Jak to vidí Ivan Hoffman - 20. února

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Hostem pořadu Jak to vidí je dnes Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Dobrý den.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Přeji dobré ráno, zdravím srdečně.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pojďme se zkusit zorientovat v situaci na Vrchním státním zastupitelství v Praze, kterou prý už je rok znepokojen předseda vlády. Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil mimo jiné kvůli průtahům v kauze Mostecké uhelné, vyšetřované ve Švýcarsku, odvolal Vlastimila Rampulu. No a ten se odvolal k pražskému městskému soudu, který jeho žádosti vyhověl. Zatím tedy nezveřejnil, pokud vím, odůvodnění, ale laicky řečeno, zřejmě jde o to, že zákon je sestrojen tak nešikovně, nebo možná šikovně, to záleží, z jakého úhlu se na to člověk dívá, že i nevýkonný nebo špatně pracující státní zástupce může být jen ztěží odvolán. Nebo to vidíš jinak?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to zajímavé, protože z jedné strany je asi správné, že politici mají problém hovořit do poměru v justici, protože mohli by mít pokušení nějakým způsobem ovlivňovat to, co se vyšetřuje, to, co se soudí. To znamená, když politik od soudu anebo od soudců, od právníků dostane přes prsty, tak občan by měl být spokojen, že vlastně tyto jednotlivé pilíře, na kterých stojí demokracie, nejsou provázány a že vlastně existuje mezi nimi takové nějaké zdravé napětí. Z druhé strany tady je paradox v tom, že tentokrát se politik rozhodl potrestat státního zástupce, anebo se ho zbavit proto, protože dlouhodobě panovala jistá podezření o tom, jestli je to člověk na svém místě a mě se moc líbí, jak jeden z bývalých ministrů vnitra o panu Rampulovi prohlásil, že policisté mu dali takovou přezdívku "zametač", jo. Člověk, který zametá kauzy pod koberec. A takového člověka si, to není úplně v zájmu občana, aby člověk prostě, který má takovéto jméno, takovouto pověst, na tom místě seděl. A jestliže tohoto člověka se zastane justice proti jakési politické šikaně, tak pak je to velmi zvláštní, protože my z jedné strany vnímáme, jak politici chtějí očistit justici, aby potom justice mohla očistit politiku a tady prostě se ukazuje, že to vlastně není možné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Situace chce prý využít nejmenší koaliční strana Věci veřejné a získat Pospíšilův post pro sebe, tedy ministerstvo spravedlnosti. Alespoň to tvrdí, poslanec ČSSD František Bublan. Radek John to označil za pavlačový atak postrádající logiku. No ale logiky v tom lze nalézt až nepříjemně mnoho, nebo ne?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Nepříjemné je, že to, o co by nám jako občanům mělo jít, je, aby skutečně, když je někde podezření v těch nejvyšších patrech politiky propojených s velkým byznysem, že se něco děje špatně a že na to doplácíme hospodářskými škodami, tak aby se tato situace vyřešila. Jak by se to mělo stát nyní? Mě nejjednodušší připadá, že by pan Rampula poté, co se mu podařilo dostat zpátky na své místo, nás všechny přesvědčil o tom, že byl obviněn neprávem a kdyby všechno, co zametl pod koberec, zase ten koberec nějak odkryl, otevřel všechny ty kauzy, o které předtím mu bylo připisováno, že je šetřit nechtěl, no a tím by potom vlastně nejelegantnějším způsobem došlo k nápravě. Pokud se stane to, že se dostane zpátky a bude v té své činnosti, ze které je obviňován, pokračovat a bude zametat pod koberec další kauzy, no tak za prvé bude ostře sledován, lidé to budou vidět, informace, jak je to u nás zvykem, se stoprocentně budou vynášet, to znamená, z toho zavládne velké roztrpčení, na které potom doplatí ztrátou kreditu jak justice, tak politici a ani jedni ten kredit nemají zrovna velký, aby mohli prostě prohospodařit další část důvěry veřejnosti a to už doopravdy bude potom pro všechny nepříjemné. A proto já předpokládám, že všichni tvrdí o sobě že jsou profesionálové a že se vzpamatují a ať už tam pan Rampula zůstane, nebo ne, tak takové poměry, jaké zde panovaly v minulosti, prostě se už jednoduše opakovat nebudou. Já mám pocit, že pud sebezáchovy je povede k tomu, aby začali pracovat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A otázka k té přetahované o ministerstvo spravedlnosti mezi koaličními stranami?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já myslím, že to ministr Pospíšil ustojí, že vlastně on je v pozici, kdy vlastně zastává názor, který lidem konvenuje. Chce se vlastně oprostit od té tradice. Je otázka, jestli to vůbec je možné a jak upřímně to chce. Ale v každém případě on momentálně zastává linii, kterou mu většina lidí podepíše a řekne: Ano, ten ministr Pospíšil je člověk na svém místě, pokud ten odejde, tak to vlastně na celou koalici vrhne nějaký stín. A lidi si řeknou: Tak o co vám teda vlastně jde?
