Jak to vidí Ilona Švihlíková - 2. srpna

Ilona Švihlíková hojně publikuje jak doma, tak v zahraničí (Slovensko, Německo, Rakousko, Velká Británie).
Účastní se řady veřejných vystoupení obzvláště k problematice současné krize a možných řešení.
V roce 2010 vydala svou první monografii Globalizace a krize, v roce 2011 ukončila habilitační řízení a získala titul docent.
Založila občanskou iniciativu Alternativa Zdola, která se snaží o posílení komunitního hnutí v České republice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)
Pořadu je také věnována samostatná nová webová stránka, která obsahuje i další zajímavé informace jako např. životopisy hostů, fotogalerie a samozřejmě i archivy textových přepisů. Najdete ji např. klikem na tento odkaz.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den, u poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je docentka Ilona Švihlíková, ekonomka a politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze, dobrý den.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Druhým dnem už víme nebo bychom měli vědět, zda kupujeme čerstvé či rozmrazené pečivo. V platnost vstoupila vyhláška ministerstva zemědělství, která zakazuje používání slova čerstvý pro pekařské výrobky, které prošly zmrazením. Nově je definován také čerstvý chléb, nesmí projít mrazením a může být podáván jen do 24 hodin po upečení. Co tomu jako spotřebitelka říkáte této novince, kromě toho, že to určitě zpřehlední situaci.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Přesně tak, zpřehlední situaci. Dodá nám to informace, které bychom jako spotřebitelé měli používat, takže to jednoznačně vítám. Je to jeden z těch malých kroků správným směrem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Už jste si všimla v obchodech označení Ze zmrazeného polotovaru nebo rozmrazeno, jak to dodržují?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Přiznám se, že ještě jsem si nevšimla, možná jsem se špatně dívala.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Povede to k širší nabídce časem třeba?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Já bych byla raději, kdyby to vedlo hlavně ke kvalitní nabídce, ona už ta šíře dneska je poměrně velká, taky je otázka šíře čeho. A abychom my jako spotřebitelé skutečně si občas dali tu práci a vnímali to, co na tom zboží všechno stojí a je napsáno na těch etiketách a samozřejmě zároveň i chtěli, aby ti prodejci tyhle informace uváděli. Ta informovanost je jednou ze základních podmínek toho, že pak nebudeme zklamání a že nám taky nebude pěkně špatně.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eliška Svobodová se vás prostřednictvím e-mailu ptá, domnívá se, že není možné, aby stát neměl možnost zakázat prodej určitých zdraví nebezpečných potravin či jejich přídavků. Není přece možné, cituji dále z e-mailu, aby obchodní zájmy měly navrch nad ochranou i preventivní občanů a hlavně dětí. Co si o tom myslíte?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Já s tímhle tím naprosto souhlasím. Já si myslím, že právě tady ta role těch ochranných státních orgánů je nezastupitelná, protože když budeme vnímaví spotřebitelé a budeme se pořádně dívat skutečně na to, co chceme kupovat a co jíst, tak těžko dokážeme posoudit, do jaké míry jsou ta různá éčka zdravotně závadná nebo nezávadná. Těžko z nás si někdo budě dělat chemický rozbor doma, takže tady vidím tu roli státu skutečně jako nezastupitelnou. A musím říct, že mě dost znepokojuje, že se na náš trh vcelku bez problémů dostávají výrobky, které v sobě mají technickou sůl a bůhví co všechno ještě. A potom se zjišťuje ex post se zpožděním několika dnů či týdnů a vydávají se varování, aby to lidé nekupovali. To mi přijde skutečně jako určité selhání.