Jak to vidí David Mareček - 14. února

MgA. David Mareček PhD.
je od února 2011 generálním ředitelem České filharmonie, do té doby byl ředitelem Filharmonie Brno, učitelem hry na klavír Konzervatoře Brno, dříve pak dramaturgem, zástupcem ředitele a učitelem hry na klavír a dějin a literatury klavíru, korepetice.

"Jak to vidí" vysíláme od pondělí do pátku vždy v čase od 8:30 do 9:00 hodiny. (Přepis pořadu najdete na našich stránkách následující den, zvukový záznam do hodiny po odvysílání.)

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je NEWTON Media, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dobrý den. U poslechu Jak to vidí vás vítá Zita Senková. Naším dnešním hostem je pan David Mareček, generální ředitel České filharmonie. Dobrý den.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Dobrý den.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
O emoce se před pár dny postaraly výroky komunistického poslance Miroslava Grebeníčka, podle kterého se Jan Palach v roce 1969 neupálil na protest proti Komunistické straně Československa, nýbrž jeho sympatie patřily spíše reformním komunistům. Co u vás tato slova vyvolala?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Mě to poměrně dost rozčililo tady tenhle ten výrok, ale ani ne ten výrok samotný, jako to, kdo ho říká, protože trochu mně to připadá podle hesla, když to nemůžu popřít, tak si to zkusím přisvojit a upřímně řečeno se mně o tom nechce ani moc mluvit, protože mám pocit, že pan Grebeníček to řekl hlavně proto, aby se na tom nějak zviditelnil, aby šokoval. Ono, když si to přečtete celé tu jeho řeč, tam je ještě daleko víc těch výroků, které buď překrucují skutečnost, nebo ji vykládají nějakým účelovým způsobem, včetně takového toho opravdu normalizačního jazyka typu, že Palacha si potom jako rukojmí vypůjčili různí prapodivní negativisté, a to je opravdu jazyk, který jsme byli zvyklí slýchávat hodně, hodně dávno a překvapuje mě to o to víc, že to říká člověk, který do komunistické strany vstoupil v roce 75, to znamená v době tuhé normalizace a teď si bere do pusy reformní proudy na konci šedesátých let, tak myslím, že to je hodně velká nehoráznost a tím bych to tak ukončil.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Dařilo se podle vás, pane Marečku, naplnit odkaz Jana Palacha až v roce 1989. Vám tehdy bylo pouhých myslím 14, 15 let, ani ne.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, to je pravda, já myslím, je úžasná ta věc, že ten odkaz pořád žije, že vlastně doteď máme důvod si Palacha připomínat a nejsou to lidé, kteří třeba v té době žili, ale když vezmeme třeba v úvahu ten film nový Hořící keř vlastně třídílný, tak scénárista je mladý a pamětníci říkají, že mají přitom slzy v očích, jak ta skutečnost je popsaná věrně nebo řekl bych umělecky věrně, čili nemám dojem, že by to bylo vázáno na nějaký moment, třeba ten moment toho roku 89, ale spíš na něco v nás, co se snažil tím činem probudit nebo probouzet a v tomhle tom by to mělo působit nebo myslím si, že to vlastně působí pořád. Oni i při výkladu toho činu se liší filozofové nebo různí lidé, kteří to se snaží vyložit tedy nějak, ale v těch odlišných výkladech se docela často objevuje slovo jako rituál nebo něco iracionálního nebo řekl bych neracionálního, protože iracionální zní docela pejorativně, ale v tom neracionální je obsažená určitá emoce, vzbuzení v člověku něčeho, co se nedá úplně rozumem vysvětlit a tady to vzbuzování toho, co je nad náma nebo toho, co je důležitější než ty naše každodenní starosti a spory a o co bychom měli usilovat, tak v tom si myslím, že ten čin Jana Palacha je platný dodnes a doufám, že jako bude pořád.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
