Jak to vidí Ivan Hoffman - 14. listopadu

Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Příjemný poslech vám přeje Vladimír Kroc. Je pondělí 14.listopadu, hostem pořadu Jak to vidí je komentátor Deníku a spolupracovník Českého rozhlasu Ivan Hoffman. Dobrý den do Zlína.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přeji hezké ráno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Martin Kocourek se odklonil od ministerské funkce. Jak vypadá svět podle Kocourka, jak jsi porozuměl jeho argumentaci o odklonu milionů kvůli rozvodu?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak myslím, že to byla dobře promyšlená sebevražda v přímém přenosu, jak to někteří charakterizovali. Měl vlastně za úkol rozloučit se způsobem, na který sice on doplatí, na to, na to vysvětlení, ale nebude narušen příliš ten systém, který zde funguje a kterým se ty peníze odklánění. To znamená zřejmě tato jeho výmluva byla dobře konzultována se stranickými kolegy a určitě mu za to slíbili, že to celé přežije a že neskončí nakonec ve vězení. Já mám pocit, že on se tak nějak nejprve projevoval jakže mlčící, nenápadný, pak se najednou objevil, udělal tiskovku, promluvil a potom zřejmě zmlkl na vždy. Myslím, že ho nikdy nebudeme slyšet mluvit. Připomíná mi to takový ten přírodní úkaz, jako to mě vždy fascinovalo, takové ty ponorné řeky, které se najednou prostě ze země vynoří, chvíli jsou nad hladinou a pak se zase ponoří někam do podsvětí, zmizí a prostě už o nich zase nevíme, ale někde tady pod náma plují, tečou, jsou. To je Kocourek. On je pro mě taková ponorná řeka.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Takže není to podle tebe důkaz toho, že myšlení politiků se ubírá jinými trasami a nabírá jinou logiku, než u zbytku populace? Je to mazanější tah?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak já mu nevěřím ani slovo samozřejmě, a takoví lidi, kteří mají vážné pochybnosti o tom, jak to bylo, proč to tak dlouho vymýšlel tu výmluvu a tak dál, tak těch je zřejmě víc. Člověk, když čte ty komentáře, tak zjišťuje, že všechny jsou takové ironické, všichni tak smutně, vlastně je nám, je nám on trapný, jo, prostě je nám ho skoro, až bych řekl, líto, protože to se vysvětlit samozřejmě nedá, každé vysvětlení je špatné. Nakonec on zřejmě, kdyby, kdyby hovořil déle, tak se zamotá ještě víc, takže, jak říkám, je z toho taková pachuť, ve které člověk se nemůže radovat z toho, že se něco spravedlivě vyřešilo, že se něco napravilo. Tady žádnému, k žádné změně, k žádnému zlepšení nedojde. Jeden člověk prostě se vytratí z toho veřejného života, ale všichni ostatní budou dělat to, co dělal on, dokud jim na to někdo nepřijde.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Ale, co když se dopustil trestného činu, ke kterému se veřejně přiznal? Vždyť je tedy na řadě policie, aby konala.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To se zřejmě stane. Vyšetřovat se asi něco bude, úplně jako nejlépe z toho samozřejmě vyjít nemůže, to je jasné, ale já jsem přesvědčen o tom, že on minimalizoval škody a že to řešení, které zvolil, je to nejmenší. Že mu vynese tu nejmenší trestní sazbu, kdybych to tak měl říct.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Jak dlouho ale, když jsi mluvil o té trpkosti, budeme poslouchat takové zprávy, jakože se nám zvlnila dálnice D47 u Ostravy, jenom připomínám, že jak ukázaly kontrolní vrty, tak naše dálnice sice patří mezi nejdražší, zato jsou zřejmě vysypané stavebním odpadem, kdo za takovou věc ponese odpovědnost, co myslíš?