Jak to vidí Ivan Hoffman - 15.3.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
A začínáme pořadem Jak to vidí. Do Zlína přeji krásné dobré dopoledne, anebo jitro publicistovi a komentátorovi Deníku Ivanu Hoffmanovi.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Já vás také zdravím ze Zlína, tady jaro bojuje se zimou, zima má zatím malinko navrch.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Stejně jako u nás a nejspíš v celém Česku, ale o víkendu už by prý to jaro mělo přijít, 15 stupňů Celsia, příjemné, co říkáte.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Já jsem slyšel 16, ale beru i těch 15.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
16, tak se budeme trumfovat, berete i 15. Témat posledních dní, o kterých byste rád hovořil, není málo, tak se pojďme na ně vrhnout. Ovšem začněme jedním výročím, které připadá na dnešek, přesně před 71 lety 15. Března 1939 došlo k nacistické okupaci Československa, co znamená a k čemu vedlo, asi není třeba připomínat, i když asi ano, protože i to výročí může být i dnes v něčem aktuální.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, tak především je to už strašně dávno a těch lidí, kteří si to ještě pamatují, už mezi námi mnoho nežije, anebo byli tenkrát úplně malé děti. A přesto je zvláštní, že doopravdy je to jedno z výročí, které si připomínáme stále, já jsem, než jsem sem dneska jel, tak jsem se ještě ráno podíval na internetu na nějaké staré vyhlášky z té doby a překvapila mě jedna věc, že když sem prostě vstupovala ta německá vojska, tak byli lidé připravováni na to takovými poměrně klidnými výzvami, aby šli normálně do práce, aby se tvářili, že se nic neděje, aby nic nezkoušeli, protože tresty za to jsou přísné, ale nejzajímavější bylo, ty oběžníky byly psány velmi dobrou, slušnou češtinou. To znamená, nepsal to někdo z donucení, anebo nepsali to rozhodně Němci, kteří by, ale psali to už jako Češi, kteří se s tím smířili a kteří už se vlastně připravovali zřejmě na to, že budou s tou novou mocí okupační nějakým způsobem spolupracovat. Strašně zvláštní.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
A přitom ta událost před 71 lety je označována za jednu z nejhorších naší historie, svobodné demokratické Československo se stalo obětí mocenských cílů Německa.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Určitě ano, nicméně stejně si myslím, že když se k tomu vracím a vůbec k tomu nástupu Hitlera k nacismu, tak je potřeba jít až úplně k těm zdrojům, k těm příčinám toho, ono to zlo vždy musí z něčeho vyrůst, musí mít nějaké podmínky a těmi podmínkami byla tenkrát krize, která vlastně připravila lidi o práci, uvrhla je do bídy a najednou přišel vůdce, který těmto lidem dal nový smysl života. Řekl, že jsou lepší než jiní, zaměstnal jsem ve zbrojním průmyslu. No, a potom na úkor obsazovaných zemí držel jejich životní úroveň na nějaké výšce, než na to teda všichni potom doplatili. Ale to bychom si možná měli připomínat, že vlastně pokaždé, když se lidé dostanou do úzkých, když se prostě ta jejich situace životní dramaticky zhorší, tak to je podhoubí pro radikály, pro extremisty, pro nesplnitelné, levné sliby a tak dále a já mám pocit.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
To možná narážíte na současnou dobu, na tyto dny.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
A máme tady tu krizi a máme prostě houstnoucí atmosféru ve společnosti, spoustu naštvaných lidí, kteří prostě vidí, že někomu se daří a jim třeba ne a tam to někde začíná.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Tak to už vlastně komentátor a publicista Ivan Hoffman elegantně přešel do současnosti. 