Jak to vidí Ivan Hoffman - 18. března

Ivan Hoffman
(* 27. listopadu 1952, Martin, Československo) je bývalý slovenský písničkář, fotograf a samizdatový vydavatel časopisu Fragment-K.
Nyní český novinář, žurnalista, moderátor a rozhlasový komentátor Dvojky Českého rozhlasu.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Naším dnešním hostem je Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, přeji do Zlína hezký den.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já také přeji hezké ráno.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme se chronologicky, pane Ivane, ohlédnout za uplynulým týdnem. Ve svém nejsilnějším volebním obvodě Ostravě chtěli sociální demokraté předvést, že jsou připraveni na návrat k moci. Jaký máte z toho dojem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Sociální demokracie absolvovala doopravdy ostře sledovaný sjezd. Je to strana, kterou všichni podezírají z drtivého vítězství v příštích volbách. A to je samozřejmě důvod, proč má tato strana zajištěn doslova permanentní a nadstandardní dozor. To znamená, ten sjezd byl sledován velice pozorně, protože se předpokládá, že to budou sociální demokraté, kdo po příštích volbách sestaví vládu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem rozumím tomu správně, že ty rekordní momentální preference jsou svým způsobem jistým handicapem?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Určitě ano, u nás je to tak, že voliči, občané, vyvažují a pokud někdo těch preferencí má příliš, tak si říká, jestli to náhodou není moc. A jak se budou chovat a tak dále. Dokonce dochází k takovému zvláštnímu paradoxu, že máme samozřejmě vládu, která teď rozhoduje o tom, co a jak, co bude a co je. Ale to je už jako kdyby si nevšímala, co dělá Kalousek s Nečasem, jakoby už nebylo mediálně zajímavé, protože podle preferencí jejich šance podílet se na moci je malá po příštích volbách a hlídací psi demokracie, což jsme my novináře, už jsme na stopě vládě příští. Proto vzniká takový absurdní hon na opozici, novináři by měli samozřejmě sledovat ty, kteří mají moc. Ale teď je to obráceně, už v předstihu se předpokládá, že to podstatné o naší budoucnosti se neděje ve vládě, ale v ČSSD.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Heslem sjezdu byl nový začátek. Vyslala strana tento signál?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Mně se to heslo zdálo od začátku takové trochu jak bych to řekl, nešikovné. Ta strana samozřejmě nově začít nemůže, protože když se podíváme na ten čas, který strávila v opozici a to byl čas, kdy se měla nadechnout, nabrat síly, reorganizovat se, tak ho příliš nevyužila. Sociální demokracie neprofituje z vlastní politiky, z vlastních témat, z toho co říká, jak udělá,jak bude, ona profituje z toho, jak nešikovně současná vláda dělá tu vládní politiku, to znamená, to jsou preference získané, řekl bych, skoro zadarmo. Mám pocit, že personálně sociální demokraté mnoho neudělali pro to, aby začali s novými myšlenkami a s novými lidmi. Budou to staří lidé, to znamená, spíš hovořit o starém začátku, a pokud to je nový začátek, tak to je začátek nového konce.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se podíváme třeba i na nové a také staronové tváře na postech místopředsedů, Zdeněk Škromach, Lubomír Zaorálek, Milan Chovanec a Milan Starec, což je ještě zajímavější, je to, že z vedení strany vypadl Jiří Dienstbier, který neobhájil post místopředsedy, kandidát sociální demokracie na prezidenta a vlastně nejpopulárnější zřejmě nejen sociálnědemokratický politik v zemi. O čem to vypovídá?