Jak to vidí Hana Marvanová - 5. dubna

Dále nás zajímaly názory H. Marvanové na návrhy nových ústavních soudců a jak se dívá na nového šéfa Nejvyššího kontrolního úřadu.

Hana Marvanová
Právnička, zakladatelka občanského sdružení Veřejnost proti korupci. Před rokem 1989 se angažovala v disidentu, patřila mezi zakladatele Nezávislého mírového sdružení, které bylo jednou z iniciativ působících vedle Charty 77. V roce 1989 patřila mezi zakladatele Občanského fóra, za které byla kooptována v roce 1990 do České národní rady. V roce 1991 vstoupila do Občanské demokratické strany a po rozkolu v ODS v roce 1997 do Unie svobody, které předsedala od června roku 2001 do července roku 2002. V letech 1990-98 a 2002-03 byla poslankyní Parlamentu ČR. Nyní působí jako advokátka.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Na Dvojce dnes vítám našeho nového hosta. Pozvání do pořadu přijala advokátka Hana Marvanová, dobrý den.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Dobrý den.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V poslední době jste paní Marvanová komentovala zejména amnestii, dnes už prezidenta Václava Klause, kterou jste označila za jeho nejhorší čin. Předpokládám, že na tomto hodnocení se nic nezměnilo.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Určitě, na tom se nic nezměnilo. Já myslím, že to hrozně znejistilo pocit lidí, že tady panuje nějaká spravedlnost a to byly také mé největší výhrady i ve mně to vzbudilo dojem, že usilovat tady v této zemi o spravedlnost je jako kdyby nemělo smysl, protože tou amnestií zdá se, vyhráli ti, kteří byli podezřelí, pachatelé třeba mnohamiliardových podvodů a zaplakali ti, kteří jsou poškozeni a myslím si, že to je v rozporu s tím obecným vnímáním, co to je spravedlnost a co ne, protože už v bibli máme jedno z přikázání: Nepokradeš! Takže s tím ta amnestie byla v rozporu, proto podle mě nejen já, ale spousta lidí a nejen právníků, ale obyčejných lidí vnímá tu amnestii jako obrovsky nespravedlivý čin. Já osobně jsem to od Václava Klause nečekala něco takového. Myslela jsem si, že bude chtít končit své prezidentování jiným nějakým důstojným způsobem.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Neustále se objevuje právě v této souvislosti otázka, co Václava Klause k tomu vedlo. Ostatně my ani neznáme jaksi autory celé té amnestie.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Dost pozorně jsem sledovala v jeho vystoupení po vyhlášení amnestie, abych se dopátrala toho, co bylo motivací a myslím, že odpověď na to poskytl jeden z jeho posledních rozhovorů nebo možná poslední rozhovor České televizi s moderátorem panem Železným, kde se moderátor Václava Klause ptal na to, jak se dívá na to, jak proběhla privatizace, jak proběhla transformace v 90. letech. Ty obrovské ztráty třeba v bankách a Václav Klaus na to reagoval slovy, že bychom neměli kriminalizovat a že v tom vlastně ten problém on nevidí a já se domnívám, že vlastně po 20 letech on nám poskytl svůj pohled na to, co se dělo v těch 90. letech. Ono to prostě asi nikdy nevnímal jako problém, když různí lidé, řekněme jim podvodníci, ale oni nebyli odsouzeni třeba, tak připravili důvěřivé lidi buď v investičních fondech nebo v bankách o peníze. To prostě nevidí ani lidsky jako problém ani právně a říká nekriminalizujme, ale zřejmě tedy měl ten názor dlouhodobě, že by takovéto věci se neměly ani vyšetřovat ani stíhat. To znamená, cítí s těmi potenciálními pachateli, necítí s těmi oběťmi. Já se na to divám úplně opačně. Tady mám naprosto rozdílný názor, jen jsem to třeba v těch 90. letech, kdy jsem byla členem ODS, neviděla. On to takhle jasně nevyjadřoval. Teď jsme se teprve dozvěděli, jaký na to má názor, pro mě to bylo velké zklamání. Já jsem si myslela, že ctí to, že třeba v trestním zákoníku je zakázáno podvod a různé další trestné činy, které můžeme zahrnout pod pojmem tunelování, ale on to jako problém nikdy neviděl.