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Věra se vás ptá, co soudíte o akcích v supermarketech, slevy jsou někdy tak velké, že se nakoupí a pak se vyhazuje. Nemělo by se to zrušit aspoň u zboží, které podléhá zkáze?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Já bych slevy nerušila, je to prostě nástroj těch daných obchodníků. To je prostě zase na nás ta disciplinovanost nekupovat prostě příliš velké množství zboží, které potom se zbytečně vyhazuje. Ovšem je pravda, že teda v souvislosti s tou zhoršující se ekonomickou situací, především u takových důchodců tohle určitě nehrozí. Ti budou rádi, když vůbec budou moci něco nakoupit a právě tyhle ty slevy velmi bedlivě sledují. Ale je taky potřeba zmínit, že ten jeden z velkých problémů té nedostatečné kvality na tom našem trhu souvisí nejenom s námi jako spotřebiteli, že si to necháváme líbit a kupujeme to, ale i s tou nabídkou alternativní. A tady je prostě potřeba říct, že jsme se na počátku těch 90.let zachovali tak, že jsme ty maloobchodní řetězce, které jsou v tomhle ohledu velice důležité, nechali všechny přejít do zahraničních rukou a ty samozřejmě nemají příliš velký zájem jaksi dodávat nějaké české zboží, když můžou prostě mít odbyt pro svoje zahraniční. A ten tlak na kvalitu potom taky nemusí být tak velký, takže je dobré, pokud už ta možnost je, využívat i nějakých jiných možností nákupu a tu kvalitu prostě tvrdě vyžadovat. A upozorňovat na to i ostatní.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak z průzkumu Asociace malých a středních podniků vyplynul nový trend. Právě že Češi při svých nákupech poprvé dávají přednost kvalitě před cenou. Platí to pro jídlo i spotřební zboží. Dosud tomu bylo naopak.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Přesně tak, ta cena jednoznačně dominovala. Nevím, jestli to bude začátek nového trendu nebo jenom výkyv, protože samozřejmě zase ta ekonomická situace prostě představuje tu bariéru, ale ve chvíli, kdy čeští občané jezdí do Rakouska a Německa, které jsou z hlediska životního standardu úplně někde jinde, aby tam levněji a často mnohem levněji kupovali potraviny, které jsou mnohem kvalitnější než u nás, tak to bezesporu naznačuje, že jaksi na tom našem trhu něco není v pořádku. Já si myslím, že velkou osvětovou práci tady udělaly takové ty pořady třeba pana Pohlreicha, který prostě ukazoval, co v těch surovinách všechno je a čím se to vlastně někdy s tak velkou radostí cpeme, špekáčky bez masa a podobně. Už dostatečně známé případy, takže přece jenom ta osvěta tady v tomhle ohledu trošku zapůsobila, ale prostě ta cena, ta bude vždycky důležitá a ta bariéra právě, řekněme, nějaké té sociální únosnosti prostě bude hrát roli.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Očekává se zdražování pečiva i masa. Neúroda, která je vlastně synonymem té letošní sklizně nejenom u nás v Česku, ale třeba v Rusku, také ve Spojených státech, tlačí ceny těch zemědělských komodit vzhůru. Světová banka se obává dopadů zejména na nejchudší obyvatelstvo. Podle Českého statistického úřadu by měli naši zemědělci sklidit letos zhruba o 19 procent základních obilovin méně. Mohlo by to vyvolat nebo alespoň přinejmenším zadělat na potravinovou krizi?