71 let poté, co řešíme, tak například velkou nezaměstnanost a její ponuré výhledy, k 28. únoru tohoto roku bylo bez práce 583135 lidí, to je téměř o 9 tisíc více než ke konci ledna 2010, vyplývá to z údajů úřadu práce, míra registrované nezaměstnanosti dosáhne téměř 10 procent, byla tak o půl procenta, o jednu desetinu procentního bodu vyšší než v lednu 2010. Jak to vidí Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, tak mě na tom fascinuje to, že zatímco ten soukromý privátní sektor precizně plánuje, předjímá věci, organizuje prostě, ve chvíli, když prostě je lidí víc, tak se jich nemilosrdně zbavuje a my prostě víme, že jinak ani nemohou. Díváme se prostě na ta opatření jako na opatření dobrých hospodářů. Naproti tomu dnešní liberální stát se tváří, že nějaké centrální plánování je prostě pozůstatek minulosti, že vše je potřeba nechat na takovou volnou hru těch tržních sil. Nejlépe na neviditelnou ruku trhu a pouze přihlížíme. My se na tu nezaměstnanost díváme, konstatujeme ji, předvídáme ji zhruba asi jako počasí, jestli bude pršet, nebo nebude, ale stát vůbec nemá pocit, že by to mohl nějak výrazně ovlivnit. Možná nepřímo, dnes jsme měli ráno ve zprávách nebo dneska jsem někde v rádiu ráno slyšel, že nějaký podnik prostě vytvoří, někde vznikne zóna a tam vznikne 150 a potom možná až 400 pracovních příležitostí, a to se říká jako prostě zpráva, jako kdyby u nás měli přistát marťani, jo, to je prostě senzace úplná, jo. Ale přitom jenom konstatujeme něco, co se děje a já si tak říkám, jestli by ten stát neměl začít trochu plánovat, trochu předjímat, co bude, protože stát je vlastně na druhé straně zaměstnavatelem poměrně štědrým. Svoje zaměstnance nemá jak zaplatit, jeho příjmy jsou nízké, takže si půjčuje na její mzdy. Ti jsou zaměstnáni vlastně tedy na dluh, jednou se to bude muset nějakým způsobem zaplatit. To by žádný kapitalista zřejmě neudělal, jo. Jinými slovy, chtělo by to trošku kapitalističtější stát.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Teď, když vás tak poslouchám, napadá mě, jestli třeba ta nezaměstnanost se nemůže někomu hodit, máme předvolební kampaň, skoro začíná, co politici, ti toho určitě jistě využijí.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Určitě, ono se hodí všem. Ono se hodí zaměstnavatelům, protože když je krize, tak mají příležitost říct, že, že prostě je těch lidí moc, ubývá jim zakázek a tak vlastně dělají zásadní opatření na to, aby šetřili provozní náklady a hodně se šetří vždycky na lidech, to se zase hodí samozřejmě politikům, kteří říkají, že my to nějak vyřešíme, my vám tu práci seženeme, my vám ji zařídíme, zajímavé je, nikdo neříká, jak prostě.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Máme jim tedy věřit?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Nedá se jim věřit vůbec, politikům se žádným nedá věřit, to je úplný nesmysl.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Já ještě dodám, že nejvyšší míra nezaměstnanosti byla k 28. únoru tohoto roku v okresech Jeseník, Znojmo, Bruntál, Most, Hodonín a Děčín. Nejnižší naopak v okresech Praha-východ, Praha, Praha-západ a Mladá Boleslav. Může se ten trend vůbec někdy změnit, že bychom slyšeli, že třeba na Mostecku či Hodonínsku bude té práce v budoucnu více?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Asi ne, vždycky v těch megapolích, v těch centrech prostě je koncentrována většina obyvatelstva a ti tam tu práci vlastně mají, protože tam je soustředěná lidská aktivita daleko víc, než v té krajině. Na druhou stranu ale, já si pamatuju dobu, kdy v Praze byla nezaměstnanost téměř nulová, pohybovala se někde kolem procenta, jestli se nemýlím, dneska už je také poměrně vysoká, to znamená, že i tam už prostě se člověk musí otáčet, aby tu práci našel.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Ano, v Praze 3,9 procenta.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