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Možná by Václav Klaus nyní namítl, že jeho slova nebo výroky interpretujeme nějak nesprávně.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Já myslím, že ne. Na konci svého funkčního období jako prezidenta možná mluvil konečně upřímně, jak si to myslí. Já to takhle vnímám, že možná že dlouhou dobu, kdy usiloval o třeba zvolení prezidentem nebo o znovuzvolení nebo šel jako předseda ODS do voleb, tak bych odhadovala, že se tak trochu cenzuroval a že to teď teprve řekl jasně. Zkrátka, že si nemyslí, že by za ty podvody v bankách nebo v investičních fondech nebo v kampeličkách ti lidé měli být odsouzeni a nebo souzeni, vůbec stát před soudem. Koneckonců i to, jak mluvili jeho poradci, pan Hájek, pan Jakl, tak oni mluvili podobně. Oni mluvili o tom, jaké jsou za tím zničené životy těch pachatelů nebo těch obviněných a jejich rodin. Ona je to pravda. Dovedu se vcítit i do života rodin těchto lidí a není to asi jednoduché čelit trestnímu stíhání dlouhou dobu vyšetřování, jenomže řekla bych, že tito lidé si to zavinili sami. A že ovšem v vyjádření jak prezidenta, tak jeho poradců absentovala úplně tatáž starost o osudy těch, kteří jsou okradeni, protože ti jsou v tom úplně nevině. Těm se zhroutil třeba život celé jejich rodiny, přišli o celoživotní úspory a jejich důvěra v právní stát klesla na minimum. Teď po amnestii úplně. Já na rozdíl od nich hovořím s těmi okradenými lidmi a někteří jaksi nejsou vůbec ochotni o tom hovořit, jsou natolik znechuceni a někteří se už tomu jen smějí a nevěří tady ničemu. A to myslím, že bylo prostě zásadně špatně, že se tady podlomila, podkopala důvěra v právní stát u nás.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Kauza je nicméně u konce, alespoň v tom smyslu, že Ústavní soud, který měl rozhodovat o žalobě na exprezidenta, řízení zastavil s odůvodněním, že Václavu Klausovi vypršel jeho prezidentský mandát. Takže se nikdy nedozvíme, zda se dopustil velezrady či nikoliv?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Já jsem byla toho názoru jako právník, že Ústavní soud měl o tom jednat, že tady nebyla ta překážka, protože zákon neříkal, že Ústavní soud musí zastavit to řízení, když bylo zahájeno v okamžiku, kdy ještě Václav Klaus byl prezidentem a mezitím v průběhu toho řízení jeho mandát vypršel. Ústavní soud byl jiného názoru, většinově, paní doktorka Janů jako ústavní soudkyně měla odlišný názor, ale z toho důvodu ani Václav Klaus se nemohl očistit před soudem, respektive objasnit proč v rámci těch pěti skutků nejednal v souladu s ústavním pořádkem a ani jsme se nedozvěděli, jak to bylo. Chybí tedy nějaké to rozřešení, takže z toho pohledu je to určitě špatně. Ale samozřejmě respektuji rozhodnutí Ústavního soudu, takže se už nedozvíme jak by Ústavní soud o té věci rozhodl, jak by ty jednotlivé skutky posoudil, protože tam nešlo jen o amnestii, šlo tam i o další porušování ústavy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Senátorům podle jejich vyjádření šlo o to, zjistit od Ústavního soudu, kde jsou vůbec ty mantinely pravomocí prezidenta republiky. Splnila tedy v tomto směru žaloba svůj účel?