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Vypovídá to o něčem podobném jako byly potíže, které měl v Občanské demokratické straně Jiří Pospíšil. Rovněž, naprosto populární politik, člověk, který ztělesňoval spíše budoucnost té strany a u kterého lidé oceňovali slušnost a to, že je trochu jiný, že není takový ten notorický řekl bych šedý straník, a najednou se ukázalo, že popularita takového sólisty v té straně není populární, jakoby nám ty velké strany zavedené říkaly: Víte co, vy ho sice máte rádi, ale zmýlili jste se. Ten za to nestojí. Oblíbili jste si nepravého. Fakt je, že Jiří Pospíšil podobně jako Jiří Dienstbier, jsou politici, se kterými spojujeme budoucnost už proto, že jsou mladší pro ten jejich způsob vyjadřování. Zatímco ty zavedené strany vesměs spoléhají na už osvědčené na ty, kteří už v té politice nějakou dobu byli, to znamená, v případě sociálních demokratů je jasné, že se chtěli zalíbit svému bývalému předsedovi Miloši Zemanovi, který se stal prezidentem a ta sociální demokracie si s ním velmi pragmaticky padla do obětí, to bylo na tom sjezdu vidět. Miloš Zeman tam nebyl přijímán jako cizí, ale přijali ho za svého velmi srdečně a i jeho vztah sociální demokracii poté, co tam byly vztahy v minulosti napjaté, vypadá naprosto idylicky, to pro tu stranu ale vůbec nemusí znamenat nějakou velkou výhodu. Miloš Zeman je politikem, v minulosti je to politik, který dnes doporučuje to, co jeho pohledu se povedlo. To znamená, po volbách vést zemi jako vláda menšinová, která se ovšem musí v parlamentu o někoho opírat. Vzpomeňme si, že Miloš Zeman se v parlamentu opíral o občanské demokraty. Jinými slovy, tento sjezd, který teď proběhl, se může občanským demokratům docela zamlouvat. Sociální demokracie se vymezila vůči levici, vůči komunistům. Naopak má tam dobré vztahy s Milošem zemanem, který je jednou z postav opoziční smlouvy, to znamená, občanská demokracie, i když by v budoucnu prohrála volby, tak to vůbec ještě neznamená, že to ztratí na politiku vliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Komentátor, respektive politolog Josef Mlejnek, ten to označil tyto všechny propletence za bermudský čtyřúhelník. Tady bychom ještě museli doplnit vztah sociální demokracie vůči Straně práv občanů Zemanovci - SPOZ. Jaký tady vidíte hrací prostor?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Jakmile Miloš Zeman prostě přišel na sjezd sociálních demokratů a tváří se vůči nim smířlivě, tak to pro Stranu práv občanů není vůbec dobrý signál, protože ti se právě vůči sociální demokracii vymezovali. Je otázka, jestli ti voliči, kteří v minulosti volili Miloše Zemana jako na truc, tedy sociálním demokratům, jestli tak budou činit nyní,když jeho vztahy se sociální demokracií jsou ideální, to znamená, pro Stranu práv občanů to není řekl bych, nějak příliš růžové a nadějné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Delegáti sjezdu jednoznačně odmítli návrh na zrušení bohumínského usnesení, které straně zapovídá vládní spolupráci s komunisty. Myslíte si, že je opravdu ze hry?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Mně na tom nejzajímavější připadá to zdůvodnění. Staronový předseda Bohumil Sobotka zdůrazňuje prostě tu nemožnost spolupracovat velmi natěsno s komunisty tím, že se to nelíbí médiím. On tak nečiní z nějakých ideových důvodů. Ale všímá si, že krajské koalice jsou napadány, protestuje se proti nim, a tam kde komunisté se sociálními demokraty jsou v čele radnic a vytváří koalici, tak tam se podle Bohuslava Sobotky právě kvůli těm mediálním útokům nedaří upozornit na řešení jiných témat. Jinými slovy, kdyby média byla v klidu, kdyby nevznikaly protesty, protestní akce proti tomu, že se komunisté vrací po dvaceti letech do vysoké politiky, tak by zřejmě Bohuslavu Sobotkovi nic nevadilo, to je samozřejmě politicky pragmatické. Já chápu, že politické strany potřebují nějakým způsobem vycházet s médii, ale tady mi to připadá jakože média určují politickou agendu. A to pro stranu je trapné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem, když se vrátím k nezvolení Jiřího Dienstbiera za místopředsedu, jaký je to vzkaz pro Bohuslava Sobotku. Pan Dienstbier byl jeho klíčovým spojencem a ostatně ve volbě, v prezidentské volbě oslovil právě ten středový elektorát voliče.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