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na 14. pokus Poslanecká sněmovna odsouhlasila zrušení doživotní imunity zákonodárců a ústavních soudců, co to podle tebe přináší?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Je to určitě správné, je to krok správným směrem. Ti poslanci, kteří s tím přišli, tak argumentovali naprosto logicky, že nemá smysl, aby někdo měl nějakou takovouto výsadu až do smrti, že to je takový feudální nějaký divný zvyk a navíc ani není to něco, co by existovalo v jiných demokraciích všude kolem. Ta demokracie má smysl v době výkonu mandátu a také je vlastně asi dobré si říct, proč vlastně byla zavedena, anebo jaký byl její smysl. Protože u té imunity šlo o to ochránit poslance, který dostal mandát od občanů, aby se staral o věci veřejné, před šikanou anebo před různými záludnostmi a koneckonců před vydíráním, aby nemohl být prostě do něčeho namočen, pak vydírán někým, kdo by po něm chtěl, aby zastupoval spíše jeho zájmy, než zájmy lidí a tak dále. No, ale určitě není smyslem poslanecké imunity krýt případné poslancovy přestupky, chyby a už vůbec ne zločiny, jo, nějaké zločinné spolčení s někým. To smyslem nikdy nebylo, ani není. To znamená, nejde jenom o to, že by měl být ten poslanec zbaven imunity poté, co odejde z Poslanecké sněmovny a někde nabourá, anebo něco provede, takže by nemohl být šetřen, tady jde o to, aby mohl být šetřen i za věci, které provede v pracovní době, v době, kdy zastává ten mandát a místo to, aby lidem sloužil, místo to, aby něco pro nás dělal, tak nás prostě poškodí. I to by vlastně mělo být z té imunity vyňato, protože logicky do ní vůbec nepatří.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Další významnou ústavní změnou je přímá volba prezidenta republiky. Většina politiků a mnozí komentátoři ji ale přijímají s rozpaky. Patříš mezi ně?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já ani ne. Já bych řekl, že to hlavní, co se mělo stát, to znamená posílit prvky přímé demokracie před demokracií nepřímou, která momentálně stagnuje, která se příliš nepovedla, já si dokonce myslím, že je v troskách, ale to nechci používat příliš silná slova, tak je jenom dobrá věc. Ono to, že jsou zde určité pochybnosti, dejme tomu právníků, že není připravena dobře samotná ta volba po jaké procedurální stránce, ty se daly čekat, ty jsou asi normální. Nepřekvapuje ani to, že senátoři najednou si nejsou jisti, jestli ta jejich horní komora vůbec má nějaký smysl. Oni tu svoji existenci s volbou prezidenta si strašně spojili, berou to velice osobně, mnozí mají pocit, že tam se mohla projevit teda vlastně ta jejich moudrost. Ale my, když si vzpomeneme na to, jak v minulých volbách a i těch předtím ta volba prezidenta vypadala, tak bych skoro řekl, že ..., no že to byla postě ostuda a ti senátoři to teda v žádném případě nevytrhli, ani nezachránili. Takže oni by asi neměli moc hovořit o tom, že Senát postrádá smysl, protože to si doopravdy mnoho lidí myslí. A kdyby se zrušil, tak by senátoři zřejmě nikomu příliš nechyběli. Druhá věc je, že ta diskuse, která se vede o tom, co se stalo, podle mě jde hodně špatným směrem. Vlastně veškerá média, politici, všichni se soustředili na spekulace, jaké mají šance vybraní jedinci, vytvořili takový vějíř možných pravděpodobných kandidátů a všichni mají společné to, že se nějak zapletli s politikou a s politiky a já bych řekl, že z celého toho vějíře zvolit kteréhokoliv, je chyba jako prostě. Začít by se mělo tím, že by se ve veřejnosti debatovalo o tom, co od toho prezidenta, který bude volen přímo, bychom chtěli, jaký by měl být, jo, jaké by měl mít vlastnosti. Já jsem čekal, myslím, že podmínkou by bylo, že by to byl člověk hodný, jo, například, to je úplně první podmínka ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