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Myslím, že je dobře, že Senát se tou věcí zabýval a souhlasila jsem s tím, že podal tu žalobu, ale myslím, že se málo přihlíželo k tomu, s jakým úmyslem byl vůbec tento skutek zakomponován do ústavy. A já bych tady připomněla, že jsem byla členka komise parlamentu, respektive komise České národní rady pro ústavu, takže si dobře vzpomínám, jaké byly debaty, čím jsme byli vedeni, že tam tento skutek tedy velezrada vůbec je. Většina, musím říct, že já jsem nesdílela ten názor, ale většina se tehdy shodla na tom, že prezident má být z ústavy neodpovědný, tedy že není odpovědný z výkonu své funkce vlastně de facto může dělat cokoliv a jediná výjimka, kdy je odpovědný, je právě, když se dopustí té velezrady a tady vidíme to určité úskalí té úpravy v ústavě, protože Ústavní soud řekl, že po vypršení mandátu už nemůže posoudit otázku, jestli spáchal Václav Klaus velezradu a že se tady ukázalo, že to rozhodně není dobře, že prezident není odpovědný z ústavy. Domnívám se, že prezident stejně jako kterýkoliv jiný veřejný činitel by měl být odpovědný z výkonu své funkce a že to je tedy na debatu, aby se to změnilo, protože vezměme si, že třeba v Německu odstoupil prezident pro mnohem menší prohřešky, které zdaleka nedosahovaly takové intenzity a to že prezident u nás v ústavě je neodpodvědný, tak to právě vede k tomu, že nejen bývalý prezident, současný či jakýkoliv budoucí, si může vykládat své pravomoci jakkoliv a může být pohnán před ústavní soud jenom pro nejzávažnější skutky proti ústavě. Myslím si, že by měl prostě prezident být stejně na tom, měl by být odpovědný jako kterýkoliv jiný veřejný činitel a je to nějaký pozůstatek monarchie, kterou jsme notabene Českém státě neměli, koneckonců Československo vzniklo z odporu proti rakousko-uherské monarchii, takže je to trošku absurdní, že do demokratického právního státu zakomponováváme pojetí prezidenta jako panovníka, který není nikomu odpovědný a může vlastně cokoliv.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nový prezident Miloš Zeman nebude udílet milosti ani amnestii podobně jako vy, je označil tyto pravomoci za zbytečně monarchistické prvky v české ústavě, kterou si přeje změnit. Takže podle vás krok správným směrem?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Určitě je to dobře, pokud jde o amnestii, protože tedy ta amnestie, co proběhla, tak ta nás nadlouho poučila, že amnestie nemusí vypadat jenom jako odpuštění nějakých bagatelních trestných činů, jako to třeba udělal slovenský prezident, ale že může mít zásadní dopady. U těch milostí to může být složitější. Já si dovedu představit situace humanitární,kdy opravdu je někdo těžce nemocný nebo má těžce nemocného člena rodiny a zároveň se nedopustil něčeho takového, aby mu nebylo možno udělit milost. Já bych neposuzovala takhle paušálně, pokud jde o tu amnestii, tak bych připomněla, že Václav Klaus také prohlašoval, že nikdy neudělí amnestii, a na konci svého funkčního období tyto své sliby porušil. Takže nevím, jestli lze věřit současnému prezidentovi, že to nezopakuje. Protože tehdy jsme také mysleli, že Václav Klaus nikdy nic takového neudělá. A udělal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, paní Marvanová, co může nový prezident Miloš Zeman udělat ve vztahu k justici a k právu?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Jeho stěžejní role je teď doplnit Ústavní soud. Vybrat prostě takové osobnosti, které budou nejen odborně erudované, ale které budou vyznávat hodnoty, které jsou vtěleny v listině základních práv a svobod a v těch základních článcích ústavy tak, aby Ústavní soud byl skutečně strážcem ústavnosti.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