On to litoval. Ve vedení ho chtěl mít. On by se do toho portfolia hodil, ale tak už to bývá, na tom sjezdu přicházejí různí lidé, mají různé priority a mnoho z nich mělo pocit,že ten způsob, jakým se Jiří Dienstbier vymezoval vůči současnému prezidentovi Miloši Zemanovi, že nebyl dobrý a tak ho vlastně potrestali za tu jeho prezidentskou kampaň místo toho, aby si všimli, že mnoho lidí ta jeho kampaň oslovila a že je to politik, kterému patří určitě budoucnost. Zaregistroval jsem takovou myšlenku,že nehrozí, že by člověk,kterého nezvolili do užšího vedení sociální demokraté, byl i nadále nejpopulárnějším politikem, neboť jako řadového senátora ho už agentury do toho měření nezařadí. To znamená, sociálním demokratům nebude možné v budoucnu předhazovat, že nejpopulárnější politik v jejich vedení chybí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak jeho voliče hodlá oslovit podle vlastních slov další místopředsedkyně Alena Gajdůšková. Strana se na tom sjezdu snažila prezentovat jako sebevědomá jednotná formace, na kolik to tedy podle vás odpovídá realitě? Je vše jasné, připravené k převzetí moci?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Politická strana, která předvede, že má vnitřní sváry, že se hádá, tak to má u veřejnosti vždycky špatné. Já bych řekl, že to je taková povinná disciplína předvést jednotu. To když strana neudělá a rozhádá se, tak okamžitě v očích veřejnosti velmi rychle ztrácí, ale samo o sobě to, že ta strana navenek působí jednotně, není zárukou toho, že sestaví dobou vládu. Je to podmínka nutná, nikoliv ovšem dostačující,chce to prostě něco navíc. Jestli sociální demokracie doopravdy nabídne nějaký lepší koncept uspořádání společnosti, to uvidíme. I já si od nich příliš mnoho neslibuju a to z toho důvodu, že to je strana, která už je u moci velice dlouho, lidé se nezměnili, nové podněty, od nich neslyšíme, to znamená, stále je to jen debata o ekonomice. O tom jak se bude danit, jak se přistoupí k takovým těm makroeknomickým velkým otázkám, ale od politiků asi právem očekáváme nějakou zásadnější změnu stylu reakcí na rychle se měnící dobu. Ta strana z jedné strany by měla být moderní, z druhé strany by se měla více otevírat lidem, taková ta profesionální politika, kdy politici si připadali, že oni jsou ti, kteří vědí, jak se ty věci dělají a dostanou mandát a pak už se o občany nestarají, to je podle mě pryč. Politik znovu musí začít napřímo komunikovat s veřejností a tihle ti už to neumí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Podle zpřesněných dat Českého statistického úřadu jsme v nejdelší recesi od roku 1997. Ekonomika mírně klesla, růst inflace se ale zpomalil, reálné příjmy klesají. Co podle vás stojí za nepříznivým vývojem ekonomiky?