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak to je tak, já když si povídám s lidmi, kteří jsou vlastně z takovým menších stavebních firem, které vlastně se velmi těžko dostávají k zakázkám, protože ty si mezi sebou rozdělují SKANSKA, Alpina, Strabag, prostě to několik těch velkých firem, ti prostě dostávají ty velké zakázky, soutěží o ně vlastně mezi sebou, vzájemně jsou si subdodavateli a tak dále, a když mi vypráví, jak jeden z důvodů, proč vlastně ti malí nejsou schopni a nebo ty střední, ty středně velké firmy, proč nejsou schopny konkurovat, tak jeden z argumentů je ten, že oni disponují obrovskou zásobou kamene, který už jednou prodali státu, ale zůstal jim na různých hromadách, protože právě to nahradili něčím úplně jiným a jsou schopni ho za cenu, kterou nikdo jiný neumí udělat, prodat znovu někomu, když usilují o nějakou menší nebo střední zakázku a to, já jsem tak jako jedním uchem vyslechl a druhým uchem pustil ven a najednou, když prostě vidí člověk takovou reportáž o tom, jak jsou vlastně v podloží těch staveb, tam, kde se to nedá příliš zkontrolovat, použity materiály, které tam vůbec nemají co děla, no tak pak už věřím tomu, že asi to není jenom pomluva, ale že doopravdy někde jsou ty sklady toho jednou již prodaného kamene, který lze teď levně prodat ještě někomu podruhé. Když se ta silnice staví třeba ve Zlíně a všichni ji vidí a já projíždím prostě tím staveništěm týden co týden a vidím, jak ty stroje pracují, jak to podloží někde, protože ta, ta, ten terén je mimořádně prosáklý vodou a náročný prostě na takovou stavbu, na takovou komunikaci, po které toho projíždí doopravdy hodně, tak jak je to mnoho metrů do země pečlivě udělané, jak ty jednotlivé vrstvy se udusávají a jak na tom prostě pracují ti lidé podle mě naprosto profesionálně, to je na /nesrozumitelné/stalking a dívali, když se člověk teda vleče teda tou, tou zácpou a už by to mělo být jednou hotové, tak si říkám, samozřejmě ty firmy umějí odvést perfektní práci, ale tam, kde na ně není vidět, proč by to dělaly.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A znovu se vracím k té otázce, kdo by za to měl nést odpovědnost za to, co se stalo s D47?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak ten, kdo to stavěl. Samozřejmě by to měl celé předělat na vlastní náklady, ale obávám se, že smlouva tak není sepsána, aby to bylo možné, ale jinak systémově, já doopravdy věřím tomu, že jediným řešením je, všechny ty velké firmy, ty monopolní, které mezi sebou vyrábí ty kartelové dohody a vymýšlejí si ceny a tak je prostě rozdělit, všechny je rozbít napadrť, na úplně malé, jo, prostě, jsme v Čechách, tady se vždycky říkalo, co je malé, to je hezké a já věřím v to, že je možné se znovu vrátit ke konkurenci, k soutěži, ze které prostě potom vzejde to nejlepší, dobrá cena, kvalitní práce, která se chválí sama. To všechno je pryč, o to jsme všechno přišli právě kvůli tomu globálnímu pojetí ekonomiky, kde všechno diktují velcí hráči, ti vyhrávají soutěže, ti se dostávají k zakázkám a ti si nakonec diktují naprosto nepřijatelné, vymyšlené ceny. A dokud to se nestane, tak budeme řešit jenom dílčí věci, budeme hledat jednoho viníka, ale 5 dalších se bude smát a vlastně budou viníci jenom ti, kteří se dostanou do novin. A noviny nikdy nemůžou být, ani televize prostě, nafouknutá do takové míry, aby prostě aby se tam vešli všichni, jo, tak, tak se tam vejdeme my.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, Ivane, tak ono zase na druhou stranu, asi na tom ještě nejsme tak zle, soudě podle toho, že Švýcaři, jak víš, zmrazili na účtech 12 miliard korun a obvinili z 6 Čechů z podvodné privatizace Mostecké uhelné, ale přes opakovanou výzvu se Česká republika k řízení nepřipojila a tak tedy a velkou pravděpodobností o tyto prostředky přijde a nemá ani nárok, jako poškozená strana, čerpat informace z vyšetřovacího spisu. Co si myslet o tomto?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, o ty informace my nemáme naprosto zájem. Respektive lidé, kteří zde vládnou, vrchnost, o ně nemá naprosto zájem ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A dá se to chápat i tak, že i za cenu těch 12 miliard o ně nemáme zájem, že právě zůstaly ležet na účtech švýcarské prokuratury právě proto, že jsme se nechtěli nic dozvědět?