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Tak ono už jí de facto máme, akorát že my ji tady prozatím v Evropě ještě tolik nepociťujeme, ale z globálního hlediska ty ceny od takového roku 2007, 2008 jsou značně, ale značně nad svým dlouhodobým průměrem. To znamená, my tady skutečně se dostáváme do epochy růstu cen potravin, což v kombinaci s těmi ostatními jevy je skutečná tragédie. A dopadá to prozatím nejvíce na ty, na ty nejchudší rozvojové země. My jsme to prozatím tolik nepocítili. To základní je, proč k tomu dochází. Samozřejmě neúroda, sucho a teď je otázka, do jaké míry je to nějaký běžný výkyv počasí a do jaké míry už se tady projevuje to dlouhodobé působení člověka. Vezměte si, jakým způsobem ty země, vyspělé země, ale nejenom ty, zacházejí s úrodnou půdou, jo, to je jedno z největších bohatství, kterého si nevážíme. A jakým způsobem vůbec se podporuje ta zemědělská činnost. Já si myslím, že spousta zemí se dokázala z té krize 2008, byť se jich třeba nedotkla tak silně a přímo, poučit, ale to skutečně není případ České republiky. Já mám pocit, že u nás je snad důležitější úplně všechno a to zemědělství je úplně na posledním místě. Když se, když rostou ceny potravin, tak se to vždycky rozloží v tom řetězci tak, že ty maloobchodní řetězce, samozřejmě ty, řekněme, některé potravinářské firmy, ale vždycky jakoby na ty zemědělce je nejvyšší tlak, aby ještě s tou cenou šli, šli dále dolů. A mezi ty nejvarovnější ukazatele patří ta klesající míra soběstačnosti, která je varující především v případě masa, kdy my patříme mezi tedy dovozce masa už poměrně významně a stejně tak ovoce a zeleniny, což jsou signály, které vzhledem k našemu klimatu jaksi nemají žádné opodstatnění, my nejsme žádná pouštní země, abychom museli v téhle míře dovážet potraviny. Takže já bych byla velice ráda, kdyby tahle ta kombinace negativních jevů vedla k nějakému probuzení těch, kteří jsou za to odpovědní, ale už v to skoro nedoufám.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Český statistický úřad v poslední době zveřejnil několik analýz, které interpretují ekonomickou realitu Česka. Jaká je?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Tak, já bych především ocenila, že ČSÚ se pustil do nelehké práce vyvracet řadu bludů, které se tady dlouhodobě tradují. A jeden z těch nejzávažnějších je to, že domácí poptávka nehraje žádnou roli. Asi to slyšíme dnes a denně, že Česká republika je závislá na exportu a že tím pádem to, jak u nás utrácejí domácnosti, je irelevantní. A právě Český statistický úřad jaksi jednoznačně vysvětluje, že existuje dosti velký rozdíl mezi poměrem exportu k HDP a k produkci a ukazuje jasně, že ta domácí poptávka má svoji obrovskou roli, že nemůžeme být závislí jenom na zahraničí. To je přímo smrtelná strategie. A ukazuje tedy, že ta, ta závislost nebo ta důležitost té domácí poptávky se pohybuje okolo těch dvou třetin minimálně podílu na hrubém domácím produktu. A to jsou čísla, která jsou nesmírně závažná, protože v tu chvíli nám zpochybňují celou tu ekonomickou strategii, i když možná je to spíš nestrategie, kterou Česká republika provozuje, to znamená, to jednosměrné navázání na to, že budeme něco vyvážet, což nota bene jsou ještě většinou teda produkty s nějakou střední přidanou hodnotou, kde my neovlivníme závěrečnou cenu, tu finální a ukazuje tím právě na slabiny toho, co se u nás děje a víceméně tím i velmi dobře vysvětluje, proč na rozdíl od jiných zemí v našem sousedství jsme v prvním kvartálu teda zaznamenali pokles o celé jedno procento. A potom už se vám na to navazují všechny ty další věci, jako je prostě to, že když máte utlumenou domácí poptávku, tak prostě nevyberete to DPH, ani když se na hlavu stavíte a stejně tak vám to vysvětluje, proč zase na rozdíl od jiných zemí, jako je třeba Polsko, které máme tady hned vedle, ta konvergence, to sbližování České republiky k průměru Evropské unie, se zastavilo. Takže ve chvíli, kdy pochopíte tohle to jádro, tak všechny ty ostatní makroekonomické