Meteorolog Žák: Adaptace na změnu klimatu neprobíhá dostatečným tempem. Dopady se budou nabalovat

Extrémní počasí, které není letošní novinkou, přiměl spolkovou vládu v Německu k činu. Do příštího léta má vzniknout národní akční plán ochranných opatření. Měl by zlepšit také koordinaci mezi jednotlivými spolkovými zeměmi. Jde o reakci na to, že do poloviny července ve spolkové republice zemřelo 9800 lidí v důsledku veder, jak odhaduje Institut Roberta Kocha.

Svůj adaptační plán má také Česko. Potíž ale spočívá v implementaci příslušných opatření. „Víme už zhruba 25 let, jak by to tady mělo vypadat. Měli jsme tedy poměrně dlouhou dobu na to se připravit na vlny veder, sucho a tak dále. Upřímně řečeno, jako společnost jsme se příliš nepřipravili – zejména na vysoké teploty. Máme opravdu velké limity,“ konstatuje meteorolog Michal Žák.

Čtěte také

Hydrolog Jan Daňhelka: Sucho pozorujeme celý rok. Nadcházející vlna veder nás posune k hodnotám z roku 2018

„Letošní rok zase ukazuje, kolik domovů pro seniory a nemocnic stále nemá klimatizaci. To jsou objekty, kde je opravdu zásadní udržovat přijatelnou teplotu pro pacienty a klienty. Je velká škoda, že se neposouváme dostatečným tempem,“ dodává.

Problémem je podle něj také přehřívání ulic, a to především ve velkých městech. Vysoké teploty brání lidem, aby mohli trávit čas venku. „V řadě měst reakce zatím není dostatečná. Někde je to komplikováno památkovou ochranou, ale obecně je situace taková, že tempo je pomalejší, než by mělo být,“ míní meteorolog.

Neadekvátní odezva

Společností podle Žáka nejvýrazněji rezonuje téma sucha. To Česko sužuje už více než 10 let, potřebná opatření ale zatím neproběhla. „Je škoda, že už od nultých let klimatologové opakovaně upozorňují na to, co nás s velkou pravděpodobností čeká. Ty prognózy se naplňují, ale reakce není z hlediska časové odezvy úplně adekvátní.“

Meteorolog poznamenává, že česká veřejnost už situaci vnímá naléhavěji než v minulých letech. Ze strany politiků ale podle něj stále slyší zejména zlehčování. „Většina z nás chce žít v prostředí, kde se jim bude příjemně spát, budou se moct příjemně pohybovat venku, dýchat. A to si myslím, že se dá docela dobře voličsky prodat,“ zamýšlí se.

Adaptační opatření se vrátí

Klimatická změna má dopady třeba i na produktivitu práce. Podle výzkumu Allianz Trade může za každý další stupeň nad třicítkou klesnout o zhruba tři procenta. Naopak náklady na energie kvůli chlazení mohou vzrůst o 1,2 procenta.

„Když se na to podíváme v komplexním pohledu, co všechno je s tím spojeno, jaké dopady v různých oblastech můžou být, tak se to začne nabalovat jako pomyslná sněhová koule,“ komentuje Žák.

Čtěte také

Meteorolog Žák: Klimatická změna probíhá podle pesimistického scénaře. El Niño může přinést odchylku o 4 °C

„Když si potom sečteme dopady a případné náklady na adaptační opatření, tak za určitou obdobu se nám to zpravidla bohatě vrátí. Ale vždycky je dobré také myslet i na tzv. mitigaci, to znamená zmírňování příčin změny klimatu,“ dodává.

Meteorolog zároveň oceňuje, že vlny horka přiměly některé obce k tomu, aby zpřístupnily své klimatizované prostory ohroženým skupinám občanů. „To je určitě potřeba, protože riziko přehřátí je při dlouhých vedrech významné a nějaké možnost ochlazení je více než vítána.“