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Analytici říkají, že jsme si to zavinili sami, protože klesla spotřeba domácností, neutrácíme, a to je důvod, proč ekonomika chřadne. Samozřejmě těch faktorů, které se na tom podílejí, je víc. Prodává se méně aut a tím pádem automobilový průmysl, který u nás je takovým tahounem ekonomiky už prostě k tomu růstu příliš nepřidává. Říkám, faktorů je víc, ale ti analytici konstatují, že ten způsob, jakým jsme zareagovali na krizi, je daleko razantnější než by bylo nutné. Jinými slovy, podle nich bychom mohli utrácet o trochu víc než činíme, ale zase jedním dechem nás ujišťují, že chápou, proč se chováme tak jak se chováme. Za tou nedůvěrou v lepší budoucnost je podle nich nedůvěra v politiky, kteří za prvé nedostatečně bojují korupci a za druhé svou neschopností svými manažerskými, řekl bych, pochybeními, zhoršují podnikatelské prostředí a odrazují investory a v této atmosféře potom neutrácí ani ti, kteří mají za co, kteří ty příjmy mají dobré a vlastně mohli by podporovat růst svou spotřebou. Pokud jde o ty, kteří žijí z ruky do úst, anebo dokonce na dluh, tak ti samozřejmě se drží v této době zpátky.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak vláda tvrdí, že usilovně hledá, jak ten ekonomický růst popohnat. Odbory zase tvrdí, že vláda nedělá nic. Kdo má pravdu?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Jisté je, že ekonomika, která je v nějakém právním chaosu a je neprůhledná, nepředvídatelná, tak pro takovou ekonomiku žádný zázračný recept neexistuje. Potenciál růstu je dnes a tady v tom, co se nezašantročí a nerozkrade, prostě tu ekonomiku nelze nastartovat nějakými injekcemi anebo napumpovat do ní peníze, to je potřeba odbrzdit a tou brzdou je korupce, klientelismus a chaotické nekompetentní rozhodování. To je prostě všem jasné, protože k tomu není vůle, tak podle všech prognóz se čeká stagnace průmyslu, vysoká nezaměstnanost, pokles maloobchodu, růst mezd v lepším případě vyrovnávající inflaci, to znamená, podle všech odhadů analytiků už dobře bylo, pokud tedy bylo a když se díváme na to srovnání se sousedním Německem, a to vlastně sledujeme a povídáme si o tom, už 20 let, kdy se jim vyrovnáme, kdy budeme na stejné úrovni, tak ty nůžky místo toho, aby se uzavíraly, tak se spíše stále rozevírají a vypadá to tak, že tak dobře jako v sousedním Německu u nás nebude kvůli politikům nikdy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jak v této souvislosti hodnotíte záměr české sociální demokracie zvýšit daně? Jak zaznělo na sjezdu?

vIvan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Všichni zvyšují daně, v tom právě vidíme, že ta levice s pravicí si počínají naprosto přes kopírák úplně stejně, tady jsme měli vládu rozpočtové odpovědnosti, která prostě zvyšovala daně a současně rostl státní dluh. I když to byl hlavní argument, proč jsme měli anebo proč společnost je měla volit, přichází opozice, která místo toho, aby řekla: Uděláme to jinak, tak říkají: Budeme to dělat v podstatě podobně, protože zvyšovat daně, tak na to člověk nemusí být vůbec chytrý. Možná stojí a tím získá peníze, možná stojí za zmínku to, že sociální demokracie samozřejmě uvažuje o progresivním zdanění, to znamená místo nějaké rovné daně pro všechny, ať už vydělávají jakkoliv, když se daní nějakým procentem, tak uvažují, že ti co vydělávají víc, budou platit daně vyšší, to se samozřejmě může někomu líbit, někomu nelíbit, je to prostě jiným koncept, možná sociálně spravedlivější, ale to podstatné je ne kolik se vybere, ale aby se prostě ty peníze, které se vyberou. Lidem nějakým způsobem vrátily, to znamená, aby se za ně pořizovaly a stavěly věci,které jsou lidem užitečné, aby z těch veřejných peněz se co nejméně ztratilo a aby jich co nejméně skončilo v něčí privátní kapse. To dokud nedocílí ta nová vláda, tak se vlastně vůbec nic nezmění.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počet exekucí v roce 2012 výrazně klesl, což zní jako dobrá zpráva, pokud ovšem nedodáme alarmující číslo. Soudy loni nařídily, přes 820 tisíc exekucí. Ta průměrná výše dluhů se pohybuje kolem 85 tisíc korun. Co se skrývá za těmito čísly?