My už známe čtyři jména osobností, kterými chce Miloš Zeman doplnit Ústavní soud. Jsou jimi Milada Tomková, Jaroslav Fenyk, Vladimír Sládeček a Jan Filip, během několika týdnů by je měl schvalovat Senát. Jací jsou podle vás tito navržení kandidáti, kdybyste je takhle ohodnotila, jestli máte dostatek informací.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
O některých mám více informací, o některých méně. Určitě bych nezpochybňovala jejich odbornou erudici. Ale nemyslím si, že to je podmínka jediná. Připomněla bych, ten první Ústavní soud, tam hrála významnou roli Poslanecká sněmovna, protože ještě tehdy nebyl Senát. Senát byl ustaven až v roce 1996, takže jmenováním soudců toho prvního Ústavního soudu jsme se zabývali detailně. V ústavněprávním výboru, jehož jsem byla členkou, v první polovině 90. let a kromě tedy té odborné erudice jsme tehdy kladli důraz na to, jak se staví ti soudci ti navržení k otázkám ústavnosti, respektu, k lidským právům. Dávali jsme přednost lidem, kteří ztělesňují takzvané přirozenoprávní pojetí práva zkrátka tak, aby nevítězila jen litera zákona, ale aby to jakým způsobem právo tady funguje, jak jsou ctěna lidská práva, tak odpovídalo i tomu smyslu pro spravedlnost. Myslím si, že ten první Ústavní soud byl obsazen velmi dobře z tohoto pohledu a do značné míry i ten další, ale myslím si, že se tam začíná čím dál víc projevovat to, že tam bývají nominováni často soudci,kteří jaksi někdy jsou v zajetí, já to říkám jako pohled advokátky, která často chodí k soudům, tak soudci u nás jsou často v zajetí toho, že rozsudek je hlavně v souladu tedy s tou literou toho zákona a nevadí, když je nespravedlivý, když třeba odporuje listině základních práv a svobod, takže když budou senátoři projednávat podrobně ty nominované soudce, tak já bych doporučovala, aby se dotazovali těch navržených kandidátů na tyto otázky, protože v té obecné rozhodovací praxi soudů je prostě mnoho případů rozsudků, které jsou podle mě v rozporu s dobrými mravy, v rozporu s nějakým tím principem spravedlnosti a to potom vede k tomu, že mnoho těch účastníků se musí dovolávat svých práv Ústavního soudu. Také ne vždycky uspějí a když by do Ústavního soudu přicházeli lidé s tím pozitivistickým právním myšlením, tak by potom ten Ústavní soud nemusel být tou pojistkou ochrany lidských práv. Neměla jsem příležitost klást otázky těm navrženým soudcům. Třeba paní doktorce Tomkové musím říct, že za poslední dobu, jak sleduji judikaturu Nejvyššího správního soudu, mají výborná rozhodnutí, která jsou vyargumentována precizně, takže myslím si, že předseda Nejvyšší správního soudu pan doktor Baxa má i šťastnou ruku na soudce toho svého soudu. Takže když paní doktorka Tomková přichází z tohoto soudu,tak je možné, že to je ten správný člověk pro Ústavní soud. Nabízí se i další jména z Nejvyššího správního soudu. U pana doktora Fenyka, určitě erudovaný ale u něj je prostě problém, musím to tady zmínit, že on byl vojenský prokurátor a že by se senátoři měli ptát na tu jeho činnost a jak se to srovnávalo s jeho svědomím, když jako vojenský prokurátor tehdy podával i obžalobu třeba na odepírače vojenské služby z důvodu svědomí. Tehdejší zákony, které totiž tady platily, tak byly v tomto směru v rozporu s úmluvami o lidských právech já to říkám protože s tím mám zkušenosti před rokem 1989, byla jsem členkou nezávislého mírového sdružení nezávislé iniciativy, která prosazovala, aby pro odepírače z důvodu svědomí platila ta úmluva o lidských právech a nebyli posílání do vězení. Takže tady Senát by se měl ptát pana doktora Fenyka, jak se k tomu postaví. On by se k tomu měl postavit nějak opravdu zásadně. A zásadně nejenže mu to ukládali nadřízení, alek tomu, jak se na to dívá z toho dnešního pohledu, protože to co se dělo v socialistickém Československu, tak bylo v rozporu s úmluvami o lidských právech.