Architekt Lukáš Janáč: To, že je nám v budovách vedro, jsme měli řešit před 20 lety. Klimatizace je až poslední možnost

Dnes řešíme vedro zpravidla přidáním klimatizace. Podle architekta Lukáše Janáče z České komory architektů pro udržitelnost je to ale až poslední možnost. O tom, zda nám bude v budově příjemně, se má totiž rozhodovat už při jejím návrhu. Mnohem zásadnější než klimatizace je podle něj stínění, zateplení, orientace budovy, ale také stromy a voda ve městech.

Čtěte také

Michal Žák: Ochlazujeme byty, sportujeme ráno, na dovolenou míříme na sever. Jak nás mění vedro?

„To, že je nám dnes v budovách horko, jsme měli řešit před deseti nebo dvaceti lety při návrhu budovy nebo při poslední rekonstrukci. Dnes už to můžeme jenom dořešovat ad hoc řešeními, která nejsou tak efektivní a zpravidla stojí spoustu peněz,“ říká v pořadu Jak to vidí...

Podle Janáče je základem ochrany před horkem dobře navržená budova. „Architektura má, stejně jako člověk, oblečení,“ připodobňuje. První vrstvou ochrany je stínění, které brání slunečnímu záření pronikat okny. Další vrstvou je zateplení. Klimatizace by měla přijít na řadu až ve chvíli, kdy tyto možnosti nestačí.

Více stromů do ulic

Stejně jako budovy by se ale podle Janáče mělo na horko připravovat i město. Jedním z nejúčinnějších opatření jsou podle něj stromy, které poskytují stín a ochlazují své okolí.

Čtěte také

Biolog Storch: Pokud se tropická vedra stanou normou, ani zeleň nám nepomůže

„Strom má ohromnou schopnost snížit dopady slunečního záření. Je pod ním dobré klima, protože vypařuje vodu, a navíc zamezuje přehřívání asfaltu a stěn budov, které pak dokážou celou noc sálat teplo zpátky. Zní to triviálně, ale pojďme dát co nejvíce stromů do ulic,“ apeluje.

Mikroklima ve městech podle něj zlepšují také různé vodní prvky – fontány, mlžítka a další. „To funguje velice dobře, navíc to i dobře vypadá. Zásada je zadržet vodu tam, kde zrovna naprší. To znamená jímat ji v ulicích, v parcích, dostat ji ke stromům, aby nám v klidu rostly, abychom je nemuseli zpětně draze zalévat.“

Modrozelená infrastruktura

Potřebné postupy a odborné znalosti o takzvané modrozelené infrastruktuře už podle Janáče máme. Klíčové je ale podle něj chtít je využívat při plánování a financování staveb, ulic i měst.

„Vlastníci budov by měli umět říct: My chceme, aby dům, ulice, město, krajina byly odolné. Řešení k tomu jsou.“

Že nejde jen o teoretické principy, ukazuje podle Janáče například Litomyšl. „Zajeďte se tam podívat. Sedněte si tam na autobusové nádraží anebo na náměstí a vnímejte, jak je vám tam příjemně. A pak můžete přemýšlet, proč tomu tak je,“ doporučuje.