věci vám najednou začnou dávat úplně jiný smysl a vidíte konečně ten celek, který ale bývá tak málo prezentován. Takže v tomhle tom ohledu skutečně Český statistický úřad udělal obrovskou, obrovskou práci a je potřeba ho skutečně za to ocenit i za tu interpretaci. To znamená, že jenom ten vývoj mezd, když se podíváte, tak často slýcháte, že prostě to je hrozné, že rostou mzdy a že nebudeme konkurenceschopní a že teda se musíme dostat na úroveň Číny a Bangladéše, ale ČSÚ tam jednoznačně uvádí, to je taky otázka právě toho dohánění, toho, jak se zvyšuje ta socioekonomická úroveň té dané země, takže tu nevidí, nevidí nějak hloupě černobíle, ale je tam skutečně vidět ta krásná práce s těmi daty, no. Já občas takhle, když poslouchám ty představitele vlády, tak myslím, že už jsem i zaznamenala takové jakoby zajímavé úvahy, že by se Český statistický úřad mohl úplně zrušit, tak doufám, že to není kvůli tomu.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jinak už jste asi i částečně odpověděla dotaz pana Jana, který napsal, cituji: "Mám pocit, že jak v oblasti politické, tak i ekonomické se náš stát neubírá dobrým směrem." Na podrobné rozebírání není prostor, ale jde to v podstatě od desíti k pěti, máte jiný názor?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
No, je to velmi výstižné. Samozřejmě ta ekonomika a politika jsou spolu velmi úzce spjaty, to znamená, oni jakoby posilují, anebo srážejí tady ty sféry sebe navzájem. Jeden z těch nejzávažnějších propojení je právě v oblasti té korupce u veřejných zakázek, která už vlastně není vnímaná ani korupce, ono už to v těch posledních dnech třeba právě s tím registrem u automobilů dostal takový ten nádech toho skutečného rozkládání státu, kdy už ten stát nejenom, že rezignuje a dokonce opovrhuje tou svou funkcí sociální a distribuční, ale kdy už není schopen zajistit ani běžný provoz. A to není schopen právě z toho důvodu, že tam jinak máte lidi, kteří jsou naprosto neschopní a jednak tam máte prostě tu obrovskou míru té korupce, která už je vnímaná jako něco zcela běžného, co se prostě tak děje, něco, co se prostě nebude ani vysvětlovat, kdy se prostě vybere firma, která tu veřejnou zakázku nabídne xkrát dráž než jiná, která to dělala roky, a prostě jako, co by bylo potřeba to vysvětlovat, je to tak. Sice to nefunguje a ztrpčuje to spoustě lidí život, jo, ale to už prostě ukazuje, že už se dostáváme na skutečné dno toho fungování. Nejenom na nějakou prostě ideologii, nějakou představu o tom, jak má fungovat stát, jaké funkce má plnit, ale už nedokáže zajistit ani základní, prostě naprosto základní funkce, jo, a to už je skutečně rozklad. A v téhle, do téhle té fáze už jsme se přesunuli právě v tomto roce. Mně trošku mrzí, že se hodně hovoří o tom registru automobilů a zapomíná se přitom na to, jak tragicky zapůsobil ten kolaps v případě registru těch sociálních systémů na začátku roku, jako auto je teda, je to důležitá věc, ale myslím, že by nám přece jenom trošku více mělo záležet na lidech, jo, do jaké sociální situace se prostě dostaly třeba matky samoživitelky nebo matky s postiženými dětmi na začátku roku. Jo, a to je zase prostě další ukázka, ale nemusíme mluvit o IZIPu a státních maturitách, jo, kdy ten stát není schopen zajistit vůbec ty základní funkce a je to právě tou kombinací té neskutečné korupce, kterou už jako korupci skoro ani nikdo nevnímá a toho hlubství, bych téměř řekla, které teda nám sahá až k těm nejvyšším místům.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Paní Eliška se vás táže, co vy očekáváte od státu, jak vidíte státní správ, co by měla zajišťovat a co ne.