V čem pro vás, pane Marečku, tkví řekněme to mravní poselství právě Jana Palacha?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Je to věc, kterou, nevím, jestli se dá říct vůbec, že obdivuju, protože to nevystihuje přesně tu skutečnost, ale něco, co je pro mě téměř nepochopitelné, že člověk dokáže pro určitý ideál nebo pro opravdu snahu postavit se za něco, co ho daleko přesahuje, takže dokáže obětovat vlastní život a mě na udivilo to, jak opravdu dokázal zasáhnout i mimo tuhle zemi lidi, protože já jsem v době, kdy jsem byl malý dá se říct ještě, tak jsme se setkávali s lidmi ze zahraničí, kteří o činu Palachově mluvili s velikou úctou a byl to určitej moment, kterým opravdu se vyčlenil z té společnosti, ale v tom dobrým, jako dostat ty lidi z letargie, tak, jak to koneckonců říkal nebo to, jak to napsal v tom svém poselství. Takže, pokud mám říct, co to znamená pro mě, no, myslet na to, že tu nejsme jenom pro to každodenní přežívání, ale že bychom se měli snažit každý den být prostě lepšími, no, zní to jako banalita hrozná, ale myslím, že když se nad tím člověk zamyslí, takže to zas taková banalita není.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vy už jste se zmínil, pane Marečku, o trilogii Štěpána Hulíka, ten je mimochodem scénárista ročník 1984, režie se chopila slavná polská režisérka Agnieszka Hollandová. Jak se podle vás daří u nás v Česku reflektovat významné ať už události nebo osobnosti z našich dějin?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, tak snažíme se o to, nebo snaží se o to pochopitelně filmaři hlavně. Tady v tomhle tom případě je docela zajímavý vznik toho filmu, já se přiznám, že jsem ještě neměl možnost ho vidět, ale je to taky docela symbolické, že vlastně se toho neujala veřejnoprávní televize, ale že nakonec to natočení financovala v podstatě soukromá společnost a myslím si, že to je dobrý signál toho, že z té občanské společnosti nebo iniciativou jednotlivce nebo jednotlivců může vzniknout věc, která právě reflektuje takhle důležitou historickou událost, a já jsem říkal, že se toho chopili filmaři, ale samozřejmě ta reflexe v umění je všeobecnější, v literatuře, v hudbě i jinde a daří se to, myslím, vždycky s určitým odstupem, to je logické, že málokdy se podaří událost, která je čerstvá, reflektovat neříkám objektivně, protože umění by nemělo být objektivní, ale reflektovat přece jenom z určité větší perspektivy, než úplně zblízka a v tomhle směru teda myslím si ten Hořící keř přesně splňuje tu úlohu i toho časovýho odstupu a i vlastně pohledu člověka, který je té době docela vzdálený a má šanci se na to podívat právě z perspektivy a z nadhledu.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mimochodem Štěpán Hulík v jednom rozhovoru řekl, že v Americe se nejlepší režiséři jako třeba Scorsese stahují právě do televize, kde dostávají větší prostor než nabízí Hollywood, tak třeba to začíná být trendem i u nás v Česku.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, možná je to trend, protože, když to převedu do průmyslu nahrávacího, ve kterém se trošku pohybujeme s filharmonií, tak tam je to vlastně podobné, kdy doteď všechno fungovalo na cédéčkách a DVD a teďka se hodně ten prodej hudby a distribuce hudby stahuje na internet a lidé si pořizují ty mp3, mp4 přehrávače a kupují si cédéčka, přímo do počítače si je stahují a pouští si je tam, stejně tak jako začíná být placený obsah některých zpravodajských serverů, jak New York Times, tak další zahraniční noviny už se platí. Myslím si, že to jenom vyjadřuje ten trend, že prostě máme všechno k dispozici doma nebo za těmi věcmi už nechodíme do kamenných prodejen, ale lidi o to neztrácí zájem, což je teda fantastická zpráva, protože dost lidí se domnívalo a bálo se toho, že v momentě, kdy dojde tady k téhle té změně, takže to bude určitá devalvace kultury, zpravodajství, že se nebude hudba kupovat, filmy, že se nebudou kupovat, zajdou na úbytě, zpravodajství, že bude nekvalitní. Ukazuje se, jak tedy tím, co umí natočit některé soukromé televizní společnosti, tak tady tou internetovou distribucí, že to tak nebylo a zrovna ty noviny už přesáhly v tržbách za noviny částku, kterou dřív měly za inzerci, tím myslím tedy noviny tištěné i noviny internetové a podobně je to třeba u orchestrů, které začaly daleko dříve s tou distribucí po internetu, kdy už dneska jim to generuje určité příjmy, takže myslím, že to je dobrá zpráva.