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Objevuje se i výtky členství v komunistické straně před listopadem?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Ano, pro mě není to stěžejní, jestli ten člověk byl přímo jenom řadovým členem komunistické strany, ale jak v té své činnosti uplatňoval to, co vlastně chtěla a prosazovala tady komunistická strana, takže třeba u pana doktora profesora Filipa, též pan profesor Fenyk, tak by se měli k tomu postavit, protože oni byli jaksi výše postavenými lidmi v té hierarchii prosazovali tu politiku komunistické strany. Protože jsem to studovala, četla jsem skripta ústavního práva, na kterých se vlastně nějakým způsobem podílel na té práci i pan profesor Filip, tak by prostě se k tomu měl postavit, protože pokud někdo prosazoval zájem vládnoucí třídy před tím rokem 1989, já neříkám, že nemá nárok na to změnit názor, ale měl by se k tomu prostě postavit zásadně. Měli by ti lidé to vysvětlit, objasnit, jestli to bylo selhání nebo jestli nevěděli, nebo jak se s tím prostě srovnají, protože na druhé straně tady před rokem 1989 byli lidé, kteří prosazovali ten koncept lidských práv a buď neměli možnost vůbec toho profesního uplatnění nebo dokonce končili ve vězení, takže říkám. To slyšení před tím Senátem si myslím, že by mělo být vůči těmto lidem náročné. Tím neříkám žádný definitivní názor, protože bych si ráda přečetla, kdyby média publikovala názor těchto adeptů, aby se prostě postavili k té otázce porušování lidských práv před rokem 1989.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dnešním hostem premiérově je advokátka Hana Marvanová. Nejvyšší kontrolní úřad má konečně svého šéfa, kterým se stal Miloslav Kala. Dosavadní viceprezident od loňského února NKÚ řídil a podařilo se mu zvednout prestiž úřadu. Mimochodem dodnes se s úctou vzpomíná na pana Voleníka, prvního šéfa NKÚ. Jak vy vnímáte tuto situaci?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Bylo určitě neúnosné, že tak dlouho je NKÚ bylo bez svého šéfa. To podlamovalo autoritu NKÚ. Pan Kala, to vím samozřejmě jen z médií, protože osobně jsem se s ním nesetkávala nikde, tak aspoň to tak vypadá, že má dobrou pověst, že NKÚ není zmítáno nějakými skandály, takže je dobře, že NKÚ má své vedení a teď je důležité, aby tedy se zvýšila autorita NKÚ, by se posílily jeho pravomoci, což bohužel zatím neprošlo, aby se mohly kontrolovat i veřejné prostředky, s nimiž nakládají třeba obce, nebo kraje.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
To je i cílem nového šéfa kontrolorů změnit a získat ty větší pravomoci. Narazil s tím u Senátu. Proti se postavili právě senátoři, kteří jsou i starosty nebo primátory.