3,9, no, tak kolem 4, ano.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Jestli se dívám dobře. S Ivanem Hoffmanem se na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha bavíme v pořadu Jak to vidí. Ještě jednou možná malinkato nepříjemné téma, budeme se bavit o rostoucích nákladech domácností za posledních pět let. Vy jste si všimnul toho, že rostly náklady za nájemné, za energie, podražilo se zdraví, vzdělání, potraviny, zkrátka všechno.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Ano, přesně tak. My jsme toto téma měli u nás v novinách, nějak doopravdy z těch statistických úřadů se dá zjistit, že jak domácnosti pracujících, tak i domácnosti důchodců zaznamenaly docela výrazné zvýšení nákladů. Bohužel to není na druhé straně kompenzováno nějakým růstem, růstem příjmů. Ono sice máme nějakou průměrnou mzdu, která koncem roku vinou různých opatření vzrostla až na nějakých průměrných 25 tisíc korun, což je teda u nás jako průměrná mzda, ale analytici upozorňují, že za prvé vzrostla tím, že se nejprve zaměstnavatelé zbavovali těch nejhůře placených zaměstnanců a potom ke konci roku ještě se vyplácely mimořádné odměny. Byl to takový sezónní výkyv, který znamenal navýšení té průměrné mzdy, aniž by se ale zlepšila příliš situace, situace lidí. Dokonce u nás dvě třetiny lidí podle jednoho z analytiků si mohou nechat o průměrné mzdě jenom zdát. To znamená, ta situace je horší, než ukazují ty statistiky, no, a růst těch nákladů je nepříjemný tím, že rostou věci, na kterých právě se velice těžko šetří. Člověk na energiích, anebo na nájemném prostě šetří těžko, rostou i náklady na jídlo o nějakých 10 procent. To znamená, tam, kde je možné nás zkasírovat, tak tam se to tak děje, my můžeme šetřit jedině tam, kde, na věcech, které až tolik nepotřebujeme, ale tohle je vlastně na tom trendu nejhorší.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Pojďme se teď v 8 hodin a 40 minut na vlnách Českého rozhlas 2 Praha v pořadu Jak to vidí dnes publicista a komentátor Ivan Hoffman, projet legendární tříkolkou Velorex. Ta se po 60 letech dočkala luxusního nástupce, je nabyt moderními technologiemi a jeho cena začíná na půl milionech korun. Líbí se i Ivanu Hoffmanovi.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, určitě, já nepatřím mezi ty lidi, kteří jsou pobouřeni, že vlastně legendární a asi na svou dobu geniálně jednoduché a proto i krásné vozítko se takhle proměnilo. Někteří to nesou doopravdy těžce a říkají, že je to vlastně takový výsměch, že to je vlastně urážka handicapovaných lidí, protože tím Velorexem jezdili lidé postižení, protože bylo to vozítko, na které nejspíše dosáhli. Ale ten starý Velorex měl i můj bratr a já si pamatuju, že sice on je takový podceňovaný, ale jemu ho ze závisti zapálil soused prostě toho hadráka. A pak tam ještě dlouho ta ohořelá kostra byla a on už, i když to byl automechanik, to nikdy už neopravil, ale vzpomínám, jak prostě tím hrdě jezdil a všechny tím provokoval.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
A jezdil tím také Dalibor Vrána ve filmu Vrchní, prchni, dokonce s Velorexem i předjížděl, na to si asi všichni vzpomínáme.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, já si myslím, že když prostě se díváme na tu dnešní tříkolku supermoderní, tak bychom ji spíš měli brát jako poctu tomu Velorexu, ten automobilový průmysl se vyvíjel 70 let, za tu dobu se prostě to dramaticky hodně změnilo, dneska vyrábět znovu ten původní, to by byl úplný nesmysl, za prvé byl, na dnešní dobu by byl šíleně nebezpečný, to by šlo o život, ale také vlastně by se vytvářely falzifikáty těch historických veteránů. Teď myslím, že první květnový víkend se uskuteční v Boskovicích tradiční sraz majitelů a milovníků Velorexů, o víkendu prostě se tam sjedou s těmi původními, pečlivě opravenými, takže tam prostě člověk, který chce ty původní vidět, tak tam je uvidí a to, že vzniká prostě taková pocta té tříkolce takhle supermoderní, to je podle mě v pořádku a jenom dobře.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Ano. Moderní verze Velorexu už není hadrovým vozítkem pro invalidy nebo chudé, ale hračkou pro vyšší střední třídu, jak jsem se dočetl a vy jste to, Ivane Hoffmane, také potvrdil v dnešním pořadu Jak to vidí. No, a pojďme ještě chvíli na silnicích zůstat. Naším dnešním tématem je doprava budoucnosti, jak by mohla vypadat do 10 až 30 let v Česku a ve světě. Nevím, jestli Velorex je vhodným reprezentantem zkoumání, zdali je to opravdu hudba budoucnosti, ale proč ne. Co říkáte hybridním automobilům, elektromobilům, vysokorychlostní železnici, v čem spatřujete budoucnost dopravy tady u nás.