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Premiéru měl také dokumentární film Vrahem z povolání s podtitulem Utrpení soudce Karla Vaše. To je příběh někdejšího komunistického prokurátora. Jeho dcera se rozhodla podstatnou část dědictví po otci věnovat na charitativní účely, aby tak alespoň částečně teda odčinila zlo, které její nedávno zesnulý otec napáchal. V této souvislosti by mě zajímalo, jak vy vidíte vytahování minulosti našich předků? Viděli jsme to v případě předvolební kampaně, to byly vlastně útoky vůči paní Schwarzenbergové, nyní zase Lidové noviny přinesly článek o minulosti otce Livie Klausové.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím, že to je celý jako nešťastná záležitost hodně v tom, že opravdu to, co se psalo mnohokrát a s čím nelze než souhlasit, tak člověk za svoje rodiče nemůže, ani v tom dobrém, ani v tom špatném slova smyslu, nemůže se ani chválit a chlubit tím, jak ti rodiče byli úžasní a co dokázali a na druhé straně nemůže za to, když ti rodiče se chovali špatně, v tomhle směru samozřejmě čin té paní je myslím velmi správnej, ale když se ptáte na to vytahování té minulosti, tak rozhodně si myslím, že ne. Jiná věc je pochopitelně, když se ten potomek k tomu přihlásí takovým či onakým způsobem a už tedy bere na sebe tu spoluzodpovědnost nebo naopak se chlubí něčím, co mu nepřísluší, pak je to v pořádku, ale jinak si myslím, že v žádném případě.
redaktor
--------------------
Posloucháte Jak to vidí generální ředitel České filharmonie David Mareček. Záznam tohoto pořadu si můžete poslechnout už za hodinu v audioarchivu na našich webových stránkách. Needitovaný přepis dnešní debaty najdete už zítra také na našich internetových stránkách dvojka.rozhlas.cz.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Pokračujeme v rozhovoru s Davidem Marečkem. Pojďme k dalšímu tématu, a to je morálka politiků. Kvůli plagiátorství rezignovala v Německu tamní ministryně školství Annette Schavanová. Opsaná doktorská práce ji stála titul. Není prvním politikem, který po podobném skandálu rezignoval. Jaké otázky si nejenom v této kauze kladete vy?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, je tam zajímavé srovnávat, jak to funguje v zahraničí, nechci zobecňovat, ale když se teď bavíme konkrétně tak, jak to funguje tady v tom našem blízkém zahraničí proti České republice. Je mně trochu smutno z toho, že jak jsme si mysleli v tom roce 89, že rychle doženeme tu západní společnost a dokonce tehdy padaly různé prognózy, jestli to bude za 10 let nebo za 20 let nebo za jak dlouho, byly to pohříchu teda prognózy ekonomické většinou, jak rychle se budeme mít tak dobře a dneska bych řekl, že dobře už se máme docela navzdory všem možným krizím, tak všechny statistiky, které reálně srovnávají to, jak jsme se měli před tím 89. rokem a jak dneska, tak ukazují na to, že opravdu lidi jsou bohatší, ale společnost se ještě nevyvinula nebo nevymanila z toho, co tady ta totalita napáchala a to, že v Německu politik rezignuje, když se mu něco takového stane, a u nás nerezignuje, je prostě dáno tolerancí společnosti, která byla deformovaná tím, že ten totalitní politik je prostě nenapadnutelný, nekritizovatelný, protože za to můžu přijít tak maximálně do vězení nebo ztratit práci a tohle to, jako kdyby v nás bylo ještě zakořeněné a proti tomu lze bojovat jedině tou angažovaností v každodenním životě, vlastně už od komunální politiky směrem nahoru a když to prostě nebudeme tolerovat, tak se to nebude dít. Já si nedělám iluze, že ta společnost je lepší než ta naše, ono je to všude stejné a myslím ten poměr těch lidí, kteří se chovají morálně a těch, kteří se chovají nemorálně je velmi podobný, to se nebude příliš odlišovat, ale rozdíl je v tom, co si opravdu troufnou, co si můžou veřejně dovolit, a co ne.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Myslíte, že ta míra tolerance je u nás nastavena hodně nízko nebo ...?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Myslím si, že se postupně míra tolerance snižuje, což je jako dobře ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Vůči korupci, vůči různým dalším nešvarům.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Vůči korupci a vůči, přesně, vůči těmhle těm nešvarům, že se ta míra snižuje, ale že jsme zkrátka ještě nedohnali prostě delší skluz, který máme a že pořád je ta tolerance ještě o něco vyšší, než v těch vyspělejších společnostech.