To aby člověk ale pohledal.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já si myslím, že prvotní bude, že lidem se bude líbit, pokud nebude mít právě nic společného s politikou. Ale co když opravdu hrozí, že lid bude vkládat přehnané naděje do nového muže z Hradu, který by měl tedy být tou jakousi protiváhou těch nedůvěryhodných politiků a v očích veřejnosti politiku očistit? To přece není možné.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já si myslím, že by to měl být člověk, který má nějakou mravní autoritu, to nesporně. Ale máš pravdu, že asi je zbytečné od něj chtít, že úplně změní svět a že ho zachrání. Dokonce by bylo dobré, kdyby prezident se s těmi politiky co nejméně zapletl. Já vím, že to je paradoxní, všichni uvažují přesně obráceně, do jaký míry hrozí, teď já nevím, co se tím myslí, že hrozí, že bude příliš aktivní, že bude bojovat s vládou, s parlamentem, se Senátem. Já si myslím, že ideál by byl prezident, který by byl doopravdy kultivovaný, vlídný, se smyslem pro humor, který by byl nad věcí a který by měl z těch politiků a senátorů a vlády spíše takovou inteligentní srandu, že by z nich si dělal legraci. No ten by se mi líbil. Politik, který by hovořil lidem z duše, který by měl i, řekl bych cit pro problémy lidí, nebyl byl nafoukaný. Já bych hovořil o osobních vlastnostech, které má mít člověk, kterého si vážíme. Ale já jsem si samozřejmě vědom, že takového člověka hledat bude těžké, protože to jsou přesně lidé, kteří vůbec nemají zapotřebí se někam cpát, předvádět se v televizi, potkávat se s divnými lidmi. Prostě takového je potřeba nejen najít, ale pak přemluvit, a to může být šíleně těžké.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak já nevím, proč mě teď napadl Karel Šíp, jak jsi ho tak líčil. Možná pro ten humor a nadhled.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ale je takových víc. Já si umím představit třeba, mě by se líbili i takoví sportovci někteří, jako oštěpař Jan Železný. No tak to je inteligentní člověk, něčeho v životě dokázal, umí řeči, reprezentoval, já bych hledal úplně jinde, než mezi právníky, ekonomy a už vůbec ne mezi politiky, tam je to úplně zbytečné.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Těžko říct, jak kdo povede předvolební kampaň. Ale brzy se budou muset kandidáti obejít bez billboardů podél dálnic, tedy přesněji řečeno do 5 lety, kdy má být tato reklama podél silnic a dálnic omezena. Tak myslím, že tohle to rozhodnutí nelze, než přivítat, ne?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak v poslední době udělali politici, však to bereme jedno za druhým, spoustu velice moudrých rozhodnutí a vždycky je tam jenom bohužel takové nějaké "ale". Ale já nechci vypadat jako rýpal, ale u těch billboardů je naprosto logické, proč se jim do toho boje s reklamou příliš nechce. Každý ví, je to prostě změřené, zjištěné, že ty billboardy rozptýlí pozornost, že u těch našich silnic doopravdy jde o život, víme, že to není nutné, že jsou silnice v jiných zemích, v Německu, hned u sousedů, kde ty billboard nejsou, a přesto prostě u nás je takový problém přijít s nějakou frézou, odřezat ty stojany, zlikvidovat to a když někdo si bude stěžovat, tak ho ještě zavřít, jo. To prostě v zájmu života lidí, jo. Všichni prostě argumentují smlouvami uzavřenými, investicí, tím, že někdo prostě podá arbitráž, já nevím, ale ve skutečnosti politici jsou s těmi reklamními agenturami strašně úzce spojeni tím, že bez nich by o nich nikdo nevěděl, oni potřebují ty reklamní agentury, aby prostě tam vylepili ty svoje vyretušované hlavy, aby potom ještě je někdo volil a aby prostě měli moc. To znamená, jít proti reklamě, to je u politiků, no téměř sebevražedná činnost. A také proto oni nediskutovali o tom, kolik se zachrání životů, ale diskutovali o tom, že hrozí nebezpečí vychýlení poměrů na reklamním trhu. Prostě tam byla spousta politiků při tom hlasování, kteří říkali, že je to zlobbované a ti zlobbovaní poslanci varovali před lobbisty. To je prostě taková fantasmagory, takové legrační divadlo, ve kterém všem jde jenom o to, že když nebude ta reklama, tak nebudou ani oni, aspoň tak mě to v takovém krátkém spojení vychází.