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Já si myslím, že o tom, čím se bude jezdit a jak se bude jezdit, se nerozhodne jenom v nějakých vývojových dílnách. V dnešním světě se o tom rozhodne v zákulisí, různí lobbyisté, kteří budou protežovat různé směry vývoje, prostě nakonec rozhodnou, co dostane zelenou, kam půjdou rozhodující dotace a jak se budou odvíjet ceny a prostě bude do toho daleko více mluvit ekonomika, než jenom nějaký technický a vědecký pokrok. Jsou známé případy, kdy technický pokrok prostě dávno vyřešil některé věci kolem, dejme tomu, pneumatik, jo, prostě pneumatiky dávno nemusely být takové, jaké je známe dodnes, ale mnoho lidí by přišlo o práci na výrobě prostě v těch klasických starých linkách, a tak dále. Jinými slovy, mnoho dobrých vynálezů tady už dávno je, leží v šuplících, ale není zájem je prostě použít, protože jsou ještě jiné zájmy. To znamená, já bych, já bych podle toho, co vidíme jako takové ty výstřelky techniky, vůbec nepřemýšlel o tom, jak to doopravdy nakonec bude vypadat, promluví do toho především byznys.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
I přesto, že byste nerad předpovídal, myslíte si, že zelenou bude mít také zelená, tedy ekologická doprava?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, určitě ano, ono už vlastně dnes na ekologii se díváme jako na nějaké zelené hnutí, spojujeme je s Greenpeace, s Hnutím Duha, se zelenými stranami ve světě, ale ve skutečnosti ekologie už dávno je vlastně takovým pláštíkem do investice do nových technologií, na kterých prostě ti lidé, kteří je prosazují, vydělávají nemalé peníze. To znamená, dneska, dneska ekologie je, jak se říká, trendy, jo, prostě do ekologie prostě se investuje, ekologií se zaštiťují určitě i velcí znečišťovatelé životního prostředí. Dokonce jsem před časem zaregistroval, že některé časopisy i ekologické, zelené podporují prostě sponzorskými dary firmy, které znečišťují moře, anebo hrozně dělají, páchají hrozné věci, takže dneska je to strašně popletené a ty pod pojmem zelené technologie je už otázka prostě, co si pod nimi představovat.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Tak a když jsme u těch futurologických vizí, u budoucnosti dopravy, kterým dopravním prostředkem by si třeba Ivan Hoffman přál cestovat ze Zlína kupříkladu do hlavního města v budoucnu. Co by pro něj bylo nejlepší.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, do Prahy cestuju vlakem zásadně, já na tom asi nic nezměním, ale je to dáno nejen tím, že je to ekologické, je to dáno hlavně tím, že ve vlaku si člověk sedne, otevře si knížku a může číst, zatímco za volantem prostě se čte strašně špatně. To já ani nezkouším, takže vlak.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Naladěn máte Český rozhlas 2 Praha, posloucháte půlhodinu Jak to vidí, dnes komentátor Deníku a publicista Ivan Hoffman. Množí se výzvy, aby afghánská vláda hledala společnou řeč s Talibanem, protože vojensky se problém nedá vyřešit, jak říká britský ministr zahraničí. Taliban na výzvy afghánského prezidenta Karzáího, jak jsme slyšeli z médií, neslyší, zdá se tedy, že složení zbraní se oddaluje, anebo ne?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Ta situace je nejzajímavější tím, že dlouhá léta jsme slyšeli, že se s teroristy nevyjednává a že je prostě potřeba je porazit. A tato věta vlastně stála za zahraniční politikou velmocí, ale k ní se vlastně připojili i lidé demokraticky orientovaní, humanisté, všichni, prostě zkonstatovali, že ano, je to tak, prostě je potřeba je porazit. Když ovšem ty náklady na války jak v Afghánistánu, tak současně v Iráku už jsou strašně vysoké, umírají lidi a přitom nějaké řešení je v nedohlednu, tak politici otáčejí, už vlastně ty jejich problémy, které mají doma a pro Británii to platí, tam je před volbami a vlastně toto je jedna z možností, jak mají labouristé šanci přece jenom uspět v tom politickém boji, slíbit nějaký termín, kdy jejich vojáci, kteří tam teda hodně umírají, se z Afghánistánu vrátí, tak najednou otáčejí, už se neříká, už se