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Myslím si, že by to bylo zapotřebí nejen ve vztahu k těm veřejným penězům, které poskytují samosprávy, ale já se domnívám, že je na zvážení, že závěry NKÚ jsou úplně nezávazné, to znamená, že se jimi vláda nemusí zabývat, de facto nemusí z nich být vyvozovány žádné závěry, a to mě vede k úvaze, buď by měly mít nějakou váhu nějaký dopad konkrétní, ty závěry NKÚ anebo by úplně tedy stačilo, aby tady byla vláda, která to bude brát vážně. T znamená, když NKÚ sdělí, že tady je problém nakládání s veřejnými penězi,tak i když to není v zákoně uloženo, tak to vezme tak, že to je důvod změnit tu praxi. Stejně tak by měl mít větší váhu a měl by být brát vážně i ombudsman, protože ten zase upozorňuje na porušování zákonů pravidel ze strany veřejné správy vůči občanům a když to vláda neřeší, dostatečně se tím nezabývá, na což upozornil ombudsman pan Varvařovský, tak potom trpí občané a mají pocit, že je nikdo neřeší problémy, se kterými oni se potýkají, problémy s úřady, nebo když upozorňují třeba na nehospodárné nakládání s veřejnými penězi.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Poslanec ODS Jaroslav Kubera říká, že neexistuje větší prokorupční potenciál než dotace.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Je pravda, že když se poskytují veřejné peníze ať už ve firmě dotací či když se prodává majetek, tak to je prostor pro korupci. Na druhou stranu v mnoha oblastech to nejde, stejně tak nejde říct, že tady nebudou provádět veřejné investice, že nebudou veřejné zakázky. Myslím si, že to je nereálné, byť názory pana senátora Kubery znám. On říká, zprivatizovali jsme všechny byty a tudíž nemáme žádnou korupci při přidělování bytů. Ale ono to není tak jednoduché ve všech oblastech, takže je důležitá kontrola. Musí být posílena kontrola vnitřní, tedy těch subjektů na obcích, na krajích musí být posílena nějaká podpora tak, aby věděli, jak vlastně s těmi veřejnými penězi nakládat, to znamená, musí mít možnost se někde dotazovat, jak to mají dělat správně. Ale musí být i vnější kontrola, protože lidi jsou než lidi, a když mají možnost něčeho zneužít, tak vždycky se objeví někdo, kdo ty veřejné peníze neužije.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Co myslíte, paní Marvanová, jak by se měla zachovat vláda vůči Ústeckému kraji, který odmítl zaplatit miliardovou pokutu za zmanipulované čerpání evropských dotací.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Já nevím o tom problému dost. Mám to samozřejmě jen z médií. Obranou toho Ústeckého kraje, je že to zavinila i vláda, respektive kontrola ze strany ministerstva financí. Já myslím, že tady je odpovědnost toho kraje jednoznačně, to co tak čteme, co se tam dělo, tak to je neudržitelné. Ale možná že ta obrana je také pravdivá, protože to je to, že ty orgány státu musí poskytovat takovou předběžnou kontrolu nebo podporu nebo musí ten systém být nastaven tak, aby to nebylo jen záležitostí těch krajů, ale aby ten stát poskytoval takový servis, že ten kdo nechce podvádět, tak se nedostane do žádných problémů. Myslím si, že tady je prostě obrovský problém i se vyznat v těch předpisech tak, aby se dodržovaly všechny předpisy týkající se zadávání veřejných zakázek, evropské směrnice, a tak dále, takže i ten, kdo nechce nic porušovat, se může dostat do problémů. Takže pravdu budou mít asi oba dva, jak vláda, tak Ústecký kraj, ale Ústecký kraj se k tomu musí nějak postavit, protože jinak je ohroženo čerpání evropských peněz pro celou Českou republiku.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy jste členkou sdružení Veřejnost proti korupci nebo také Vraťte nám stát. Říkáte mimo jiné, že korupční mafie potřebují ke své práci klid a ticho a nesmíme jim to dopřát. Jak se nám to daří čeřit tyto vody?