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No potom, když se někdo odhodlá je pomalovat napříč tedy politickým spektrem, tak za to si zaslouží vězení.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No já nevím, jestli zaregistroval tu petici za trest smrti pro řidiče, který namaloval tykadla a k tomu taková diskuse, která se vedla v takovém duchu 50. let, kde se celé pracovní kolektivy dožadovaly přísného potrestání lidí, kteří nám chtějí tady rozvrátit v tomto případě teda tržní demokracii a tak dál. No, je to zvláštní případ. Já vůbec nezávidím té soudkyni, která toto řešila ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale proč třeba se toho nevzdá, to snad může, pro podjatost možnou, protože je to žena bývalého politika?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já bych na jejím místě to udělal, protože v tomto ona vlastně nemá řešení. Z jedné strany někdo ten plakát zaplatil a v tom právním řádu je jasné, že ten řidič cosi poškodil, to znamená, že asi nějakým způsobem se to jako přestupek řešit musí. Jenže z druhé strany on udělal něco, co všem konvenuje, naprostá většina lidí má pocit, že jim promluvil z duše a udělal to, co by oni udělali také, kdyby měli tu odvahu a fixku po ruce a tak dál. A teď on je trestán, stává se vlastně lidovým hrdinou, ten soudce, který hledá prostě nějaké řešení té situace, ať udělá cokoliv, každé řešení je špatné. Já si doopravdy myslím, že vymluvit se na něco, na cokoliv, na podjatost, ale i na chřipku třeba, by bylo stále lepší, než přijmout jakýkoliv rozsudek.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ještě krátce k té reklamě u silnic, ta vynalézavost zákonodárců asi nezná mezí, protože neprošel návrh hospodářského výboru na to, aby reklama mohla být alespoň na informačních a navigačních tabulích. To je docela zajímavý nápad, ne?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, tak každý zkouší všechno možné, jo, protože jak říkám, tam to napojení na tento byznys je jednoznačné. A ono ani tak nejde o to, že se dejme tomu vedle té silnice neobjeví billboard s politikem, když bude politik zadobře s reklamní agenturou a pomůže jí někde vydělat, tak se už potom najde jiný způsob, jak se odvděčit a jak toho člověka, který pomohl, někde v dobrém zmínit a udělat mu reklamu. To znamená, to nemusí být vždycky jenom tak, že se v prvním plánu cosi vylobbuje. Ono to bude určitě daleko složitější jako i s jinými zákony, kde se drobným pozměňovacím návrhem úplně změní smysl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná vím, kam míříš, protože v hospodářském výboru sněmovny se vylíhl také takový nápad na úplné zrušení poplatků za znečištění ovzduší velkými podniky. Tak to bylo opravdu v příkrém rozporu s vládním návrhem. Ten předpokládal postupné zvyšování poplatků do roku 2021 až na trojnásobek. No a tak přišel poslanec ODS, tuším Bureš, s kompromisním návrhem, že se budou poplatky, vyjma tedy za emise polétavého prachu, platit pouze do roku 2015, čili nikoliv na ten trojnásobek v roce 2021. Jak tohle to vidíš?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Tak hovoří se okamžitě samozřejmě o poslanci, který podal ten pozměňovací návrh, respektive o straně, ze které vzešel. Ale tady je potřeba si uvědomit, že ta průmyslová lobby má zastoupení napříč politickými stranami a tento pozměňovací návrh se stejně tak zamlouval mnoha sociálním demokratům ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já to tady, Ivane, mám vypočteno, já jsem si to vypsal ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Ano, ano, ano.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