neříká, že je potřeba prostě teroristy porazit, že se s nimi nevyjednává, najednou je potřeba mezi nimi najít takové, se kterýma se vyjednávat dá a je potřeba je prostě zapojit do nějakého politického vyjednávání, ale po pravdě řečeno si to moc neumím představit, protože ti lidé jsou v odboji proti té oficiální vládě proto, protože mají úplně jiný pohled na to, jak by ten stát měl vypadat, mají, mají prostě radikální názory, které asi těžko lze skloubit s těmi, s těmi, které má západem podporovaná vláda. To znamená, je to spíš taková, řekl bych, strategie, jak z toho problému vycouvat, než návrh nějakého řešení. Já si stále myslím, že se s teroristy vyjednávat nedá, že to prostě nejde.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
A jak tedy tu situaci tam vyřešit, skoro vypadá, jako kdybyste posílal vzkaz, tak si to tam nějak sami zařiďte.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Nakonec to většinou tak bývá, že si to musí lidé zařídit sami, málokdy prostě se podaří tou zahraniční intervencí jednou pro vždy situaci změnit, navíc ona ta intervence je vojenská, stojí spoustu peněz, ale těch obětí je nejvíce vždycky mezi těmi civilisty, to znamená, i když prostě naše pohnutky, teď říkám nás západu, ale je to takové strašně velký pytel, do kterého se nevejdeme, protože každej jsme jiný a každej se na to jinak díváme, ale dobře, tak pokud tedy tam přicházíme a výsledkem té naší pomoci je, že tam prostě největší ztráty jsou mezi civilním obyvatelstvem, tak potom prostě zůstaneme v těch zemích jako okupanti, jako cizorodý prvek, jako někdo, kdo, koho tam prostě nechtějí. A tohle to je situace v Iráku, tohle to je asi situace podobná i v tom Afghánistánu, to znamená, tam velmi těžko prostě odejdou ti vojáci s tím, že jim budou lidé mávat květinami, to asi se nestane.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Možná ještě jedno téma, ne válečné, ale afghánské. Slyšeli jsme v posledních dnech, že Afghánistán by měl zažít železniční revoluci, je tam asi 25 kilometrů železniční sítě a teď, a to se vlastně znovu dostáváme k tomu našemu tématu dne doprava a budoucnost dopravy, by prý měl být v budoucnu Afghánistán spojen se světem, tak fandí mu i Ivan Hoffman?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Ale tak určitě, určitě, to je vlastně vždycky dobře, když prostě existuje nějaké spojení a když lidi zjišťují, že kromě toho, co znají, existuje ještě i něco jiného, doprava je důležitá, ale bude se stavět těžko, protože na každém kilometru někdo dá bombu, to budou muset strašně hlídat.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Tak takto vidí rozkvět železnice v Afghánistánu i takto publicista a komentátor Ivan Hoffman. A u dopravy vlastně zůstaneme i na konci dnešního Jak to vidí. I když vlastně se to bude týkat sportu, jaký je sportovní fanoušek Ivan Hoffman.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
A tak já sport sleduju, ale stále méně se k němu aktivně dostanu.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Měl jste čas na olympiádu?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Může to být tím, že stárne organismus, ale jo, jo, určitě ano.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Takže jste fandil i našim českým sportovcům. Pojďme se podívat na mistrovství vozů formule 1, to odstartovalo v neděli, jistě jste si ho nenechal ujít. Dvojnásobným úspěchem vozů ferrari při svém debutu v italském týmu vyhrál zahajovací Velkou cenu Bahrajnu bývalý dvojnásobný šampión, Španěl Fernando Alonso suverénně před stájovým kolegou, Brazilce Massou. Třetí skončil Brit Hamilton z McLarenu, sedminásobný mistr světa, Němec Michael Schumacher dojel při svém návratu do formule 1 s vozem Mercedes šestý. Jak to, že až šestý?