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Tohle je samozřejmě potom už politická otázka. Ten stát musí zajistit nějaké základní fungování, což jsou právě třeba tyhle ty základní administrativní operace a potom už ta společnost se musí rozhodnout a o tom se hlasuje ve volbách, co všechno ten stát má dělat nebo respektive stát a, řekněme, jeho úrovně, ona to vždycky nemusí být ta centrální vláda, on to klidně může být kraj nebo koneckonců obec, jo, to potom už záleží na té míře, na té míře decentralizace. Ale je důležité, aby tahle ta otázka byla vnímána jako otázka politická, hlasovalo se o ní ve volbách. To znamená, aby to nebylo předem dané, prostě musí to být jedině takhle, což není pravda. A vždycky si uvědomovat, že ve chvíli, kdy tam ta státní garance nebo ta obce, jo, ty nižší úrovně pod to spadají, když tam, když tam chybí, tak v tu chvíli ta služba nebude poskytována plošně nebo dokonce vůbec, respektive bude poskytována jenom tam, kde je kupní síla, jo. To myslím, že spousta lidí si stále ještě nedostatečně uvědomuje, že ve chvíli, kdy stát vycouvá z nějaké části toho veřejného sektoru, typicky třeba zdravotnictví, tak potom ty zdroje, koneckonců Spojené státy jsou toho eminentním příkladem, nejdou tam, kde je ta potřeba, to znamená kde je nemoc, ale jdou tam, kde jsou ty peníze. U Spojených států je to vidět velmi pěkně, tam máte lidi, kteří umírají na běžné nemoce, protože je nikdo nepojistí, jelikož jaksi nejsou finančně atraktivní a potom tam máte ty velmi bohaté pojištěnce, kterým se předepisují nesmyslné léky a operace navíc, aby jaksi ty peníze se z nich dostaly, dostaly zpátky. Já jsem nedávno viděla jedno velmi zajímavé video, které doporučuju, na YouTube, kdy byla lékařka, která měla dělat posudky a tam vlastně před soudem jednoznačně vypovídala, že byla placená za to, aby lidem odpírala péči, jo, to znamená, že jakoby, aby těm pojišťovnám dodávala silnější zisk. A tak přesně tohle to se stává ve chvíli, kdy ten stát vycouvá z nějaké garance, z toho tedy, že poskytuje nějaké základní zajištění a přenechá to těm soukromým subjektům, jo. Ty soukromé subjekty obecně vaše potřeby vůbec nezajímají. Ty zajímá zisk. Půjdou tam, kde ten zisk je. Jo, ve chvíli prostě, kdy jste, když se narodíte v chudé rodině a budete mít srdeční vadu, tak vás prostě nikdo na světě nepojistí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vracím se ještě zpět k té ekonomice, jak hodnotíte ekonomickou diplomacii v Česku, ostatně kdo by ji měl mít vůbec v gesci, tam jsou už letité spory. Ministerstvo průmyslu a obchodu, ministerstvo zahraničí.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Tohle je zatím věc, která se u nás řeší, nebo možná spíš neřeší už spoustu, spoustu let. Když už bychom teda přijali i ten nesmysl, který ČSÚ teď velmi pěkně, názorně číselně vyvrátil o tom, že žijeme jenom z exportu, což prostě není tak, ale i kdybychom, i kdybychom to přijali, tak je pozoruhodné, že my pro to neděláme vůbec nic opět jako stát, přitom většina těch států, které na to kladou důraz, prostě mají tu ekonomickou diplomacii velmi rozvinutou. U nás se to projevuje v tom, že rušíme zastupitelské úřady na velice perspektivních trzích, typicky Latinská Amerika, tam se dneska prostě snaží všichni dostat, tak my si tam zrušíme zastupitelstva. A druhá věc je, že už vlastně od počátku toho vzniku té ekonomické diplomacie od založení CzechTradu tady existuje zásadní kompetenční spor mezi ministerstvem zahraničí a mezi ministerstvem průmyslu, který se nikterak nehýbe z místa, jo. Takže ten způsob i toho řízení, i kdybychom přijali tady tu tezi, že export je pro nás důležitý, nové trhy a tak dále, tak to je skutečná tragédie. A