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak, když člověk vidí, jak se to, teď se omluvím za výraz, okecává, jak se na sebe vymlouvají všichni,kdo měl prostě žádat, kdo měl od koho dostat k tomu nějaké podklady, jaké vyjádření, jestli ministerstvo financí, jestli prokuratura, jestli justice, jestli vláda, nebo kdo, tak už z toho je patrné, že k tomu existovala nechuť. Ono by se dalo, jako z kraje říct, že když se mění mezi sebou po volbách politické strany a politické proudy, tak, že vlastně by ta nově příchozí garnitura politiků měla zatočit s nepravostmi, které prováděli jejich konkurenti v minulém volebním období. To by tak vypadalo jako logicky a to by dávalo i smysl tomu, že se střídají ty politické elity a nebo alespoň politické strany v rámci určitého systému, který mám za to, že funguje. Jenomže my vidíme, že ta privatizace Mostecké uhelné, tak k té došlo za premiéra Zemana a to teda byla klientelistická, korupční doba úplně stejná, jako přišla potom, to prostě o tom žádná a vidíme, že vlastně, jako kdyby ty nepravosti prováděné dnešní opozicí, tehdejší vládou, byli tolerováni jejich politickými oponenty. No ale to má jednoduché vysvětlení. Oni jsou prostě sehraní, oni jedou spolu, oni v tom byznysu, v té korupci, v těch podvodech, v těch zlodějinách, jedou jako tým. To znamená, my si vybíráme, máme pocit, že jednou prostě nás dobře bude spravovat levice, pak pravice, že jedny vytrestáme druhými, když je budeme volit, ale ono to není vůbec pravda. To je naprostá naivita. Doopravdy oni drží spolu a jeden druhého neudá.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Rok 2011 je zřejmě rokem velkých změn a hlavně ve světě. Už se zdálo, že Silvio Berlusconi je nezničitelný, že mu vaz nezlomí ani sexuální aféry a jiné skandály. Jenom v posledním období prý přestál asi 50 hlasování o důvěře. No a nakonec odchází z premiérské funkce kvůli horentnímu zadlužení Itálie. To je aktuálně 48 bilionů korun v přepočtu. Jaká je to zpráva, myslím o odchodu Berlusconiho?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak pokud jde o zadlužení, tak to je v absolutním čísle v Itálii skutečně vysoké, ale když se podíváme na to, kolik to činí procent HDP, jedná se o 120,5 %, zatímco Řecký problém je 162,8 %. Tak na tom vidíme, že ta Itálie na tom ještě není tak, jak Řecko ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zvláštní, nebo záleží na tom, s kým se srovnává ...
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Přesně tak, přesně tak, ale pak je ještě jeden důležitý údaj, kdy můžeme srovnávat Itálii dejme tomu s Británií, a to otázka soukromých dluhů. A ty u Italů nejsou moc vysoké, oni docela spoří, nejsou osobně zadluženi a jeden z takových údajů, které je v té souvislosti dobré zmínit, že každá druhá rodina a téměř tak, téměř každá rodina vlastní na venkově druhý dům. To znamená oni nejsou na tom, jako jednotlivě až špatně a potom, když hovoříme o Itálii, tak je potřeba si uvědomit, že ta společnost je trochu jiná, než jak jsme zvyklí a to v tom, že tam strašně silnou roli hraje rodina, rodinné vztahy, konexe, vzájemně jsou si lidé prostě daleko blíž. To znamená, tam zavést nějaký systém, řekl bych, liberální, kde, kde, do kterého se vnese nějaká soutěž, je nesmírně těžké a politici, kteří přicházejí s takovými nabídkami, většinou teda ve volbách neuspějí. To znamená, Berlusconi sice končí, ale on vlastně psychologicky dobře svým Italům rozuměl, tu společnost chápal. To znamená, ten, ten, není vůbec žádnou náhodou, že prostě navzdory všem těm skandálům, se tam člověk takovéhoto typu prostě tak dlouho držel a navíc, ono vůbec není jasné, jestli on odchází, protože on stále vlastní média s obrovským vlivem, to znamená, že přes ně bude určitě i na nadále určovat, řekl bych, politickou agendu a ta Itálie i po Berlusconim se podle mě příliš nezmění.