25 hlasů ODS, 22 KSČM, 18 ČSSD a 11 TOP 09.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
To je úplně geniální, to je napříč politickými stranami, tak by nemohl být nikdo obviněn a aby všichni byli spokojeni. Respektive, aby byli spokojeni ti, kteří vlastně jsou těm politikům hodně blízko. A jak se ukazuje, daleko blíž než občan, který potom musí dýchat ten polétavý prach. Oni všichni samozřejmě argumentují tím, že nechtějí znevýhodnit naše podniky, že vlastně když oni ušetří a nebudou platit tyto poplatky, tak potom ty peníze můžou dát na čištění, já nevím, na filtry, já nevím na co, jenomže praxe je taková, zkušenost je taková, že se to nikdy nestane. Pokud nejsou nuceni zvyšovat prostě ty opatření, anebo zlepšovat ta opatření proti vytváření škodlivin, no, tak je, tak to dělat nebudou. Jedině pod tlakem je schopen prostě ten investor, ta firma, ta společnost, jejímž hlavním smyslem je vytvářet zisk, nikoliv zdravé ovzduší, jedině pod tím tlakem se trochu uskromnit na tom zisku a udělají něco pro to, aby méně ubližovali lidem, méně škodili. No, ale toto prostě poslanci, tuto jednoduchou logiku nejsou schopni nějak zvládnout, nějak jim to buďto nedochází a znovu zase řešíme stejnou věc, jestli nás teda, jestli o nás rozhodují v těch nejvyšších patrech politiky lidé, kteří jsou hloupí, anebo zlí. Jo, prostě tam my nemáme moc na výběr. Buďto prostě to dělají schválně, pak jsou to prostě lidé, které si průmyslové podniky uplatily a zaplatily, anebo to dělají dobrovolně, a pak jsou to takoví užiteční idioti, kteří prostě se nechali zblbnout nějakou ideologií, ale znovu jenom výsledkem je škoda, znovu výsledkem je poškozování lidského zdraví. Já jinak to neumím říct.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ten zákon podle odhadů připravit Státní fond životního prostředí asi o půl miliardy. Ale tady může důležitou roli sehrát právě ta druhá parlamentní komora, jak jsi o tom před chvílí mluvil, což může vlastně ukázat opodstatněnost Senátu, nebo ne?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, nejhorší je, že peníze, o které přijde Státní fond životního prostředí, budou peníze, které s velkou pravděpodobností by znovu nikomu nepomohly k nějakému lepšímu zdraví. Když to řeknu úplně krátce, protože ten pořad je krátký, ty peníze by se stejně rozkradly, jo. To znamená, znovu se dostáváme k tomu, že už ani těm nemůžeme důvěřovat. Tohle to argumentu určitě není. Argumentem pro to, aby ty poplatky byly zavedeny, je, že prostě by přinutily ty firmy snižovat ty emisní normy a možná by se někde lidem trochu lépe dýchalo, to je jediný argument.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to vidí Ivan Hoffman. Ještě jedno téma, možná 2 stihneme. 20 let českého internetu, tak to jsem si říkal, že tobě osobně přinesl svobodu asi jako málokomu.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No samozřejmě, ano. Mě na tom fascinuje jedna věc, je to 20 let, co se Česká republika připojila k té světové síti a přitom ty začátky a ty první roky se toho mnoho nestalo. A my po 20 letech si absolutně neumíme představit svět bez toho internetového spojení, bez internetu, dokonce mě to přijde, že kdyby dnes jsme chtěli si představit, co se stane, když se vypojí internet, tak že bychom museli napsat nějakou sci-fi katastrofickou. Tam, kde končí síť, tak tam jakoby začíná divočina. To na starých mapách by napsali: Tady žijí lvi. Prostě tam už je potřeba umět rozdělat oheň, tam přežijí jenom ti nejsilnější, tam si člověk musí ulovit prostě něco, pokud chce přežít do druhého dne. Jo, to je, je to až neuvěřitelné, protože to je jenom nějakých 20 let.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, já jsem o tom mluvil tak osobně právě proto, že ty si můžeš díky tomu dovolit žít na vesnici a jenom připomenu, že léta jsi denně přispíval tím, že jsi doma namluvil komentář a poslal ho po internetu do rádia, což je takový malý novinářský sen, nebo ne? Splněný tedy samozřejmě.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