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, právě, to je na tom nejhezčí, on byl absolutně největším hrdinou toho závodu, protože ve svém věku prostě dokázal být šestý mezi daleko mladšími soupeři a ještě říkal, že se teprve jako rozhlíží a že má vyšší plány, ale my řekneme jenom, jo, prostě to je neuvěřitelné. Až člověk jako lituje ho, že se vrátil, ale to on neřekl ještě určitě poslední slovo a navíc zdá se, že ta formule 1 už prostě svoje nějaké možnosti, jako kdyby vyčerpala a ty nová pravidla, která jsou, tak mám pocit, že by mohla zatraktivnit ten závod, proto taky jsem se díval na ten hned první, protože to bylo taková trochu otázka, jak to bude všechno vypadat jakoby nově. A ono to až zas tak úplně nové není, stále tam jezdí ta rychlá auta a musí prostě doopravdy tomu volantu rozumět, aby se nepřizabili, to je na tom stále fascinující. A já bych prostě řekl, že pro mě ten Schumacher byl vlastně vítěz, jo, prostě to je, to je neuvěřitelný návrat.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Český rozhlas 2 Praha, pořad Jak to vidí, už máme několik málo minut dnešního povídání s publicistou, komentátorem Deníku Ivanem Hoffmanem. Podívejme se na závěr do dnešních novin, do novin s datem 15. března 2010. Pane Hoffmane, co vás v nich dnes zaujalo a k čemu byste se třeba rád vyjádřil.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, já jsem ještě dnešní noviny si nepřečetl, ale obecně, stále, stále méně čtu noviny, to je zvláštní.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Máte čas na média vůbec?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Na média ano, ale především v jejich elektronických verzích a především internet, ten mi přijde, že je vlastně velmi rychlý, je teď, zatímco u novin nevím, jestli se mi to jenom zdá, ale mám pocit, že se, že se proměňují, že spíše prostě vyhledávají nějaká témata, která potom rozeberou z různých stran a hlavně stále mám pocit, že noviny, že noviny stále víc dělají jako kdyby politiku, jako kdyby fušovaly politikům do práce, jako kdyby nás chtěly prostě k něčemu orientovat a vnutit nám prostě něco do hlavy.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Hodně se mluví o soumraku novin, vidíte to taky tak, těch tištěných.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Asi něco na tom je, protože vlastně těžiště dnešních novin může být podle mě jedině v komentářích, protože ty zprávy jsou strašně staré, rádio je teď, televize taky už je vlastně okamžitě, internet, vlastně všechno ta elektronická média jsou strašně rychlá, to znamená, ta informační role těch novin, ta slábne, ale přitom, aby ty noviny mohly žít z toho, že dávají věci do souvislostí, že mají dobré analýzy, dobré komentáře, tak to zase něco stojí a tam je potřeba nějakým způsobem ty články daleko víc zaplatit. No, a ve chvíli, když prostě média stále více prostě podléhají soukromým vlastníkům a soukromým potřebám svých majitelům, tak zřejmě ta situace nebude úplně jednoduchá. Když jsem nedávno četl o tom, jak noviny v Americe začínaly, tak vlastně bylo to tak, že zájmové skupiny vydávaly svoje noviny proto, aby hájily jejich vlastně zájmy. To, že potom jsme se dopracovali k nějaké nezávislé žurnalistice, anebo k pokusům o ně, to nebylo to, čím noviny začínaly, možná, že se obloukem vracíme k tomu, že znovu noviny budou vlastně klientelistickým nástrojem různých skupin, kteří si je platí pro to, aby říkaly ty jejich názory a takhle to nějak takovým obloukem skončí. Já spíš věřím v nezávislost teda v těch elektronických médiích a elektronických verzí novin.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Často je slyšet pláč na adresu novin a také otázka, proč v Česku nevycházejí kvalitní noviny. Je také v tomto směru Ivan Hoffman skeptik?

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
No, já si myslím, že doopravdy nevychází moc kvalitní a má to ale tolik příčin, že by se nám nevešly do 20 vteřin, tak řeknu, že se zdržuji názoru.

Tomáš VOŽENÍLEK, moderátor
--------------------
Tak si o tom můžeme popovídat třeba příště, příští pondělí se zase uslyšíme na vlnách Českého rozhlasu 2 Praha s komentátorem a publicistou Ivanem Hoffmanem z Deníku. Já vám děkuji za účast v dnešním pořadu Jak to vidí a budu se těšit do týdne na slyšenou.

Ivan HOFFMAN, komentátor listu Deník, publicista
--------------------
Já vám přeju hezké dopoledne, na shledanou.