redaktor
--------------------
Každý všední den vám v pořadu Jak to vidí nabízíme zamyšlení a postřehy našich exkluzivních hostů, Jak to vidí každý všední den v 8.30 na Dvojce.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Hostem dnešního Jak to vidí je generální ředitel České filharmonie David Mareček. Nástup Jana Buriana do čela Národního divadla se v českých divadelních kruzích zatím setkává s kladnými reakcemi. Zavládne na naší první scéně konečně klid, co myslíte? Stávková pohotovost nicméně zatím trvá.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
To si netroufnu předpovídat, protože pan Burian nastoupí až v srpnu, na druhé straně pan Burian je velmi zkušený divadelní praktik, to myslím teď v tom nejlepším slova smyslu. Když bych měl říct jenom svůj subjektivní názor, tak jsem velmi hluboce přesvědčen o tom, že nastane klid. To, že stávková pohotovost trvá, je pochopitelné, protože divadelníci měli určité požadavky nebo určité obavy, které zatím ty požadavky nebyly naplněny a ty obavy nebyly zažehnány, čili je logické, že v té stávkové pohotovosti setrvávají, nicméně nově jmenovaný ředitel jistě s nimi bude jednat a začne se toho úřadu ujímat tedy ještě předtím faktickým nástupcem a tak, jak pana Buriana znám, tak jsem přesvědčený o tom, že ta jednání povedou právě ke klidu a ke stabilizaci a hodně bych si to i přál, protože to je svým způsobem naše sesterská organizace tak, jako my jsme první národní orchestr, tak oni jsou první národní scéna a je to vždycky lepší, když ten partner je na tom dobře a je silný, protože bychom také rádi některé projekty dělali společně a určitá strategická rozhodnutí dělali společně a v tom stabilním prostředí to samozřejmě jde daleko snáze.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Režisér Ivan Rajmont v anketě v Hospodářských novinách řekl, cituji: "Vnímáme dnes obraz Národního divadla i s prachem, které na něj navál čas a chybně tento zaprášený obraz považujeme za skutečný. Budu rád, když se ho novému panu řediteli podaří očistit a případně zrestaurovat," tolik citace. Kam by tedy podle vás, pane Marečko, mohlo nebo mělo Národní divadlo směřovat?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak jako všechny kulturní instituce tohoto typu směřovat do jednadvacátého století. Tady za tou ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Počkejte tam už jsme.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
No, tam už fyzicky tam jsme, ale je to jedna z věcí, kterou taky doháníme, to znamená to, jak divadla, baletní soubory, orchestry mají fungovat ve směru k divákům, k posluchačům, k výchově budoucích posluchačů a v tomhle tom trošku zaostáváme, nebo máme pocit, že vlastně stereotypy, které se vytvořily lety, můžeme dále držet. A když se podíváme nejenom na západ, ale i na východ od našich hranic, tak vidíme spoustu příkladů taky zdaleka ne všechny, ale spoustu případů, kde divadla a orchestry mají velmi rozšířené programy edukativní pro výchovu malých dětí, teenagerů, pro lepší přístup k dospělým posluchačům a taky to, jak se chovají k lidem, respektive, jak naplňují jejich potřeby, to znamená zvyky, jak často si můžou dovolit jít do divadla nebo koncert, v kterých hodinách denních, v kterých dnech v týdnu, co očekávají, jak moc má ta scéna nebo to těleso se chovat konzervativně, do jaké míry má být progresivní a v tomhle směru si myslím, že tam je práce veliká a nejenom v Národním divadle, ale i v České filharmonii a v dalších kulturních institucích českých.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Narátíže třeba i na to, že už nyní berlínská filharmonie hledá nového šéfdirigenta od sezóny 2018, protože současný dirigent Simon Rattle už nebude usilovat o prodloužení svého kontraktu?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak je to určitý kamínek do mozaiky, ale docela příznačný, který hovoří o tom, jak se v těch opravdu zavedených společnostech myslím teď hudebních nebo divadelních vybírá management a jak strašně je tam důležitá kontinuita.