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a když tedy ho má teď vystřídat jiný rodák z Lombardie, ekonom a bývalý eurokomisař Mario Monti, ten má sestavit takzvanou technokratickou vládu, je podle tebe, ty říkáš, že se Itálie moc nezmění, ale je nadějí pro zemi?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak tam stále jde o to, že Evropa musí sama si vyřešit takový problém s dluhovou krizí, který prostě nemůže vyřešit jedině tím, že tlačí ke zdi jednu vládu za druhou, počínaje Irskem, přes Řecko, teď to bude Itálie, ale vlastně všude, kde prostě investoři se rozhodnou, že zaútočí prostě na nějakou tu lokální jednu ekonomiku, tak prostě přijde Evropská komise, která drsným způsobem dá vládě nůž na krk a ti prostě podají demisi, odejdou, a přijdou místo nich, já nevím, bankéři. Všimněme si, jak všude nakonec, kdo se najde, je nějaký bankéř. Vždyť to jsou přece ti nejméně důvěryhodní, kteří by měli prostě v takové chvíli prostě řídit společnost. No, protože oni budou opakovat úplně stejné chyby, na které Evropa celá, jako celek doplácí. To znamená, pro mě to není znak nějakého vítězství. To je další dílčí prohra v bitvě, která nemá jasného nepřítele a která nemůže mít žádného vítěze.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Pokud vím, ale Monti je vysokoškolský profesor, to není zrovna bankéř. Ale mě napadlo, že by možná mohl Berlusconi pomoci Itálii z nejhoršího alespoň částí soukromého majetku. Loni časopis Forbes odhadoval jeho rodinné jmění na 7 miliard dolarů.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak to nevím, mimochodem, ano, takhle bankéř přichází v Řecku do vlády, to jsem trochu popletl.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak ještě jsem se chtěl zeptat na to zadlužení, Ivane. Četl jsem o Estonsku, které hodně posílá ta krize v roce 2008, že šlo opačnou cestou, než většina zemí, přestalo se zadlužovat, teď veřejný dluh činí u Estonska 6,6 %. Pokud tedy nás zajímá růst, tak roste asi tempem 8 % ročně. Čili, je to cesta, podle tebe, menší zadlužení? Oni dokonce prý kvůli málo penězům zhasínali veřejné osvětlení a tak dále a tak dále, ale poměrně rychle se z toho marasmu dostali.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak je to takový malý zázrak a je to způsob, jak současně být integrován v nějakém celku, který umožňuje nějaké výhody, ale současně jak je to současně návod, jak nepohlédnout, nepodlehnout takovým vlastně takovým těm svodům, kdy prostě stále je někdo ochotný půjčit prostě o půjčky není nouze. Každý se s nimi vnucuje, vysloveně horem dolem cpe všude. No, oni, oni tomu vlastně řekl bych pokušení, odolali, ale proč právě oni a nebo jestli ten tlak, prostě těch, co půjčují, nebyl tak velký, protože se báli příliš nabízet, protože ta investice jim přišla třeba riskantní. To je těžko, to nevím. Určitě v tom byla ale i jejich vůle, nezadlužovat se, nepůjčovat si příliš a pochopitelně ve chvíli, kdy vlastně smyslem těch půjček není někomu pomoct, ale vzápětí prostě na těch úvěrech a na splátkách, těch, těch dluhů, mnohonásobně vydělat, tak na nich nelze mnohonásobně vydělat, když si málo půjčili. Tak tam zřejmě je to návod. Ale já mám pocit, že na to se musí jít z druhé strany. Ne, že se ty státy nepůjčí, neboť odolají tomu pokušení, ale že se to samotné nemravné půjčování, vnucování těch prostředků za účelem zisku dramaticky a celoevropsky omezí, jo, prostě, že se to prohlásí za lichvu, tak, jak to vždycky bylo a ten úrok nad určitou hodnotu, já bych řekl nad 0,5 %, bude považován za naprosto nemravný a zločinný. Ale dokud prostě jsou úroky, já nevím, teď momentálně Itálie, to je nějakých 8 %, no, tak to už je šílené.