potom se nemůžeme divit, že se vždycky svezeme s tou vlnou, která je v eurozóně a samozřejmě s tím Německem, protože tam ty vztahy jsou dány na té vlastnické bázi, jo. A ty české podniky tím pádem nemají tu oporu vstoupit na zahraniční trh. Prostě ty trhy asijské, některé africké, především ty latinskoamerické, prostě to nejsou snadné trhy. Ale jsou perspektivní, ale bez podpory státu. Když tam nemáte jakoby to jištění, tak tam velmi, velmi obtížně něco zmůžete a většina teda zemí inteligentních si to uvědomuje u nás, zase se tomuhle prostě nevěnuje pozornost, maximálně se o tom tu a tam něco řekne, jako že to je špatné a že situace není dobrá a tím to asi tak skončí.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Jaké je riziko hyperinflace v Česku, na to se ptá paní Helena a dodává, pokud hrozí, jak se můžeme na ni připravit?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Já si nemyslím, že by hrozila hyperinflace, koneckonců z čeho by měla hrozit. Obava z vysoké inflace je typická pro Německo nebo pro ty země, které mají euro, vzhledem k tomu, že tady Evropská centrální banka provádí, řekněme, velmi expanzivní monetární politiku a ono jim taky moc nic jinýho nezbývá v té situaci, v jaké je, jak se můžete chránit proti hyperinflaci obecně. No, v hyperinfaci peníze ztrácí jakoukoliv cenu, to znamená, že lidé reagují návratem k barteru, k naturální směně zboží za zboží. To už probíhá dneska také u nás, byť ne v té silné míře jako třeba ve Spojených státech, ale to není vždycky otázka hyperinflace, ale prostě toho, že je krize, lidé nemají peníze a tím pádem se vrací k směně zboží za zboží a dneska už máte velice zajímavé internetové servery, které to umožňují poměrně efektivně, byť ten barter samozřejmě má také, také určité nevýhody. Stejně tak jednou z těch dobrých reakcí, a to nemusí být zase jenom hyperinflace, je zavedení takzvaných LETS systémů, výměnných systémů, kdy si vlastně vyměňujete služby a zboží v určitém regionu, v určité lokalitě nebo komunitě. To je jeden z nejefektivnějších nástrojů na překonávání krize. Opět ho můžeme pozorovat intenzivně ve Spojených státech, ale už i u nás jsou první vlaštovky, vím o třech LETS systémech na Moravě, tam už se to rozjíždí velmi, velmi dobře. Ale obecně u té hyperinflace platí, že tam tedy skutečně nějaká tradiční měnová řešení nejsou aplikovatelná, takže to, co se dělá, je, že se to prostě jaksi všechno škrtne a začne se znovu a to znamená, provede se měnová reforma a nasadí se nová měna.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnes s ekonomkou a politoložkou Ilonou Švihlíkovou. Německá kancléřka Angela Merkelová opět zabodovala na zahájení festivalu Richarda Wagnera. V Bayreuthu si oblékla stejné šaty, jaké měla už před pár lety. U smetánky sice sklidila posměch, nicméně u většině, u většiny občanů opravdu bodovala. Je to velmi sympatické, protože v době škrtů a krize není prostor na zbytečné plýtvání, co vy na to?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
No, mně tohle přijde skutečně jako takový pseudoproblém. Já vůbec patřím k těm lidem, kteří se moc nedívají na to, co má kdo na sobě, ale spíš co má v hlavě a potom samozřejmě ten žebříček vidíte poněkud jinak. Ale tak chápu, že pro lidi, kteří čtou takové ty strany jako módní policie, to může být zajímavá informace.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zastavme se u ikony, Argentina si připomíná 60 let od úmrtí Evity Perónové. Bývalá první dáma této země, která podlehla ve svých 33 letech rakovině, se do srdcí lidí vryla rozsáhlou charitativní činností a také bojem za volební práva žen. Byla pro vás čím tato žena, také tímto výjimečná?