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Mnoho lidí se zlobí na exekutory a mají pocit, že jsou to lidé, kteří jsou bezohlední a kteří prostě jdou za těmi penězi a vůbec nepřihlížejí k situacím těch lidí, kteří ne vždy schválně prostě se zadlužili, aby někoho obrali o peníze. Někteří prostě naletěli na výhodné půjčky a tak dále, a my si musíme jasně říct, že exekutoři to nejsou lidé, kteří způsobují problém. To jsou lidé, kteří zajišťují vymahatelnost práva a vymahatelnost práva je věc, o kterou musíme všichni stát, protože jinak ta společnost se rozpadne a nebude fungovat. Spíše je problém v tom, že existují určité zákony, které umožňují, aby vznikalo tolik zadlužených lidí, aby se tolik lidí zadlužilo a těch lidí, kteří nejsou schopni platit dluhy, je prostě podezřele moc. Ono je to částečně dáno takovou tou naší neodolatelnou touhou mít i to, na co nemám, protože to mají druzí. To svědčí o dlužníkově slabosti, někdy řekneme dokonce i hlouposti, ale nezanedbatelnou roli hraje i záludnost věřitelů. Schválně říkám záludnost, protože oni vnucují půjčky či věci na dluh už se záměrem dostat dlužníka k soudu a pak ho vyždímat k exekuci a kvůli nezaplacenímu dluhu ho připravit třeba o střechu nad hlavou. To znamená, co na první pohled vypadá jako svobodně zvolené riziko toho dlužníka, tak to při bližším pohledu je tolerování záludné manipulace a té se dopouští lichvář věřitel a tady už prostě musíme říct, že stát nemůže říct, že se ho to netýká, protože to jsou zákonodárci, kteří přijímají zákony a normy podle kterých ta společnost se chová, podle kterých se řídí. Jinými slovy, dokud se nezakáže půjčování na úrok, lichvářský a já myslím že lichvářským úrokem je už i jedno procento, aspoň tak to bylo v historii, půjčování na dluh bylo vždycky vnímáno jako odporná věc. A dnes to považujeme za zcela normální a skoro jako motor ekonomiky. Tak dokud toto se nezmění, tak vlastně těch lidí, kteří se dostanou do podobných pastí a velmi těžko řešitelných situací, stále bude moc. Já se na to dívám jako na tragédii, já se na to nedívám jako na výdobytek nějaké svobodné ekonomiky a volné hry tržních sil. To je prostě neštěstí a katastrofa.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pro Ivana Hoffmana, který je dnešním hostem vydání Jak to vidí, dotaz od paní Jany, co si myslíte o prodeji ČSA Korejcům?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že stát by měl spíš kupovat než prodávat. V dnešní době,kdy peníze se tisknou ve velkém a nemají valnou cenu, tak to za co se utrží, za prvé i to letiště se velmi rychle utratí a pak už na tom letišti budou vydělávat jiní. To znamená, já si myslím, že vůbec není doba na to, aby se stát zbavoval majetku. Myslím si, že je to rozhodnutí špatné.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pojďme k dalšímu tématu. Nový papež František včera poprvé kázal z okna Apoštolského paláce. Jak jsou vaše první dojmy z nové hlavy katolické církve?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já mám hlavně strašnou radost z toho, že zvolili to jméno František, protože pro mě František z Assisi je nejoblíbenější světec a obrovská osobnost vůbec v historii a já toho Františka mám rád. To znamená, ono se přihlásil k Františkovi z Assisi, který svým životním příběhem a postojem udělal kdysi reklamu k nezaplacení, ale současně se pro církev stal trvalým problémem, musíme si připomenout, že ta mimořádná obliba Františka z Assisi vyplynula z jeho skromnosti, radostnosti. My bychom dnes řekli, že svatý František byl nakažlivě pozitivní. On nic nevlastnil, všeho se vzdal, i když byl z bohaté rodiny a