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Dnes si povídáme s Ivanem Hoffmanem. V globálním světě se stěhuje leccos leckam, ale kaly ze severní Moravy do spaloven v severních Čechách, divíš se tamním lidem, že proti tomu protestují?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, tak to jsou protesty, které pamětníci vzpomínají, že se konaly před nějakými 22 lety, kdy si, a nebo jiný, ještě za, na sklonku minulého režimu, se lidé začali bouřit za životní prostředí a teď se to opakuje po mnoha letech. A mě na tom fascinuje to, že, co je v Ostravě jedovatým kalem, tak v Litvínově a Lovosicích se tváří jako palivo, jo, ten kyselý déšť obohacený nějakými kovy těžkými, se pouhým přidáním vápna změní najednou na certifikovaný výrobek Geobal 4, který distribuuje ještě prostě sdružení s názvem Čistá Ostrava, neuvěřitelně pěkné ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No bude o to Ostrava čistější ne?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
... a jakmile, no, tak těžko říct, protože tam, když přidávají to vápno, tak lidé v Ostravě nemůžou dýchat, jo, to prostě je nesmírný zápach, prostě už teda ta výroba toho Geobalu 4 je na zbláznění, prostě lidi říkají, že jsou v Ostravě zvyklí na leccos, ale na tohle teda se zvyknout nedá, na to zavápňování teda těch lagun, no, ale jakmile si ale potom všimnou lidé v Ústeckém kraji, co k nim prostě vozí každý den se vlakem, tak se z toho certifikovaného Geobalu 4 najednou zase zpátky stane původní nebezpečný odpad. Tak tohle to, ta přeměna prostě toho, ta mi připadá na tom nejkouzelnější.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říká Ivan Hoffman. Já mám ještě jedno téma. Romové hodlají založit vlastní politickou stranu, která by měla být tedy, jak jsem četl, silně levicová. Co k tomu říct? Nejvyšší čas?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak oni ještě nikdy se na ničem nedomluvili a já teda doopravdy pochybuji, jestli se jim to podaří teď. Protože pochopitelně to, co jim vadí, co je dává dohromady teď, takový, taková ta obecná, řekl bych nevraživost vůči menšině, tak to je docela pochopitelné, ale jestli jsou schopni se domluvit na nějakém společném programu, tak to si nejsem moc jist. On totiž část té romské populace se snaží být nenápadná, splynout s tím většinovým etnikem, nemít problémy, a to jsou Romové, kteří, protože vědí, jak vypadají ráno se vidí v zrcadle, tak pro jistotu, než by pozdravili jednou, jako kdyby byli bílí, tak pozdraví radši třikrát, jo, a ti se prostě snaží splynout a vlastně se za ty ostatní své spoluromy, kteří dělají nepořádek a tak dál, stydí a ti prostě těžko budou prostě chtít být najednou za Romy. Oni chtějí být za občany. No a pak jsou druzí, kteří doopravdy se moc nechtějí přizpůsobit, protože z různých důvodů jim vyhovuje ten život, jaký vedou, takový svobodný, nespoutaný a obtížný pro tu spořádanou většinu někde, no a ti zase nebudou mít důvod se politicky angažovat. To znamená, že nic moc se s tím nestane ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
A není, ale ještě tady třetí pohled, že prostě chtějí vzít svoje věci konečně do svých rukou? Protože oni se na jednání Romského občanského sdružení včera v Novém Boru usnesli, že chtějí iniciovat zrušení Rady pro záležitosti romské menšiny i Agentury pro sociální začleňování v romských lokalitách, též romské koordinátory, prostě proto, že jim prý nejsou k ničemu. Není tohle to, to pojmenování věcí pravými jmény, jak po tom mnozí volali?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Tak určitě je to krok dál, protože bez toho, že budou sami formulovat nějaké řešení a budou jenom nespokojeni, to se nedá pohnout dál. Navíc ta většinová společnost, kdybych to takhle měl říct, jo, ale říkám to nerad, protože tahle terminologie mi není blízká, ale ...