No, já bych řekl, že v té naší branži se na to dá dívat z 2 pohledů. Jeden je, že člověk samozřejmě tím, že je doma, tak získává velký odstup, a ten je docela cenný, protože jak v té budově na Vinohradské 12 jsme všichni léta byli, tak já už tam dlouho teda nejsem teď, ale pamatuju si, že jsme vlastně všichni měli stejný informace, možná i velice podobné názory, protože jsme si stále o všem povídali, když byla nějaká informace ze zákulisí, tak každý řekl tomu druhému. O to všechno člověk samozřejmě přijde, když je mimo, ale získá ten odstup, který mu zase umožní prostě možná někdy se na ty situace podívat trochu z jiné strany. Tak já si toho teda cením. Ale samozřejmě jsou věci, které díky tomu, že jsem tak daleko, nevím a musím se vás občas zeptat.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Já se teď budu ptát na 3 bilióny korun a 300 miliard, v přepočtu je to hodnota onoho záchranného balíku eurozóny Řecku, aby se prý vyhnulo řízenému bankrotu. Zatímco si tedy moc nedovedu reálně představit tu hromadu peněz, obrazně řečeno svrženou někam do Egejského moře, tak představa toho řízeného bankrotu se mi čím dál víc sbližuje s tou současnou realitou Řecka. Není to vlastně jediné rozumné řešení?
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Já myslím, že všem to tak postupně dochází a přibývá i hodně politiků a ekonomů, kteří říkají: Už aby to bylo. A myslí tím právě ten řízený bankrot, který by mnoho věcí rozseknul, jako ten pověstný Gordický uzel. Řekům by najednou bylo možné doopravdy pomoct, protože to, co dnes vidíme, to je snaha půjčit Řekům na to, aby mohli zaplatit splátky dluhů. Oni mají prostě nějaké pohledávky a my bychom si měli uvědomit, že u těch astronomických státních dluhů nejde jenom o to, kolik se zaplatí, ale také komu a za co. No a ty potíže s Řeckem v Řecku už vyřešit nelze. To všichni vidí, vědí, že dál se nedají utahovat opasky, protože to skončí jedině nějakým hospodářským kolapsem, chaosem a navíc všichni si stále víc uvědomují, že na každého je dnes v Evropě nastražena ta řecká past, protože ta spočívá v tom, že tam, kde se žije na dluh, se místo hospodaření krade. To je prostě nejjednodušší věta, jak se to celé dá vyjádřit. Ta spirála toho zadlužování na nemravný lichvářský úrok, který se potom musí splácet a tak vlastně ..., ale nikdy se splatit nedá, dokonce ty banky ani nechtějí, aby se splatil, protože jim úplně stačí žít z těch úroků a vlastně vysávat všechny ty ekonomiky, všechny ty státní rozpočty donekonečna. To prostě se musí někde zastavit. A v Řecku, pokud teď se jim pomůže a dostanou ty peníze, tak se jenom odsouvá řešení toho samotného problému ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak to byl Ivan Hoffman, ...
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Pardon, já jsem se nějak na závěr rozřečnil.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
... komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu. Děkuju. Na shledanou.
Ivan HOFFMAN, komentátor Deníku, spolupracovník Českého rozhlasu
--------------------
Měj se hezky. Ahoj.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Na shledanou 27. února, to je ještě důležitá informace. Příjemný poslech dalších pořadů přeje Vladimír Kroc.