jaká je to škoda, ale druhým dechem neustále zdůrazňujeme, říkáme, doufáme, věříme, a že vlastně to nejlepší nás teprve čeká, že teprve přijde. To souvisí vlastně i s tou vánoční zvěstí, to je vlastně naše hluboké duchovní někde uvnitř, že když se podíváme na komplikovanost života a toho všeho kolem nás, tak máme takovou, takovou představu, že to přece není všechno jenom tak, že to není, není samovolné, samoúčelné, že za tím něco musí být, nějaký smysl, něco duchovního, co dává tomu význam. To znamená, já docela věřím v to, že i ten svět, jak ho známe, je konečný, ale věřím v nesmrtelnou duši a v tom, že to má pak nějaké pokračování a věřím, že dobré.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Nutno podtrhnout, že my se v Kávě o čtvrté tímto tématem budeme zabývat s vědci, že nechceme podporovat žádné nevědecké teorie. Pokud vás to téma zajímá, tak si ho můžete poslechnout. Měl jsem v úmyslu tímto končit, ale ještě si neodpustím, Ivane, zeptat se tě na jednu aktuální věc, protože podle nových zpráv ten ukradený nápis z koncentračního tábora v Osvětimi se našel, policie zapracovala rychle. Připomínám, že nápis z Osvětimi Arbeit macht frei, tak tahle kovová cedule zmizela v pátek nad ránem. Policie v Krakově zatkla 5 mužů. Co si o takovém činu myslíš? Nacházíš tam vůbec nějakou logiku proč, protože to zatím ta otázka zodpovězena nebyla, proč ta cedule z bývalého koncentračního tábora zmizela?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Nevím, jestli je to pokus o nějaké dodatečné korigování historie. Jsou lidé, kteří dodnes prostě se neumějí prostě s tou minulostí vyrovnat, chtěli by ji nějakým způsobem korigovat, mají nějaké vlastní představy, jak se zmocnit minulosti, protože to je takové to orwellovské, komu patří minulost, tomu patří i budoucnost, jestli je to takové nějaké složité, nebo jsou to vandalové, kteří na sebe chtěli upozornit, anebo nějací obyčejní sběrači kovů, jak tomu bylo s těmi destičkami u nás na tom židovském hřbitově v Terezíně nevím, ale v každém případě, v každém případě je to strašně smutné, protože jednou z věcí, které je neustále potřeba si připomínat, to je, kam až může zavést prostě fanatismus, nějaká slepá nenávist a tato připomínka prostě, pod tím nápisem procházeli lidé, kteří už se nikdy nevrátili mezi ostatní, tak symbolicky je to strašně silná věc. Takže já tomu doopravdy nerozumím a teprv asi uvidíme, co nám k tomu řeknou ti lidé, kteří byli dopadeni, no.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl pořad Jak to vidí s Ivanem Hoffmanem, komentátorem Deníku. Připomínám, že reprízu můžete slyšet dnes večer po třiadvacáté hodině. Přepis rozhovoru si zítra můžete přečíst na www.rozhlas.cz/praha. Ivane, já ti děkuji a přeji krásné Vánoce. Měj se hezky.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Podobně. Hezké Vánoce všem.

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou.


Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, s.r.o. Texty neprocházejí korekturou.

autor: iho
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

František Novotný, moderátor

setkani_2100x1400.jpg

Setkání s Karlem Čapkem

Koupit

Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.