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Tak neromská.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
... ale ta potřebuje mít nějakého partnera, s někým si povídat. Pokud se má něco řešit k oboustranné nějaké spokojenosti, jedni nechtějí být zahnáni v ghetu, druzí nechtějí být obtěžováni nějakými, nějakými agresivními výrostky a tak dál, no tak musí se začít mluvit a je potřeba mluvit, mít partnera, mít mluvit s kým. To znamená po té stránce je to určitě dobré. Otázka je, jestli ještě v té romské komunitě existuje šance návratu k takovým řekněme těm rodinným vazbám, na kterých vlastně to kdysi stálo a nebo,kde byl prostě nějaký lídr, který měl velké slovo, protože ta populace za posledních pár desítek let, se dramaticky změnila a ti mladí už prostě ty staré neposlouchají, tam už ta autorita těch starších a, no, tak ta už vzala za své, no protože ta společnost se taky dostala do prostě úplně jiného prostředí, mladí hodně podléhají drogám, alkoholu, to znamená už ani ta vnitřní disciplína a ta schopnost sebeorganizace v té komunitě, není bůhví jaká.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Možná nás teď někdo poslouchá ve služebním autě. Říkám to proto, že správci autorských práv Intergram chce poplatky za hudbu právě v těchto vozech. Podle něj je produkce rádia ve firemním autě veřejná, a tak by tedy měly podniky, kterým auta patří, platit poplatky za jejich šíření. Co si o tom myslíš?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
No, už by se ta organizace měla zrušit, protože oni si vymýšlejí neustále víc a víc a já bych už nic nechránil. Prostě udělal bych znovu prostě z některých věcí, které lidé vymysleli, jakýsi veřejný statek, jo. My zahyneme prostě na ochranu různých patentů a na kupování licencí, jo prostě stáváme se pomalu nekonkurenceschopnými. Mě na to upozornil před časem kolega v Deníku, který se mi stará i IT záležitosti, o počítače a o všechno, co s tím souvisí a on říkal, že už dlouhou dobu sleduje, jak vlastně ve vzájemném boji těch velkých firem a v ochraně patentů prostě ztrácí Evropa, ale i vůbec jako západní civilizace, krok dejme tomu s Čínou, kde prostě na to kašlou a stále prostě jdou dál a dál, stále se zdokonalují, protože nějaké jednotlivé patenty, to je prostě nezajímá. A on říkal, že už dnes jsme pomalu 100 let za opicema, jenom kvůli tomu, že kupujeme patenty a vymáháme nějaké poplatky pro to, ne pro to, abychom byli lepší, ale abychom zničili tu konkurenci a abychom víc vydělali. Tohle to je cesta do pekel. Já mám pocit, že všechny ty Intergramy a tak, to jsou organizace, které už neslouží ničemu dobrému.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No a říkal bys to i jako držitel nějakého patentu? Vím, že jsi bývalý muzikant, takže víš, o čem mluvíš. Ale neměly by se přece jenom to duševní vlastnictví nějakým způsobem ochránit?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Ne, ne, jakmile nějak člověk něco vymyslí, v mém případě to byly nějaké písničky, já jsem vždycky věděl, že už dál budou žít vlastním životem, někdo prostě ten text vezme a nebo tu hudbu a po letech si na něj vzpomene a bude ho šířit a když se mě někdo občas někdo ptá, jestli mám na to nějaká práva nebo co, já říkám, nemám. Tím pádem, jak ta věc odejde ode mě, tak už si žije vlastním životem. Já můžu tak jako držet palce, té básni nebo písničce, ale to je tak asi všechno.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
No, tak k tomu držení palců máme už poslední půlminutu. Čeští fotbalisté vedou v baráži o postup na evropský šampionát s Černou Horou po utkání na Letné, kde vyhráli 2:0. Sdílíš optimismus trenéra Bílka, přesto, že kouč Černohorců slibuje zítra Čechům peklo na Zemi?
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
To jsou takové ty řeči fotbalové. Už se jim podařilo prostě zázrak tím, že postoupili do baráže a teď si Černohorci myslí, že lze zázrak, ze zázraku udělat pravidlo. Jo, já si myslím, že až škoda, že nakonec vždycky vyhraje jenom jeden a že o tom při vyrovnanosti všech, vlastně nakonec rozhodne onen kulatý nesmysl, to znamená míč. Protože podle toho, jak všichni kolem toho umí krásně řečnit, tak by měli vyhrávat všichni, jo, ale já mám pocit, že ti Černohorci nevyhrají a dokonce si myslím, že i prohrají, protože budou chtít ukázat, jak se opakují zázraky a to nejde do nekonečna.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Říká Ivan Hoffman, díky a za týden na shledanou.
Ivan HOFFMAN, spolupracovník Českého rozhlasu, komentátor Deníku
--------------------
Těším se.
Vladimír KROC, moderátor
--------------------
Zítra bude hostem pořadu Jak to vidí profesor Richard Hindls. Vladimír Kroc vám přeje příjemný poslech dalších pořadů. Na shledanou.