tím pádem mu nebylo co závidět. Ale z druhé strany ten jeho zvláštní dar kdy komunikoval s ptáky, zvířata pozorně naslouchala jeho kázání, tak ten se připisuje tomu, že František neměl příliš početné publikum mezi lidmi. Jinými slovy, on těm ptákům kázal z nouze. František, dodnes pro něj platí, že odmítnutím bohatství v jeho hmotné podobě, vyvolává sympatii, důvěru anebo respekte, ale z druhé strany těch, kteří Františka se rozhodnou následovat, těch je nemálo. To je stále nepopulární. Ten zásadní problém je, že František následoval Krista strašně doslova, upřímně naprosto. Ale většina lidí říká, že všeho se dnes vzdát, to přece nejde, to je nemožné. V dnešní době to nejde. Ale to říkali už Františkovi současníci. To znamená nový papež se přihlásil k chudobě, vlastně k tomu, on říkal, že církve by měla být chudá a pro chudé. Do jaké míry je to vůbec možné, jak s tím pochodí, to prostě je ve hvězdách, ale už to, že vůbec dostal ten nápad a je to v celé historii všech papežů úplně první, který si dal toto jméno, proto ani není František I., protože žádný jiný ještě v minulosti nebyl, tak mně je to strašně sympatické.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Lze v sociální oblasti očekávat jistý posun? Ostatně tisk svého času přejmenoval papeže na ještě kardinála Bregoglia na papeže chudých.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak ono už to symbolické gesto hraje strašně velkou moc. Všichni si říkají, tak co on zmůže. Může něco říct, ale jak v minulosti se o papežích říkalo, byla taková otázka, kolik mají divizí, jaká je jejich moc. To bylo za druhé světové války, když se Hitler ptal, kolik má papež divizí. Ukazuje se, že to slovo není vůbec málo. Ve chvíli, když jenom nenasedne do papamobilu, ale jede s ostatními kardinály autobusem, tak to prostě všichni zaregistrují jako neuvěřitelně důležitou věc. Když popřeje hezkou neděli, dobrý oběd nebo dobrý večer z toho okna balkonu a netváří se, že je nad všemi, a tak dále, i když v té hierarchii je a jeho moc je poměrně velká, tak najednou se všichni usmějí a řeknou: ano, to je člověk, který má blízko k nám a my k němu. A najednou to společenství pookřeje, změní se. Prostě i zdánlivé drobnosti mají obrovský význam.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Očekávají věřící od církve právě to sociální cítění?

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Já si myslím, že ano, určitě. Dnešní doba je taková, že ty nůžky se prudce rozevřely a očekávat od ekonomů, kteří pochopitelně zohledňují produktivitu a jejich úspěch měří čísly, poměrem toho, kolik vydají, kolik vydělají a tak dále, všechno se orientuje hlavně na ty peníze, ale vedle toho přece náš život má mnoho dalších rozměrů a v životě je hodně věcí, které jsou, řekl bych i důležitější než ty peníze a o kterých je potřeba přemýšlet, to znamená, vedle snahy řádně hospodařit a dobře vydělávat je i něco dalšího. Proto vlastně vůbec církve takovou dlouhou dobu přežila, protože to není řekl bych firma nebo organizace, která je zde od toho, aby zabezpečila lidem, hmotný prospěch. Ale je od toho, aby prostě upozorňovala na to, že jsou i důležitější věci, než jenom myslet sám na sebe a solidarita, to k církvi vždy patřilo. Její charita prostě pomohla spoustě lidí a určitě to je oblast, ve které se očekává, že se něco změní anebo že se to co, pro církev je typické, celou dobu, ještě prohloubí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Konstatuje Ivan Hoffman, komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu, děkuji, že jste byl dnes naší hostem a přeji hezký den a celý týden.

Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Také vám a všem posluchačům hezký den.