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Tady vidíme, promiňte, pětiletý předstih.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Pětiletý předstih je, dá se říci, akorát. To, že u nás to většinou je úplně jinak a že se ředitelé hledají s předstihem tak půl roku nebo rok, je vlastně strašně špatně, protože, když si představíte ten provoz divadla nebo operního domu nebo orchestru, tak veškeré plánování probíhá s tří až pětiletým předstihem, myslím to umělecké, a tím pádem ten nový šéf, ať už se to týká šéfa uměleckého nebo šéfa manažerského, tak by měl mít možnost s tímhle tím obrovským předstihem už připravovat svůj příchod a tím pádem by pak nemělo dojít k tomu, že když ten člověk nastoupí, tak nastane obrovské zemětřesení a všecko se otáčí o 180 nebo 360 stupňů, protože měl možnost předtím konzultovat ty kroky ještě s tím stávajícím vedením a měl možnost si je připravit tak, aby po tom nástupu už to všechno fungovalo. Doufám, že se to podaří u nás brzy taky a že nebudou zvlášť v těch uměleckých složkách ty soubory na to doplácet, protože dobrý šéfdirigent nebo šéf baletu, dobrý šéf opery, chcete-li, se opravdu hledá dlouho a hraje tam roli řada věcí od mediální známosti toho člověka přes určitou chemii, to, aby vlastně jeho představa konvenovala té představě souboru, čímž nemyslím, že se on má přizpůsobovat souboru, ale si musí takzvaně sednout vzájemně a jsou to i další věci, je to vlastně vůbec směřování té instituce, jaké má být a nehledě k tomu, že lidé, kteří jsou mezinárodně činí a jsou slavní, tak mají diáře také plné na těch 5, 6 let předem, proto to hledání, které probíhá třeba 2 roky nebo rok před nástupem, je v podstatě nejenom beznaděj, ale i amatérismus.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Mohli bychom to vztáhnout ostatně i na jiné oblasti, dokonce i na politiku, jak řekl v úterý tady v našem pořadu spisovatel Pavel Kosatík. Už nyní je dobré zabývat se tím, jak bude probíhat kampaň před dalšími prezidentskými volbami v roce 2018.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Tak to určitě no, protože veškerý uvažování v nějakým větším předstihu dává možnost dozrát myšlenkám, který jsou opravdu kvalitní, anebo v tomhle případě najít osobnosti, které budou mít možnost se vyprofilovat.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Když se vrátíme zpět ke kultuře, tak ty škrty nepostihují pochopitelně jenom Česko, krušné časy prožívá Británie, také Německo, Nizozemí. Kudy podle vás vede cesta ven?
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Škrty v kultuře, ačkoliv postihují všechny země bez výjimky, tak se vyhýbají těm špičkovým institucím. Teď bych byl nerad, aby to posluchači vnímali jako elitářské prohlášení, ale spíš jde o to, že ty země a ty vlády jednotlivé jsou si vědomy, že mají v kultuře určité bohatství, které je nějak reprezentuje v tom mezinárodním měřítku a tohle bohatství si chrání. Když půjdeme třeba do Holandska, tak tam taky byly obrovské škrty, kde se dokonce ruší orchestry, ale například orchestr Konzert /nesrozumitelné/, který byl vyhlášen jako nejlepší orchestr na světě, tak ten si drží tu úroveň financování nadále, čili myslím si, že ta cesta je podržet ty špičkové instituce, aby byly konkurenceschopné a u těch ostatních racionálně jejich počet prostě omezit tak, aby ty, co zůstanou, mohly dobře fungovat, protože lidé, kteří v nich pracují, tak si musí normálně vydělávat a ta instituce potřebuje určité množství peněz. Jeden můj kolega to nazval letadlem, že když letadlo letí určitou rychlostí, tak leží a jakmile ta rychlost poklesne pod nějakou míru, tak už padá. A tak to prostě je, nemůžete dokonečna šetřit, protože v určitém okamžiku už to přestane plnit svoji funkci.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nebo to letadlo ani nemá na to, aby vzlétlo.