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Tak Evita byla určitě výjimečná tím, že měla obrovské charisma, že prorazila takovou tu bariéru v té Latinské Americe toho machismu, toho vlivu silného mužství a vytváří skutečně minimálně v Argentině tedy ikonu takové té silné ženy, která má sociální cítění. Koneckonců svým způsobem na ní možná navazuje i ta současná prezidentka Cristina de Kirchner. Je to zajímavé právě v tom, že ty dvě velké silné země Latinské Ameriky mají obě dvě prezidentky, ženy, protože asi víme, v Brazílie vládne Dilma Rousseffová, která vystřídala velmi oblíbeného prezidenta Lula da Silvu ze stejné partaje jakoby. Takže to už myslím, že je zajímavé, jestli to je samozřejmě Angela Merkelová, ale on taky není ženský pohled jako ženský pohled, jo. V té sociologii přece jenom se rozlišuje ta genderová žena, to znamená, která má jakoby ty ženské hodnoty a potom ta žena, která se dostává nahoru tím, že vlastně napodobuje, napodobuje muže, což je typický příklad třeba Margaret Thatcherové a já bych řekla, že i částečně tý Angely Merkelové.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Čím to, že v Latinské Americe se ocitá opravdu ve vrcholné politice tolik žen. Myslím, že v 16 zemích dosud zastávaly pozice viceprezidentek, premiérek a dokonce se tedy dostaly v několika zemích do toho nejvyššího prezidentského úřadu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
A v čele byla Michelle Bacheletová v minulém volebním období. Přesně tak. No, je to možná právě tím, že v té Latinské Americe se odehrává velké množství změn jak sociálních, ke kterým tradičně ty ženy bývají poněkud citlivější, pokud jsou to tedy ty skutečné genderové ženy. A možná ten, ten vliv hraje i to, že ten region se právě jakoby sociálně dosti značně vyvíjí v takovém, řekněme, i takové té úctě a zohledňování těch původních obyvatel. A možná i to může těm ženám částečně nahrávat. Každopádně je to, já to chápu jako velmi pozitivní trend, který ovšem je opět v rozporu s tím, co se děje v České republice.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Proč se tomu tak neděje u nás? I když teď Česko na svoji první prezidentku stále čeká, možná se dočká už teďka v lednu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Ano, ano, jsou tady kandidátky, samozřejmě ženy kandidují i na senátory. Já si myslím, že bychom měli pouvažovat o těch kvótách, ono u nás to má hodně špatný zvuk, říká se, že ta žena se musí, že jo, prosadit sama, ale když se podíváme na země, které už zavedly, tak si myslím, že ty jejich zkušenosti jsou minimálně velmi inspirující, ať je to Skandinávie nebo Austrálie. A koneckonců právě v České republice se hodně potýkáme s takovým tím skleněným stropem, já tomu říkám pracovně, chlapci, co spolu mluví, jo, a chlapci, co spolu mluví, jako neradi prostě pouští ženu, byť byla sebeschopnější, oni prostě vytvoří ty zábrany natolik, že jakoby se přes ně dostat, je enormně těžké, pokud ta žena není ještě chlapštější než ti chlapi. Čímž ztrácí to svoje ženské vnímání, které myslím, že v té Latinské Americe je na vzestupu a u nás tedy spíš, spíš obráceně. Takže já bych to nebrala ty kvóty jako něco ponižujícího, ale prostě jako nástroj, jak tady dorovnat ten dlouhodobý, to dlouhodobé vychýlení vůči tomu arogantnímu testosteronovému mužskému přístupu a myslím si, že bychom skutečně potřebovali více žen, ale skutečných žen. A to nejenom v politice, protože ženy samozřejmě i úplně jinak, jiným způsobem vedou kolektivy, jiným způsobem vedou firmy a když se zase podíváme na ty země, které jsou v tomto ohledu jakoby vepředu, tak myslím, že rozhodně nedosahují tedy žádných špatných výsledků.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tak, Evropská unie právě chce zavést povinnou 30procentní kvótu na zastoupení žen ve vrcholovém managementu podniků. Myslíte tedy, že bez těchto kvót je velmi složité pro schopné ženy prosadit se minimálně v tom managementu.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Je to nesmírně, nesmírně těžké. Ta akademická sféra, kterou znám já, je samozřejmě trošku jiná, tam ty ženy mohou být rektorky, prorektorky, ale ono zase to často dopadá tak, že ženy jsou ty takzvaně tažné, jak já říkám, a pánové mají tendenci si kumulovat funkce, kde se rozhoduje o financích. Takže tak.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My se na dvojce genderově vyvážíme, zítra od půl deváté tady bude Výletní snídaně s Pavlem Kudrnou. Dnes za názory a postřehy a návštěvu děkuji ekonomce a politoložce Iloně Švihlíkové. Zita Senková přeje všem příjemný den.

doc. Ilona ŠVIHLÍKOVÁ, ekonomka, politoložka, vedoucí Katedry politických a společenských věd na Vysoké škole mezinárodních a veřejných vztahů v Praze
--------------------
Děkuji, na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.