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Hodně se o boji proti korupci mluví, to se minimálně podařilo dostat mezi základní problémy, které se musí řešit, ale že by se to dařilo řešit, to tedy nemůžu říct. Vy jste zmínila tu iniciativu Vraťte nám stát. Připomenu, o co šlo a vlastně řeknu, že tam jsme se nikam neposunuli. Před rokem byly zveřejněny skandální odposlechy pana Béma s Janouškem, z nichž vyplynulo, že vlastně lobbista pan Janoušek de facto, aspoň v některých věcech řídí pražský magistrát, že to nejsou ti, kteří jsou občany zvoleni, ale že to jsou v pozadí ti takzvaní kmotři. Takhle se to tedy používá tento pojem. A my jsme 38 organizací založili tu iniciativu Vraťte nám stát, což je parafráze toho, že vlastně vraťte občanům ten stát, protože občané ve volbách mají volit své představitele a ne že tento stát budou řídit nějací nevolení kmotři v pozadí. Žádali jsme, aby ta věc byla vyšetřena. Žádali jsme, aby standardně, jako je to třeba v Británii nebo ve Spojených státech, když se stane takovýto skandál, tak je zřízena vyšetřovací komise, v níž jsou důvěry hodné osobnosti, takže nejenže se za rok nepodařilo řídit vyšetřovací komisi žádnou, ale ani prosadit tu myšlenku, aby vyšetřování takové věci mohlo proběhnout, tak musí být zřízena komise za účasti nestranných osobností, které budou důvěryhodné a kterým budou poskytnuty veškeré informace. Neposunuli jsme se nikam. Parlament o tom nejednal.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
A proč ne, na čem to troskotá?

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Já myslím, že to troskotá na tom, že většina v Poslanecké sněmovně, většina stran v Poslanecké sněmovně na tom nemá zájem, nemá zájem na to ODS, přestože si myslím, že to ohrožuje jejich důvěryhodnost, protože určitě v ODS jsou lidé, kteří s tímhle nesouhlasí, ale podléhají těm, kteří nechtějí, aby se to vyšetřovalo. Stejně tak to bude v dalších vládních stranách. Možná, že to takhle je i v opozičních stranách, zkrátka napříč nemá nikdo zájem na vyšetření věci a já bych to srovnala se situací třeba v Británii,tam propukla aféra mediálního magnáta Murdocha, do které byli zapleteni i lidé z nejvyšších politických kruhů včetně lidí od premiéra. Byla zřízena nezávislá komise v čele se soudcem a všechno bylo vyšetřeno, padaly halvy, padala dokonce i obvinění a hlavně byly prováděny systémové změny, aby se nic takového nestalo. Totéž byla, vzpomeňme, z dávné doby i aféra Watergate, já se domnívám, že i v demokracii se mohou stávat takové aféry jako u nás, že to jsou prostě normální, protože lidi jsou chybující a vždycky se může objevit nějaký lobbista, který chce nelegálně ovládat třeba politiky, ale to čím my se lišíme oproti zavedeným demokraciím, že tady to nemá žádné vyústění. Všechny ty aféry vyústí doztracena, média se unaví lidé se unaví, nemá to žádný výstup, nepřijde žádný náprava, žádná katarze, žádný trest a žádné očištění té politické scény, proto si myslím že jsme ještě velice daleko tomu, aby opravdu jsme začali s tou korupcí bojovat, protože pokud politiky ovládají ti nevolení kmotři, v uvozovkách kmotři v pozadí, tak nemůžeme mluvit o tom, že tady je právní stát, protože pak je možné, že ti kmotři v pozadí si zařídí změnu zákona, jak potřebují, možná si zařídí i tu amnestii, protože potřebují, aby někdo byl omilostněn a to potom by znamenalo, že u nás panují spíš poměry jako v Bělorusku nebo na Východ a ne v těch zemích, ke kterým se chceme blížit, Německo, Británie, Spojené státy.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hana Marvanová, advokátka byla dnešním hostem pořadu Jak to vidí. Děkuji za rozhovor a těším se na ten další. Mějte se hezky.

Hana MARVANOVÁ, advokátka
--------------------
Mějte se hezky, na shledanou.