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Nebo v horším případě nemá ani na to, aby vzlétlo a dá se i podívat na ten ekonomický aspekt v tom, že země, které jsou vyspělými ekonomikami nebo by chtěly být, tak do kultury investují. Je to na jedné straně příklad Japonska, které bylo rozvinuté už dávno pradávno a ta infrastruktura koncertních sálů a divadel a kulturní nabídka je tam obrovská, opravdu i v porovnání s Evropou je fantastická a o něco podobného se dneska pokouší Čína, která investuje šílené peníze do kultury, protože chápe, že to je v mírovém světě jedna z oblastí společně se sportem a vědou, ve které ten národ může ukázat určitou dominanci, anebo, když to trošku zmírníme, tak prostě svoje místo mezi těmi ostatními a byla by strašná škoda to ztratit, protože to, co si ty asijské země budují a nemají to teď přirozeně dáno, vlastně snaží se to získat, jejich studenti studují v Americe, studují v Evropě na školách, tak my to máme a vlastně jde jenom o to to neztratit.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Ona ta situace nutí i ředitele, ať už jsou to divadla nebo orchestry, přední muzea spoléhat nebo být také ekonomy a novinkou je nutnost sbírat peníze od veřejnosti, takzvaný crowdfunding, dokonce i ve Francii, kde byla kultura dlouho jaksi nedotknutelná pro jak pravicovou, tak i levicovou vládu, jak se vám jeví tento způsob? Ono totiž asi bude těžké nebo je těžké přesvědčit lidi, aby přispívali na kulturu, když třeba nemají práci, nemají zaměstnání a řeší úplně jiné problémy.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Právě no, je to otázka celkového stavu společnosti a i určité důvěry. Ono v Německu se teď třeba staví Labská filharmonie v Hamburku, což má být fantastický nový sál, který navrhli renomovaní architekti, no, a ten sál se měl téměř celý postavit právě z darů soukromých osob nebo společností, a těch darů se tam sešlo od 7500 subjektů a vybralo se 68 milionů eur a ten sál měl stát 77 milionů eur, čili opravdu drtivá většina lidí se podařilo takhle nadchnout, ta budova navíc je, nebo má být krásná, je to takový jako kdyby ledovek, který bude stát ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Nad Labem.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... v tom přístavu hamburském. Ale co se stalo, stavba, která měla stát 77 milionů a být hotová v roce 2010, tak se ukazuje, že bude hotová až v roce 2017 a bude stát těch milionů 600, což nám jistě připomíná ...
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Několikanásobek.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
... mnoho situací z České republiky, což nevím, jestli máme být rádi, že i jinde jsou na tom tak špatně, nebo jestli nás to má mrzet, ale každopádně tím chci říct, že nevím, co tohle to třeba udělá s důvěrou lidí, kteří na to ty peníze poslali a teď vidí, že sál tedy nejen nestojí, ale bude stát mnohonásobně víc. Myslím na druhé straně, pokud se podaří vybudovat důvěru těch dárců, takže to je cesta a že to má smysl, i když začneme třeba po malých částkách. Tak jako, když člověk ví, že si adoptuje určité zvíře v zoologické zahradě nebo naopak, když přispívá na vzdělání nějakého určitého dítěte v nějaké rozvojové zemi, které to potřebuje, tak myslím, že to právě buduje důvěru lidí, že ví, na co přesně ty jejich peníze byly použity a že jich nebylo zneužito. To je, jaksi to mají v rukou ty jednotlivé kulturní instituce, které tímhle způsobem chtějí finance získávat, pokud tedy tu důvěru dokážou vybudovat a udržet, tak si myslím, že to je cesta je, ale netroufám si odhadnout, za jak dlouho to vytvoří opravdu podstatnou část toho financování.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
David Mareček, generální ředitel České filharmonie byl hostem dnešního vydání pořadu Jak to vidí. Mějte se pěkně.
David MAREČEK, generální ředitel České filharmonie
--------------------
Na slyšenou.
Zita SENKOVÁ, moderátorka
--------------------
Zítra bude čas od půl deváté patřit názorům sociologa Jana Kellera, profesora Ostravské univerzity. Příjemný den všem přeje Zita Senková. Na slyšenou.